Svátek zatvrzelých kacířů


Moto: Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat. (Karel Kryl)

 

Dne 6. července 1415 ve městě Konstanz umlčela hořící hranice kacíře, který neodvolal. Dnes už vlastně obyčejný člověk ani pořádně netuší, o co ve věcné rovině šlo. Kromě nenávisti IT specialistů ke zločinné diakritice přežil do dnešních dnů z Husova díla už jen mýtus o nezlomeném kacíři, vzdorujícím krvelačné a fanatické moci. Ten, jako jiné mučednické mýty, přečkal staletí, aby byl s výhodou připojován k aktuálním ideologiím všech barev, včetně těch dnešních.

 

Každý režim, a co jich tudy prošlo, chtěl mít a měl své Husy a každý režim generoval Husy pro režim následující. Ten minulý i dnešní nejsou výjimkou. Opět, jako již tolikrát v minulosti, jsou myšlenky a slova trestná, a tak mají šanci další uchazeči o místa v pochybném panteonu ideologických mučedníků. Opět, prý podle zákona božího i lidského, rovnají inkvizitoři svaté hranice, roztleskávači očekávaného cirkusu manipulují a zastrašují veřejnost a lůza, stejně dychtivá krve jako ve středověku, si rezervuje místa v první řadě. Ale hranice spálí společně s kacíři i kus kredibility víry zdánlivě vítězných inkvizitorů, aby ji poté mohli ostatní bez výčitek svědomí a s opovržením zavrhnout a poplivat.

 

Dnes je svátek všech kacířů, statečných, zlomených i těch jen nekorektně zvědavých. Mohou to být lidé dobří i špatní, osvícení i mýlící se. Ale u inkvizitorů přemýšlet není nad čím, jejich cesta do pekla není lemována ani těmi dobrými úmysly. Slušný člověk se jim vyhne jako každé jiné lidské špíně, když už ji nedokáže sprovodit ze světa. Dnes, stejně jako před staletími.

 

Na zdraví a hodně štěstí zatvrzelí kacíři, dnes je váš svátek.

 

Převzato z blogu Nautilus

 

Foto: zdroj

Přejít do diskuze k článku