Diskuze k článku


  • Admirál • 4. ledna 2018

    Zdravím chvatele škodné.

    Zatím bych řek, že s rysem (proti vlkům) není problém. Neslyšel jsem, že by v okolí byly strženy nějaká jehňata či ovce.
    Až se namnoží, příjde to. Asi jako s vydrou. Katastrofa.

  • Martin (už bez taky m) • 4. ledna 2018

    Admirál napsal

    Zdravím chvatele škodné.

    Zatím bych řek, že s rysem (proti vlkům) není problém. Neslyšel jsem, že by v okolí byly strženy nějaká jehňata či ovce.
    Až se namnoží, příjde to. Asi jako s vydrou. Katastrofa.

    Problém je s lidmi kteří neznají míru a lezou všude podle „zákona“ „svět patří nám“ a pro živočicha XYZ už tu není místo“ (rozumějte prosím: „v našich konzumem a chamtivostí vymytých palicích není místo“…
    Staří Slované s vlky bez problémů vycházeli. Stejně jako mnohé přírodní národy.
    Problém s vydrou není v ní- ale opět v lidech. Zvířata- vč. šelem – poněkud přizpůsobila své zvyky změněnému prostředí. Člověk ve snaze vyrabovat kam dosáhne co jenom jde narušil dávno rovnováhu v přírodě.
    To by samo o sobě nemusel být problém- pokud by byl ochoten připustit vytvoření alespoň v základech možnost její obnovy, ev. vznik rovnováhy nové.
    Pokud se to nenaučí, bude postupně méně člověkem, a nakonec nová rovnováha bude BEZ NĚJ.
    Chceme-li tedy přežít a žít důstojně, znamená to funkční dohody všech zúčastněných a respektování i potřeb pro udržení základů zdravější přírody.
    Divoká prasata coby velmi inteligentní zvířata s vynikajícími smysly a instinkty a vysokou porodností reagovala na nabídku „energeticky otevřených ekosystémů“ polí bez pufrovací zóny ostatní krajiny masivním nárůstem populace. V principu představují jak přímo, tak např. epidemiologicky, škodami mnohem větší problém. Skutečný problém. Přesto jej lidé nejspíše „pořeší“ až něčím jako podobou vyhlazovací války – „jednou za čas“…
    Rys i vlk jsou natolik inteligentní zvířata, že pokud nemusí, a pokud se jim přímo pod nos nestrčí „vábnička“ zcela „zadarmo“, jdou prostě do „Akcí“… Ostatně lidem podobní tvorové prý také… Dokonce je tam svážejí autobusy, budují jim velkokapacitní vozovky, parkoviště, osvětlení, respektují srážení těch nepříjemných chodců či cyklistů… To rysi i vlci si musí vystačit sami…
    Je bohužel hodně pravděpodobné, že obě Lenčina mláďata už nežijí, protože nejspíše už dlouho strašně trpěla…

  • Martin (už bez taky m) • 4. ledna 2018

    Bohužel žijeme „v civilizaci“ , „v demokracii“ a „máme se většinou všichni fajn- jen poněkud špatným způsobem“ jak píše např. Tribun. Takže nejde – zcela fér a demokraticky toho pytláka nechat skončit stejně jako onu nebohou rysici…
    Admirále nejen „kapacita prostředí“ obecně u velkých šelem přemnožení vylučuje. Je tam řada ještě ne zcela prozkoumaných zpětnovazebných mechanismů. A u rysů – a např. též medvědů – fungují dost „asociálně“. Ani ve vlčí smečce nemá v podstatě nikdy mláďata víc než jeden pár.
    Rysice na rozdíl od vlčí smečky, páru vychovává svá mláďata sama. NIKDO ji přímo nepomáhá. Pokud HD u rysice Lenky evidovala 2 koťata, pak platilo minimálně následující: 1. Lenka byla před poraněním na vrcholu sil a dokázala se starat o 2 mláďata (většinou je úhyn až 60% a rysi nemají mnohačetné vrhy), 2. Lenka s mláďaty by „vyplnila“ určitý kousíček „populační skládačky“, což by za následek mělo jak úpravu chování ostatních rysů a šelem, tak za 3. v dohledné době po osamostatnění i „putování“ – migraci – některého – či obou mláďat do dalších oblastí.
    Třeba i do Jeseníků…
    Jedním z důvodů proč zde máme šelem minimum je skutečnost, že „zdrojové populace“ (přičemž Beskydská má navíc specifickou pozici OKRAJOVÉ populace) jsou pod setrvalým, nejspíše čím dál promyšlenějším tlakem pytláků…
    Ochrana přírody nemůže stále dosáhnout zlepšení a stabilizaci stavů šelem protože jak území trvalejšího výskytu je pod silným tlakem a rušením, tak pro neustálou- v podstatě již cca 2 desetiletí opět silněji fungující ilegální odstřelovou aktivitou, a při nárůstu bariérového efektu v krajině- zejm. z dopravy. Paradoxně dalším blokem pro některé druhy (např. lesních kurů) časem může být tolerovaná lavina množení jiných druhů. Například skutečně přemnožených divočáků.

  • Martin (už bez taky m) • 4. ledna 2018

    Jelikož v naší krajině již dlouhá desetiletí jsme neměli trvale přítomny vlky, mohlo mj. dojít vlivem řady nepromyšlených aktivit člověka k současné epidemii divočáků. Pokud by promoření zvířat nad určitou míru přesáhlo určité rozměry, hádejte kdo vydělá na „zaručeně zdravém vepřovém“ a „úpravě“ jeho cen…
    Nejspíše by také nebyly problémy s vysokou zvěří devastující keře a listnáče v lesích stále v neúnosné míře (pokud ovšem lýkožrout „milosrdně“ dále nesníží plošnou výměru smrkových monokultur o několik desítek procent), ani s masou volně pobíhajících psů či jejich – opravdu „době“ „odpovídajícím“ množstvím – a tím i chování „obou komponent“- lidí i psů…
    Pokud by se člověk necpal všude do niv a přímo do říčních toků, potoků, pak by nejspíše nebylo xy miliard „povodňových škod z blbosti“- a nebylo by tedy možno další miliardy „bohulibě“ prostavět pro „radost“ daňových poplatníků a „nápravu“ povodňových škod -aby se tyto v příslušném (koeficientem „cílené blbosti“) upraveném období mohly opět „bohulibě“ opakovat…
    Pokud by se člověk nesnažil „zefektivnit“ provoz kdejaké vodní nádrže „poctivým“ zarybněním (často až do úplného zahlinění, zničení vody), měli by tedy nejspíše lidé už dávno čistší vodu, méně odplavené půdy a úrodnější pole bez přísušků, koše raků, hromady neohrožovaných vyder, ryb i obojživelníků.
    Bohužel „komunisti“ stihli jen rozorat meze, takže vybití všeho živého zbylo nehezky na „tržní“ „hospodářství“v jeho „demo“krastické podobě.
    Člověk ale nakonec pochopí, že „kormorán s plochou dráhou letu“ či „vydra středního doletu“ jsou spolu s „Jadernou rysí triádou“ tím skutečným ohrožením lidstva ztučnělého demokraticky přemnoženým vepřovým…

  • peter. • 4. ledna 2018

    Stavil by som sa,že tú rysicu nezastrelil „pytlák“ale poľovník.(Pytiak loví pre svoju obživu,bez povolenia a s nezákonne držanou zbraňou.Ak nezákonne loví poľovník,tak to nie je pytliak ale zločinec).Poľovníci na Morave nemilosrdne likvidujú každé zviera a vtáka,ktoré považujú za „škodnú“.Tak boli na Morave vypustené „slovenské“ orly s vysielačkami.No netrvalo dlho a našli ich mŕtve,otrávené alebo odstrelené.Vlk a medveď je vraj tak isto škodná zver nežiadúca v moravských poľovných revíroch,tak ich poľovníci nestrpia.Opačný extrém predstavujú tzv.“ochranári“.Chránia najväčšiu pliagu slovenských riek a jazier,kormorána veľkého.Tisíchlavý kŕdeľ týchto vtákov je schopný ako taký kombajn, totálne zbaviť vodný tok alebo rybník a jazero rybej populácie.Riešiť sa to nedá,lebo…ochranári.
    Vydra žije na 80% územia Slovenska.Skutočne vážne škody pôsobí rybárom na Orave,kde je premnožená a je potrebné regulovať jej stavy odstrelom alebo odchytom.Nedá sa,lebo …ochranári.Oni ešte aj v záujme ochrany vydry riečnej vypúšťajú do prírody umelo odchované vydry.
    Ja žijem v kraji,ktorý je hádam najbohatší na výskyt vlka a rysa.Za 45 rokov som rysa nevidel a vlka len zo vzdialenosti asi 300 m.Bola zima a ja som ďalekohľadom pozoroval 5 člennú svorku vlkov.Pri tom ale nachádzam stopy v snehu,hneď za potokom, nie len vlčie,ale aj medvedie a rysie.O jeleňoch a divých sviniach ani nehovorím.Máme tam aj poľovnícke združenie,no títo poľovníci strieľajú len vysokú a čiernu zver.Načo by im aj bol vlk alebo rys,keď vedia,že tieto šelmy zabezpečujú kvalitnú populáciu endemicky sa na Slovensku vyskytujúceho,mohutného jeleňa karpatského.
    Takže „pytláky“hľadajte medzi svojimi poľovníkmi,ktorí sa trasú o svoje bažanty,zajace a srnky.

  • Martin (už bez taky m) • 4. ledna 2018

    S Kormorány by se situace určitě měla řešit. Nejspíše i odlovem. Je to ale opravdu velký pták a velmi šikovně spolupracuje. Není to také typický obyvatel hlubokého vnitrozemí mimo jezernaté oblasti. Alespoň někde by ale populace měly zůstat bez zásahů.
    Co se vyder týče, myslím že Orava vždy byla jednou ze zdrojových populací a bylo by vhodné dlouhodobé sledování, vymezení dostat. zón bez odlovu- aby se populace mohla vyvíjet dobře v souladu s nabídkou.
    Co se lovu vyder týče, přimlouval bych se za odchyt a prodej do zahraničí kde by mohl být zájem ze Z. Evropy.
    To že je na potoce nějaká vydra neznamená že jsou automaticky přemnoženy, škody nárokované rybáři někdy také nejdou zcela na její vrub. Problémem jsou i parazité, plísně, otravy vod, etc., ale i lidská lhavost a chamtivost, touha nemít žádného přirozeného konkurenta. Ideálem by byly co nejlépe zajištěné chovy a dostatečná úživnost prostoru, co nejpečlivěji a nejvěrohodněji sledovaný vývoj vydří populace co nejdéle- a pak teprve snad by se o nějaké formě dalo mluvit. Ale při tlaku automobilismu, chemie, očekávaném nárůstu zatížení i dosud klidnějších oblastí může dojít k vybití i zdánlivě početné populace.
    Problémem budou spíše nejen vydra, ale hodně také mývalovec kuní -na Slovensku pokud vím i hojnější než v ČR, máte ho tam v slušném počtu také déle- takže se naučil a dobře přizpůsobil, dtto také mýval, zvířata z kožešin. farem -i z Polska a další.
    Někdy „násadu“ či mláďata „drobné zvěře“ těžce poškodí výkyv počasí. Často hlavně vlhko v kritickém období maličkých či vajec.
    Hl problém je nejspíše v nefunkční krajině na většině ploch států intenzivně obydlených a využívaných, silné autodopravě + mnohofunkční fragmentaci krajiny, v chemii, nemocech a snížené odolnosti zvířat, v širokém tlaku na drobná zvířata.

  • Martin (už bez taky m) • 4. ledna 2018

    Pokud ale lidé nebudou obecně respektovat nutnost ponechat přírodě také určité zóny „na zotavování“ – a to přechodně i trvale, pokud naopak poroste tlak na zbývající velkoplošné CHÚ a to zejm. na CHKO bez adekvátní ochrany PRINCIPU velkoplošné ochrany přírody a krajiny a její stability bude zle. Člověku možná nejpozději, ale asi i v už potom i bezvýchodné situaci…
    Pokud nadále bude vzrůstat bariérový efekt dopravy (stále narůstající zejm. frekvencí – ale s např. „Ozvěnami“ Hedvábné stezky např. by se doprava mohla mnohde dále výrazně zvýšit), dále budeme masivně přetvářet krajinu a vytvářet i terénní překážky fungování přírody aniž bychom krajinu alternativně na vhodných místech naopak propojovali, pak se nemůžeme divit že budou dále růst i problémy. Časem řada zvířat v zoufalé vůli přežít bude zkoušet různé formy a možnosti přežití – vč. atakování námi až příliš intenzivních „záhonků“…
    Pozvolný návrat- resp. možnost návratu- šelem do S. a Z. Evropy za předpokladu odpovídající reakce lidí může být radou, cestou ukázky ze strany přírody k tomu co je možné v „nových“, pozměněných podmínkách, kde je hranice adaptace, i co a jak a už musíme opravdu změnit.
    Jinak opravdu sama příroda může „dospět do stadia“ kdy existenci rodu homo sap. sap. ukončí.
    Je v mnohém na nás lidech zda přežijeme a zda jako lidé.
    Znamená to ochotu se učit novému- když už jsme svět do značné míry udělali sami svým konáním „novým“…

  • fajt • 4. ledna 2018

    Martin (už bez taky m) napsal
    Martin (už bez taky m)

    Martine, nebojte, i dravci budou ( nejenom ti lidští, kterým by kdejaká hyena mohla závidět), podívejte na černou zvěř jaký boom prožívá, ještě chvíli budeme zběsile budovat kapitalismus a dotáhneme třídní dělení k dokonalosti a nakonec se homo druh třebas stane nedostatkovým zbožím v potravinovém řetězci. ..)

  • fajt • 4. ledna 2018

    PS : a jestli bych duháky mohl poprosit, nedávejte divokým zvířatům lidská jména, někdo by to mohl vzít osobně a pak by je to mohlo tuplem bolet. ..)

  • Aleš • 4. ledna 2018

    V kapitalismu je místo pro jedinou šelmu, homo konzumismus stupidus.

  • Admirál • 4. ledna 2018

    Martin (už bez taky m) – Nezlobte se, pokud se dostanu k rozhodování, zda se mám postavit na stranu rysa, vlka, vydry, nebo na stranu ovcí nebo ryb v mém rybníce, mám vybráno a pište si, že budu jednat s veškerou možnou účinností, které nás po generace vedený nesnadný boj se škodnou naučil.

    Nehodlám se vracet do doby lovců mamutů, kdy ještě naši předci mohli s divokými predátory žít vedle sebe.

  • peter. • 4. ledna 2018

    Martin (už bez taky m) napsal
    nejen vydra, ale hodně také mývalovec kuní -na Slovensku pokud vím i hojnější než v ČR, máte ho tam v slušném počtu také déle- takže se

    Psík mývalovitý(mývalovec kuní)je imigrant a škodí.No je to nočné zviera, všežravec a jeho potravu tvoria rôzne bobule,korienky a hľuzy rastlín.Zo živočíšnej potravy patria do jeho jedálničku vajcia,mláďatá vtákov,zdochliny,žaby,škeble a zdochnuté ryby.On sám je obľúbenou korisťou dravých vtákov,vlka,rysa aj líšky.Živé ryby neloví.Na Slovensku ale aj na Balkáne je vydra jednoznačne premnožená,Na Orave už zmizli pôvodné druhy rýb a keď rybári vysadia 10 tisíc pstruhov,tak vydry z nich zožerú 9 tisíc.Povinnosť zarybňovať vodné toky ukladá rybárom zákon.No neexistuje žiadny zákon,ktorý by ukladal štátu povinnosť v plnej výške odškodniť rybárov za škody spôsobené kormoránom veľkým a vydrou riečnou.Vydry sa rozmnožujú jednoducho preto,lebo sú chránené a rybári ich musia povinne a výdatne kŕmiť,lebo im to ukladá zákon.
    Kormorán sa voľakedy vyskytoval len v malých kolóniách na dolnom toku Moravy a v lužných lesoch pod Bratislavou.Des sa vyskytuje v obrovských kolóniách na území celého Slovenska.Ja si vážim ľudí,ktorí sa právom nazývajú ochranármi.Bohužiaľ,mnohí z „ochranárov“ si toto označenie nezaslúžia a existujú len preto,aby svojimi tupými názormi uspokojovali svoje ego a kládli prekážky pre vyváženú,biologicky podmienenú a rozumnú koexistenciu ľudí s prírodou.

  • peter. • 4. ledna 2018

    Admirál napsal
    pokud se dostanu k rozhodování, zda se mám postavit na stranu rysa, vlka, vydry, nebo na stranu ovcí

    Admirál:
    Ja vás ubezpečujem,že od vlka vašim ovečkám nebezpečenstvo hroziť nebude,aj keby ich boli u vás stovky.No a od rysa už vôbec nie.U nás sa ovečky vyháňajú na Ďura(24.4).Vyženú sa na horské pasienky a tam sa stáva,že ak má bača na ho..o psov,tak nejakú ovečku mu z košiara vlk alebo medveď odnesie.No je dokázané,že 50% škôd majú na konte bačovia,ktorí si na úkor vlka radi prilepšia.Slovákom šelmy nevadia,lebo sa s nimi naučili žiť.Majú nárok na život v prírode,rovnako ako ľudia.Len sa musí nájsť spôsob ako spolunažívať.

  • Admirál • 5. ledna 2018

    peter. napsal
    Admirál:
    Ja vás ubezpečujem,že od vlka vašim ovečkám nebezpečenstvo hroziť nebude,aj keby ich boli u vás stovky.No a od rysa už vôbec nie.U nás sa ovečky vyháňajú na Ďura(24.4).Vyženú sa na horské pasienky a tam sa stáva,že ak má bača na ho..o psov,tak nejakú ovečku mu z košiara vlk alebo medveď odnesie.No je dokázané,že 50% škôd majú na konte bačovia,ktorí si na úkor vlka radi prilepšia.Slovákom šelmy nevadia,lebo sa s nimi naučili žiť.Majú nárok na život v prírode,rovnako ako ľudia.Len sa musí nájsť spôsob ako spolunažívať.

    Uvidíme. V každém případě dostane li škodná chuť na mé jehněčí, má to spočtené.

  • Aleš • 5. ledna 2018

    Během svého života jsem snad ještě nepotkal stádo dobytka s pasteveckým psem, a to se poměrně často pohybuji i po pastvinách. A někdo se pak diví, kde se stala chyba.
    Admirále: Jednoho krásného dne se agrese směřovaná směr jiné biologické druhy může obrátit uvnitř našeho druhu, jako byste zapomněl na články pana Mana, Robertse a dalších…

  • Admirál • 5. ledna 2018

    Aleš napsal

    Během svého života jsem snad ještě nepotkal stádo dobytka s pasteveckým psem, a to se poměrně často pohybuji i po pastvinách. A někdo se pak diví, kde se stala chyba.
    Admirále: Jednoho krásného dne se agrese směřovaná směr jiné biologické druhy může obrátit uvnitř našeho druhu, jako byste zapomněl na články pana Mana, Robertse a dalších…

    Jaká agrese? Kde to berete?

    V době, kdy lidé přešli od lovu a sběračství k zemědělství a chovatelství, se pro člověka stali některé druhy dravců nepřáteli na život a na smrt – škodná a její potlačení se stalo jednou z podmínek k přežití.

    Vím o čem mluvím, mí prarodiče žili na samotě na kraji rozsáhlích lesů a chovat úspěšně domící zvířectvo vyzžadovalo denní boj se škodnou. Pasti, sklopce, flinta. A nebyl to v žádném případě nerovný souboj. Jakékoli zanedbání znamenalo, že z výsledku zbudou pouze oči pro pláč.

    Pokud vám rys, nebo vlk jednou úspěšně sloví ovci, pak už to bude dělat napořád, je to pohodlnější, než se honit za vysokou. Nezbývá, než se zvířete jakýmkoli způsobem zbavit.

    Naši předkové dobře věděli, co dělají, neměli to vycucané z prstu. Že si nějcí ignoranti usmyslí, že vlk je hezkej pes, rys krásnej a vydra milá a že by jsme je tu měli všude kolem sebe mít je infantilní blbost.

    Opevňovat domácí zvířata nemá smysl, je to z delšího pohledu neúčinné. Pokud se vám párkrát stane, že vám škodná zlikviduje chov, pak ztratíte chuť věnovat energii něčemu, co nedává smysl.

    Aktuálně jsou přemnožené vydry. Vím, jak dopadne chovatel, když se mu usadí u rybníka. nezbyde ani šupina.
    Jako následek zde uznávám hrozí, že se jednoho krásného dne se agrese směřovaná směr jiné biologické druhy může obrátit uvnitř našeho druhu – proti chovatelům škodné.

  • Martin (už bez taky m) • 5. ledna 2018

    cit.: „Pokud vám rys, nebo vlk jednou úspěšně sloví ovci, pak už to bude dělat napořád, je to pohodlnější, než se honit za vysokou. Nezbývá, než se zvířete jakýmkoli způsobem zbavit.“
    Admirále to není pravda. Ano, vlk to bude možná občas zkoušet. No a? On tam taky není doma? Je třeba být na stráži, bránit své ano- ale nevybíjet. U divokých zvířat se pokusům divit nemůžete. Vystřílení či zmrzačení problém řeší?!
    Houby s octem!
    Nejedna studie přiznala, že VOLNÁ NIKA v ekosystému nezůstává.
    Je rozumnější peterem dávaný příklad koexistence – za rozumných a nahrazovaných občasných škod – nežli zvěří bylinožravou a všežravou zcela devastované odrůstání nového lesa.
    Kdybychom dali bych chovatelům spárkaté k úhradě plnou výši škod -vč. prací a víceprací, vč. škod na biologické rozmanitosti, na funkcích ekosystému v průběhu desetiletí, atd., tak bychom se dozvěděli záhy že jsou vlastně „bezprizporním“ „bohatstvím státu“ – pro některé výhodně…
    Stabilizovaný výskyt vlků je mnohem lepší nežli náhodný ale opakovaný sporadický výskyt rozstřílené smečky – kterou v nejhorším „nahradí“ kradoucí člověk či smečka pytlačících psů.
    Všechny přece nepostřílíte a nevychytáte. Strach lze „nahánět“ jen s určitým efektem a do určité míry a – musí být komu…
    Dokud nebyl zákon o škodách, dalo se více chápat, nyní už je nenávist vydávaná za chladnokrevnost nesmyslem.
    U vyder bych byl pro omezený lov jen kdyby se vyloučil devastační vliv automobilové dopravy a chemie. Jinak by měl snad stačit odchyt a co nejlepší zajištění chovu. Vydra nemá deset mláďat a neváží tunu.
    Vykopat díru a naházet do ní ryby- i tak si někteří chov představují. Např. i řadu lomů zarybnění zničilo.
    A pokud člověk přednostně využívá některá území „do mrtě“- zvířata na svobodný život už právo na vhodných místech nemají?

  • Martin (už bez taky m) • 5. ledna 2018

    Je pochopitelné, že lidé žijící a pěstující zvířata v oblastech kde může docházet ke konfliktům s divokými druhy zvířat by měli mít jasně definovaný nárok na náhradu škody, operativně, vč. nákladů na chov jedince či usmrcených jedinců. A také by měli mít možnost získat podporu na zajištění chovů za podmínek vlastního zájmu a ochoty k péči a vhodné formě ostrahy. Každý solidní chovatel potvrdí, že dobře vycvičený pes – či dvojice u větších stád je dobrou zárukou ochrany. Když prostě chci chovat ovce uprostřed či na hranici rozsáhlejších lesů- musím to dělat i s tím co k tomu nutně nezbytně patří. Potvrzené vykutálené jedince by po prokázání mělo být možné odstranit. Mělo by být přece jasné, že trváním na životě každého kusu nelze ohrozit existenci, snesitelnou koexistenci druhu zvířat vedle člověka.
    Co se týče vyder: vývoj zábran, elektr. ohrádek atp. jde stále dále. Do břehů se dá zapustit řada trubek které umožňují rybám úkryt, vydře znesnadňují lov.
    Admirále, zvířata nejsou „zabijáci“ furt číhající hned za Vaším plotem. Jsou velmi vynalézavá- ano, mají s námi nesrovnatelné smysly a neskutečnou trpělivost. Ovšem většina má i zdravý rozum a nebude zbytečně riskovat.
    Myslím že je to jako vždy o rozumné domluvě a přístupném chování „obou stran“. Ale prohlášení, že „jde o nepřátelství na život a na smrt“, a že je potlačení „škodné“ „podmínkou přežití“… dnes ničemu rozumnému ve vztahu zvíře – člověk – divoké zvíře nepomůže. Člověk způsobil v přírodním řádu tolik malérů, neměl by tedy apriori odmítat restauraci důležitých jejich částí -ano- po přípravě, za dohody.
    Netvrdím že nastavení těch programů a možnosti podpory je dokonalé, bez chyb a omylů, že není co zlepšovat či doplňovat. Ale nenávistné vylučování divokých zvířat z naší společně sdílené přírody ničemu nepomůže.

  • Admirál • 5. ledna 2018

    Martine, nemůžeme si rozumět, ja z pozice drobného chvatele, člověka s kořeny zemědělce na kraji lesa tvrdím, že koexistence člověka a některých druhů dravců je v kulturní krajině nemožná.
    Zmiňujete náhrady škod. Zkoušel je někdo z myslitelů uplatnit?
    Dvanáctistránkový formulář, úřední martirium a nakonci náhrada, co neuhradí ani čas a vypsanou propisku.
    Když přátelům vydry vyplenily rybníky, ani sv. Petr by je nepřesvědčil, že vydra je milé zvyřátko a že má právo na xy. Pokud se jim zadaří, skončí na pekáči.

  • Svoboda • 5. ledna 2018

    Pomalu, ale jistě se svět dostává do fáze, kdy JEDINÝM správným řešením jsou tresty smrti za pytláctví. ( V Číně, za zabití pandy, už to platí. ) K tomu by ještě byly užitečné vysoké finanční odměny za jakékoli informace a důkazy vedoucí k usvědčení pytláků. Tak, aby se tyto kreatury bály i vlastní rodiny či náhodných chodců. právě proto, že je to jediný správný postup, tak NIKDY v této zemi nebude schválen. Sebezničení totiž máme v genech. A demokracie je pojistka proti jakékoli nápravě. No future…

    Levice opět prošvihla šanci uchopit akutní téma – ekologie, spravedlnost, atd. Začíná mi tím připomínat církev, která už je dnes tak daleko od původních Kristových důrazů, že dnešní faráře i pastory Ježíš by opět vypráskal bičem… Věřím, že i kovaní komunisté z minulosti by dnes odstranili většinu představitelů současné levice jako vlastizrádce…

  • Martin (už bez taky m) • 5. ledna 2018

    Admirále, v maličkém ale chovám ovce (kdys s kozami) cca 14 let.
    Nyní už jen paběrkuji, společnost se postarala a známí kterým jsem pásl už zvířata nemají. Z ryze ekonomických důvodů a neochoty platit pastvu alespoň trochu důstojně. Jako mnozí chtějí mít na venkově pozemky, chaty, ale pobývat by tu chtěli jen pár dní v každém období… Maximalizovat jen výhody… Ekonomicky jsou pro sebe zajištěni ve velkoměstě.
    Až pokud přežiji chystám sám malý rybníček – který mi snad místní vydry i poctí někdy návštěvou.
    Místní velkochovatel skotu si svůj – za dotace (každý rok prý celkem 12 mil Kč) postavený rybník oplotil 2 m pletivem – i když jde o enklávu přímo na potoce a na okraji lesa… Že by se někdo pokusil kompenzovat úbytky vody v krajině i lesními rybníky a tůněmi moc ne – zatím jen nádržka na Horní Oskavě.
    V lesích se vyskytuji kolem 40 let.
    Jsem toho názoru, že chovatel by měl správně jen odpovídat dotazy, a měl by v případě potřeby jezdit speciální pracovník aby se snížila zátěž chovatele. Tím směrem by měl jít tlak. Jen po mně ale prosím nechtějte abych to sám prosadil – to si musí říci nejdříve poškození v oblastech trvalejšího výskytu.
    Myslím že například s takovým Jiřím Benešem z HD by jste si o tom mohl dobře pokecat.
    Jsem samozřejmě určitě pro to jak co nejvíce ulehčit život drobným a středním chovatelům, ano, jen jsem při ostatním a svém stavu jaxi neměl sílu toto sám prosadit.
    Vlk se do ČR vrátí plošněji, jde o to naučit se koexistovat a věřte prosím, že s mnohými lidmi je to spíš vyloučeno než u ojedinělých vlků.
    Ledaskdy jde i o křížence, o zvířata nevhodně uniklá do přírody, etc. A se zvířaty která ztratila plachost je vždy nejvíce problémů.
    Od JV začíná pronikat šakal.
    I tady prostě myslím je lepší pár vlků než smečka šakalů, kteří mají vyšší porodnost.

  • Martin (už bez taky m) • 5. ledna 2018

    Svobodo: samostatný drobný či střední podnikatel byl přes velkohubá voLEBNÍ prohlášení poblitiků tou skutečnou „škodnou“. Těm kteří si na skoro 30 let z tohoto státu udělali dojnou krávu a nástroj své seberealizace.
    Národ a lidi jim to „žerou“ sice již méně- ale mezitím v nehorázně komplikovaném jimi dojeném stř. a drobném sektoru velká část lidí zkrachovala…
    Rozvoj skutečné udržitelné ekonomiky venkova nestojí a nepadá s miliardovými středisky, nesmyslnými „Stezkami“ v oblacích, bobovými dráhami a tobogány v suchém i vodním provedení. Na Venkov se kašlalo- vždyť „každý“ chtěl „za lepším“ do světa – tak proč se starat o pár voličů „vesničky střediskové“, že…
    Nyní je i mnoho těch co Venkov zkoušeli dát dohromady „na hromadě“…
    Včil „babo raď“ …
    Skutečná Levice dnes u nás v parlamentu dávno není, a pravice tam nikdy nebyla, tož uvidíme – ti co přežijí…
    Ano, na Venkově dnes musí ožebračení, často o podstatu života zde připravení lidé nejprve přežít…
    Nelze se pak divit, že mají mnoha problémů příliš, plné zuby a dost…
    Je na protunelovaném a pocírkevněném zbytku státu aby začal uklízet.
    Nejprve by to chtělo DOŽIVOTNÍ KAMENOLOM pro naše „bratrské pravičáky“ typu Klause, Kalouska, Kočárníka, Dlouhého a dalších „mistrů“ a vyhnat debilizovanou „novou levici“ od koryt.
    No považte – kolik vlků bychom potřebovali na to, aby je všechny poctivě slovili…
    A rysové a nebohé rysice?
    Ti jsou v tom už úplně nevinně.
    Tedy do doby než nějaký merdiální „hlídací pes demokracie“ neskočí na další „řádně krvavé sousto“ – pro chvilkové pobavení seriály a virtuálními hrami zblblého zbytkového obyvatelstva…
    Nechtěl by laskavě národ alespoň trochu procitnout, podívat se skrze mlhu svých mrákot, uzřít že tahle verze „demokracie“ asi není to pravé „ořechové“- a že musí zlepšovat SÁM??

  • Svoboda • 5. ledna 2018

    Martine : Téma stavu této země mě trápí v míře větší než malé. A uvažuju nad tím už roky, kde se stala chyba. Takže úvahy typu, zda by „nechtěl už národ procitnout“ jsou dávno za mnou…
    ( Příp. uveďte příklad kdy kde nějaký národ „procitnul“… My v roce 89 ? Nebo Lybijci v roce 2011 ? Nebo Ukrajinci v roce 2014 ? Ale, no tak… )

    Netěší mě to, taky bych rád byl demokratem, ale je to celé obrovská lež. Nefunguje to, lidi neznají historii ani posledních sta let, nedokážou si seřadit za sebe ani základní letopočty, aby si uvědomili kdo koho vlastně ohrožuje ( a ohrožoval ).

    A zvykají si na podvody. Tunely kam oko pohlédne…. A co ? Nic… Od miliardových úniků až po „drobné“ stovky… Den za dnem. Bez trestu. Ve většině hospod na každém čepovaném pivě chybí zhruba půl deci, i když dle vyhlášky i zákona patří pivní krýgl mezi tzv. „stanovená měřidla“, což málokdo ví. Přesto na některých typech krýglů nenajdete ani tu blbou rysku, natož aby chodily kontroly, ověřující prodávané množství… Kupoval jsem si onehdy paměťovou kartu. Deklarovaná kapacita 16 GB, skutečná 14,83 GB. ( To samé bývá u HDD, apod. ) A to schválně uvádím „prkotiny“. Jenže je jich moc. A nikdo to nepostihuje. Zážitky s úřady nebo firmami, to už je hotové Palermo… A pořád žádná změna… Tím se neustále snižuje laťka chování a nová generace už ani nic jiného nezná. Dekadence, degradace, degenerace v přímém přenosu… Jako něčí plán, úmysl, útok… Demokratickou cestou nezastavitelný. Proto ten důraz na demokracii…

    ( Ani nevíte, jak rád bych se mýlil… )

  • racek • 5. ledna 2018

    Chránit, ale také regulovat. Rysů u nás opravdu není mnoho a škod napáchá minimálně. Vydry znám z vlastní zkušenosti, jedna dokáže zlikvidovat chov kaprů v průměrném rybníku….

  • peter. • 5. ledna 2018

    Svoboda napsal
    Dekadence, degradace, degenerace v přímém přenosu… Jako něčí plán, úmysl, útok… Demokratickou cestou nezastavitelný. Proto ten důraz na demokracii…

    http://www.meras.cz/2018/01/dobrindt-csu-levice.html

  • Svoboda • 5. ledna 2018

    Peter : Článek téměř zajímavý, ale místy opět naivní, až běda. Jaká „občanská kultura“ ? Kde, odkud, jak, kdo ?

    Mluvte s lidmi, mluvte s mladými… Půda je připravená. Lidi už mají hokej v základních faktech. Tohle někomu nesmírně vyhovuje.

    Také je na vývoji dobře vidět ten stejný rukopis zákulisních loutkařů. Pokud chtějí něco zdiskreditovat, tak to začnou předstírat, ale budou to dělat blbě nebo přehnaně. Např. pošlou mezi demonstranty své lidi a vyprovokují střety nebo jim dají do rukou transparenty se zavádějícími hesly. Samozřejmě předem připravení redaktoři, kameramani a fotografové s instrukcemi jak má reportáž vyznívat…
    Nebo dlouhodobější projekty, jako např. diskreditace některých zemí, státníků či ideologií.
    Majstrštyk byl výmysl pojmu „neomarxismus“, který nemá s Marxem nic společného ( což 99% pravičáků neví a nechce vědět ) nebo onálepkování Stalina jako „vraha“, apod.

  • Martin (už bez taky m) • 5. ledna 2018

    Nastražená železa nemusí zabít jen zvíře, na které jsou nalíčena.
    Jelikož nejsme v Kanadsko-americké divočině, v pralesích JA či na Sibiři a nejde nám o přežití, mají být tabu.
    Mohou poranit či zabít i mnoho dalších zvířat, vč. dalších chráněných. Zvíře chycené do želez se většinou hrozně trápí, často hodně dlouho. V neposlední řadě jsou železa rizikem zejména pro děti, psy, etc. a znamenají tedy znepřístupnění bezpečné krajiny.
    Teritorium až 35 km délky vodních toků i více na jednoho samce (evidovány až 50 km úseky) snadno vzbuzuje dojem „přemnoženosti“. Zvíře ale jen přirozeně reaguje na úživnost (tj. často naopak přehnané násady -na rybnících například) a možnosti úkrytů. Na teritoriu jednoho samce je zřídka víc jak dvojice samic.
    Přehnané násady ryb nejen že zhoršují kvalitu vody a zvyšují riziko infekcí (to i trvalejšího rázu), nedostatku kyslíku, atp. Vytvářejí u vyder také „iluzi bohatého stolu“ a zvyšují v době neexistence jiné nabídky (po vypuštění, výlovech zarybněných rybníků, při zámrazu, etc.) neúměrně tlak na vodní toky v okolí.
    Maximalizace zarybnění může vést také ke zvýšení výskytu jevu lovu nejen pro kořist – i když význam má spíše jen na konkrétní lokalitu.
    Silné zarybnění znamená v často neuváženě a bez dohody obhospodařované ostatní krajině – zejm. v rybničních oblastech – též riziko soustředění i více vyder na místo snadných úlovků. To pak vytváří dojem „možnosti“, nutnosti snížení počtu až na 0 v širokém okolí… Z principu je ale vinen člověk- pokud dokonce nevytváří takto „vábničku“ pro snadnější nelegální zabíjení vyder.
    Snaha nabídnout současně nekomerční vodní plochy s plevelnými druhy, ev. pro další druhy zvířat vč. obojživelníků znamená většinou snížení škod na komerčně intenzivně využívaných plochách.
    Řada dat:
    http://www.vydryonline.cz

  • peter. • 5. ledna 2018

    Svoboda napsal

    Peter : Článek téměř zajímavý, ale místy opět naivní, až běda. Jaká „občanská kultura“ ?Kde, odkud, jak, kdo ?

    Mluvte s lidmi, mluvte s mladými… Půda je připravená. Lidi už mají hokej v základních faktech. Tohle někomu nesmírně vyhovuje.

    Také je na vývoji dobře vidět ten stejný rukopis zákulisních loutkařů. Pokud chtějí něco zdiskreditovat, tak to začnou předstírat, ale budou to dělat blbě nebo přehnaně. Např. pošlou mezi demonstranty své lidi a vyprovokují střety nebo jim dají do rukou transparenty se zavádějícími hesly. Samozřejmě předem připravení redaktoři, kameramani a fotografové s instrukcemi jak má reportáž vyznívat…
    Nebo dlouhodobější projekty, jako např. diskreditace některých zemí, státníků či ideologií.
    Majstrštyk byl výmysl pojmu „neomarxismus“, který nemá s Marxem nic společného ( což 99% pravičáků neví a nechce vědět ) nebo onálepkování Stalina jako „vraha“, apod.

    Svoboda:
    Názov „neomarxizmus“ je bežne sa vyskytujúci pojem v politológii,podobne ako „kultúrny marxizmus,alebo „analytický marxizmusô.
    Definícia :
    Neomarxizmus je súbor smerov a škôl súčasnej filozofie ktorý sa značne rozšíril po r.1960 a pokúša sa spojiť marxizmus so sociológiou,novohegelstvom,nietzscheovstvom,filozofiou života,psychoanalýzou,existencializmom,anarchizmom…atď.Kým klasický marxizmus analyzuje ekonomickú stránku kritiky kapitalizmu,neomarxisti sú zameraní na kritiku kultúry.Vychádza z filozofie teoretikov tzv „franfurktskej školy“ a patrí do širšieho rámca tzv.“Novej ľavice“
    Môžeme sa sporiť či ide o zneužitie Marxovho mena alebo nie,no nič to nezmení na tom,že ako pojem v súčasnej filozofii… existuje.
    Keď sa vám zdá,že článok na ktorý som dal svoj odkaz je naivný,tak s tým nič nenarobím.Nehodnotím články podľa toho,či sa pre niekoho zdajú byť naivné alebo nie.Hodnotím ich na základe toho,či ma zaujali alebo nie.A otvorene priznávam,že ide vždy o môj subjektívny pocit a preto si ani v najmenšom nenárokujem na to,že ho budú zdielať všetci čitatelia.

  • Martin (už bez taky m) • 5. ledna 2018

    Kvalifikovaný odhad počtu vyder pro ČR, Alka Wildlife o.p.s. r. 2016:
    https://alka-engine.s3.eu-central-1.amazonaws.com/sites/56b4b51e41dd630019000008/assets/59ca28047bd28d00a4cab9ee/Po_ty_vyder_2016.pdf
    Cituji z materiálu: „Pro všechny kvadráty byly počty jedinců odhadnuty na základě regresní rovnice, délky břehů rybníků v daném kvadrátu a výsledků celonárodního mapování výskytu vydry říční, které proběhlo na podzim 2016. Regresní rovnice se týká dospělých jedinců. Protože odhadované počty vyder budou sloužit především pro výpočet náhrad škod způsobených vydrou říční, byly výsledné počty dospělých vyder ještě vynásobeny koeficientem 1,33, který udává vztah mezi počty všech jedinců (i s mláďaty) vůči dospělým (průměrná hodnota ze stopovacích akcí).“
    Není reálné odhadovat počty vyšší jak 20 ks na jeden kvadrát (100 km2), i zde přetrvává určité riziko opakovaného počítání zvířat v sousedících kvadrátech.
    Pro celé Jeseníky to odhaduji na cca 120 – 150 vyder což není žádné přemnožení.
    J a ZČ a Ostravsko-Bohumín jsou jako rybniční pánve charakteristické, dtto větší a úživnější řeky- kde mohou být domovské okrsky menší.
    Rozdíly logicky kopírují dostupnost potravy a charakter krajiny, množství a charakter vodních ploch, jejich rozložení v krajině, agrární a stavebně-průmyslové změny v krajině a síti vodních toků, atd.
    Ukazuje se že vodní toky do určité míry „doplácejí“ na uměle vysokou úživnost rybníků které zvířatům umožňují dosahovat vyšších hustot populace.
    Vybudování a provoz intenzivních rybníků – a celých soustav vytváří rozsáhlé změny v krajině, kterému se populace zvířat musí přizpůsobovat vč. jeho cyklů. Na vině je tak opět člověk.
    Je pravděpodobné, že v oblastech s vyšší koncentrací musí být pomoc vyšší, ale zároveň není vhodné tam intenzitu chovu ryb dál zvyšovat.

  • zart • 5. ledna 2018

    Chcete chránit rysy proti vyhubení? To však napřed musíte vyhubit lidi. Už by nám to mohlo dojít, že nedosahujeme ani zdaleka inteligence rysů, a že v dekadentním pásmu gravitace požírá horší lepšího, větší blbec menšího.

  • Martin (už bez taky m) • 5. ledna 2018

    V případě vyšších populačních hustot vyder je reálné očekávat vyšší úmrtnost mláďat, snazší přenos nemocí, soc. stres a snížení odolnosti vůči rizikům obecně.
    Roční úhyn na silnicích bych odhadl kolem 150-200 kusů i více, jiných zabití (bez neleg. lovu) cca min 100-50 ks. Úhyn mláďat z běžných důvodů je uváděn až poloviční z celkem narozených celkem, někdy i vyšší. Nelegální zabíjení bude již asi dosahovat stovek kusů ročně.
    Limit horní hranice únosnosti prostředí může být v výrazně rybničnatých oblastech i blízko.
    Řešením by mělo být zlepšování průchodnosti krajiny, max. ochrana chovů ryb, alternativní plochy pro plevelné ryby, maximální usnadnění žádostí a zvýšení podpory poškozovaným.
    Při koktejlu chemikálií používaných člověkem (vč. agrochemikálií, ochranných prostředků) je zde ale trvale vysoké riziko opětovného možného výrazného rychlého poklesu populace. Zejména pokud neodstraníme (vcelku zbytečnou a technicky řešitelnou) neprůchodnost krajiny dopravou a silničními stavbami, a pokud bude pokračovat změna klimatu vedoucí k vysýchání krajiny.
    Závěrem za sebe napíši, že je samozřejmě hrozné, že v této zemi vinou mj. poblitiků se má hromada lidí zle, že existují tisíce bezdomovců, násilí a země skrze NATO podporuje zabíjení lidí ve světě, atd.
    Nemyslím ale, že by to byla vina vyder, rysů, vlků a řady dalších vzácnějších zvířat.
    Mají tedy právo zde také žít. A k tomu aby to bylo mnohem méně problémové je zapotřebí při správě a údržbě krajiny vytvořit stovky- ba celorepublikově myslím i tisíce společností/ státem placených míst.
    Pro lidi, kteří by nejen správu a údržbu krajiny našeho domova zajišťovali, vyhodnocovali, po informaci občanům dále upravovali. Ani myslivci, ani rybníkáři, ani rybáři, ani lesníci sami to nedokáží. A je to příležitost pro krajinu a život.

  • peter. • 5. ledna 2018

    Martin (už bez taky m) napsal
    Ani myslivci, ani rybníkáři, ani rybáři, ani lesníci sami to nedokáží. A je to příležitost pro krajinu a život.

    Žijeme v kapitalizme,kde kraľuje zisk.To znamená,že raz sa rybári nas..ú a prestanú vodné toky zarybňovať.Tým pádom sa problém vyrieši.Nebudú ryby,nebudú ani vydry a nebude ani kormoránov.Potom sa možno niekto z politikov chytí za hlavu a začne uvažovať ako človek ktorý si uvedomuje dôležitosť rovnováhy v prírode.

  • Admirál • 5. ledna 2018

    Martine M. – jste blázen, víte jak to s vydrami v vypadá v reálu?

    Vydra či párek se nastěhuje, vybere tok , či rybník do mrtě a putuje dál.

    Za ní téměř bezrybná voda.

    Co to melete o koeficientech a o množstvích/km, vydra nemá přirozeného nepřítele, pokud s IHNED nezačne intenzivně hubit, ta k u nás v podstatě skončil chov ryb a i sportovní rybáři můžou odevzdat povolenky.

  • Martin (už bez taky m) • 5. ledna 2018

    Stejně by mohli přestat uvažovat zemědělci kteří nedostanou dost poctivě zaplaceno a jsou tlačeni i do naprostých zhovadilostí, řidiči vlaků, metra i autobusů za zodpovědnost, mnozí technici, vodaři, atd, atd…
    Dovedu si představit že pro někoho kdo má několik menších rybníků je to šílená práce, často dost pokažená, stejně ale si dovedu představit, že velké společnosti – či některé podnikající čistě ziskově nehledí vpravo, vlevo a třískají co z pěstování nejen ryb jde… A na nějakých milovnících lipanů či pstruhů jim asi také moc nezáleží…
    Lidi musí zase opečovávat krajinu jako celek (nebo konečně už s tím spolupracujíc a jsouc v spojení a jednání začít). Techniku, spojení, bagry, počítače i mikroskopy máme…
    „Jen“ jaxi někteří stále nechtějí pochopit, že se to musí dělat v souladu a společně, po dohodě…
    Jinak ano- ještě nějakou dobu si můžou jednotlivé „zájmové skupiny“ hrát jen na „svém“ písečku… A pokud bude nakonec opravdu jen a pouze „každý za sebe“- tož na takové zemi fakt by nemělo cenu být…
    Myslím že stát by tu správu a údržbu krajiny měl začít dělat masově jako cílená propojující PROGRAM.
    Nabídnout mnoha lidem cennou a potřebnou práci, přemýšlení a nápady pro a při řešení mnoha a mnoha problémů souvisejících. Je-li ještě stát alespoň trochu nástroj svých obyvatel.
    Pokud ne – pak…korporace asi na nějaké organizaci života a aktivit zájem moc mít nebudou a šlo by to už asi mnohem, mnohem rychleji ke zkáze…
    Sám přeji životu, domluvě a dohodě.
    Kapitalismus jak je je i za lacinnou fasádičkou svého „obalu“ neudržitelný. Lidi musí přijít s něčím lepším- a vydry či rysové- ani ryby, raci či srnky to za ně neudělají…

  • peter. • 5. ledna 2018

    Martin (už bez taky m) napsal
    Stejně by mohli přestat uvažovat zemědělci kteří nedostanou dost poctivě zaplaceno a jsou tlačeni i do naprostých zhovadilostí, řidiči vlaků, metra i autobusů za zodpovědnost, mnozí technici, vodaři, atd, atd

    To nemohli,lebo by priši o prácu a živobytie.Rybársky zväz vykonávajúci svoje povinnosti vyplývajúce z „Rybárskeho práva“,ich zabezpečuje bezplatnými brigádami svojich členov,ktorý si navyše musia kupovať rybársky lístok a rôzne povolenky.A keď títo ľudia vidia,že ich práca vychádza navnivoč,tak si jednoducho nájdu iného koníčka.Veď načo budú chodiť na brigády a platiť za to,že si niečo ulovia,keď neulovia nič?Keď všetko čo pustia do vody im zožerie vydra alebo kormorán?
    Iné je to u majiteľov rybníkov.No ani oni si nemôžu dovoliť produkovať miesto zisku,stratu.
    Tak musím súhlasiť s Admirálom,že nápravu treba zjednať rýchlo, bohužiaľ radikálne a za účasti všetkých zainteresovaných.Samozrejme,aj ochranárov,no tých skutočných a nie chorých fanatikov.

  • peter. • 5. ledna 2018

    peter. napsal
    Tak musím súhlasiť s Admirálom,že nápravu treba zjednať rýchlo, bohužiaľ radikálne a za účasti všetkých zainteresovaných.Samozrejme,aj ochranárov,no tých skutočných a nie chorých fanatikov.

    O tých ochranárskych fanatikoch sa píše v poslednom odstavci nasledujúceho článku:
    http://parnickyrybar.weblahko.sk/Nieco-o-vydre.html
    Na Orave už vydry premenovali na „oravské tulene“.

  • jaa • 5. ledna 2018

    Ono je taky možné, že za to může tzv. „schlubná – to na čem se sedí“. Fotopasti jsou dobré, ale nesměli by se chlubit zainteresovaní tím, kde jsou , aby „zájemci“ měli cestu volnou. Jo návody. takže máma postřelená a prťata možná už jsou někde prodána. Oni „myslivečtí chovatelé“ se chlubí až až. Zájemci stačí jen posloucht a pak jít najisto.

  • Martin (už bez taky m) • 6. ledna 2018

    Vážení poslouchejte ještě chvíli prosím. Píši k problematice i zde déle, a kdyby se lidé podívali poněkud zpět, pochopili by, že věc je – jak říkají ochranáři nefanatici- podstatně složitější. Za fanatismus je spíše možné považovat některé UMĚLÉ AQUAKULTURY.
    Než mne „sežerete“ jako nepoučitelného fanatika, nechte si věc v poněkud jiném náhledu popsat níže prosím.
    Jsem jeden z ochranářů, který se snaží být střízlivý a uvažovat v souvislostetech, což se týká i obnovy populací zvířat. Admirál se tady rozhořčuje ne až tak správně. Vydra říční má prostě v dynamice svého druhu nejspíše schopnost výraznější, rychlejší reakce na změnu vnějších podmínek ve smyslu nárůstu stavů a počtů na velmi variabilní jednotku plochy. V přírodě vyvíjející se miliony let je vnitřní logika, kterou hned nemusíme vidět. To že druh danou vlastností disponuje NEMUSÍ VŽDY SOUVISET S ČLOVĚKEM, ba v daném případě NEPOCHYBNĚ Admirále nesouvisí. Člověk totiž v přírodě rozhodně NENÍ JEDINÝM DRUHEM VÝRAZNĚ DYNAMICKY MĚNÍCÍM KRAJINU. Pokud zavzpomínáte zjistíte, že jistý Martin zde na OM již vícekrát popisoval dynamiku populace BOBRA, v našem případě Evropského. To že existuje i Bobr Kanadský svědčí o faktu že nejde o náhodu.
    Tak tedy: člověk má jakousi verzi pojímání změn a rovnováhy, která je ale ve skutečnosti v přírodním prostředí v mnoha případech dynamická až tak, že se pojem „rovnováha“ lidem mění v „epidemii“. To je samozřejmě nesmysl, musíme chápat souvislosti vývoje druhů vzájemné vazby a jejich „vnitrodruhové dispozice“. Přírodní rovnováha je ve skutečnosti v některých případech mnohem dynamičtější systém vazeb a vztahů, než jak jsme zvyklí uvažovat. Málokdy jde o vazbu jen dvou- tří druhů či skupin druhů (ryby například).
    V krajině kromě člověka existuje řada druhů, která v přírodním, přírodě

  • Martin (už bez taky m) • 6. ledna 2018

    blízkém ekosystému disponuje schopnostmi způsobovat, spoluzpůsobovat výrazné změny prostředí. Mohu například jmenovat velké býložravce- např. tury (bizon, zubr, a někteří další). Ani vývoj Afrických savan či Asijských stepí až polopouštního rázu nebyl bez výrazného vlivu početných skupin zvířat přímo měnících dynamiku vývoje řady dalších druhů. V „mírném pásmu“ (nahlíženo prizmatem dnes známých a platných odhadů vývoje) je jak jsem již nejednou uvedl tímto „dynamickým činitelem“ nejméně dvojice VLK – BOBR. Z principu- např. po přírodních katastrofách typu záplav, sesuvů, sopečné činnosti a jejich dozvuků- se v přírodě posilují některé ekosystémy (plošným zastoupením) na úkor aktuálně převládajících jiných díky fyzikálně-chemickým změnám které ony „klimaxovější ekosystémy“ nesnesou a uvolní prostor těm dynamičtěji se vyvíjejícím ekosystémům či jejich fázím. Za stamilion/y, nejen desítky miliony let let se i savci dokázali přizpůsobit. Tak je PLNĚ REÁLNÉ, že i vývoj dvojice bobr- vlk – má významnější dynamiku či její možnost. V praxi lze tedy odhadnout, že jedním z druhů, který umožňuje „explozivnější“ způsob šíření druhů jiných (a tím i rychlejší dynamiku dalších- např. vyder) je právě bobr. Disponuje schopností výrazně a poměrně velmi rychle vytvářet nové vodní a mokřadní plochy, KTERÉ VÝRAZNĚ ZVYŠUJÍ ÚŽIVNOST EKOSYSTÉMŮ. Zcela přirozeně dodávám.
    Vydra je na to prostě schopná dostatečně rychle (s určitým „zpožděním“ za bobrem) reagovat zvýšením i své početnosti. Totiž i zarybnění toků a vodních ploch se s časem -nejen kvantitativně- mění. Je jen přirozené, že vydra na to dokáže reagovat. Bobr dokáže krajinu přeměňovat snad i výrazněji nežli např. uváděný bizon. Přispívá tím k velkému, druhově nesmírně podnětnému rozvoji přírody- a tedy i vyder, ryb, obojživelníků, etc.

  • Martin (už bez taky m) • 6. ledna 2018

    Studium říčních náplavů v nedávné minulosti přispělo k rozsáhlým změnám v nahlížení na přírodu, a poměrně snadno lze odhadnout, že nemalá část např. lužních ekosystémů představuje plošně jedny z těch nejmladších ekosystémů. Připomínám jen, že lužní nemusí vždy znamenat totéž co NÍŽINNÉ.
    Dynamika vývoje přírody na naší krásné (stále ještě, přes náš často nelichotivý „příspěvek“) planetě Zemi je velmi různorodá, a vývoj mohl- a pravděpodobně probíhal v řadě nestejnoměrných posunů, ba snad i „skoků“. Druhy zde se vyvíjející na to svou přirozenou „vnitrodruhovou“ dynamikou musely reagovat. Nebyl zde tehdy asi žádný „člověk“ jak jej dnes známe aby jim „postavil rybami přecpaný rybník“… Přesto vývojové cykly souvztažností mezi bobry a vlky, ale i losy, jeleny a dalšími býložravci jsou významné, a mají pravděpodobně svůj „otisk“ nejen v legendách kultur přírodních národů.
    Ano- i my lidé využíváme nesčetných „darů“ připravených v krajině mnoha miliony živočichů. Od vápenců přes rostlinné potraviny po „přírodní brány“ pro naše dnešní dálnice po kdys milionových stádech bizonů (turů) nejen v USA…
    Je plně představitelné- a zapadá to do dynamiky vývoje i Evropské přírody- že i rozvoj bobřích populací s návaznostmi vytvářel mnohem příznivější prostředí pro další desítky, ba stovky i rostlinných druhů než jak jej známe z dnešní, zejména agrárním hospodařením pozměněné (a bohužel vysušované) krajiny.
    Připomínám OBROVSKOU ZÁSLUHU bobrů na tom, že ZVYŠUJÍ HLADINU SPODNÍCH VOD, a tím dokáží doslova „oživit“ mnohé plochy. Takže naše dnešní vydra říční v případě dnešní situace jen reaguje- zcela přirozeně- dodávám- na situaci která poněkud simuluje počínání bobra v minulosti. Vydra není komár Admirále, a je třeba počítat vždy s více druhy najednou…
    Ano máme jen určité možnosti dnes.

  • Martin (už bez taky m) • 6. ledna 2018

    Ale to neznamená, že vnitorodruhové vlastnosti řady druhů (nejen vydry) tak zjednodušeně závisí jen a pouze na člověku a jeho „životaprospěšných“ aktivitách. Jak jistě všichni snad můžeme uznat, „naozaj – zvonku to tak vyzerá…“ může být nakonec o mnoho komplikovanější.
    Vždy jsem obhajoval návrat nejen bobra ale i vlka, tedy nejméně dvojic, trojic druhů najednou s postižením víceméně evidentních vazeb. I na OM jsem uváděl příklad možnosti obnovy ekosystémů podhorské řeky Černá Opava právě v možné součinnosti – jednou snad opět určitě – bobra a vlka. Vydra by „šla s sebou“…
    Kde je v dnešní krajině VYDŘÍ, BOBŘÍ A VLČÍ (nejen) – a tedy i lidské – optimum není ještě zřejmé. Jen je zřejmé, že tam kde a jak dnes „hospodaří“ člověk určitě není… Nejen člověkem bohužel výrazně podporovaná desertifikace a ochuzování krajiny, doslova „zasírání“ (lidé snad prominou) spodních vod příliš rychle mineralizovanými živinami o tom vypovídá snad více než jasně.
    Pro tento část „rozkrytí skládačky“ snad už tedy více chápeme, že člověkem ustavená rovnováha má do té SKUTEČNĚ PŘIROZENÉ hodně daleko…
    Osobně si myslím, že potřebujeme krajinu ZNOVA ZAVODNIT – a jak jsem zde již nejednou psal – k tomu nám dopomáhej SKROMNOST, BOBR A VLK.
    Bůh nám všem v tomto skutečně životu prospěšném díle pomáhej!
    Amen.
    :-)

  • Admirál • 6. ledna 2018

    Matin M – hentý dynamický činitel bobr – vlk – pokud jsem to správně pochopil, tak je to myšleno tak, že vlci je budou lovit bobry a tím zajistí, že se nepřemnoží.

    Nezlobte se, to nemůže fungovat nebo to může fungovat někde na Sibiři nebo v Kanadě, daleko od hospodařících zemědělců a jejich domácích zvířat.

    Vraťte se zpět na zem! Dostanete se do konfliktu, který nemůžete ustát. Už jste v něm. Ztratíte i ten zbytek kredibility, kterou ještě jako ekologové či ochránci přírody máte.

  • Martin (už bez taky m) • 6. ledna 2018

    Admirále- to že člověk ve snaze „ekonomicky“ vytřískat z přírody a krajiny dospěl k jejímu těžkému- a svému vlastnímu – poškození, to myslíte že je nějakou kredibilitou??
    Já přece netvrdím, že člověk stojí vně systému. Ano, časem možná- podotýkám dnes- možná bude opět vydru lovit. Ale jednak ne do želez, a jednak AŽ v situaci, kdy se do krajiny doplní řada dalších vodních ploch s málo intenzivním či vůbec nehospodářským využitím, kde bude moci celá „trojka“ v okolí klidně v určitém počtu žit a plnit své funkce. Nebo mi prosím chcete tvrdit, že na extrémním způsobem přehnaným (nemám teď na mysli malé rybníky malých a středních provozovatelů) „výroba“ jen vybraných druhů ryb v de facto čistě superintenzivním „zkumavkovém“ hospodářství nemá dopad na fungování okolní přírody?? Ukazuje se, že MÁ. A že k oné „nové rovnováze“ musíme ještě udělat řadu kroků. Proč nevyužít ty úseky toků mimo zástavbu které by byly vyhodnoceny jako vhodné?? Proč vše uměle- a dodávám že např. ve vztahu k desertifikaci jinak neudržitelně – udržovat S EXTRÉMNÍMI UMĚLE DODÁVANÝMI EKONOMICKÝMI VSTUPY zajišťovanými člověkem – a nazývat to „přírodní rovnováhou“??
    Ukazuje se, že s postupem intenzifikace dopravy, zástavbou krajiny, superagrární de facto pouští a výstavbou zbytečných technicistních bloků krajina prostě nefunguje, čím dál hůře se udržuje a čím dál víc to stojí- přičemž zbytky té přírodní by to časem zákonitě zlikvidovalo.
    Já tvrdím, že vedle intenzivnějšího systému vodních ploch zde-mj. pro přežití vodních toků- musí existovat i jiná možnost, jak se jednak bude doplňovat spodní voda a bude snižovat rychlost odtoku, a jednak udržovat populace vyder… Pokud odstraníme neprůchodnost silnic, kanálů, plotů a kolejí do míry jak jen to jde, bude se moci populace snadněji přemisťovat a pak by lov

  • Martin (už bez taky m) • 6. ledna 2018

    mohl probíhat a bylo by dost zvířat aby nedocházelo ke genetické korozi- která by nějakou „zkumavkovou verzi“ ukázky pár vyder vylučovala.
    Krajina NEFUNGUJE, je na ni ze strany člověka extrémní tlak. To není otázka řekněme vyhraněně podhůří, ale krajiny jako celku. Bobří jezírka a zpomalené toky by vytvářely příznivé prostředí i pro řadu dalších živočichů, a kde by nestíhal vlk, mohl by zasahovat člověk.
    Je to prostě o tom využít potenciál druhů rostlin i zvířat. Žádný ideální stav „před nástupem vydry, bobra, šelem“ totiž neexistoval. A opakuji: pokud se postupem desetiletí ukazuje co ty zvířata potřebují- pak můžeme-li je kromě krásy i rozumně využívat- proč jim nedat co potřebují??
    Jak dlouho budou jen přibývat lidé bez práce, lidé degenerující v „zábavě“?? Proč ty stovky, tisíce lidí nevyužít k práci pro stabilnější, bohatší krajinu?
    Já apriori ve výsledku lov nevylučuji- jsme také jen zvíře – ale až poté, co budou mít ta zvířata zajištěno přežití, přičemž když se ukázalo, že AKTIVITA ČLOVĚKA v chovech ryb je přehnaná a vystavuje ryby na tocích neúměrnému riziku – protože v krajině jde o JEDE SPOJITÝ SYSTÉM -tak ji také zkoriguje- a dodávám nejen puškou či železy! Vždyť buď nekončící nesmyslné násilí a prohlubování úpadku, nebo možnost to zvládnout. Tady nejde o diktát, když mají rybáři nedostatečnou podporu- zvýšit ji- technicky, finančně, personálně… Proč vyhazovat prachy za agrární poušť, zbytečnou technizaci?? K čemu prosím myslíte vedlo ono nekončící opevňování odpřírodněných toků?? Já viděl a zažíval, kolik sil nás po povodních 1997 stálo ubránit alespoň některé přírodní úseky, kolik revitalizovaného MIMO ZÁSTAVBU se zbytečně zničilo. Já nevolám po anarchii, ale po systému, skutečně polořízenému-polopřírodnímu v krajině kde člověk BUDE SOUČÁSTÍ i se zvířaty.

  • Admirál • 6. ledna 2018

    Martin – Já o koze a vy o voze. Vy o polopřírodní krajině, já o tom, že návrat o 300 let nazpět je neproveditelný, neuskutečnitelný a neprosaditelný.

  • idiotronic • 7. ledna 2018

    Jednoho červnového dne jsem přišel na zahradu a něco mi nesedělo. Za pár vteřin ni to došlo. Bylo úplné ticho. Kosi a ostatní havěť neexistovali s výjimkou vrabců . Pátral jsem po příčině a napadlo mne jen to, že krátce před tím se objevila kvanta potkanů, jejichž souvislost s ptáky mi nebyla jasná. Až do okamžiku, kdy mi do bytu vrazila březí samice a hledala řešení svého problému.
    Beze slova jsem odešel do prodejny pro zahrádkáře a tam mi řekli, že ne sazenice, ne semena rostlin, ale prodej jedu na potkany je ten největší kšeft. Vysvětlení bylo prosté a šlo přečíst i z obalu. Nějaký pitomec pod vlivem invaze potkanů (běžně přítomní, ale teprve, když se nemají kam schovat, tak si jich všimnete)
    rozsypal návnadu volně na dvorku a zabil všechno, co ji mohlo pozřít.
    Závěr:
    V rámci demokracie si můžete vykřikovat ,,premiér je blbec!“, můžete nosit vlasy obarvené nazeleno, poslouchat hudbu bez motivu…
    …ale zavládne totáč – s jedy a zvířaty budete muset zacházet s výhledem na budoucí generace. Ostatně v el. síti je také životu nebezpečné napětí a norma nepovoluje , aby v bytě čouhaly z díry dva dráty a zapoj si jak umíš.

  • Aleš • 8. ledna 2018

    Je až s podivem, že odpůrci šelem a přírody jako takové, kteří se rádi jakoby zastávají zájmů člověka, vůbec neslyší na argument “ EXTRÉMNÍ UMĚLE DODÁVANÉ EKONOMICKÉ VSTUPY“, které jsou v příkrém rozporu se socioekonomickými potřebami člověka.
    S potměšilým úšklebkem sleduji, že navzdory přáním jedněch a defraudačním snahám jiných nedošlo ani po letech ke ztrátě kredibility…

  • Martin (už bez taky m) • 8. ledna 2018

    Je chvályhodné, že rybáři nepředstavují pouze ty, kteří chodí se sítěmi. Již desetiletí obětavé práce zejména těch, kteří doplňují do našich říček a potoků miliony pstruhů, lipanů a některých dalších ryb zajišťují, že v našich tocích ještě nějaké ryby máme. Je to logický důsledek činnosti člověka, který v převažující délce toky změnil na stoky a kanály, což mj. z důvodu ochrany půdy a vlastního zdraví řekněme posledních třicet let mění prostřednictvím čističek k lepšímu. Problémem zůstávají živiny které ČOV zachytí jen velmi omezeně, a také technické překážky na tocích. Vlivem stavebních úprav došlo také mnohdy k zničení přírodního prostředí nejen ryb. Nezřídka byly zpevňovány dlážděním i úseky dna a budováno velké množství jen selektivně prostupných stupňů. Spolu s vybudováním hladkých břehů nevhodných pro život došlo k vytvoření tomu, že ze řek a potoků jako spojnic došlo naopak ke vzniku bariér v krajině, a CELKOVÁ DÉLKA TOKŮ v zemi BYLA ZKRÁCENA O CELOU JEDNU TŘETINU…
    Spolu s tím vší docházelo k vysušování mokřadů a tzv. náhradní melioraci vlhkých luk. V posledních desetiletích tyto „meliorace“ často nahradila rovnou zástavba na zelené louce…
    Krajinu dále dělí v mikroměřítku silnic nové -mnohdy nepropustné- povrchy silnic, chodníků i cyklostzek, ve velkém měřítku rozsáhlé stavby dálnic, obchvatů, přivaděčů, křižovatek a přechody horských sedel…
    Ze země odkud voda v podstatě jen odtéká se stala země, kde voda prakticky nemá možnost zasáknout…
    Masy tzv. neofytů a nitrofilních druhů podnícených vyplavenými živinami změnily okolí vodních toků a znamenají dnes prakticky úplné proměny vegetačního doprovodu toků. Dnes tam vládne křídlatka, netýkavka žláznatá, kopřiva, šťovíky a lopuch, merlík a řada dalších ruderálních, de facto vlhkomilných skládkových druhů…

  • Martin (už bez taky m) • 8. ledna 2018

    řady potoků již nerostou ani olše a jasany které masově začaly hynout na vícero chorob…
    V řadě případů jsme po povodních v r. 1997 museli jako prostí občané nekompromisně hájit renaturalizované úseky toků před snahou o jejich opětovné zcela nesmyslné zničení podle projektové dokumentace ze 70 let- dle hesla „návrat do původního stavu“…
    V řadě případů byly přímo do vodních toků opět doslova nacpány silnice- od spojnic mezi okresními městy (např. Vrbno p. P. – Jeseník) po desítky kilometrů lesních cest (a to i když byly smeteny na velkých úsecích i v 11 m vysokých náspech)…
    V lesích dnes tvoří umělé monokultury a plantáže bohužel nadále většinu plochy… A to vzdor skutečnosti, že po desetiletích stížností „zlotřilých ochranářů“ na smrkové monokultury začaly tyto odumírat tempem, které postavilo všechny poučky lesnických techniků a pěstitelů porostů na hlavu… Existují obavy, aby někde vůbec nějaký les zůstal či dostal šanci se obnovit…
    V této situaci se cca 20 let některé druhy (šelmy) pokoušejí o návrat do krajiny Z KTERÉ ODEŠEL ČLOVĚK…s řadou svých aktivit.
    Některé obory (např. rybníkářství v menším měřítku) prožívají velkou renesanci. Nic proti- ale krajina je či má být smysluplný a pokud možno stabilizovaný celek. Nelze se divit, že se řada druhů které mezitím s podporou ochrany přírody začaly opětovně naši krajinu osidlovat k těmto bohatě prostřeným stolům stáhla. Stejně tak je logické, že v zimních obdobích kdy je část rybníků bez vody a ryb a část zamrzlá přestěhovali na vodní toky. Ty ale mj. díky absenci přirozených úseků a úkrytů řadě ryb neskýtají dříve bezpečnou záštitu…
    Vydra říční či bobr evropský nejsou metlami lidstva ani „pomstou ochranářů“. Jde o dvojici na vodu vázaných živočichů jejichž návrat nebyl promyšlen ve všech souvislostech.

  • Martin (už bez taky m) • 8. ledna 2018

    Situace se ale mění, a také ochránci přírody musí poněkud korigovat leckterou svou původní představu. Nicméně zůstává faktem, že tyto dva druhy v našich končinách původně původních živočichů mají v naší přírodě své místo. A ukazuje se, že možná mnohem důležitější nežli člověk předpokládal. Představují totiž dynamické činitele, které ztrnulou, zkostnatělo a zcela nevyhovující mašinérii „správy vodních toků“ rozhýbaly stejně, jako neefektivní a nevhodnou formu zástavby krajiny.
    Jeden z panovníků v dnešním Německu se kdysi chlubil tím, že obyvatelstvu „dal“ celou jednu novou MARKU (myšlena země, státoprávní jednotka uspořádání) bez válek, násilí a mrtvých. Tím, že napřímil Rýn, a získal tak velké lány úrodné půdy. Ukázalo se ovšem časem, že to jaxi nefunguje, a op nesčetných povodních a záplavách začalo Německo na konci minulého tisíciletí razit novou cestu pod názvem „vraťme řekám jejich prostor“… Snahou je co největší přizpůsobení nejen života, údržby a chodu živin i splaveninového režimu ale i provozu na tocích přírodnímu stavu. Ukazuje se, že ani nejbohatší středoevropská země není sto platiti extrémní náhrady „škod“ způsobených rozhněvanou vodou…
    K věci přistupuje „nově“ také zřetelná změna klimatu a objevující se vážné problémy způsobující dlouhodobé periody sucha…
    V této době zároveň prosakují informace o rozsáhlé kontaminaci všech vodních zdrojů i vodních toků řadou látek na bázi reziduí pesticidů, herbicidů, hormonů, antibiotik a dalších látek…
    V této situaci nikde uprostřed Evropy není žádné „spící království Šípkové Růženky“ spokojených rybářů které narušuje zlotřilá vydra. NE. To jen příroda nekompromisním způsobem dává najevo, že takhle to dále nejde, naše zřídla a zdroje vysychají a horám hrozí, že se promění ve vysušené hromady nadrceného kamení…

  • Martin (už bez taky m) • 8. ledna 2018

    Člověk se bude muset začít chovat k celému systému vodních toků výrazně odlišně stejně, jako k lesům. V kontextu nového paradigma vedeného snahou o maximální udržení a využití vody v krajině bude muset využít všechny přirozené procesy, jevy a postupy které příroda zná. Je to tedy i o zásadní změně pohledu na některá zvířata, o zásadní změně v pohledu na jejich působení v krajině a vzájemné vztahy, o obnovení úctě k půdě a krajině obecně.
    Zemědělství jsme přeměnili na svéráznou průmyslovou výrobu ničící půdní částice i úrodnost půd, humus se stává věcí neznámou a celý obor se změnil v jeden velký zdroj dalších technicky využitelných surovin. Bez ohledu na neudržitelnost, možný blížící se tv. fosfátový zlom a další znečišťování vod bez zdroje jejich dalších nových zdrojů.
    Zaslepený člověk a jeho „civilizace“ spoléhající na život na dluh příštích generací mj. tím, že NAPROSTÁ VĚTŠINA MĚST jede na hluboké zdroje prastarých vod či rozsáhlé přehrady si myslí, že to stále pojede stejně dál a dál…
    OMYL. JSME U KONCE.
    Tak jako se stále ne a ne zlepšit údaje světových organizací ohledně zásobování lidstva vodou, tak jsme jaxi přehlédli, že ona“vyspělá část“ „civilizovaného“ světa si svou vodu velmi efektivně ničí a tráví…
    Dochází čím dál více lidem, že obnova ekosystémů a celých rostlinných a živočišných společenstev nebude snadnou záležitostí. Stejně tak obnova základů přírodní rovnováhy. Ale ten bobr a ta vydra tam mají své místo naprosto stejně jako oni rybáři či ryby. Ochranář stejně jako rybář, vodohospodář, zemědělec či lesník – nebo vlk či rys.
    Doba kdy si někteří mohli „dupnout nožkou“ a dělat co si zamanou bez ohledu na okolí (např. trávit karbofuranem) odchází. S ní odejdou i nesmiřitelní zastánci jediných správných pohledů na vývoj jak hospodářský tak společenský.

  • racek • 8. ledna 2018

    Martine, mluvíš mi z duše. Bohužel nemluvíš s duše našim Zeleným … myslím té politické části a Dětem země, kteří mají za stav naší půdy a vod odpovědnost.
    Ale ta opatření musíme to také dělat s rozumem. Žije tady 10 milionů lidí a to je stav asi maximálně únosný pro tuto krajinu. Pochopitelně, ztáplavy opravdu nechceme a mědvědy v Šárce bychom asi také nepřivítali… Ale jde ledascos. Jen myslet rozumem. Všichni se sem ještě … i když stěží, zatím vejdeme. Ale co bude dál, nevím. Ta půda je asi největší katastrofa našeho zemědělství snad vůbec. Asi jako odlesnění krajiny ve středověku. Ale Gabsburkové to tehdy opravdu a poctivě napravili. Snad to dokážem také.

  • Martin (už bez taky m) • 9. ledna 2018

    Vlci v Černobylu
    https://www.youtube.com/watch?v=rEt9MDlkrMs

  • Aleš • 9. ledna 2018

    80% půdy je u nás v pachtu, kde nájemce nemá žádný zájem o udržení kvality půdního fondu. A podvodné společnosti, které někomu vytěží les a zmizí, mají v neoliberálním kapitalismu a obzvláště u nás na růžích ustláno. Píchají je však do zad jen zavírací špendlíky, jimiž mají sepnuté balíčky bankovek uložené pod polštářem. Když k takovým přijede kontrola ze státní správy a dělá svoji práci, dochází k pokusům o úplatu kontrolorů a při neúspěchu gaunera dochází k tomu, že dotyčný gauner přes konexe u nadřízených těch kontrolorů, často např. i přes náměstky ministra zemědělství či ředitele organizačních složek, zařídí, aby dotyční kontroloři měli problémy v práci a v životě.
    Před vánoci došlo k situaci, kdy dotyčný gauner patrně nespokojený s činností nového ministra (kontroloři chtěli normálně poctivě pracovat i protože intenzita házení klacků pod nohy poklesla) se rozhodl předání úplatku, který proti vůli a bez vědomí kontrolorů vložil do jejich vozu, natočit kamerami České (veřejnobezprávní) televize, aby defraudoval státní správu. Naštěstí si toho jeden z kontrolorů všiml, že v autě je něco, co tam před chvílí nebylo. Tak kameraman musel předstírat, že točí něco jiného a že jsou tam jen náhodou… Realita dnešní je taková, že i v mrazu kontroloři raději odmítají i pozvání na kafe. A o tom, že ti gauneři si diktují, kdo k nim na kontrolu může a kdo ne, a že ví dopředu, že bude u nich kontrola, netřeba pochybovat. Ale dodržovat pravidla, zákony, vyhlášky a nařízení vlády a to jen v omezeném prostoru zcela formálně v jeden časový okamžik, v zákoně č. 149 Sb. , jež má státní správa v tomto k dispozici, to ne. Horší je to, že jim to nestačí a tlačí na další omezení či zrušení státní správy, což už naštěstí v současné politické konstelaci nebude tak snadné jako ještě nedávno.