Dáváte jako příklad Izrael? OK. Prodávají v Izraeli vodu lidem palestinské nadnárodní koncerny?

Asi každý zaregistroval článek v MF Dnes o tom, jak chce stát zamezit „plýtvání“ s vodou! Pokud se bavíme o řešení problematiky zásadního nedostatku vody, v době extrémního sucha, poté jde o návrh, který v obdobném gardu funguje také v zahraničí. Např. V Kanadě a USA je vydán zákaz zavlažování a napouštění bazénu a pokuty za jeho porušování jsou tak velké, že si nikdo nedovolí toto porušit. Vím o příkladu, kdy nesprávně nastavená automatická závlaha trávníku, resp. její nevypnutí,  stála rodinu částku na jednu dovolenou pro celou rodinu.

Pokud má být toto řešení, jak získat peníze na obnovu trubek, pak to je další nesystémový krok, jak na úkor spotřebitelů řešit obrovský problém ve vodárenském odvětví.

Jde o návrh znamenající zdražení vody těm, co ji odebírají nejvíce. Vypadá z pohledu „šetření“ logicky, ale z pohledu financí a nastaveného systému hospodaření s financemi ve vodárenství je absurdní. Trestání jsou nejdříve ti, kteří odebírají nejvíce. Přitom již nyní díky větším odběrům více platí. Vůbec neřeší nesmyslný systém přerozdělování financí vybraných od spotřebitelů, který je nastaven tak, že pokud více šetříte, tak spotřebitelé to co ušetřili, v dalších letech stejně zaplatí. Proč? Protože vodárny své stále rostoucí náklady(a zisky) podělí nižší spotřebou vody a o to více vodné a stočné zdraží v dalších letech a to všichni. Takže tím, že se s vodou na bazénech ušetří, budou postiženi finančně všichni lidé v ČR a to se projeví v dražší ceně vody.

Jediný, kdo se bude dál smát, je koncernový čertík na konci vodního řetězce. Drží v rukou veškeré peněžní toky a právo inkasovat ziskovou marži, které se nic z toho, co „Izraelský zázrak“ navrhuje, netýká. Platí to pro 70 % České republiky. Zisky z vody končí na účtech nadnárodních korporací, ne v obnově trubek.

Pokud nejde jen o snahu nalézt prostředek pro řešení extrémního sucha, pak podobné návrhy dokládají, že ministerstva, resp. politici klidně přenesou další finanční břímě na nejednotné a neinformované obyvatele, ale s koncerny si to rozházet nechtějí.

V tom případě je na místě logická otázka: Pro koho vláda, ministerstva a politici tento stát spravují? Pro korporace, nebo pro občany státu? Můj názor je od roku 2002 jasný – řada z čelních politiků působí jako trojské koně a na svých postech hájí zájmy korporací. Kvůli kauze Gorila na Slovensku existuje důvodné podezření, že to nedělají zadarmo, navíc jiné logické vysvětlení nesmyslného jednání vlastně neexistuje. Kauza Gorila ukazuje, že finanční skupiny a korporace jsou schopné financovat většinu politických stran a jejich špičky.

Podobné „návrhy a pokusy“ vyinkasovat od spotřebitelů více peněz, aby bylo ve státní kase něco na přerozdělování obcím, budou přicházet stále více, protože peníze ve státní kase a hlavně v rozpočtech měst prostě nejsou. Proč? Protože velká část z toho, co se vybere od lidí ve vodném a stočném (to je jediný vlastní zdroj financování obnovy trubek), skončí v podobě zisku na účtu korporací v zahraničí. Nesystémová „řešení“ budou přicházet dál a dál. Očekávám, že budou přicházet především od politických stran, které jsou odpovědné za to, že každý roky až 5 miliard korun vybraných od spotřebitelů za vodu odteče zcela mimo republiku a odvětví. O koho se jedná?  ODS, ČSSD A KDU-ČSL.

Pokud se objeví i od ANO, SPD, STAN apod., pak mám obavu, že česká Gorila prorostla i do těchto stran.

Korejský Hyunday postaví v ČR automobilku, ale zisky z aut vyinkasují výhradně čeští prodejci aut!

Provozní model v automobilovém průmysl by znamenal výše uvedené. Pochybuji, že by Korejci na něco podobného přistoupili. Čeští politici tento absurdní model instalovaný během posledních 20 let do řady krajských a okresních vodáren v pohodě akceptují a diví se, že vodárnám a městům scházejí peníze.  Tzv. „provozní model“ přitom zajišťuje korporacím postavení, kdy ten, kdo vlastní studnu a trubky a vše financuje a hospodaří prakticky bez zisků. Ten, kdo žádné investice financovat nemusí, zisky z vody inkasuje. To se děje díky pokoutným a nemravným smlouvám s koncerny, které jak jsem již výše uvedl, znamenají instalaci soukromých penězovodů mezi lidi a vodu. Důsledky jsou:

1. Drahá voda
2. Zisky z české vody končící v zahraničí
3. Odmítnutí EU tyto kvazi modely dotovat
4. Nastavení systému hospodaření s vodou v ČR ve prospěch zahraničních korporací

Koncerny inkasují zisky z hospodaření s vodou. Nemusí financovat investice do obnovy a rozvoje trubek, které přitom pro tvorbu svých zisků bezpodmínečně potřebují. Díky kvaziprivatizaci vodáren zůstala povinnost vše dál financovat absurdně na obcích a jejich vodárnách, ale tento jediný zdroj obnovy trubek mají v rukou koncerny. Proto se peníze od lidí sice vyberou, ale z velké části neslouží obnově infrastruktury. Vodárnám i městům přes neustálé zdražování finance stále schází.

Izraelské „řešení“  je hloupost. Pokud má být lékem na nedostek financí v odvětví, tak přinese radikalizaci občanů vyprahlé „Palestiny“.