Březen 5, 2010
Drahý pane presidente Obamo,
tak mě napadlo, že bys měl vystřídat Rahma Emanuela ve funkci personálního šéfa Bílého domu.
Rád bych se skromně nabídl jako jeho náhradník k Tvým službám.
Půjdu do Washingtonu a vyčistím ten bordel, který kolem Tebe vznikl. Budu pracovat za 1 dolar ročně. Pomůžu Demokratům na Kapitolu najít jejich páteře a naučím je, jak nenásilně rozsekat Republikány na cucky.
A pomůžu Ti dokončit to, kvůli čemu Tě Američané poslali tam, kde teď jsi. Nepotřebuji k tomu nic víc, než polní lůžko ve sklepě Bílého domu.
Nemusíš hned omdlévat vzrušením z mé nabídky, protože Ty i já budeme oba vstávat v pět hodin ráno, sedm dní v týdnu, a já se budu starat, abych Tě rozpumpoval pro každodenní bitvy (viz foto). Každé ráno budeme oba dělat 100 kliků a Ty budeš po mně opakovat:
„ZVOLIL MĚ AMERICKÝ LID, NE REPUBLIKÁNI, ABYCH ŘÍDIL TUHLE ZEMI! JÁ TO TADY MÁM NA STAROSTI! NAŘÍDÍM VŠEM, KDO DĚLAJÍ OBSTRUKCE, ABY MI ŠLI Z CESTY! POKUD SE AMERICKÉMU LIDU NEBUDE LÍBIT, CO DĚLÁM, MŮŽE MĚ KOPNOUT DO PRDELE V ROCE 2012. DO TÉ DOBY BUDU HÁJIT JEHO ZÁJMY! A TEĎ, HOŠI Z KONGRESU, SKLAPNĚTE A DEJTE MI MOJI MAJORITU!
Potom si půjdeme dát jogging, a přitom si vyběhneme na Capitol Hill. Vyvoláme si pár jmen, nakopeme jim zadky, a pak to uděláme ještě jednou a ve velkém. A kdybychom při tom museli rozdat pár facek nebo dvojitých nelsonů, pak se nedá nic dělat. V našich kapsách budeme mít papíry, abychom těm zženštilým Demokratům ukázali, jak vysokým skóre jsme zvítězili v roce 2008 – a výsledky průzkumů, které ukazují, že většina Američanů je proti válkám v Iráku a Afghánistánu a chce potrestat bankstery. A jako seržanti, kteří buzerují své vojáky, postavíme se přímo proti jejich obličejům a zařveme na ně: „ČEMU ZE SVÉHO MANDÁTU NEROZUMÍŠ, VOJÍNE?!! SKLAPNI A DEJ MI MOJE HLASY!“
Tohle je totiž ta práce, kterou by měl dělat Rahm Emanuel.
Víš, abys tomu špatně nerozuměl. Vždy jsem obdivoval Rahma Emanuela (pokud tedy nepočítám jeho protlačení dohody NAFTA Kongresem v devadesátých letech, které zničilo města jako Flint a Michigan. Já vím, jsem moc náročný.). On je tím, co dlouho potřebujeme – neúprosný a nemilosrdný válečný stroj. Někdo, kdo se nebojí si ušpinit ruce a nelítostně buší do pravice. To není velkohubý rváč, jak je nám vykreslován, Rahm je ten, kdo se pere s rváči, aby nás před nimi ochránil.
Právě to dělal v roce 2006. Po šesti dlouhých a mizerných letech, kdy byla střední třída zmasakrována a chudí spláchnuti do záchodu, přijal Rahm Emanuel úkol, aby navrátil Kongres Demokratům. Nikdo nevěřil, že by se to mohlo stát.
Ale ono se to stalo. Byla to velká chvíle. Strana Rushe (Limbaugha – pozn. překl.) a Newta (Gingriche – pozn. překl.) se před ním třásla v bázni boží. Nikdy nebyli tak vyděšení. A co je ještě důležitější, začalo se jim vkrádat do mysli tušení, že by Demokraté v roce 2008 mohli docílit naprostého triumfu – a navíc s Tebou, Afroameričanem na čelní pozici!
Zafungovalo to. Temnota skončila. Ohromná většina národa plakala radostí v noci po volbách (ti, co neplakali, si šli pořídit zbrojní pas a koupit munici). Nebyl jsi jako předchozí president, „nevyhrál“ jsi o 537 hlasů na Floridě (ačkoliv Gore celostátně dostal o půl milionu hlasů více), porazil jsi McCaina celkem o 9 522 083 hlasů! Ve Sněmovně reprezentantů získali Demokraté drtivou převahu o 79 hlasů. V Senátu se nasčítala supermajorita Demokratů o šedesáti mandátech, o které se jim nezdálo celých předchozích 30 let. Války mohly skončit. Amerika mohla mít všeobecnou zdravotní péči. Wall Street a banky mohly přinejmenším dostat otěže. Těžce pracujícím občanům mohly být vráceny jejich domovy. Zdálo se, že nastává nová doba.
Republikáni však neumějí být v noci potichu. Víš, zatímco my máme pouze jednoho Rahma Emanuela, oni VŠICHNI jsou Rahmové Emanuelové. Proto taky obvykle vyhrávají. Nejsou jako většina Demokratů, jsou neúprosní a neúnavní. Když v něco věří (přičemž oni sami a K Street zařídí, aby věřili, že za to budou jednoho dne odměněni), bojují za to až do poslední kapky krve. Jsou loajální i k těm z nich, kteří dělají chyby (nikdy nebyli schopni odsoudit Bushe, i když věděli, že zničil jejich stranu). Jsou vytrvalí tak, až je to k nepochopení. Pokud bychom je vystěhovali na opuštěnou kru z rozpouštějícího se pólu, budou stále tvrdit, že je to normální „lednové tání“, a to i ve chvíli, kdy se ledové arktické vody budou přelévat přes jejich zbožné šíje („Podívejte, co jsem tím myslel – tato voda je STUDENÁ! Tak jaké „globální oteplování“? Adam a Eva jezdili na dinosaurech … áááách!!! … glo glo glo“).
Mysleli jsme si, že skoncujeme s tímhle bláznovstvím, ale to jsme se spletli. Republikáni, jako nějaká obluda, která se nedá zavřít do klece, přesvědčili nejenom média, ale i TEBE a ostatní zvolené Demokraty, že 59 hlasů je minorita. A že to je skvělý okamžik k tomu zkusit dosáhnout „konsensu“ a zkusit být „oboustranný“.
Vy i Demokraté jste u moci už více než rok, a přitom nebyla zavedena žádná bankovní regulace. Nemáme všeobecnou zdravotní péči. Válka v Afghánistánu se stupňuje. A desítky tisíc dalších Američanů ztrácí práci a je vyhazováno ze svých domů. Pro většinu z nás už prostě nestačí, že skončil Bush. Juchú! Bush skončil. Jupí! Tohle jásání nám nevytvoří ani jeden podělanej džob.
Ty jsi takový hodný člověk, presidente. Přišel jsi do Washingtonu s náručí otevřenou k Republikánům, a oni Ti ji rozsekali. Chtěl jsi být zdvořilý, a oni se rozhodli, že budou říkat „ne“ na všechno, co navrhneš. A po tomhle všem jenom stále opakuješ, že věříš ve spolupráci obou stran.
Dobrá, pokud v tohle věříš, tak jen do toho a nechej Republikány vyhrát listopadové volby. Potom dostaneš tolik spolupráce, až se Ti z toho zatočí hlava.
Dovol mi, abych řekl na rovinu jednu věc: Pokud se věci teď hned nezmění, Demokraté dostanou letos ve volbách kopanec do zadku biblických rozměrů. A poté, co nová republikánská většina převezme moc, dohodnou se s několika konzervativními Demokraty v Kongresu a zahájí dvoustrannou spolupráci na Tvém odvolání za to, že jsi socialista a občan Keni. Jak krásné bude vidět obě strany zase bohulibě spolupracovat!
A tenhle výhled nesmíme připustit, pokud chceme, aby tahle země fungovala.
Fungovala.
Tak hejbni kostrou!
Nevím, co měl Tvůj tým na práci, ale moc dobře Ti neposloužil. A Rahm, ubohý Rahm, se stal bojovníkem – ne s Republikány, ale s levicí. Nazval nás všechny, kteří jsme chtěli všeobecnou zdravotní péči, jako „ku…sky retardované“. Nevím, jestli je problémem Rahm nebo jeho Gibbs, Axelrod či nekdo jiný z těch úžasných lidí, kterým dlužíme díky za to, že jsi byl zvolen. Všechno, co vím, je to, že cokoliv, co má zdroj ve Tvém Bílém domě, je zahaleno mlhou. Je načase provést zemětřesení! Je načase najmout mě, abych Tě rozpumpoval každé ráno! Go, Baracku! Kupředu, Obamo! Do toho, do toho!
Mám sbaleno a jsem skutečně připraven nastoupito do Washingtonu zítra. A jestli to pomůže, nemusíš úplně přijít o Rahma, protože vezmu s sebou jeho bratra – mého agenta, Ari Emanueala. Kdybys ho tak viděl při vyjednávání smlouvy! Chceš někdy vidět Mitche McConnela, jak se prochází kolem Kapitolu a přitom drží svoji hlavu ve svých rukou poté, co mu byla právě useknuta nechvalně známým Arim? No, děcka, to nebude pěkný pohled – ale hochu, bude to přitom tak povznášející!
Co říkáš, Baracku! My dva proti celému světu! Yes we can! Bude to zábava – a možná přitom něčeho dosáhneme. Co můžeš ztratit? Naději?
Retardovaně Tvůj
Michael Moore
MMFlint@aol.com
MichaelMoore.com
P.S. Právě když Ti předkládám tyhle ideje nového stylu, které se mnou přijdou, ta senátorská bukvice Ben Nelson se pokouší stavět se Ti na odpor. Co bych mu řekl, abych dostal jeho hlas: „Dávám Ti právě 30 vteřin na to, abys odstoupil od svých požadavků, nebo Tě osobně ujišťuji, že Nebraska nedostane ani jeden federální dolar do konce Obamova volebního období. A potom dám každému v Tvém státě na vědomí, že jsi dřív nosil dámské kalohotky, a to ještě obráceně. A TEĎ SKLAPNI A HLASUJ PRO MÉ NÁVRHY!“
Převzato z Huffington Post
Michael Moore je americký režisér, držitel cen Oscar a Emmy.
Překlad: Stan
Foto: zdroj
