Naše penze – váš hladomor

Reklama


Evropská centrální banka vrhla na trhy likviditu. Po lopatě řečeno, vytiskla množství nekrytých peněz a odůvodnila tuto akci potřebou rozhýbat hospodářství. Podle názoru šéfa nevládní organizace Foodwatch Thila Bodeho však vyvolala pouze nárůst spekulací s ceny surovin, poněvadž se investoři, hledající každou skulinu, kam by mohli uložit kapitál, vrhli na trh s komoditami a ceny potravin explodují. Na komoditních burzách činí agrární produkty cca 20 %. Pro mnoho lidí, zejména v rozvojových zemích, kteří vydávají za potraviny 70-80 % příjmů, se jedná o otázku života a smrti. Z důvodu spekulací, které vyhnaly ceny potravin směrem vzhůru, musela humanitární organizace World Food Program snížit nákupy v letech 2008/2009 pro rozvojové země o 40 %.

V Německu tlačí veřejnost a nevládní organizace na banky, aby ustoupily od spekulací na trhu s potravinami. Organizace Foodwatch přišla s protestní akcí „Ruce pryč od polí, chlapi!“ a oslovila Deutsche Bank,aby se stáhla z trhu. Tato investiční banka je v objemu spekulativních operací na trhu s komoditami na 2. místě na světě. Výzvu, adresovanou Josefu Ackermannovi, podepsalo doposud 65 000 občanů. Reakcí banky byl příslib, že se banka bude věnovat studii Foodwatch a dokonce roku se rozhodne, zda trhy opustí. Tento slib už mezitím stačila porušit a požaduje vypracování rozsáhlé vědecké studie, pro jejíž vypracování však žádný pevný termín stanoven nebyl. Finanční sektor si své nástroje k produkování zisků nenechá jen tak snadno vzít z ruky.

Zisky ze spekulativních obchodů se surovinami jsou hlavním zdrojem příjmů pro dnešní penzijní fondy. Holandský penzijní fond PGGM investoval v nedávné době 125 miliard euro do trhu s komoditami. Rostoucí ceny na trhu potravin však způsobují humanitární krizi, a ta zase vyvolává zpětně tlak na investorské finanční skupiny. Podle posledních zpráv (zde) prohlásila Commerzbank, že odstraní obchod s potravinami ze svého 145milardového portfolia. Další banky, Deutsche Bank a rakouská Volksbank, se přidávají. Kritikové však zůstávají skeptičtí. Ještě se uvidí, zda se nejedná o PR akci bank, které jsou si vědomy toho, že spekulace s potravinami začínají poškozovat jejich „image“.

Jakoby nestačilo stoleté sucho ve velké části světa. To bude mít pochopitelně dopad na ceny agrárních produktů samo o sobě. Otázkou je ještě volatilita cen potravin, způsobená nestabilitou cen ropy, se kterou se rovněž souběžně spekuluje. Cena ropy ovlivňuje ceny potravin z 1/4. Když vyskočí cena ropy nahoru o 60 až 100 %, zvednou se ceny potravin o 15 až 20 %. Což je hodně. Takže sázky na ceny ropy, případně mezinárodní konflikt, ke kterému se schyluje v Iránu, mají nutně dopad na ceny na trhu s agrárními komoditami.

Mohly by banky vůbec dnes existovat bez CDS, účelově založených dceřiných společností a stínového bankovního systému? Samozřejmě, že mohly, protože to, co dnes banky provádějí, neslouží už reálné ekonomice. Je to kasino, kde se sází na život a na smrt. Veřejnost se pomalu probouzí. Vždycky záleží ale na konkurenci: Kdo přestane jako první?

Z finančního sektoru se bohužel stalo monstrum, které vydírá státy. Státy zahlcují banky likviditami, poněvadž se bojí, co by se stalo, kdyby se systém zhroutil. Zkorumpovaní politici, kteří to kasino nejsou schopni zarazit, se postarali o to, že se lidstvo stalo rukojmím kriminálníků. Aby se něco změnilo, stačí 10 % lidí, kteří budou ochotni změnit své spotřební chování. Žádné úvěrové karty, žádné spotřební úvěry, opuštění myšlenky, že úspory zajistí důchod na 30 let a že se o naše stáří postarají penzijní fondy. Ovšem za cenu, že spustí hladomor na druhé straně polokoule.

Přejít do diskuze k článku