Programová konference ČSSD: Narazili jsme do zdi…

Reklama






Vážení přátelé na OM,

jak jsem už sdělil v diskusi, nechal jsem se po dohodě se Stanem delegovat na programovou konferenci ČSSD za OM. Musím říci, že přestože organizační výbor zřejmě OM neznal, jejich reakce na naší žádost byla rychlá a otevřená, stačilo jim prý jen podívat se na internet a poslali pozvánku.

Takže v sobotu v půl páté budíček a tradá na vlak.

Konference, kromě několika pro nás nezajímavých bodů programu a zdravic, obsahovala čtyři panelové diskuse. Budu se zde věnovat hlavně té první, protože jen ta stála za tu olomouckou štrapáci. Naše hyperpravicová sdělovadla se věnovala projevu Jana Švejnara, tedy člověka, který budil dojem, že si spletl konferenci levicové strany s přednáškou při Sorosově kontrolním náslechu v Praze. Byl přítomen v panelu s Valtrem Komárkem, Jaroslavem Zavadilem,  Milanem Urbanem, libereckým hejtmanem Stanislavem Eichlerem a Martinem Fassmannem. Ve svém vystoupení udílel s vážným, silně vědeckým výrazem opravdu jen „hraběcí rady“ typu: „abyste mohli přerozdělovat, musíte dosáhnout růstu, z většího koláče se lépe zabezpečují prostředky pro financování veřejného prostoru, než z koláče menšího…“, jak toho růstu dosáhnout, to však sdělit zapomněl. O jeho ostatních spoludiskutujících jen jednou větou:

http://profile.ak.fbcdn.net/profile-ak-snc1/object2/706/46/n371153601429_4315.jpgValtr Komárek vypočetl, že ČR odevzdává do zahraničí 300 mld ročně, Jan Urban sdělil žhavou novinku, a to, že Nečasova vláda nemá vizi, jak dál budovat naše národní hospodářství, a že ji nemá bohužel ani ČSSD. Jaroslav Zavadil je dobrý táborový řečník, věnoval se zejména úterní demonstraci. Jasně řekl, že v případě jakéhokoliv závažnějšího útoku na zákoník práce bude následovat generální stávka. Martin Fassmann je šéfem makroekonomického oddělení ČMKOS, známého skutečně hodnotnými výstupy, na které nemá žádná z našich politických stran, ani tzv. NERV. Jeho vystoupení se opíralo o čísla, jež dokonale dokumentovala záměr Nečasovy vlády dostat finance veřejného prostoru do neřešitelného bankrotu a tento prostor (zejména sociální a zdravotní pojištění a penzijní systém) opanovat soukromými podniky, kterým by ze zákona museli všichni občané platit.

Před zahájením prvního panelu vystoupil místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka s uvítacím projevem, v němž zněla silná slova: jsme připraveni sloužit společnosti, budeme otevření, chceme se poučit, a proto chceme naslouchat, odmítáme nespravedlivé plošné škrty vůči nejvíce ohroženým lidem. Důsledkem těchto škrtů bude zničení i toho malého, nadějného růstu ekonomiky z poslední doby. Vládnou tady dnes ti, kteří udělají vše, aby korupčníci mohli nadále konzumovat prostředky, o které je okrádán státní rozpočet. Kalousek s Nečasem jsou plně odpovědni za nejvyšší schodky v historii ČR. Šlo o 89 mld. Kč ročně v letech 2008 a 2009. Chtějí rychle dosáhnout vyhladovění veřejného prostoru a skoncovat s rovným přístupem občanů k zdravotní péči. Přitom nedovolí vyšetřit obrovské ztráty, zapříčeněné mafií obranných zakázek pro českou armádu, jak se ukázalo v tomto týdnu v poslanecké sněmovně.

Moderování prvního panelu se ujal místopředseda poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Mimo jiné velmi věcně pravil: „…narazili jsme do zdi, musíme změnit způsob naší politické práce, ačkoliv máme terén pro sociálně demokratickou politiku v důsledku krize a nezaměstnanosti výborný, nedokázali jsme vůbec oslovit např. mladé lidi, kteří stále utopicky věří, že se jim ve společnosti sociálnínesouměřitelnosti podaří získat velké bohatství a nechápou, že se jich tento sen netýká.“

http://blog.idnes.cz/blog/1592/23609/clanok_foto.jpgJan Keller, profesor sociologie: Sociální demokracie se v důsledku politiky pravice nechala zatlačit do pozice, kdy se proti ní postavila velká část středních vrstev. Strašením a přeháněním nastupujícího řeckého kolapsu se pravici podařilo přesvědčit občany, že jí jde o oddlužení veřejných financí. Přitom je jasné, že o žádné oddlužení nejde a ani nemůže jít, pouze jde o politiku přenesení státního dluhu na domácnosti, přitom jde zejména o domácnosti středních vrstev. Zde by měla ČSSD všemi prostředky působit na střední vrstvy, vysvětlovat význam obrany sociálního státu, a past, do které se naše společnost dostává každým dalším úspěchem pravice při kolonizaci veřejného prostoru. ČSSD by se měla co nejrychleji vyhranit jako strana ohrožených středních vrstev, která by měla bez jakýchkoliv výjimek bojovat proti korupci, znemožnit ji, protože boj proti korupci je bojem za veřejný prostor. Mezi soukromým a veřejným musí být udržována rovnováha, korupce tuto rovnováhu ničí, občané na to reagují deficitem důvěry. Pravice však tuto rovnováhu neuznává a sociální demokracie ji nemůže napodobovat. Dnešní situace české střední třídy je alarmující, a vše ukazuje na to, že nejde o nějaký škrtací diletantismus, nýbrž o promyšlené ničení všeho, co ve veřejném prostoru zatím překáží kapitálu v tom, aby opanoval finance, zdravotnictví, oblast důchodů a sociálních služeb.

 

http://img.aktualne.centrum.cz/236/50/2365008-blog-jiri-pehe.jpgPhDr. Jiří Pehe, politický analytik, ředitel New York University v Praze: Proč se sociálně demokratickým stranám nedaří? Nedokázaly reagovat na ohromné změny v kapitalistické společnosti, která je už od 90. let globální a šíří se světem. Obrovská rychlost přelévání kapitálu z kteréhokoliv místa do libovolného umístění na světě, což umožňují moderní elektronické komunikace a velká síla nadnárodních korporací, je fakt, s nímž si neporadí jednotlivé státy, pokud nebudou postupovat v multinárodním tvaru. Mladá generace je udržována v domnění, že na rozdíl od pravice jim sociální demokracie nenabízí reformní poselství. Přitom by sociálně demokratická strana měla lidem otevřít oči, neboť ztráta veřejného prostoru by byla fatální ztrátou poslední záchranné sociální sítě. Zatímco ČSSD redukovala svou politiku na technologii moci, pravice zahájila demontáž sociálního státu, což je současně útokem na demokracii. Demokracii se daří tam, kde jsou silné střední vrstvy … do toho vstoupil prof. Bělohradký doplňující poznámkou: „a nesmí se zapomenout, že pouze tenkrát, když se jim daří dobře!“ ČSSD by měla oslovit co možno nejširší spektrum, všechny levicově smýšlejících straníky a členy hnutí, měla by spolupracovat třeba s levicovými liberály, zelenými a rovněž i s tzv. levicově smýšlejícími konzervativci (nejde o protimluv), což je velká skupina bývalých sympatizantů Lidové strany. Aby mohla vést úspěšný dialog s mladými i uvedenými politickými subjekty, musí ČSSD vyvinout nový jazyk! V debatě s mladými musí vystupovat proti primitívnímu sociálnímu darvinismu, musí dokázat vysvětlit mladým, co je čeká. Už brzo totiž zjistí, jak chutná 20 – 30% nezaměstnanost při beznadějné snaze najít zaměstnání po škole bez předchozí mnohaleté praxe. Budou-li navíc zadluženi, budou pod tímto tlakem hledat jakékoliv nekvalifikované, i špatně placené místo, neboť budou v dluhové pasti, kdy nestačí platit ani úrok z částek, lehkomyslně vypůjčených v době studií.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/Vaclav_Belohradsky.jpgProf. Václav Bělohradský, filozof: ČSSD připustila, aby byla z veřejného prostoru vytlačena kritika neoliberalismu. Tak došlo k tomu, že společnost doslova zblbla. Kritiku těchto, dnes u nás vládnoucích idejí, je nezbytné všemi prostředky vrátit do veřejného prostoru, ČSSD musí klást odpor hodnotovému převratu, musí oslovovat co nejširší vrstvy národa, být přitom méně stranou a více hnutím. Dávno nestačí dělat jen konkrétní politiku, která zná a vidí jenom kroky a opatření, a přitom nevidí souvislosti. Je třeba myslet abstraktně. Například jde o způsob, jak se mluví o státu. Existují dvě teorie státu

a) malá teorie – teorie usedlého bandity

b) velká teorie – stát je k obraně toho, co je v člověku podstatné

Zde je třeba neustále zdůrazňovat, že stát musí být na straně toho, co v člověku nelze obětovat, jinak se člověk stane Čapkovým robotem. Právě na velkou teorii státu je cílen útok. To vede k silným pocitům ohrožení a střední třída na to reaguje vždy fašizací. S tím kalkulují všichni ti, kteří chtějí profitovat z fašistických tendencí a volání po pevné ruce, z podpory rasismu, který je v české společnosti velmi silně přítomen. Vytvářejí identifikální chaos, v němž střední vrstvy pociťují stále silněji materiální i kulturní nejistotu, a jsou snadno nasměrovány zjednodušeným vysvětlením označených „viníků“ –  jejich zmatku, nejistoty a strachu. Přitom se diferencují od chudých – od tzv. socek. Hranice mezi sockou a člověkem, který se považuje za člena střední vrstvy, je velmi pohyblivá a podléhá často událostem, na které nemá člověk prakticky žádný vliv. Jsou slyšet hlasy: „třetina lidí, socek a příživníků je v naší společnosti navíc, zbavme se jich a bude nám dobře“. Nechápou, že pokud by se jich skutečně „zbavili“, vznikne okamžitě nová třetina, už z jejich řad a s podobným osudem. Je v logice tohoto procesu, že se bude stále opakovat.

Doc. Milan Znoj, ředitel Ústavu politologie FF UK: Specifická situace zemí, jako je ČR, je dána tím, že v procesu přechodu od socialismu ke kapitalismu docházelo k společnému odmítání všeho, co po sobě zanechal socialistický stát, ze strany levice i pravice. Navíc docházelo ke spolupráci levice s pravicí, čímž se levice diskreditovala. Východisko vidí v původních sociálně demokratických ideálech, v symbioze sociálního státu s kapitalismem, řízeným demokraticky ovládanými mechanismy redistribuce. Tedy třetí cesta.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Skabraha_martin.jpg/220px-Skabraha_martin.jpgMartin Škabraha, Ph. D., filozof a enviromentalista: Udržení sociálního státu je nezbytné, avšak to nestačí. Občan se nachází ve stále nejistější situaci, potřebuje pomoc od státu. Je třeba působit všemi dostupnými prostředky, aby měl své vlastní názory a nepodléhal líbivé a zjednodušující pravicové propagandě, určitě by se měla ČSSD věnovat vytváření dobrých legislativních i materiálních podmínek pro renesanci družstevnictví, podporovat v lidech chuť podnikat s enviromentálními motivy, vytvořit a celou vahou podporovat koncept sociální ekonomiky. Zde vidí velký prostor pro politickou práci ČSSD mezi lidmi.

Snažil jsem se co nejstručněji sdělit to,co mne na konferenci zaujalo, a co dle mne stálo za to, abych si z vystoupení hostů konference poznamenal. Nejsem novinář a nebyl jsem vybaven záznamníkem. Možná je to tak dobře. Vzhledem k tomu, že je tento článek určen zkušeným čtenářům OM, nezabýval jsem se hlubším vysvětlováním pojmů, jako např. teorie usedlého bandity a dalších.

Ostatní ať mi prominou, vrátil jsem se z konference se zánětem horních cest dýchacích a jsem docela rád, že jsem vůbec něco napsal.

 

Stanův komentář: Skvělá práce, vřelé díky!

Přejít do diskuze k článku