Vláda rozpočtových řezníků

Reklama


Vláda Petra Nečase se ocitla v dokonale uzavřeném kruhu plošných rozpočtových škrtů. Pokud se nepodaří vládu donutit, aby ho opustila, budeme tu mít za několik let slabý stát, neschopný garantovat základní solidaritu a poskytovat kvalitní veřejné služby. Zhorší se finanční dostupnost vzdělání, zdravotní péče i zajištění ve stáří. Pokud vláda půjde cestou, kterou oznámila ve svém programovém prohlášení, zvýší zásadním způsobem již tak rychle rostoucí nerovnost ve společnosti a oslabí sociální postavení rodin s dětmi i naprosté většiny zaměstnanců ve veřejné i privátní sféře.


Nejvíce na tuto chybnou politiku doplatí lidé ze středních vrstev, na nichž dnes leží hlavní břemeno financování sociálního státu, neboť dost dobře nemohou utéci do daňových rájů, a kteří současně k udržení svého sociálního postavení nutně potřebují využívat také veřejné služby.


První, zásadní dějství celého příběhu, se odehrálo už v éře vlády Mirka Topolánka. Tehdejší ministři financí a práce Miroslav Kalousek a Petr Nečas prosadili radikální snížení příjmů státu. Omezení daňové progrese, snížení daní firmám a pokles sociálního pojištění připravuje pravidelně každý rok veřejné rozpočty o 89 miliard korun. Nelze se divit, že státu chybějí peníze. Bylo to tak naplánováno. Rozkolísání příjmů státu prohloubilo schodek rozpočtu a poskytlo argument pro plošné škrty, jež omezí veřejný sektor a sociální stát. Hospodářská krize z roku 2009 jen celý proces urychlila a poskytla v podobě kauzy „Řecko“ působivé mediální krytí a hlasitý předvolební argument.


Je důležité nenechat se zmást maskou „dobrého hospodáře“, kterou si nasadila Nečasova pravicová vláda. Politici TOP 09 a ODS řeší rozpočtový problém, který do značné míry a promyšleně způsobili sami. Dalším krokem bude tlak na ještě větší privatizaci školství, zdravotnictví a sociální péče, včetně důchodů, neboť oslabený stát bude nucen tyto tradiční oblasti svého zájmu z rozpočtových důvodů opouštět. Naplní se tak fakticky cíl, se kterým neoliberálové z TOP 09 a ODS určili program vládní koalice, – osekat sociální stát až na kost, pokud možno nevratným způsobem.


Do očí bijící je nespravedlnost, s jakou vláda plánuje rozložit náklady rozpočtové stabilizace. Na záplatování schodku se mají složit zejména nejchudší rodiny s dětmi, zdravotně postižení, senioři a zaměstnanci veřejného sektoru. Ani korunu navíc nechce vláda po těch nejbohatších, kteří už od roku 2008 u nás žijí ve skutečném daňovém ráji a využívají dokonce výhod daňové degrese. Ve většině evropských zemí, které snižují rozpočtové deficity, začaly vlády tím, že zvýšili příjmové či majetkové daně pro nejbohatší skupinu obyvatel, ve Velké Británii například na 50%. U nás připravuje vláda zpětnou, čili podvodnou, padesátiprocentní daň na čtyři miliony střadatelů ve stavebním spoření.


Snížení platů zaměstnanců veřejného sektoru o deset procent je nepochybně chytrým populistickým opatřením. Kdo by netleskal ořezávání sádla ve státní správě. Ve skutečnosti je to jen další nástroj devastace veřejných služeb. Plošné snižování platů plošně demotivuje. Zrychlí rozklad policie i daňové správy. Zhorší schopnost státu bojovat s povodněmi, zločinem i daňovými úniky, na což v důsledku doplatí celá společnost. Žádné vládní škrty nebyly analyzovány z hlediska dopadu na zaměstnanost a hospodářský růst. Řada z nich, zejména ty, jež snižují výdaje na vzdělání, vědu či výzkum jdou přímo proti budoucnosti a konkurenceschopnosti naší země.


To vše jsou důvody, proč ČSSD Nečasově vládě nedá při hlasování v Poslanecké sněmovně důvěru a nepodpoří ani návrh státního rozpočtu na příští rok. Naše země potřebuje spravedlivou rozpočtovou politiku, která bude nerovnost snižovat, ne prohlubovat. Rozpočtovou strategii, která podpoří vznik nových pracovních míst, ne jejich rušení. A v budoucnosti potřebujeme také jinou vládu, která nepůjde cestou likvidace moderního sociálního státu.

 

Převzato z blogu autora na Aktuálně

Přejít do diskuze k článku