Volební systém do komunálních voleb se na první pohled zdánlivě velmi liší od poměrného volebního systému, který je používán v parlamentních volbách. Všechny strany a všichni kandidáti se nacházejí na jednom hlasovacím lístku (u větších měst spíše připomíná plachtu), volič má možnost hlasovat pro „osobnosti“ napříč stranami, čehož podle zkušeností z minulých voleb většina „rozumných“ voličů hojně využívá. Vždyť přece u nás, na malém městě, či vesnici, kde si všichni vidíme do talíře, vůbec nejde o nějakou stranickou politiku, ale o to, aby v zastupitelstvu zasedli ti nejmoudřejší a nejschopnější. Podobný názor jsem zastával také – až do prvních voleb, v nichž jsem dělal předsedu volební komise, a musel jsem se tudíž seznámit se způsobem, jakým jsou na základě výsledků hlasování přidělovány mandáty.
Jak funguje volební systém?
Nejprve si tedy krátce, pro ty, kteří jdou ke komunálním volbám poprvé, či zapomněli, jak se hlasuje, zopakujme, jaké možnosti má při hlasování volič:
1) Volič označí křížkem v rámečku před názvem volební strany celou volební stranu. Všichni kandidáti této strany pak obdrží po jednom hlasu a strana obdrží tolik hlasů, kolik má na své listině kandidátů.
2) Volič označí křížkem v rámečku před názvem volební strany celou volební stranu a křížkem v rámečku před jménem několik dalších jednotlivých kandidátů z jiných stran (ne více než je celkový počet mandátů). Poté obdrží jeden hlas tito individuálně označení kandidáti jiných stran a zbytek hlasů do výsledného počtu mandátů kandidáti z čela kandidátky označené strany. Strany si přitom rozdělí hlasy v poměru, v jakém dostali hlasy její jednotliví kandidáti.
3) Volič označí křížkem v rámečku před jménem jednotlivé kandidáty z různých stran. Tito kandidáti obdrží jeden hlas (tzv. preferenční hlasy) a každá strana tolik hlasů, kolik jejich kandidátů bylo označeno.
Strana, která chce mít svoje kandidáty v zastupitelstvu, musí získat minimálně 5 procent hlasů z celkového počtu platných hlasů. Může se tedy stát, že kandidát, který jako jednotlivec obdrží nejvíce hlasů ze všech kandidátů všech volebních stran, nemusí být do zastupitelstva zvolen, pokud jeho strana jako celek nedostane potřebných 5 procent hlasů. Čím více hlasů (bez ohledu na to, zda je získala od voličů, kteří volili „stranicky“, nebo od voličů, kteří volili jednotlivé kandidáty) ta která strana obdrží, tím více míst v zastupitelstvu získá.
Příklad 1: Kandidují tři strany – A, B, C. Volí se do pětadvacetičlenného zastupitelstva. Strana A nominovala 15 kandidátů, strany B a C po 25.
Volič č. 1 označil křížkem pouze stranu A v rámečku před názvem strany. Strana A obdrží celkem 15 hlasů a každý její kandidát po jednom hlasu. Strany B a C nezískají žádný hlas. Deset hlasů voliče „propadlo“.
Volič č. 2 označil křížkem pouze stranu B v rámečku před názvem strany. Strana B dostane celkem 25 hlasů a každý její kandidát po jednom hlasu. Strany A a C neobdrží žádný hlas. Volič využil všechny své hlasy.
Volič č. 3 označil křížkem stranu B v rámečku před názvem strany, současně označil ve straně A křížkem v rámečku před jmény dva kandidáty a ve straně C jednoho kandidáta. Strana B obdrží celkem 22 hlasů (sníženo o počet kandidátů označených v jiných stranách), její kandidáti na 1. až 22. místě dostanou po jednom hlasu, strana A obdrží celkem 2 hlasy, její označení kandidáti po jednom hlasu, strana C získá 1 hlas, který dostane i její označený kandidát.
Volič č. 4 označil křížkem stranu A v rámečku před názvem strany, současně označil ve straně B křížkem v rámečku před jmény čtyři kandidáty a ve straně C šest kandidátů. Strana A dostane 15 hlasů a všichni její kandidáti po 1 hlasu. Strana B obdrží 4 hlasy a její označení kandidáti po 1 hlasu, strana C získá 6 hlasů a její označení kandidáti po jednom hlasu.
Volič č. 5 označil na kandidátní listině strany A v rámečku před jmény 4 kandidáty, na kandidátní listině strany B v rámečku před jmény 10 kandidátů, na kandidátní listině strany C v rámečku před jmény 11 kandidátů. Strana A obdrží celkem 4 hlasy a každý její označený kandidát po jednom hlasu, strana B získá celkem 10 hlasů a každý její označený kandidát po jednom hlasu a strana C dostane celkem 11 hlasů a každý její označený kandidát po jednom hlasu.
POZOR! Označí-li volič na volebním lístku více než 25 kandidátů, je jeho volební lístek neplatný. Neplatným se volební lístek stává i v případě, že volič označí současně dvě strany (v rámečku před názvem strany).
Na konci voleb se nejprve přidělí mandáty stranám. Zvítězí strana, která obdrží nejvíce hlasů. Strany získají mandáty v poměru, v jakém dostali hlasy, a to bez ohledu na to, jestli to byly hlasy pro celou stranu nebo hlasy pro její jednotlivé kandidáty. Počty mandátů se přepočítávají složitým výpočtem, pro jednoduchost si můžeme říci, že počet mandátů zhruba odpovídá procentu hlasů, které strana celkem v dané obci získala.
Příklad 2: V obci s 25 mandáty kandidovaly 4 strany s plnými kandidátkami a voliči jim odevzdali celkem cca 75 tisíc hlasů. Strana A obdržela 3 000 hlasů (4 %), strana B získala 17 tisíc hlasů (23 %), strana C 25 000 (33 %) hlasů a strana D 30 000 (40 %) hlasů (zaokrouhleno). V tom případě budou mandáty rozděleny přibližně v tomto poměru:
Strana A žádný mandát (nedosáhla pětiprocentní hranice), strana B 6 mandátů, strana C 8 – 9 mandátů a strana D 10 – 11 mandátů.
Teprve poté, co se mandáty rozdělí stranám, přiřadí se jednotlivým kandidátům, a to tak, že u každé strany, která získala mandáty, se vypočte průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta. Kandidáti, kteří překročí o 10 procent průměr své strany, jsou poté posunuti na čelo kandidátky podle počtu získaných hlasů. Poté se přiřadí mandáty kandidátům podle tohoto nového pořadí. Do zastupitelstva se tedy nemusí dostat lídři kandidátky, ale ani člověk, který dostal v rámci strany nejvíce hlasů, pokud nebyl na předních místech, a pokud jeho počet hlasů nepřekročil průměrný počet hlasů o více než deset procent. Proti preferenčním hlasům kandidátů z konce kandidátky hraje i ta situace, kdy volič označí stranu a několik dalších kandidátů (viz volič č. 4 z příkladu 1).
V čem je hlavní zákeřnost tohoto volebního systému?
Volební systém, který se na první pohled tváří jako důmyslná kombinace poměrného a většinového systému, v němž lidé mohou svobodně hlasovat pro osobnosti bez ohledu na jejich stranickou příslušnost, je ve skutečnosti hlasováním pro strany, v němž vítězí organizovaní straníci a zájmové skupiny nad lidmi, kteří si upřímně přejí vybrat co nejkvalitnější zastupitele. Úloha preferenčních hlasů je velmi omezena, eliminovat nechtěné kandidáty z předních míst kandidátek je možné pouze v případě vysoce koordinovaného úsilí voličů.
V menších obcích, kde už dávno odhalili úskalí tohoto volebního systému, to zpravidla řeší tak, že buď kandidují jednotlivci, nebo dvě stejně početné strany. V prvním případě se pak do zastupitelstva opravdu dostanou ti, kteří získali největší počet hlasů, v tom druhém zvítězí jako celek ta volební strana, která získá více voličských hlasů. Pokud však kandiduje více stran s více kandidáty, nastávají výše zmiňované problémy.
Jak na to?
Samozřejmě, že každý volič má právo nevyužít svého volebního práva. Bylo by však velmi smutné, kdyby tak někdo učinil poté, co si přečetl tento článek. Moje rada, jak kvalifikovaně volit, spočívá v tom, že je potřeba k systému přistoupit se znalostí jeho slabin, a svým výběrem co možná nejlépe tyto nedostatky eliminovat. Pokud si uvědomíme, že máme tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva, a že tyto hlasy u středních a větších obcí zpravidla rozhodují především o počtu mandátu pro jednotlivé strany, přestaneme hledat a křížkovat jednotlivé osobnosti, ale začneme hledat stranu s nejlepším programem a nejvyšší koncentrací osobností na předních místech.
Pokud například v obci s 25 mandáty kandiduje 5 stran s plnými kandidátkami, je vysoce pravděpodobné, že žádná strana neobdrží více než 10 mandátů. V tom případě by si voliči měli pečlivě prostudovat prvních deset míst na kandidátce u těch stran, které mu nejlépe vyhovují svým programem, a poté hlasovat en bloc pro tu stranu, která má na těchto prvních deseti místech pro něj nejdůvěryhodnější kandidáty. Pokud totiž bude křížkovat, může se mu stát, že bude ve skutečnosti hlasovat pro strany a kandidáty, které mít v zastupitelstvu vůbec nechtěl.
