Patřit k mocenské elitě, zpotím se hrůzou a připravuji cesty případné emigrace. Pro jistotu. Ukázalo se totiž, že jejich nejvýznamnější bezpečnostní složka – policie, je spolek unikátních zbabělců.
Odvolání policejního prezidenta proběhlo způsobem, za který by se nemusela stydět žádná banánová republika. Ale daleko podstatnější než je mocenský boj o ovládání policie, v naší polistopadové kleptokracii velmi významné komodity, je reakce policejních odborů.
Před časem odbory sebevědomě vyhlásily protestní akci Upír a barvitě popisovaly jak budou neoblomně a v souladu se zákonem protestovat proti devastující politice státu. Po odstřelení policejního prezidenta a pár výhružných SMS zprávách otočily na čtyráku. Vždyť přece nikdo po nich nemůže chtít, aby riskovaly, že jim nadřízení ublíží podobně! Když nový policejní prezident naprosto neočekávaně „objevil“ dodatečných 700 mil. Kč na provoz (rozuměj hlavně na platy), byli odboráři nadmíru spokojeni.
Nechci policistům naprosto nic vyčítat, na své rozhodnutí mají plné právo, ale právě projevili mimořádnou zbabělost spojenou se ztrátou tváře. Lidé, kteří přísahali, že ve svém zaměstnání obětují třebas i život, mne nepřesvědčili, že by byli schopni a ochotni podstoupit jakýkoli risk a nechat se zastrašit SMSkou považuji přímo za tragikomické.
Až bude chtít někdy v budoucnu vládnou elita použít policejní sbor k ochraně své moci, narazí na spolek ustrašených prospěchářů. A to pro ni rozhodně není dobrá zpráva. Cesta ke druhému „sametu“ je otevřenější, než jsem čekal.
Převzato z Nautila
