Stručně ze světa 11/2009

Reklama




Mordechaj Vanunu nechce Nobelovu cenu za mír – kvůli Peresovi. Slavný izraelský pacifista Mordechaj Vanunu, který v roce 1986 informoval svět o izraelském jaderném programu a byl za to unesen z Londýna a odsouzen na osmnáct let do vězení, požádal, aby byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů na Nobelovu cenu za mír, protože tutéž cenu dostal i nynější izraelský prezident Šimon Peres. Podle Vanunua nese Peres odpovědnost za vybudování jaderného reaktoru v Dimoně v Negevské poušti a za vývoj jaderných zbraní. Peres stál i za izraelskými jadernými zkouškami, které se konaly v roce 1978 v Jižní Africe. Současný izraelský prezident dostal Nobelovu cenu za mír v roce 1994 spolu s premiérem Jicchakem Rabinem a palestinským předákem Jásirem Arafatem za účast na mírových jednáních, které vedly k podpisu dohod z Osla. Z nich je dnes, na rozdíl od izraelského jaderného arzenálu, pouze cár papíru. Četné organizace obhájců lidských práv navrhují Mordechaje Vanunua na Nobelovu cenu už od roku 2004, kdy byl propuštěn z vězení.

Pákistánský Taliban může kdykoli ovládnout i Karáčí. Síť Talibanu se rozprostírá Pákistánem tak rychle, že může v dohledné době ovládnout i Karáčí, finanční a přístavní srdce země, vyplývá ze zprávy připravené tamní policií, kterou zveřejnil pákistánský list Daily Times. „Taliban může vzít město kdykoli jako rukojmí,“ konstatuje zpráva s tím, že zatímco už Tálibové podnikli výpady do Islámábádu či Rávalpindí, v Karáčí zatím vytvářejí jen své skrýše a bezpečná útočiště. Už ve městě shromáždili značné množství zbraní a munice a mohou bez potíží provést útok srovnatelný s tím z Bombaje. Baštou v Karáčí se mu staly slumy v horách na okraji města a malé motely v chudinských čtvrtích. V Karáčí se přitom skrývá i muž číslo dvě pákistánského Talibanu Hasan Mahmúd. Jak podotýká indický deník Times of India, cílem Talibanu je ovládnout celý Pákistán, přičemž dnes už lze jen těžko jmenovat nějakou oblast země, o níž by se dalo spolehlivě prohlásit, že v ní Taliban nepůsobí. Tato situace bude jen dále podkopávat vládu prezidenta Zardárího i tradičně silné postavení pákistánské armády, která už v příhraničních oblastech s Afghánistánem ustupuje a uzavírá s Táliby dohody o příměří.

První úplný seznam vězňů z Guantánama. Britský investigativní novinář a publicista Andy Worthington, který je považován za asi největšího nezávislého experta na tajné americké věznice a mučírny, zveřejnil po třech letech šetření úplný seznam 779 lidí, kteří kvůli prostému podezření z podílu na terorismu skončili v nechvalně proslulé americké vojenské věznici v Guantánamu. Seznam obsahuje podrobnosti o 533 vězních, kteří už byli propuštěni, o 241 lidech, kteří jsou na Guantánamu dále drženi i o padesáti devíti z nich, kteří zůstávají za mřížemi i přesto, že soudy nařídily jejich propuštění. Worthingtonova databáze zaznamenává i životní příběhy takřka sedmi set z těchto lidí, kterým Bushova válka proti terorismu změnila zásadním způsobem život, byť je drtivá většina z nich naprosto nevinná. Podrobnosti najdete na internetové adrese http://www.andyworthington.co.uk/guantanamo-the-definitive-prisoner-list-part-1/.

Jak pokračuje… čínsko-tchajwanské sbližování? Premiér Wen Ťia-pao minulý týden překvapil: „Čínská lidová republika je připravena zahájit jednání se zástupci provincie Tchaj-wan o mírové smlouvě,“ pronesl před Lidovým shromážděním. Dále mluvil už jenom o krizi (tento rok bude pro Čínu tím nejtěžším od začátku nového milénia), záchranném balíčku (585 miliard dolarů) a státní pomoci podnikatelům, a tak se slovům o Tchaj-wanu nevěnovala pozornost. Přesto jde o důležitý předěl. Vloni na jaře vyhrál na Tchaj-wanu volby Ma Jing-ťiou, jenž zahájil politiku sbližování a na podzim byla podepsána nová obchodní smlouva. Tchajwancům se však nadbíhání pekingským vladařům znelíbilo. „Ma Jing-ťiou hájí pouze zájmy obchodníků,“ zaznívala kritika. Lidé si zvykli vycházet do ulic a vypadalo to, že se sbližování odkládá. V únoru 2009 se navíc rozšířila zpráva, že čínská armáda rozmístila u Tchajwanské úžiny dalších patnáct set raket krátkého doletu… Nyní je ale, zdá se, vše při starém: vláda prezidenta Ma výrok uvítala, kladně reagovala i většina médií na ostrově (takzvaná modrá média, stranící vládě). Tchajwanci se i nadále ústupkům vůči Číně brání. Právě Wen Ťia-paovo gesto by však mohlo režimu Ma Jing-ťioua dodat sebevědomí, ponoukající jednat i proti vůli společnosti.

  • Tereza Spencerová je šéfredaktorkou nezávislého zpravodajského serveru Czechfp.cz. V Literárních novinách vede rubriku Monitor zahraničního tisku.
  • Petr Jedlička – Autor je zástupcem šéfredaktora listu. Vede rubriku Zahraničí.
  • Text vyšel v Literárních novinách 2009-11 na straně 5.
  • Publikováno online 11.3.2009

Přejít do diskuze k článku