Srpen 02, 2011
Vláda Spojených států a její mediální presstitutky plýtvají časem a energií, když vytvářejí hysterii kolem neexistující „krize dluhového stropu“. Po přečtení „zpráv“ z ministerstva propagandy a svědectví o hlouposti americké vlády je zbytek světa ohromen nezralostí „jediné světové supervelmoci.“
Jaký typ velmocí to je, diví se svět, která je ochotná do poslední chvíle přesvědčovat svět, jenž drží své bankovní rezervy v amerických státních dluhopisech, že americká vláda nebude splácet dluh? Všechny země světa mají dnes obavy z úsudku a duševního zdraví země s největším jaderným arzenálem na světě.
Je to úspěch Republikánů, kteří obyčejné a běžné zvýšení limitu stropu dluhu, událost, která nastala pravidelně několikrát v průběhu mého života, proměnili v krizi, jež ohrožuje světový finanční systém. Aby bylo jasno, nikdy neexistovalo naprosto žádné riziko insolvence USA, protože prezident Obama má pravomoc ustanovenou direktivou číslo 51 vydanou presidentem G. W. Bushem, která prohlásila riziko bankrotu státu za situaci národního ohrožení, zrušila dluhový limit i pravomoc Kongresu spravovat státní kasu a vyřešila potřebu úvěrů k financování americké vlády a jejich válek.
To, že americký tisk vůbec někdy bral tuto vysoce medializovanou "krizi" vážně, jen dokazuje jeho postavení prostitutky.
Americký veřejný dluh roste příliš rychle oproti americkému HDP, i když je stále nižší než podíl na HDP za druhé světové války. Problém, který je ignorován idioty ve Washingtonu a prestitutkami je v tom, že dluh roste ve vztahu k ekonomice, protože ekonomika neroste, ale válečné výdaje ano.
Proč ekonomika neroste? Neroste, protože byla offshorována. To, co dříve byl HDP Spojených států produkovaný v Gary, Indianě, St Louis, Detroitu, Silicon Valley a dalších místech USA, je nyní HDP Číny, Indii, Indonésie a dalších zemí, kde lze manuální práci a služby najmout za nižší platy než v USA.
Co způsobí tento offshoring? Odpověď je jasná. HDP USA, příjmy spotřebitelů, pracovní příležitosti a daňová základna opustí zemi. Zato firemní zisky a odměny se zvýší v důsledku nižších pracovních nákladů.
Pro koho je to výhodné? Odpověď zní, že je to dobré pouze pro Wall Street, firemní akcionáře a vedení podniků. Jejich příjmy rostou a HDP klesá spolu s pracovními příležitostmi pro Američany a daňovým základem pro vládu.
Dalším ničitelem amerických ekonomických vyhlídek byla deregulace finančního sektoru. Ekonomové razili teorii, že trhy jsou samoregulační a vytvořili iluzi, že nenasytnost není žádný problém. Wallstreetským uším to znělo jako rajská hudba a šustění bankovek. Předseda Federálního rezervního systému Alan Greenspan a americké ministerstvo financí v područí Wall Streetu naskočilo na palubu. Lidé jako Brooksley Bornová, kteří měli podle amerického práva na starost regulaci derivátů, byli vyhnáni z úřadů předsedy FEDu, amerického ministra financí i předsedy burzovního dohledu.
Finanční instituce osvobozené od Glass-Steagallova zákona, osvobozené od požadavků na kapitálovou přiměřenost a zbavené dohledu, okamžitě pákovali dluh vysoce nerealistickými sázkami do úžasné výšky. Když se celá machinace provalila, Federální rezervní systém USA půjčil americkým a zahraničním bankám 16,1 bilionu dolarů dolarů, částku větší než je národní dluh a roční HDP Spojených států.
Kde FED vzal těch 16,1 bilionů amerických dolarů, aby je půjčil? Vytvořil je z čistého vzduchu stiskem tlačítka Enter na počítači.
Zatímco Federální rezervy vytvářely 16,1 bilionů amerických dolarů v nových úvěrech pro soukromé banky, jim zachraňované banky rozhrnovaly buldozery zastavené domy vystěhovaných Američanů. Takže v Americe, světlu světa, jsou američtí občané vyhozeni ze svých domovů, aby banky mohly srovnat buldozerem jejich domovy. To dává smysl jen v Americe.
A nejsou to jen Američané, kteří se stali bezdomovci kvůli politice Spojených států. Afghánci, Pákistánci, Iráčané, Jemenci, Somálci, Libyjci ztrácejí své domovy kvůli americké politice. Americké války proti těmto národům společně s podporou armádního a bezpečnostního rozpočtu navíc představují 75 % deficitu rozpočtu USA. Náklady na tyto války ve skutečnosti překročí budoucí rozpočtové úspory z dohody o omezení dluhu. Jinými slovy – jde o náklady na války, které činí z milionů cizinců bezdomovce, spotřebovávají příjmy, které federální vláda mohla použít, aby Američany udržela ve svých domovech a učitele ve školách. Mnozí republikáni tvrdí, že mají obavy z amerického veřejného dluhu, ale neobávají se natolik, aby řešili tento svůj problém snižením 1,2bilionového vojenskobezpečnostního rozpočtu nebo zvýšením nízké daňové sazby pro ultrabohaté.
Podívejte se na tyto titulky z webových stránek skupiny Stop NATO ze 30. července, tedy jen dva dny před konečným termínem, v němž mohly Spojené státy jít do platební neschopnosti:
Americká armáda se usídlila v Austrálii, aby čelila Číně
Výzva k rozšíření americké operace proti povstalcům na Filipínách
USA by mohly zmodernizovat polské válečné lodě pro Baltské moře
Bulharsko: Pentagon pokračuje v modernizaci vojenské základny
USA používá rumunské letecké základny k dodávkám pro afghánskou válku
Stanice americkoafrického partnerství ve východní Africe
Mongolsko: USA vedou NATO a jeho vojenské spojence ve vojenském cvičení
Libyjská válka: více než 17 000 leteckých misí NATO, téměř 6 500 úderů
Velká scéna: Válka proti Libyi je válkou proti Africe
Co probůh vede zemi, která čelí bankrotu a neschopnosti splácet, aby prováděla vojenská cvičení v Mongolsku a Střední Asii? Co má NATO, vytvořené jako protipól sovětské expanzi do Západní Evropy, co dělat v Mongolsku? Proč jsou nezbytné tyto výdaje na zbrojení, a ne výdaje, aby nerostly počty amerických bezdomovců, zatímco jsou likvidovány domy? Proč republikáni neposlouchají, když multimiliardář Warren Buffett říká, že sazba daně z jeho obrovského příjmu je nižší než sazba daně z příjmu jeho sekretářky?
Odpovědí je, že republikáni mají jen jeden program: Válku. A republikáni chtějí financovat tuto válku nikoliv zdaněním vysokých příjmů, ale ořezáním podpůrných programů pro ty, co jsou na dně či na ulici.
Pojďme rovnou k věci: Dokonce i když ke všem škrtům skutečně dojde, oslabení ekonomiky povede k novým návrhům deficitů, které zničí očekávané úspory z dohody o omezení dluhu. Co pak bude vláda dělat?
Až američtí politici pochopí, že hospodářství bylo přesunuto do zahraničí, a učiní kroky k tomu, aby je přivedli zpět domů, nebude existovat žádný problém s řešením problémů Ameriky se zadlužením a nezaměstnaností.
Převzato z Global Research
Překlad: Aram
