„Tato stávka nepřinese nic pozitivního“ pravil před chvílí premiér Nečas. Mám za to, že se mýlí a doufám, že budoucnost to prokáže. Pozitivním jevem stávky bude skutečnost, že vláda konečně musí vzít v úvahu váhu veřejného mínění. Veřejnost si prostě tak zvané reformy v dnešní podobě nepřeje. Vláda sice tvrdí, že volebním výsledkem dostala ke svým krokům mandát, ale ani to už není pravda. Volební programy se od dnešní skutečnosti dost podstatně liší, a pokud by se svými úmysly v dnešní podobě vládní koalice přišla v době volební kampaně, nejspíš by volby nevyhrála.
Pokud pan Nečas myslel vážně, že stávka bude odvolána výměnou za to, že parlament tento týden nebude projednávat zdravotnickou reformu, je to z jeho strany jen výsměch a to ještě v tom lepším případě. V horším jde o urážku, neboť tím dává najevo, že pochybuje o zdravém rozumu svých protihráčů. Ponechání zdravotnické „reformy“ v dnešní podobě a oddálení jejich projednávání o několik dnů vůbec nic neřeší a není divu, že odboráři tento směšný návrh odmítli.
Veřejnosti skutečně nic jiného nezbývá, než stávkovat. Vláda s nikým nediskutuje a řešení přijatelné pro všechny zúčastněné strany nehledá. Zatím pouze spoléhá na halasná prohlášení a 118 hlasů v parlamentu. Pokud tedy tato stávka nepomůže, zdá se, že budou muset následovat další a v krajním případě stávka generální. Snad potom vezme pan Nečas na vědomí, že by reformy, pokud vůbec budou potřeba, měly vypadat jinak.
