Jak uspořádat chaos

Předpokládám, že patrně každý člověk ví, co je to Brownův pohyb, vždyť je to poznatek z učiva základní školy. Pro jistotu uvedu velice zjednodušeně, oč vlastně jde. V roce 1827 Robert Brown vhodil do nádoby s vodou špetku pylových zrnek a pozoroval, co budou provádět. Mohl se na to dívat bez mikroskopu, žlutá zrnka pylu byla docela dobře viditelná pouhým okem. No a co viděl? Zrníčka do sebe vzájemně narážela, odrážela se a vytvářela naprosto nepravidelný, přímo chaotický pohyb. Pokoušel se najít nějaký princip pohybu zrníček, předpovědět kam a kterým směrem se jednotlivá zrníčka vydají. Marná snaha, byl to naprosto zmatený nepředvídatelný pohyb. Přesto ale na hladině vody byla zrníčka pylu i přes neustálé vzájemné srážky a změny polohy pořád rovnoměrně rozložena. Nikdy se nestalo, že by se třeba všechna zrníčka shromáždila v rohu nádoby či v jejím středu, prostě nikdy nevytvořila shluk a kolem prázdno. Gravitační přitažlivost zde u zrnek pylu nehrála žádnou roli. Brown také zjistil, že čím je vyšší teplota vody, tím jsou pohyby rychlejší. Vědátoři zjistili, že směr pohybu každé jediné částice se velmi rychle mění, řádově až 1012krát za sekundu (uvádí wiki). Zajisté záleží na teplotě, při teplotě blízké bodu mrazu jsou částice líné a pohybují se pomaleji. A kdo uvádí ta pylová zrníčka do pohybu? No, zrakem neviditelné molekuly vody H2O, které se ovšem také pohybují v tekutině naprosto chaoticky (vysvětlil až Einstein). Chaos způsobuje chaos.

Dnešní ekonomové se snaží nalézt nějaké zákonitosti při tvorbě cen akcií na burze. Marná snaha, je to naprosto chaotický nepředvídatelný pohyb analogický Brownovu pohybu.

No a tak mne napadlo aplikovat Brownův pohyb na lidskou společnost – každý človíček na zeměkouli je jako jedno zrníčko pylu. Zajisté to není nic převratného, spíše bych řekl, že je to očividná samozřejmost. Klidně můžeme přirovnat obyvatele české kotliny k zrníčkům pylu či molekulám pohybujícím se v uzavřeném prostoru sklenice, tedy v pohořími ohraničeném území Česka. Každý jednotlivý obyvatel má více či méně odlišné zájmy od druhého, nikdy ale nenajdeme dvojici s absolutně stejnými zájmy – ten dělá to a ten zas tohle, každý prostě něco jiného. Přesně tentýž pohyb je popsán v Brownově pohybu. Ani nejvýkonnější počítač by nebyl schopen tyto vzájemné vztahy popsat a najít v tom nějaký princip. Prostě nepopsatelný chaos. Platí to samozřejmě i pro všech osm miliard lidí ve světě, tedy v ohraničeném prostoru naší zeměkoule.

A protože člověk má vcelku docela dobře vyvinutý mozek, vyvstala potřeba ten chaos nějak uspořádat. Zjistilo se totiž, že boj všech proti všem není příliš vhodný a že je mnohem lepší a pro všechny výhodnější a mnohem prospěšnější nějaká forma spolupráce. No a tady začínají lidské trable. Problémem je to, jak má ta spolupráce vypadat, jak se má provádět v praxi. Dodnes nevyřešeno!

Ty lidské molekuly jsou živé a myslí a mohou při dobré vůli vzájemně spolupracovat. Mohou tudíž vytvářet shluky spřízněných duší a zahánět ostatní lidské molekuly třeba do kouta. Ty spřízněné duše mající v rukách meč vytvoří nátlakové seskupení a usídlí se třeba v Praze, Moskvě, Berlíně, Tokiu, Pekingu, Washingtonu… No a z těchto středisek s pomocí svých služebníků bezproblémově ovládají chování a činnosti lidských molekul. Během času zjistili, že je sice lze ovládat násilím – mečem, ale je to docela náročné a stojí to spoustu námahy a financí. Náklady na uspořádání chaosu (poslušnosti a podřízenosti) jsou častokrát větší než zisk. Navíc stále hrozí vzpoura a jejich smetení do nebytí. Proto a jenom proto bylo vymyšleno náboženství (lhostejno jaké), které má za úkol ovládat a měnit myšlení poddaných.

Co bylo podstatou a cílem této indoktrinace mozků poddaných? Stručně a velice zjednodušeně toto: Lidu byly předkládány Pravdy, o kterých se nesmělo pochybovat, natož diskutovat. Tyto Pravdy přitom odporovaly rozumu a všem smyslům – očím, uším, hmatu, chuti a dokonce i čichu. No a hlásat a vnucovat takové blbosti lidu mohou zařídit a prosazovat pouze vzdělanci – humanitně vzdělaní intelektuálové. Prostý lid je přirozeně racionální, no a zničit u nich tuto racionalitu je skutečně velmi náročná práce, přímo dřina. Ono dokazovat, že bílé je černé a černé je bílé, je obtížné, ale církevníkům se to dařilo. Lidé vzdělaní v technických oborech jsou navýsost racionalističtí, ti by to vůbec nedokázali.

Jaký byl výsledek oné masáže obyvatelstva Pravdou a Láskou? Vy, tělesně pracující, jste se narodili pouze proto, abyste Nás živili a posluhovali Nám. Jiný účel vašeho bytí a žití zde na zemi není, odměny se dočkáte v nebi nebo v pekle anebo dokonce v příštím životě po životě. Pánbůh vás stvořil k tělesné práci proto, abyste nás urozené živili a sloužili nám, nestvořil vás ale na to, abyste do našich duchovních činností kecali. Pánbůh přece nařídil: Pracujte, vysílejte modlitby a prosby směrem k Bohu, ale do oblasti Duchovna nemáte přístup kvůli nevýkonné mozkové činnosti, jste prostě blbí. O Duchovno, o Vysoké (čili Božské) se staráme My – Vyvolení, Urození a Vzdělaní. Zato o hmotné statky, o nízké (přízemní, hmotné) jste určeni starat se vy, to je úkol daný vám Bohem, Prozřetelností a Duchovnem. Neposlušnost či dokonce vzpoury Bůh zakázal a My jsme to vtělili do zákonů trestního práva, které platí ve všech státech na zemi. Jestliže jste nějak nespokojeni, jste proti Bohu, proti Ústavě a proti Zákonům a budete právem ztrestáni teď hned na zemi. Spojenectví trůnu a víry bylo absolutně nerozborné, oboustranně výhodné a velice výnosné. Také v podstatě už meč (násilí) ani nemuseli používat. Pro jistotu si ale meč ponechali – co kdyby církev nebyla úspěšná? A taky to bylo potřebné k ochraně proti bratrským rivalům. Takže ono masírování vyššími principy bylo v historii značně úspěšné.

Jakmile uvidíme někoho začít pindat o vyšších hodnotách, o vyšší morálce, o jakýchsi celému světu nadřazených vysokánských principech, o nejvrcholnějších kvalitách tradic antiky, judaismu a křesťanství… Můžeme si být jisti, že je to podvodník. Že je svět řízen nějakou nadlidskou vysokou inteligencí, je nesmysl do nebe volající, spíše je řízen blbci, proto vypadá tak, jak vypadá.

Podívejme se zpovzdálí na ty tradiční „hodnoty“. Nejbližší je pro mne antika, což byla v podstatě naprosto ateistická společnost, která tolerovala jakékoliv náboženství, brala to jako bezvýznamnou zábavu, legraci či kratochvíli. Ze svých nespočetných bohů a bohyň si všichni dělali šoufky a vyloženou srandu. Antická společnost byla navýsost racionální i přesto, že uznávala všemožná božstva. Třeba na svátek boha Bakcha se drtivá většina obyvatel po celé týdny zpíjela až do nepříčetnosti (tzv. bakchanálie). V literatuře a v divadlech si z bohů dělali naprostou legraci. To své náboženství považovali za moc pěkné báje, a těmi skutečně ještě i dnes jsou.

Přesto na počest toho či onoho boha či bohyně stavěli nádherné chrámy. To přece nebylo racionální! Nebo bylo? No zajisté bylo, neboť tehdejší chrámy na počest různých bohů měly funkci dnešních bank. Když se dnešní banka jmenuje třeba Živnostenská či Legionářská, tož v antice se banka nazývala chrámem boha Árese či nějakého jiného boha. Pompézní chrámy totiž měly velmi významnou úlohu, byly to v podstatě předchůdkyně dnešních bank. Ty naše dnešní banky jsou taky pěkně honosné, že? I v judaismu byl přece velkolepý chrám postavený na počest Jahveho něco jako naše státní centrální banka a úschovna státního pokladu. Takže to jsme přebrali z antické tradice v málem nezměněné podobě.

V čem ještě napodobujeme antiku? Prý v demokracii, jež je nám vzorem. Fakt? Vždyť tam vládla snad neustále oligarchie a plutokracie, svobodní obyvatelé (plebs) sice měli právo volební, ale skoro polovina obyvatel (otroci) nikoliv. Pokud člověk čte o průběhu tehdejších voleb, tak zjišťuje, jako by to bylo o dnešku u nás. Žvásty, jako že vzorem je nám antická demokracie, se může ohánět kdokoliv, stejně ódeesák i socan ba i komunista. Každý si to přizpůsobí vhodně pro sebe a zaklíná se tradicí. Velmi trefně charakterizoval naši demokracii indický president K. R. Nárájanan: „Chrám naší demokracie je postaven na hnojišti.“ (Presidentem byl zvolen v roce 1997 na pětileté období.)

S demokracií to silně přehnali i zřizovatelé OSN. Státních útvarů na naší zeměkouli máme 245, ale členů OSN je pouze 193 států. Prý je to navýsost demokratická organizace, kde jsou všechny státy sobě rovné a kde každý stát má jeden hlas – disponuje jedním stejně platným hlasem. Hlas USA, Číny, Indie a Ruska má stejnou hodnotu jako hlas Monaka (36.950 obyvatel), Palau (20.842), Tuvalu (11.636), Mauricia (11.288). Je to normální? No a nemá pravdu Trump, když říká, že OSN je k ničemu, že je nefunkční apod. Republika Palau (menší maloměsto) má stejně silný hlas jako třeba Čína a Indonésie. Proto dost nechápu smysl OSN (Organizace spojených národů). Státní útvary můžeme také přirovnat k zrníčkům pylu v kapalině, jenomže některá zrníčka (státy) jsou velká, jiná menší a většina je malá až malinkatá. Je potom logické, že ta velká strkají těma menšíma kamkoliv dle libosti. Tady bych to raději přirovnal k velké kulečníkové ploše obsahující dvě stovky kulečníkových koulí (států) různých velikostí. No a když ta velká narážejí na ta menší a maličká, lze snadno dovodit výsledky.

A ještě poznámka k „vývozu“ demokracie, k nucení států nečlenů EU přijímat a zavádět naše demokratické hodnoty často i mečem. Představme si nějaké území (stát), ve kterém žijí pouze dobře přizpůsobení jedinci, které konkrétně známe ze svého okolí a severu Čech. Dovedeme si to vůbec představit? Mohli by mít presidenta a předsedu vlády, parlament… To ale oni nechtějí, nemají o takové demokratické způsoby sebemenší zájem, raději budou parazitovat na už existujícím státu, ale vládnout si sami ve svém státu – to v žádném případě, to by pro ně znamenalo námahu a nějaké úsilí, což samozřejmě odmítají. Jak v takovém státu může potom fungovat vláda, ministerstva, úředníci, školství, zdravotnictví, policie a vojsko? No a takových států s převažujícím nepřizpůsobitelným obyvatelstvem existuje docela velký počet v jižní Americe, v Africe, v muslimském světě. Co s tím? Lze se s nimi na něčem dohodnout? Jak takové společenství (stát) chcete řídit? Jenom shodou příznivých okolností se to podařilo Kaddáfímu, Saddámovi, Assadovi a na Kubě Fidélovi. Co si budeme nalhávat, tam lze řídit stát pouze diktátem a hrozbou násilí, kdepak nějaká demokracie, to by tam vznikla chaotická anarchie a naprosté bezvládí, jak dokazují už provedené násilné vojenské demokratizace. Podobná situace je v Číně s Ujgury (9 milionů žije v Číně a více než půl milionu v Rusku, Kazachstánu a Kyrgyzstánu).

U muslimů se mi docela zamlouvá jejich pojetí státnosti. Muslimové neznají jakési státní hranice, vždyť to jsou hranice, které jim vnutili kolonizátoři, tedy hlavně Angličané. Muslimská země je země, kde žijí muslimové, tak jaképak mezi nimi hranice? Hranice jsou pouze mezi muslimy a nevěřícími, nějaké hranice mezi sebou přece muslim nemůže tolerovat.

A ještě jednu perličku z našeho středověku. Po volbě českého krále Jiříka Poděbradského pronesl jeden z volitelů ke zvolenému králi prý tato slova: „Ty jsi náš král a my jsme tvoji páni.“ No není to skvostné?

Takže duchovní odkazy antiky jsou jaké? Tehdy převažující racionalitu a ateismus jsme přejali v míře menší než malé. Zato jsme přejali z jejich myšlení už tehdy podivné a okrajové až kuriózní myšlenky. Například stále obdivujeme protofašistu Platóna. (Nemám ho nějak v oblibě.) Tehdejší metafyzikové tvrdili, že změna, pohyb, vznik a zánik je pouze povrchní zdání a mínění obyčejných smrtelníků, v nichž žádná pravda není. To pouze v extatickém vytržení dochází ke sjednocení duše s Bohem. No, takových ontologických blábolů, mystiky a metafyziky fakt najdeme i v antické době dostatečné množství, třeba takový Parmenidés, Platón, Proklos, Plótínos… Jsou to sice takové hezké jakoby superintelektuální konstrukce, ale v praktickém životě lautr k ničemu (k oblbování jo) a přitom fakt někteří z nich to myslí i docela upřímně. A co jiného jsou naši dnešní postmodernisté? Mají holt z čeho čerpat – z antických marginálních druhořadých tradic.

A z dvou tisíciletí existence křesťanství (a staršího judaismu) ani není co přebírat, vždyť jsou to prokazatelně samé fake news (nepravdivé falešné zprávy, úmyslně lživé dezinformace). No a v dnešní postpravdivé době to pouze v jiných formách opakujeme. Dětem se kdysi často zjevovala Panenka Maria. Dnes se Grétě Thunbergové zjevila klimatická Pravda o oteplování. (Když jinak nedokážeme ani bezchybně předpovědět počasí na tři dny a troufáme si ovlivňovat klima na celé planetě.) Vládnoucí berou svědectví dětí o zjevení Panenky Marie a Gretino zjevení o oteplování smrtelně vážně. Sice se tím pěkně zesměšňují, ale co by pro vidinu finančního zisku neudělali, že? Jsem navíc přesvědčený o tom, že prostě zkoušejí, co všechno si mohou dovolit hlásat za blbosti a idiotiny. A daří se jim stejně jako jezuitům. Ukázali se v plné parádě. A pokud budou třeba ještě deset let dokolečka dokola hlásat, že existuje na sedmdesát různých pohlaví, tož se taková debilita stane pravdou pravdoucí. Hlásání tak zvaných alternativních pravd je k tomu vhodnou cestou. Pokud přijmeme za fakt, že pravdu má každý, tak to ovšem znamená, že pravdu nemá nikdo. Alternativní pravda = Pravdu má každý, tedy nikdo! No není to vynikající? Lepší než jezuité.

Že by tyhle problémy definitivně vyřešila ta tzv. umělá inteligence? Už dnes dokáže přímo fantastické věci. A co tak za deset a více let? Principem je, že dokáže pracovat najednou s tisíci a tisíci dodaných faktů a vybrat z nich bleskurychle to nejoptimálnější řešení. Lidský mozek tohle prostě nedokáže, nemá holt takovou kapacitu. Dalo by se říci, že nás čeká skvělá budoucnost. Je to docela reálné, ale jak známe z historie, vše lze přece zneužít. Co si počne umělá inteligence s úvahami o Bohu, o Boží Prozřetelnosti, o zázracích, o posmrtném životě, o převtělování… co s metafyzikou a esoterikou?… co s těmi bláboly asi provede? No co, dle zadání programátorů vytvoří ještě větší a dokonalejší bláboly. Už dnes dokáže vytvořit článek o čemkoliv, stačí dát zadání, novináři této schopnosti už docela často využívají. No a my čteme článek vytvořený strojem-počítačem a je to třeba i docela zajímavý článek, záleží na tom, co jsme počítači dodali za materiál a jaký si přejeme výstup a pro jakého konzumenta. Jsem moc zvědavý, jak si poradí umělá inteligence třeba s humanistickými a uměleckými žvaňhaly. Jaképak výsledky vyprodukuje ze zadaných žvástů, blábolů, absurdit, nesmyslů, blbinek, volovin a kravin? No splní příkazy a přání zadavatele, tedy vyjde hovadina hovadin, jinak také nadhovadina. Jistěže může vytvářet spousty fake news a už tak dnes perfektně funguje.

Ale právě v tomto má šanci uvést vše do pořádku, stačí zadat, že se musí řídit logikou, fakty a čistým racionalismem. Jsem si naprosto jistý tím, že s takovým programem vyjde tento závažný pokyn: „Všichni obyvatelé světa musí být proočkováni proti nákaze náboženstvím, které se musí vymýtit jako černé neštovice.“

Přejít do diskuze k článku 11 komentářů