V Italyji su porušovane zakladni lidske prava. A to je dobře.

Reklama




Podle članku 17 lidskych prav a svobod ma každy pravo vyjadřovat svoje nazory slovem aji pismem a bez ohledu na hranice statu tyto nazory svobodně a bez omezeni vyhledavat, přijimat a rozšiřovat.


A tuž pod tlakem takeho zakona su u nas v každe knajpě, cukrarně a kdejakem najtklubu zřizovane wifiny, aby se lude mohli bez omezeni přistupu k informacim dostat ku svojim oblibenym strankam. Pak to vypada tak, že dovalite do knajpy U Šantala, U lva nebo U mamy, staři chlopi sedi u stolu a misto aby poctivě chlastali, hrali kulec nebo karty, tuž čumi do svojich tabletu, masnyma prackama patlaju po obrazovkach a čumi na porno.  


Po pravdě řečene, furt lepši čumět na pečko, než čitat zpravy Blesku, Dnesu, Lidovek nebo jinych bulvarnich platku a rvat si ty jejich negatyvni svinstva do hlavy.


To v Italyji, tam je všecko jinak.


Dovalite do městečka, kere je turistyckym centrem cele oblasti. Z padesati hotelu, penzionu a hospod maju cedulku "Wi-fi Blei-Frei" enem dva podniky. Fakt dva. A když tam vlezete a chcete se připojit, vyžadaju se od vas občanku, zapišu všecky udaje, pry kvuli antyteroristyckemu zakonu, a prodaju vam hodinu připojeni za 30 kaček. Bo byznys je byznys. Lidske prava musi jit stranu.


A tak v italskych knajpach neni puščena televiza Nova, ani Prima, ani jine stupidni kanaly pro hlupe. V italskych knajpach chlopi nečumi na porno. Možna proto, že italky su škarede a česke porno stranky su tady zablokovane. A tak všeci piju kafe, do teho leju grapu, žeru pršut, bavi se mezi sebu, hraju karty, šachy a je jim fajně.


Už se těšim, až aji u nas omezime zakladni listinu prav a svobod.

 

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz

Přejít do diskuze k článku