Existence mentionů experimentálně potvrzena!

 

O jednom z prvních zaznamenaných případů existence mentionů jsem se dozvěděl jako studentík v hodinách psychologie profesora Svobody. V tehdejší době, tedy brzy po skončení II. světové války, se pojem mentiony ještě nepoužíval, ale jednalo se o totéž, říkalo se tomu mentální energie. Profesor psychologie vzpomínal, jak se ještě před válkou zúčastnil nějakého sletu psychiatrů v Ženevě. Sešly se tam více než dvě stovky uznávaných odborníků z celé Evropy, většinou šéfové psychiatrických léčeben. No a v poslední závěrečný den onoho symposia se dohodli experimentálně potvrdit sílu mentální energie. Shodli se na tom, že se všichni pečlivě soustředí a zaměří svoji pozornost na jdoucí hodiny na stěně sálu a silou svých myšlenek jejich chod zastaví. Po několika minutách se skutečně ručičky hodin přestaly pohybovat. Tento úspěšný pokus je popsán v závěrečné zprávě onoho vědeckého zasedání. Nejsem si jistý, zdali by i dnes zastavili časomíru třeba v počítači, ale když se jim to před málem sto lety podařilo s časomírou ještě s hodinovým strojkem, tak proč ne?

My studentíci jsme chtěli napodobit jejich experiment, ovšemže jinou formou. Když ony psychiatrické kapacity dokázaly zastavit chod spousty ozubených koleček uvnitř hodin, tož my jsme se dohodli, že silou myšlenek zastavíme po silnici jedoucí auto. Pozdě odpoledne jsme si sedli na vyvýšeninu u silnice a čekali, kdy pojede první osobák. Tehdy jezdilo velice málo aut a náklaďáky jezdily většinou na dřevoplyn, což bylo docela výhodné, když auto přestávalo jet, tož řidič zastavil někde u lesa, nasbíral suché větve, přiložil a mohl jet dál. Konečně jsme uviděli přijíždět osobní auto, všichni jsme se přímo pekelně soustředili, ale k našemu zklamání, nic se nestalo, auto jelo dál. Rozčarováni prvním neúspěchem jsme se pokoušeli zastavit další auta, ale ani jedno se nám zastavit nezdařilo. Začalo se stmívat, museli jsme domů a hledali jsme důvody neúspěchu. Asi jsme se nepříliš moc zkoncentrovali, navíc je nás málo, těch psychiatrů byly nejméně dvě stovky a nás je pouze pět, to bude asi tím. Kdyby nás byly tři čtyři stovky, určitě by se to podařilo, neboť psychoenergie by se nahromadilo mnohem více a k zastavení auta by to dostačovalo.

S panem profesorem byly hodiny psychologie velice zajímavé, nejvíce mi v paměti zůstaly přednášky o hypnóze a o síle slova Ivana Petroviče Pavlova. Tak třeba jednou nám přikázal vstát a předpažit a přitom neustále mluvil, asi tak po minutě pronesl: „A teď nikdo z vás nedokáže připažit.“ Já jsem klidně připažil, říkal jsem si v duchu, mne neoblbneš, ale fakticky tři čtvrtiny posluchačů nedokázaly dát ruce k tělu. Pan profesor nám pak vysvětlil, že toto není hypnóza, že je to pouhá síla slova a názorně ukázal, které části mozku jsou aktivovány a které utlumeny.

Podobným způsobem v blízkém městečku pracuje jedna oblíbená léčitelka, která uzdravuje spousty nemocných. Vůbec se neptá a nezjišťuje, jakým neduhem trpí její návštěvník. Hovor začne dotazem, zdali se cítí nemocný. Příchozí začne mluvit, že ho bolí kolena, nebo žaludek, nebo uši či oči a apod. To ale léčitelku nezajímá a oznamuje, že pacientovi předá do těla psychickou energii, která zařídí vše potřebné. Návštěvník leží na lůžku oblečený a má za úkol hledět soustředěně na nějakou mandalu namalovanou na stropě. Léčitelka obchází kolem, lůžka a mává rukama, ale pacienta se nedotkne, pouze se rukama přibližuje k jeho tělu, tak předává energii, navíc u toho mumlá různé nesrozumitelné hinduistické mantry a tantry a chce osm stovek za půlhodinové předávání energie. Kupodivu má hojnou návštěvnost a zájemci se musí objednávat dopředu. A ti lidé se fakt cítí po návštěvě lépe. Zde je důležitá nejenom přenesená energie, nýbrž i to biblické „víra tvá tě uzdravila“.

Mnozí cestovatelé, ale ne ten náš Mnislav Zelený-Atapana, se často zmiňují o lidech, kteří zabíjeli kozly silou mysli. Viděli to na vlastní oči, jinak by to přece nezapsali, no ne? Podobné je to i s kultem Vúdú (anglicky voodoo), kde silou myšlenek lze nejenom jiného člověka zabít pomocí propichování figurek, nýbrž i oživit mrtvého, tzv. zombie, což je oživlá mrtvola neboli nemrtvý. Zde je ale nutné upozornit, že proud mentionů lze i zneužívat.

Zajímavý přenos mentionů či psychické energie je u jednobuněčných dvojčat. Je docela známý fakt, že pokud je jedno z dvojčat třeba zamilované, tož i to druhé žijící třeba v Austrálii pociťuje zamilovanost, ač nemá důvod, v okolí se nic vhodného k zamilování nevyskytuje. Stejné je to se smutkem, je-li jedno smutné, tak smutné je i to druhé. Prostě duševní stavy mají identické. Vysvětlit se to dá pouze přenosem mentionů, jiné vysvětlení neexistuje.

Laboratorní pokus potvrdil stejné psychostavy i u živočichů, konkrétně u pokusných myší. Jedné myšce byla podána dávka alkoholu, myš se potácela, pletla si všechny čtyři nohy a padala a nakonec usnula, ale její dvojče umístěné o čtyři místnosti dál, aniž by dostalo dávku alkoholu či nějaké drogy, se chovalo úplně stejně, jakoby bylo taktéž v alkoholovém opojení. Je to zdokumentováno, jsou pořízena videa, a tady přece nelze podvádět. Dokonce když Mengele v Osvětimi uřezal nohu jednomu z dvojčat, tož druhý sourozenec naprosto zdravý a ubytovaný v sousedním baráku, začal kulhat. Nebylo to zapříčiněno podvýživou, přece Mengele občas přinášel svým pokusným objektům i čokoládu. Uvedené příklady jasně prokazují přenos mentionů.

Jeden můj známý je hajným a velice moc si mi stěžoval na turisty, kteří objímají stromy, neboť bylo prokázáno, že při objímání stromů přechází energie ze stromu do objímajícího a pokud tentýž strom objímá více lidí, strom uschne, neboť předá ze sebe veškerou energii, kterou vlastní a je potom logické, že uschne. Hajnej objímače často vyrušuje a tím zamezuje předávání energie a chrání tak stromy. To je správný ochránce přírody.

Také krystaly vyzařují energii, a když jsou návštěvníci uvnitř obytné dřevěné pyramidy zaplněné různými krystalickými nerosty, vyzařovaná energie z minerálů se zmnohonásobuje. Za přespání uvnitř se neplatí, ale nějaký menší obolos na provoz je vítaný. Ještě jsem tam nebyl, ale asi tu pyramidu někdy navštívím.

V atmosféře ale i v mezihvězdném prostoru plave úplně volně nezměřitelné množství mentionů, stačí se pouze naladit na jejich příjem. V nedaleké budoucnosti bude školní výuka definitivně zrušena jako nepraktická a zpátečnická, budou se výhradně pořádat kurzy o tom, jak co nejlépe přijímat mentiony z atmosféry, či případně i z vesmírných dálav. Když se člověk naladí na jejich příjem, dozví se lautr vše, aniž by musel vyvinout nějakou sebemenší námahu. Školy v dnešním slova smyslu budou zbytečné. Televize je velice silný vysílač mentionů, to je bezesporné. Dokonce jeden odborník, Ondřej Šteffl z CERMATu, co vymýšlí testy Scio, pronesl, že z televize se děti dozvědí mnohem více informací než ze školního vyučování. Má naprostou pravdu. Nejenom děti, ale i dospělí získají z televize enormní množství informací zbytečných, planých, nepotřebných, plytkých, jalových, neprospěšných, neužitečných a marných. Matematika bude zajisté naprosto zrušena jako k životu nepotřebná, stačí přece akorát umět spočítat počet sourozenců a na to stačí prsty jedné ruky. A kolik tatínků se vystřídalo v otcovské roli, na to by asi stačily prsty ruk obou. U Usámy bin Ládina to bylo o něco složitější, on měl sourozenců čtyřicet – vyznal se v tom vůbec?

Škoda, že pojem mentiony se nahrazuje pojmy jako psychická energie, duchovní energie, kosmická energie apod. Pojem mention vytvořil profesor RNDr. PaedDr. František Kahuda, DrSc. (1911-1987). Byl ministrem školství v letech 1954 až 1963. V československém školství zanechal nesmazatelnou stopu. V posledním roce Kahudova ministrování nesla na prvního máje skupinka provokatérů a rozvratných živlů plakát s hanlivým nápisem „Vydejte nám Kahudu, my mu dáme přes hubu!“ Tyto proimperialistické živly byly po zásluze potrestány.

Po ukončení ministrování i díky svému postavení v tehdejším Československu si mohl dovolit zkoumat mentiony a potažmo i psychony ve velmi dobře zařízené laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Specialisté v laboratoři pečlivě a detailně zkoumali paranormální jevy jako je telekineze a telepatie, dále se zabývali fenomény psychosenzorickými i psychokinetickými (viz Parapsychologie). Hledali nějakou jednotku superinfragravitační síly, která by měla zprostředkovávat mimosmyslové kontakty. Po více než 30 letech se ukázalo, že právě mention je klíčovou částicí, která propojí kvantovou teorii s obecnou relativitou a navíc vyřeší problém temné hmoty a temné energie. Profesor si byl jistý, že jde o skutečně Božskou částici, za kterou byl mylně označován Higgsův boson. Mentální energii můžeme charakterizovat takto: Její intensita zůstává stálá na libovolnou vzdálenost a proniká všemi známými hmotnými překážkami a to nadsvětelnými rychlostmi.

Mentiony A, B a C vysvětlují také různé duševní procesy. Mention A může při letu z ničeho nic zahnout například za roh, což charakterizuje únik myšlenky nechtěným směrem. Mention B může dokonce obrátit svůj směr, což umožnilo vysvětlit retardované chování některých úředníků a myšlenkový návrat starých osob do dětství. Mentiony také bezproblémově vysvětlují proutkaření, telepatii, teleportaci, televizi a dokonce i telekvízy. Proslýchá se, že i kulový blesk je vlastně kulovým shlukem částic myšlení, tedy mentionů, a jeho mnohdy bezcílné poletování je odrazem bloumání myšlenek dávných generací. Žijeme v převratné době, která poprvé odkrývá skutečnou podstatu našeho vesmíru.

Ke studiu doporučuji některá myslitelova díla: Kahuda, F.: Fundamentální záření hmot. Závěrečná výzkumná zpráva. Praha 1980; Kahuda, F.: Mentální energie a její využití v praxi. Soubor studií a statí. Praha 1980; Kahuda, F. a kol.: Ovlivňování růstu živých organizmů mentální energií. Průběžné výzkumné zprávy. Praha 1982; Kahuda, F.: Superinfragravitační sjednocení sil a fundamentální záření hmot. Závěrečná výzkumná zpráva. Praha 1985.

Asi proto, že Kahuda byl komunista a zaštiťoval se učením marx-leninismu, mohl bezproblémově vydávat svá díla. František Kahuda byl vlastně takový mystik marxismu-leninismu. Dostal tak psychoenergetiku do shody s tehdy oficiálním marxisticko-leninistickým materialismem. Podle Kahudy psychoenergetika umožňuje pochopit řadu jevů, se kterými si současná fyzika nedokázala poradit. To kdyby se odvolával na Sigmunda Freuda či Carla Gustava Junga, tož bychom dnes běžně pojem mentiony používali a Kahuda by tu Nobelovu cenu určitě dostal.

Česká psychoenergetická společnost pokračuje v Kahudových výzkumech, je to společenská nezisková společnost registrovaná od roku 1997 v mezinárodním středisku pro nadace a neziskové organizace. Do roku 1997 vydávala časopis „Mandala“, který byl pak přejmenován na Psychoenergetiku, a pod tímto novým názvem vychází dodnes. Uvádí třeba expertní statě o využití neverbální informace zprostředkované mentiony, kdy můžeme komunikovat i s neživou hmotou a tato informace je v centrálním nervstvu transformována na svalový pohyb rukou, která drží proutek či kyvadélko a prostřednictvím neverbální řeči můžeme poznat vlastnosti hmoty se kterou komunikujeme. Jsou tam zveřejňovány zajisté i další velmi fundované studie.

Po sametovém převratu byla Kahudova výzkumná laboratoř zrušena pro šíření pavědy na vysokých školách. A tak, co se nepodařilo dříve ani z ideologických důvodů, podařilo se po převratu v rámci boje proti pavědě na vysokých školách v ČSR. Mention byl brzy překřtěn na demention a sloužil k pobavení a obveselení ve společnostech vzdělanců a polovzdělanců. Profesor Kahuda odmítal negativní kritiku přímo geniálně prostým výrokem: „Mentiony existují, protože dosud nikdo neprokázal opak.“

Fotografie mentionu v podání psychoenergetiků

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
fajt
1. 4. 2017 6:21

a proč ne, drtivou část okolního světa a energie ( procesů ) vůbec nevidíme a ani Albert ji nedokázal ani náznakem popsat natož definovat do své relativity. ..)

hudryper
hudryper
1. 4. 2017 6:45

Ještě před zmíněným a podle zásluh potrestaným incidentem,o němž se zmiňuje pan Kadubec, se F.Kahudovi stala podobná nehoda běhen prvního poúnorového majálesu v roce 1955,krátce po jeho jmenování ministrem školství. Přihlížejícímu ministrovi byl na hlavu nasazen papírový trychtýř a do něj virtuálně naléván marxismus-leninismus z velké,rovněž papírové láhve. Protože byl právě v Československu odhalen kult osobnosti J.V.Stalina,obešlo se to prý jen disciplinárkou. Když během normalizace odešel do důchodu,pokračoval ve svém výzkumu doma a co nešlo zkoušet doma,dělal s dalšími nadšenci v laboratoři docenta Chudáčka na Matfyz. Byla to tehdy,nejspíš díky probíhající normalizaci,poměrně veselá vědátorská doba umožňující bádání čehokoliv s výjimkou… Číst vice »

orinoko
1. 4. 2017 10:02

Existence mentionu je potvrzena nejen experiMENTALNE , nýbrž i v praktické rovině. Malý chlapeček si zevrubně prohlíží svého pindoura. – Mami, to je mozek? – Ještě ne, Pepicku, hladí matka synka po hlavě. Ve speciální diskusi na pracovišti jsme se s kolegy dopracovali k závěru, ze nejhorší ze všeho je chytnout kapavku na Medarda. Štědrý večer, USA. Postarší korpulentní hospodyne nese na stůl krocana. Mám rada tento den, kdy po roce zase držím v ruce ptaka, di dojate. Ergo kladívko. Svet bez mentionu není možný stejně jako bez mentalu ci ementalu. Mention tu je s námi z dávného sera věku.… Číst vice »

idiotronic
2. 4. 2017 2:37

orinoko napsal
Malý chlapeček si zevrubně prohlíží svého pindoura.
– Mami, to je mozek?
– Ještě ne, Pepicku, hladí matka synka po hlavě.

To byl začátek kariéry a konec může vypadat takto:
ÚV, nejmenovaná strana, perestrojka, záchod:
,,Tak soudruzi, toto je poslední místo, kde můžeme s jistotou prohlásit, že to ještě držíme
pevně v rukou!“

racek
racek
2. 4. 2017 21:14

No, nádherné téma a skvělé příspěvky. Taky jsem chtěl přispět, ale to bych to jen pokazil. Taky jsem se učil pod Kahudou. Vlastně skoro celou základní školu. Hydrypetr, fakt dobrý!

idiotronic
3. 4. 2017 10:38

orinoko napsal
Ten záporný pak kyselý lák.

  

Odborně se jmenuje demention.

Aleš
Aleš
3. 4. 2017 12:54

Zprávy Rádia Jerevan hlásí, že soudruzi to mají ve svých rukou. Není nad pobučení z krize a vývoje. Jestli vládne Nečas nebo jiná slota, na gaunery se u nás vrhá bota. Hlásím plné vítězství formy nad obsahem, kdo nemá čip, jakoby neexistoval.
https://www.youtube.com/watch?v=IyJxhJ54MXw

idiotronic
4. 4. 2017 21:15

hudryper napsal
Neposlechli nás,nevěřili,že by jim vybuchl cukrovar v důsledku
přeskočení jiskry generované pytli s cukrem na transportní skluzavce a po výbuchu se nepřiznali…

No vidíte a já o tom četl jako puberťák někdy roku 1966 v knize pro mládež Ivan Klimeš: Tajemství chemie (že mouka či cukr ve formě jemného prachu bouchá s větší razancí, než směs kyslík-vodík).

racek
racek
7. 4. 2017 20:35

idiotronic napsal
No vidíte a já o tom četl jako puberťák někdy roku 1966 v knize pro mládež Ivan Klimeš: Tajemství chemie (že mouka či cukr ve formě jemného prachu bouchá s větší razancí, než směs kyslík-vodík).

Moc dobrá knížka, znal jsem jí snad nazpaměť. A k tomu Malý chemik, větší verze k vánocům a následné výbuchy a požáry v domácnosti achh, ještě ve 13 mě otec strašně seřezal řemenem. Jo, takový jododusík vylitý na podlahu v kuchyni … ten bouchal i po několika dnech.