Retro: Jak se líhnou peníze

Reklama


15. března 2009

Robertsonův výrok, že ani láska neudělala z lidí takové blázny, jako zkoumání podstaty peněz, připomínají všichni ekonomové. Přesto všichni o té podstatě trošku hloubají, a jejich pohled na peníze ovlivňuje to, co dělají. Není to tak jednoduché. No dobře, zeptal se mne nedávno učený kolega zabývající se opravdickou vědou: Řekněte mi nějak jednoduše, co jsou to ty dnešní peníze? Ono se to řekne, jednoduše… Zkusím to, ale budete nejspíš dost zklamán, pane profesore…

Začněme stařičkým příběhem. Pan Smith dojde ke svému krejčímu. Zaplatí mu pět liber za opravu oděvu. Krejčí vezme tu obdrženou pětilibrovku a zaplatí nájem za svůj byt pronajímateli. Pronajímatel sedne do taxíku a zaplatí taxikářovi stejnou pětilibrovkou. Taxikář zaplatí touto pětilibrovou bankovkou za benzín u pumpy. Čerpadlář pětilibrovkou zaplatí za odvoz popelnice. Popelářská firma zaplatí pětilibrovkou mzdu řidiči auta. Řidič propije pětilibrovku v baru. A v baru hraje pan Smith ze začátku našeho příběhu na piáno. Na konci večera dostane od majitele baru právě tu stejnou pětilibru, jakou dal ráno krejčímu. Příběh se uzavřel. A jak se tu narodily peníze? No víte, ona ta Smithova pětilibrovka byla vlastně falešná. Jenže to nikdo nepoznal, a tak se nic nikomu nestalo. S vydáváním peněz je to dost podobné.

Představte si, že pan Vodrážka si od vás koupil třeba skříň. Ale neměl zrovna peníze, aby vám hned zaplatil. A tak vám napsal dlužní úpis na deset tisíc. Jenže vy musíte honem zaplatit za dodávku uhlí. A tak zaplatíte Vodrážkovým úpisem. A dlužní úpis putuje, až se nakonec vrátí k Vodrážkovi, který ho proplatí nebo za něj majiteli dá zas jiné zboží.

Úplně stejně to chodí v bance. Banka půjčí automobilce Opel sto milionů. Tím vznikne pohledávka banky za Opelem a Opel si uloží těch sto milionů na účet v bance. Až bude chtít Opel zaplatit svému dodavateli, pošle ty peníze banka druhé bance. První banka o to zase změní svou pohledávku vůči druhé bance. Druhá banka připíše peníze na účet partnera Opelu. Všechno běží skoro stejně, jako v minulých případech.

Má to jediný problém. Když Opel bance nezaplatí a zkrachuje, má banka ztrátu. Tu musí uhradit ze svého vlastního kapitálu. Pokud ale zkrachuje více takových Opelů, vlastní kapitál banky nestačí a zkrachuje i sama banka. A když zkrachuje banka, přijdou o peníze vkladatelé. Když však přijdou o peníze a úvěrové zdroje další podnikatelé, zkrachují zase jejich podniky a chybí jejich poptávka. Když propustí hodně zaměstnanců, chybí na trhu poptávka po něčem jiném a …

Zkrátka dnešní peníze jsou jen a jen pohledávkami někoho za někým jiným. Jsou to hlavně pohledávky bank za úvěrovými klienty. Většina peněz fyzicky vůbec neexistuje, jsou to jen důležitá čísla na účtech. Ty hotovostní peníze (bankovky a mince) jsou potom pohledávkami za centrální bankou. Nikdo jiný hotovostní peníze vydávat nesmí. Na tom centrální banka vydělává, protože nám dává neúročené hotovostní papírové známky. Půjčuje si peníze zadarmo. Představte si to tak, že centrální banka vloží ty své bankovky na účet u obyčejné banky a dostane za to úrok. Dobré ne?

Hlavním kapitálem centrální banky je důvěra. Mnohé centrální banky nic jiného vlastně nemají. Asi proto je tak důležité neztratit důvěru.

A pro jistotu ještě jednou, ta samá věc: Soudobé peníze jsou kryty jen našimi pohledávkami. Ale pokud se nás stane nesolventními více, než jsou naše připravené rezervy, subjekty se zhroutí..

Účetně Váš případ vypadá třeba takto:

Půjčili jste si půl miliónu. Ty jsme Vám v bance připsali na účet. Bilance banky vzrostla o půl miliónu na straně aktiv o půlmilionovou pohledávku za Vámi. Na straně pasiv se objevil váš vklad ve výši půl milionu korun. Došlo tak k bezhotovostní emisi půl milionu korun. Obyčejná banka vytvořila „z ničeho“ půl milionu a ony se ty peníze objevily na Vašem účtu.

Utratili jste poté půl milionu za platbu dodavateli, tj. klientovi, který má shodou okolností účet také u naší banky. Naše banka převedla ve svých pasivech Váš půlmilionový vklad na účet Vašemu dodavateli.

Problém: A nyní bance nezaplatíte, protože jste půlmilion investovali nesmyslně. Trh nemá zájem o oranžové plyšové medvědy, které jste si nechali vyrobit. Trh chce jen a jen modré Barbíny. V aktivech tak zmizí odepsaná pohledávka za Vámi a v pasivech vyskočí ztráta půl milionu. Půlmilionová emise bezhotovostních peněz byla tak stažena z oběhu.

Ztráta je zpravidla uhrazena z vlastního kapitálu banky, tedy ze zisků z jiných obchodů běžného roku nebo z rezerv vytvořených v minulých letech. Pokud ale kapitál klesne pod nulu (stanovenou hranici), banka krachuje (je v nucené správě, přichází o licenci). Stane-li se tak masově, mluvíme o finanční krizi.

Převzato z blogu autora na www.aktualne.cz

Přejít do diskuze k článku 6 komentářů