Jednoduchá logika zdánlivě složitých mechanismů

Reklama


Ano, politika nám často připadá neprůhledná a nelogická. Občas si dokonce i myslíme, že mnohá rozhodnutí a opatření politiků jsou vedena jen emocemi, někdy snad i jen těmi soukromě milostně zhrzenými. Jenže přitom zapomínáme na fakt, že jen málokterý významný čin nějakého „státního vůdce“ v této branži je pouze dílem jedince. Proč? Inu proto, že v pozadí událostí je téměř vždy přítomen a silně angažován kolektiv zcela chladných mocenských a ekonomických pragmatiků, kteří ty politiky ze zákulisí ke svému prospěchu a zisku jednoznačně řídí.

Kapitalismus sice logicky prochází občasnými krizemi, ale v dlouhodobém horizontu přesto celkem dosud jakž takž kvete díky svému staronovému politickému vynálezu, zvanému kolonialismus, ba dokonce nyní již i s matrixovou předponou neo-. Důvody jsou prosté: Zdrojem luxusu elit z největších zisků v tomto Systému je průmyslová výroba. Ta pochopitelně potřebuje přírodní zdroje. Nejprve to bylo dřevo, pak nastoupila doba uhlí, nyní je to ropa a zemní plyn. Systém rovněž potřebuje vzácné nerosty typu stříbra, mědi, zlata, diamantů, uranu a vzácných kovů pro nové počítačové, kosmické a tedy především zbrojní digitální technologie.

Takže zatímco v Evropě a USA nebyl problém vypěstovat ekonomické zdroje zemědělsky rostlinné, těch nerostných už začalo valem ubývat. Přitom kapitál též zjistil, že nejefektivnější zdroj zisků, čili pracovní síla vlastních lidí, je už rovněž značně ekonomicky vyčerpána a marxismem zároveň natolik sociálně poučena, že bude mnohem výhodnější si námezdní dělníky opatřovat v koloniích. A tak rozhodnuto, uděláno: Evropské velmoci a USA si zbudovaly a vyzbrojily loďstvo a bombardéry a začaly dobývat, surovinově plundrovat a pracovně vykořisťovat třetí svět.

V koloniích kvůli tomu sice bývaly občas vzpoury a války, ale dá se říct, že téměř sto roků to kapitalismu celkem fungovalo jako na drátkách. Jenže, jak se říká, příklady táhnou a revoluce 1917 v Rusku časem o sobě dala vědět i ve třetím světě. V koloniích začal národně osvobozenecký boj sociálně utlačovaných domorodců a některé národy a jejich státy na jihu Afriky dokonce už i kolonizátory nelítostně vyhnaly. Leč Evropa a USA nadále potřebují v globálním kořistění pokračovat a tak byla vymyšlena metoda, jak tomuto vývoji zabránit.

Nu a protože – jak se říká – v kapitalismu vládne trh, začali se politici Evropy a Nového světa chovat tržně a časem celkem úspěšně zkorumpovali mnoho domorodých královských a náčelnických rodin afrických kolonií nabídkou, která se neodmítá: Separátního luxusu jen pro ně za podmínky, že korporacím Evropanů a Američanů umožní ty kolonie dále v klidu plundrovat. Na oplátku za svůj souhlas pak ekonomická a náboženská elita kolonií začala požadovat na vládcích USA a Evropy peníze a zbraně, aby měla čím případné vzpoury vykořisťovaných domorodců potlačovat. Starý svět třetímu světu rád vyhověl a na rotačce vytiskl pro africkou elitu další dolary. A tak se stalo, že např. v Saúdské Arábii vyrostla skvělá města mrakodrapů, přičemž se zdálo, že vše se bude takhle dobře dařit dál.

Jenže tehdy přišla ke slovu logika politických důsledků. Protože neokolonizátoři potřebovali ve třetím světě čilé a výkonné dělníky, zlepšili tam zdravotní politiku a důsledkem toho bylo, že tamní pracující domorodci se přes veškerou bídu početně značně rozmnožili a vlivem technologií typu internet začali být i mnohem více informováni o svém sociálním údělu. A co s nimi teď, když jejich množství vzrostlo natolik, že začalo hrozit svržení domácích elit v koloniích a tím i konec jejich korupčního svazku s ekonomickými, finančními a zbrojařskými korporacemi ve Starém světě?

A tak byla vymyšlena politická záminka typu arabských a dalších politických jar, majdanů a občanských i dobyvačných válek na Blízkém východě a na severu Afriky a následně pak rozjeta jedna z největších ekonomických investic bank a korporací Západu – Akce Uprchlík. Davy mužských domorodců třetího světa pak začaly proudit do západní Evropy, čímž se počet vykořisťovaných nespokojenců v koloniích nejen snížil, ale zejména odtamtud zmizeli muži vojenského věku. Jinak řečeno, zmizeli právě ti budoucí potenciálně nebezpeční národně osvobozenečtí bojovníci proti vlastním elitám v koloniích. A výsledek? Zůstala tam jen masa opuštěných, krotkých a pracovitých naivních žen, jejich dětiček a pak už jen domorodá elita ve svých palácích.

Západní Evropa má sice nyní doma z vlastního obyvatelstva náboženský a sociální vroucí kotel, ale mocenští šíbři evropských a amerických bank a korporací jsou zatím plně spokojeni, protože se kolébají myšlenkou, že když se vládám Západu zadaří už konečně vyvolat tu vytouženou novou a opravdovou válku proti Rusku, tak tu v Evropě bude k dispozici dostatek odhodlaných neevropských vojáků, kteří v té mele budou ochotni nadšeně, krutě a za Alláha proti Rusům válčit na rozdíl od rodilých Evropanů, kterým stále ještě poučení z 2. světové pořád až až do sytosti postačí.

Jak je vidět, logika politických mechanismů v hlavách elit imperialistických západních kolonizátorů byla celkem jednoduchá. Zaplatili sice hodně peněz za transfer imigrantů z Afriky a za vstřícnost podplacených politiků v koloniích i v Evropě. Moře peněz stál také nábor a aktivity propagandistů a politických kolaborantů ve vládách EU a vítačských neziskovkách, ale stále ještě se prý zdá, že se jim to vyplatilo. Jenže má to malý háček, který má jméno Čína, čínská Komunistická strana a tamní chytrá a důsledná vláda. Číňané totiž mezitím začali do třetího světa masivně investovat. Investovat nejen ekonomicky, ale i politicky, protože skutečně sociálně. Investovat jak infrastrukturně do obživy domorodců afrických kolonií a do jejich surovinových zdrojů, tak i tím zároveň tamním lidem zlepšovat kvalitu jejich životů. Zato evropský Západ, ten má teď ve svých zemích jen plno nevzdělaných muslimských uprchlíků, které musí živit. Inu jak se zdá, něco tam ti soudruzi korporátní elitáři v Berlíně, Bruselu a Washingtonu tak trochu nedomysleli.

A tak, jak se zdá, bude to v té globalistické politice světa kapitalismu ještě zajímavé. Příliš nepoctivá, sociálně nedomyšlená a bezohledně prostoduchá logika některých zdánlivě složitých „investičních“ mechanismů se v politice zkrátka občas nevyplácí. I když jinak … chápu smysl a cíl toho na pohled tak složitého děje. Pro světový kapitalismus byl přece důvod toho všeho vskutku jednoduchý a velmi prostý – udržet si dál na pár let tu svou existenci. Takže, kolik roků ještě, milý čtenáři, dáváš kapitalistickému korporátnímu fašismu a jeho šéfům – bankéřům a zbrojařským oligarchům?

Přejít do diskuze k článku 6 komentářů