Září 13, 2011
Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že zaměstnavatelé nesmějí dát zaměstnanci výpověď za to, že veřejně poukazoval na nesrovnatelnosti a podvody v podniku. Pravdomluvné chrání svoboda projevu, i když se kriticky a adresně vyjadřují nejenom ústně, ale třeba i pomocí internetu. Evropský soud pro lidská práva vyhodnotil svobodu projevu jako vyšší princip než povinnost loajality vůči zaměstnavateli.
Již za starého Říma se říkalo, že zrada je jedinou zbraní nevolníka, přesto již tenkrát nikdo neměl rád donašeče či práskače, jak se lidově říká lidem, kteří nedrží jazyk za zuby. Upozorňuje–li však občan či pracovník na konkrétní nesrovnalosti ve vlastním podniku či úřadě, a to prostřednictvím médií, podáním trestního oznámení nebo informováním úřadů jiným způsobem v případech, kdy se může jednat o trestné činy, kartelové dohody, daňové úniky či obdobné ilegální počínání, takovýto hanlivý název si nezaslouží. Nehledě na to, že se v řadě případů jedná i o občanskou povinnost. Takové interní informace jsou ve skutečnosti pro státní zastupitelství nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže často nejdůležitějším informačním zdrojem, který umožní zahájení vyšetřování.
Evropská úmluva platí i v ČR
Rozhodnutí však neznamená, že by se mohly otevřít stavidla účelových lží a pomluv, sledujících poškození zaměstnavatele. Zaměstnanec by se měl vždy především pokusit vyřešit nesrovnalosti interní cestou dříve, než věc zveřejní, nebo dokonce podá na svého zaměstnavatele trestní oznámení. Mnohé mezinárodní firmy proto již zřídily interní kontaktní centra pro tzv. whisleblowers (v překladu práskače), aby tak byly schopny případné sporné záležitosti řešit bez další eskalace.
Zdroj: eSondy
