Sjednocování států – základ politiky imperialismu

Reklama


Často si v současné době klademe otázku: Proč zejména Spojené státy americké dnes po celém světě neustále přímo či nepřímo nějak dobyvačně válčí? A proč se vlastně takto dějiny i u jiných bývalých koloniálních velmocí stále opakují? Podívejme se proto na celou věc poněkud podrobněji a z hlediska jádra i příčin tohoto stavu.

Každá válka (a tedy i ta dobyvačná), v níž jsou například společně na straně USA nasazeni černoši, běloši, hispánci anebo Indiáni, to všechno plní nejen ekonomicko-politické a  mocenské cíle tohoto státu. Je přitom totiž zajímavé, že to zároveň vytváří i psychologický efekt vlasteneckého pocitu bojujících vojáků. Efekt pocitu občansko-národnostní  sounáležitosti lidí různých ras, jakožto obyvatel jediného mocného státu – USA. Ideologové americké demokracie si toho jsou zajisté dobře vědomi. Sounáležitost lidí více ras v jediném  mnohonárodnostním státě, čili jinak de facto potenciální rozbuška možných vnitřních občanských válek, je totiž v každé vnější válce "posvěcena" společně prolitou vojenskou krví. I  kdyby byl cíl každé takové války zcela nelegitimní a vůči národům ostatních států morálně falešný, ten silný vnitropoliticky sjednocující účinek jakékoliv války – ten tu vždy bude.

Zapomenuty pak budou křivdy bývalého historického systému amerického otrokářství. Zapomenuty budou doby vzájemného vraždění v časech občanské války i současné totalitní  pseudo-vlastenecké zákony proti údajnému mezinárodnímu terorismu. Zapomenuty budou také i obrovské křivdy vnitrostátně sociální. Kromě toho, že americká armáda platí vojenským  rekrutům vždy velmi dobrý žold, tak soudobé války americký národ i vlastenecky účelově sjednocují. Důležitý je tudíž zejména ten soubor efektů politických, mocenských i občanských,  které takové války způsobí. Spojeným státům americkým i dalším bývalým koloniálním velmocím se tedy války vyplatí. Mezinárodní moc (nejen) USA vzroste, ekonomika se vývojem a  výrobou nových zbraní více rozhýbe a vládci, až na tu zbytečně prolévanou krev na všech stranách, mohou být velmi spokojeni.

Dolary, libry i eura si banky a jejich vlády mohou tisknout podle libosti, jestliže se importuje zboží a vytisknuté peníze se naopak exportují do zahraničí, čímž inflace uvnitř mateřských  velmocí je pod kontrolou. Jen ti prostí američtí i evropští lidé si to neuvědomují, jak zoufale jsou manipulováni a jak často a se zcela naivním odhodláním a nadšením pro dobyvačné války  – jdou dobrovolně, sebevražedně a zcela zbytečně na svou vlastní popravu. A co je rovněž pozoruhodné, nemusí být ideou dobyvačných válek jen čistě rasový a národnostní hitlerovský  princip. Pro válčení a zabíjení se totiž hodí myšlenka jakákoliv, jen se musí lidem tou správnou propagandou správně podat.

A kde je příčina? V hlouposti lidského myšlení a v nevzdělanosti ovládaných. Čím primitivnější a myšlenkově tupější je masa, tím snadnější je manipulace s ní. Stačí jí dát v dobách  mírových konzum a v dobách válečných pocit velmocenské vyvolenosti. Mít tu správnou cedulku na saku a ty správné výložky na rukávech či na rameni, mít co největší konto v bance.  To je ta správná idea kapitalistické soutěživosti a příležitosti ke kariéře a zisku pro každého. To je ten ideologický motor současné doby. Čím víc válek, čím víc bezcitnosti, čím víc vraždění a  kriminálů, tím spokojenější pak vládci a bankéři národů jsou.

Jsou-li národy rozdrobeny v jednotlivých malých státech, rozmyslí si agresi a válčení proti ostatním. Jsou-li však sjednocovány do velkých nadnárodních a multinárodních celků, nejen že  se snadněji z jednoho nevoleného nadnárodního centra ovládají, ale mohou sloužit i jako lidské kladivo na menší samostatné státy dosud "neposlušné". Státy vojensky slabší, mající levné  pracovní síly a zejména – suroviny. A mezinárodní krádeže surovin a zotročování mírumilovných národů vojensky slabších, to je základem rozvoje impérií a jejich vlád.

Člověk si občas říká, jak ďábelsky vymyšlený systém to je. Ten stále v lidských dějinách opakovaný a do nekonečna uplatňovaný velmocenský imperialismus.

Přejít do diskuze k článku