Diskuze k článku


  • peter. • 13. srpna 2016

    A načo by bol Malte glyfosát?Veď tam sa nepestuje skoro nič a ešte aj zelenina sa na ostrov musí dovážať.

  • cnemo • 14. srpna 2016

    To je jako zakázat provoz zaoceánských lodí na území ČR! :)

    „Hlavní ostrov Malta je nejen intenzívně zastaven, ale nemá žádné větší souvislé zelené plochy.“

  • cnemo • 14. srpna 2016

    Stan napsal

    Podle mapy to tak nevypadá:

    https://www.google.cz/maps/place/Malta/@35.898872,14.1849222,10.25z/data=!4m5!3m4!1s0x130e45281d8647c5:0xf582d86136be4239!8m2!3d35.937496!4d14.375416

    Zemědělství, především rostlinná výroba, se soustřeďuje hlavně na poněkud zelenější ostrov Gozo, přesto se musí zelenina dovážet, hlavně v letní suché sezóně. Orná půda 32 %. Takže rostlinnou výrobu tam mají, navíc se glyfosát používá i v parcích, na chodnících apod.

    Rozloha ostrova Gozo je 67 km2 :)

    >navíc se glyfosát používá i v parcích, na chodnících apod.

    A čemu to tak významně vadí v parcích a chodnících, když se tím stříkají rostliny-potraviny jejichž import na Maltu nepřestane? Toto je problém o 2 řády menší.

    • Stan • 14. srpna 2016

      Bohužel se mi nikde nedaří najít spotřebu glyfosátů na Maltě v minulých letech, takže nemůžu podat přesná čísla, přesto si myslím, že zákaz používání má smysl a sníží zátěž obyvatelstva. Chodníky a dětská hřiště jsou velký průšvih, protože zpravidla nedochází k odborné aplikaci a několikanásobně se překračuje dávkování. Navíc se glyfosát rozkládá v půdě, na betonu nebo v písku trvá jeho rozklad podstatně déle.

      Co se týče dalšího vývoje, čekám, co provedou Švédsko, Německo a Francie, očekávám také významné omezení nebo úplný zákaz. Povolení bylo navíc uděleno pouze do konce roku 2017, další používání po tomto datu vzhledem k rostoucímu tlaku veřejného mínění neočekávám.

  • peter. • 14. srpna 2016

    Farmárske usadlosti na Malte nepresahujú výmeru 1 hektár.Už naše pra,pra staré matere (moja žena dodnes)používali pri pestovaní zeleniny ten najlepší herbicíd .Volá sa MOTYKA!
    http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/umite-si-vybrat-dobrou-motyku

  • cnemo • 14. srpna 2016

    Stan napsal
    Chodníky a dětská hřiště jsou velký průšvih, protože zpravidla nedochází k odborné aplikaci a několikanásobně se překračuje dávkování. Navíc se glyfosát rozkládá v půdě, na betonu nebo v písku trvá jeho rozklad podstatně déle.

    To je naprostý nesmysl. Trend je spíš opačný. Chemikálie je to docela drahá a tendence je spíše dávat tam méně.

    Hlavní je, že to nesměřuje přímo do potravního řetězce.

    >Co se týče dalšího vývoje, čekám, co provedou Švédsko, Německo a Francie, očekávám také významné omezení nebo úplný zákaz.

    No tak až se stane toto, bude o čem psát, momentálně se ale jedná o Maltu.

  • peter. • 14. srpna 2016

    Tak predsa len používajú na Malte herbicídy (viď tabuľka):
    http://old.agroporadenstvo.sk/ochrana/pesticidy_smer.htm?start

  • peter. • 14. srpna 2016

    peter. napsal

    Tak predsa len používajú na Malte herbicídy (viď tabuľka):
    http://old.agroporadenstvo.sk/ochrana/pesticidy_smer.htm?start

    Problémom na Malte sú evidentne fungicídy.Herbicídov používajú minimum.

  • Gatta • 15. srpna 2016

    peter. napsal

    Tak predsa len používajú na Malte herbicídy (viď tabuľka):
    http://old.agroporadenstvo.sk/ochrana/pesticidy_smer.htm?start

    Dobrá a poučná tabulka – jen ta čísla budou dnes už zase někde jinde – o dost výše – tedy v CZ určitě.

    U glyfosátu je skutečnou prasárnou jeho plošné používání a to zvláště v případě aplikace za účelem ukončení vegetace a dosušování plodin.
    O čem se taktně mlčí, že na toto „běžné agrotechnické ošetření“ se používají také i jiné herbicidy.
    Problém je tedy prvořadě způsob „hospodaření“ a agrotechnické postupy.

    Škodlivost, rozložitelnost a rezidua glyfosátu – a to i vzhledem ke způsobu použití – to není na laickou diskuzi, ale práce pro nezávislé chemické laboratoře. Totéž platí pochopitelně i pro ty ostatní přípravky.

    Za celou ekologickou panikou okolo glyfosátu – lépe řečeno POUZE okolo glyfosátu – vidím především velké peníze pro výrobce nějakého nového postřiku, konkurenční boj chamických gigantů a patrně i snahu poškodit evropské zemědělství.
    Hnutí Duha dělá – jako ekologická hnutí často – tentokrát patrně nechtě jen užitečnou podporu těch ryze ekonomických zájmů velkého kapitálu.

  • Aleš • 15. srpna 2016

    cnemo: Chemie je drahá a proto se používá hodně. Však ji ovčanstvo rádo zaplatí, ikdyby nás polovina mělo umřít na rakovinu a druhá polovina hladem. Co neudělá přirozeně, k tomu ho dožene marketing. Farmaceutické firmy a pojišťovny jsou také rády. Co kdybychom byli náhodou zdraví a spokojení? A co kdybychom zjistili, že už jedinými parazity, kteří nám pijou krev, jsou mocní euroatlantidy držení u moci silou NATO…
    Mě to přijde podobné jako u nás v oboru, raději budou dotovat chemii k potlačování kůrovce, než aby se podpořila změna druhové skladby a struktury lesa a hospodaření.
    Jenomže to by splakali nad výdělkem i agenti Čezu, kdyby se snížila energetická náročnost průmyslové výroby, zemědělství a lesnictví. Místo prudění na om, byste mohl zařídit, aby v síti bylo 220 V a ne 230 V. O kolik jachet a dovolených v Karibiku by přišel management Čezu?

  • peter. • 15. srpna 2016

    Gatta napsal
    jen ta čísla budou dnes už zase někde jinde – o dost výše – tedy v CZ určitě.

    Gatta:
    Dôležitý je v tej tabuľke prvý stĺpec -index 07/95,ktorý určuje nárast alebo pokles spotreby pesticídov v jednotlivých štátoch.Naznačuje totiž trend ktorým sa jednotlivé štáty uberajú v používaní pesticídov.
    Diskutabilné je pri tom to,či sa štáty ktoré sa uberajú smerom k znižovaniu spotreby pesticídov riadia ušľachtilou myšlienkou ekologizácie poľnohospodárstva,alebo je znižovanie spotreby pesticídov len odrazom úpadku poľnohospodárstva v tom ktorom štáte.

  • fajt • 15. srpna 2016

    někde v zemi afrického svrabu a neštovic ( samozřejmě zavlečeného pro západní soldateskou a kamarilou ) zakázali svá pole hnojit lidskými mrtvolami ( těch mají přebytek ), prý je to ještě více toxičtější než používaní hnojiv od renomovaných chemických gigantů. ..)

  • cnemo • 15. srpna 2016

    Aleš napsal

    cnemo: Chemie je drahá a proto se používá hodně.Však ji ovčanstvo rádo zaplatí, ikdyby nás polovina mělo umřít na rakovinu a druhá polovina hladem. Co neudělá přirozeně, k tomu ho dožene marketing. Farmaceutické firmy a pojišťovny jsou také rády. Co kdybychom byli náhodou zdraví a spokojení? A co kdybychom zjistili, že už jedinými parazity, kteří nám pijou krev, jsou mocní euroatlantidy držení u moci silou NATO…
    Mě to přijde podobné jako u nás v oboru, raději budou dotovat chemii k potlačování kůrovce, než aby se podpořila změna druhové skladby a struktury lesa a hospodaření.
    Jenomže to by splakali nad výdělkem i agenti Čezu, kdyby se snížila energetická náročnost průmyslové výroby, zemědělství a lesnictví. Místo prudění na om, byste mohl zařídit, aby v síti bylo 220 V a ne 230 V. O kolik jachet a dovolených v Karibiku by přišel management Čezu?

    Stan argumentoval, že „neodborníci“ užívají násobné koncentrace, proti čemuž jsme se ohradil. Není to pravda. A pokud jde o tu rakovinu, je zde pouze podezření, což nijak nebagatelizuji ale to je spousta látek v okolí. Nic proti zákazu herbicidů, ale máme něco jiného, čím to nahradíme? Nevím.

    Minulý týden jsem se procházel po výrobní hale nejmenované chemičky (v EU) a kopal do kapiček a kaluží rtuti. Nechci vidět, jak vypadá kanalizace nebo sedimenty dolů po řece. Další podrobnosti raději ne. To jsou průsery, ne zalití trávy mezi dlaždičkami Roudupem!

    Co se týká poklesu energetické náročnosti; to je jedna z rozkošných pitomostí, produkovaných našimi zelenými ignoranty. Hlavní příčinou poklesu spotřeby energií ve vyspělých státech je přesun energetiky náročné výroby do rozvojových zemí. V součtu jsou pak ekologické škody ještě větší, protože v těchto zemích se o to nikdo nezajímá. V ČR je to pak odliv veškeré výroby, české firmy byly zničeny a zahraniční nemají chuť ty trosky obnovovat.

    Kde si proboha myslíte, že se berou zákazníci pro raketově rostoucí asijskou produkci a co si myslíte, že tam vyrábí?

    • Stan • 15. srpna 2016

      Zkuste se zeptat, až uvidíte pracovníka Technických služeb stříkat chodníky, čím stříká, jakou to má koncentraci, kdo to namíchal a jak. Spotřeba glyfosátu v ČR je cca 700 tisíc litrů účinné látky, které jdou přímo do potravního řetězce. Pokud je to karcinogen, tak je to sakra průser, který se těžko okecává. Argumentovat kalužemi rtuti v jedné nejmenované fabrice mi přijde nefér.

      Snižování energetické náročnosti, který požaduje Hnutí Duha, není totéž co přesun energeticky náročné výroby do rozvojových zemí, který provádějí majitelé firem a investoři, takže opět mlátíte „ekoteroristy“ po hlavě za něco, za co nemůžou a co neschvalují. Ale to je u Vás obvyklý postup, promiňte mi, prosťáčkovi, že jsem si na něj ještě za ta léta nezvykl.

  • cnemo • 16. srpna 2016

    Stan napsal

    Zkuste se zeptat, až uvidíte pracovníka Technických služeb stříkat chodníky, čím stříká, jakou to má koncentraci, kdo to namíchal a jak. Spotřeba glyfosátu v ČR je cca 700 tisíc litrů účinné látky, které jdou přímo do potravního řetězce. Pokud je to karcinogen, tak je to sakra průser, který se těžko okecává. Argumentovat kalužemi rtuti v jedné nejmenované fabrice mi přijde nefér.

    Snižování energetické náročnosti, který požaduje Hnutí Duha, není totéž co přesun energeticky náročné výroby do rozvojových zemí, který provádějí majitelé firem a investoři, takže opět mlátíte „ekoteroristy“ po hlavě za něco, za co nemůžou a co neschvalují. Ale to je u Vás obvyklý postup, promiňte mi, prosťáčkovi, že jsem si na něj ještě za ta léta nezvykl.

    Obávám se, že žijete ve značných bludech a o věci mnoho nevíte:

    1. Podle zákona je potřeba k manipulaci s herbicidy (na úrovni firem a jiných organizací) absolvovat zvláštní školení. Bez toho papíru vám třeba Roundup v průmyslové formě ani neprodají. Takže v technických službách je s naprostou jistotou někdo, kdo to umí.

    Dále se provádí monitoring užití, je na to speciální formulář s čísly pozemků, plochou a použitým množstvím. Měl jsem ho v ruce.

    2. Je úplně jedno kolik litrů GF spotřebujete, GF je totiž pevná látka, která se ve vodě jen rozpouští a zajímavé jsou proto kg. BTW, máte problém s přírodními vědami? Proč uvádíte argumenty, které nemají z principu žádnou vypovídací hodnotu? To je důvod proč jsou tmavozelenci k smíchu, nedělejte stejnou chybu.

    3. Zmíňku Hg jsem uvedl jen proto, aby jste si uvědomil rozdíl mezi PROBLÉMEM a problémem. Je-li GF jen v podezření, znamená to, že i kdyby to byl karcinogen, nebude příliš silný.

    4. O energetické náročnosti – nebyl jsem to já, kdo dával úspěšné „příklady“ snižování ve světě náročnosti a CO2:
    http://outsidermedia.cz/hnuti-duha-velka-britanie-srazila-za-jediny-rok-spotrebu-uhli-o-petinu/
    http://outsidermedia.cz/liga-mistru-kolik-ztracime-na-evropskou-spicku/
    http://outsidermedia.cz/velka-britanie-snizila-spotrebu-o-18-za-deset-let/

    Jenže je to lhaní do kapsy, jde o pouhý přesun, skutečné úspory jsou daleko menší.

    >Vás obvyklý postup, promiňte mi, prosťáčkovi, že jsem si na něj ještě za ta léta nezvykl.

    Přátelé i nepřátelé o mě říkají, že hystericky nenávidím 3 věci:
    náboženství, lež a idioty.

    Bohužel současný ekologický aktivismus často spojuje tyto 3 věci do skutečně harmonického celku. Když pak vidím ty jejich výpotky, vidím rudě a jsem nevlídný. Omlouvám se, ale změnit to neumím.

    • Stan • 16. srpna 2016

      Jo, hystericky nenávidíte, podle toho pak vypadá Vaše argumentace. A omlouvám se za to, že jsem nevěděl, že glyfosát je pevná látka a z tabulky si vybral nevhodnou jednotku. Můžete si připsat další velké diskusní vítězství nad „ekoteroristou“.

  • cnemo • 16. srpna 2016

    Stan napsal

    Jo, hystericky nenávidíte, podle toho pak vypadá Vaše argumentace. A omlouvám se za to, že jsem nevěděl, že glyfosát je pevná látka a z tabulky si vybral nevhodnou jednotku. Můžete si připsat další velké diskusní vítězství nad „ekoteroristou“.

    Nebudete učitel češtiny nebo tělocviku? :) Vy totiž asi nerozumíte základní podstatě chemie, ani té ze ZŠ, jinak si to neumím vysvětlit. To přece není o jednotce, tou může to být objem čisté látky. Když ale uvedete množství roztoku nějaké pevné látky (jinak by to nebyla kapalina) musíte říct i koncentraci, jinak to nedává smysl. Když hážete čísly, měl byste vědět, co znamenají.

    Můj způsob argumentace je založen na znalosti.
    Bod číslo 1) je doložitelný http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/vase-dotazy/zivotni-situace/odborna-zpusobilost.html
    Bod číslo 2) Poučení získáte třeba zde https://xantina.hyperlink.cz/roztoky/koncentrace.html
    Bod číslo 3) Doložit existenci takové firmy nemohu, byl by z toho průser:( Ale podobný provoz byl třeba ve Spolaně, kde po něm zůstaly masívní ekologické zátěže. A ty zaplatíme my, protože polský majitel nechává Spolanu zcela amortizovat, ždímává z toho, co ještě jde a všem je to fuk.
    Bod číslo 4) To není jednoduché, každopádně příklady úspor jsou v zemích, kde došlo ke změně struktury ekonomiky, jako je UK nebo ČR. V obou případech byl zlikvidován či utlumen těžký průmysl. Přičemž spotřeby primárních materiálů příliš neklesají. Proč? Protože se odněkud dováží (viz malá obchodní válka s Čínou http://ekonomika.idnes.cz/demonstrace-ocelaru-v-bruselu-kvuli-cinske-oceli-fbn-/ekonomika.aspx?c=A160214_073505_ekonomika_jw)!

    Ekoteroristé jako HD pořád něco požadují od lidí, díky nimž funguje civilizace. Ale je rozdíl mezi požadovat a vymyslet. To druhé nám soudruzi aktivisté nepřinesou.

    BTW, ekoteroristické obstrukce v Chotíkově stály daňové poplatníky pár desítek milionů, ale spalovna je už v provozu. Tak přibližně vypadá ekologie http://oenergetice.cz/teplarenstvi/spalovna-chotikov-plzen-zacala-se-zpracovanim-odpadu/

    • Stan • 16. srpna 2016

      Když je něco uvedeno jako spotřeba cca 700 000 (kg, l) účinné látky, jaká bude asi koncentrace? Takže si to vítězství nad „tělocvikářem“ (i ten jsem bohužel rok učil, pobavil jste mě) a „češtinářem“ (tu jsem bohužel nikdy neučil) užijte. To ostatní je z Vaší strany stavba slaměných panáků opravdu jen velmi volně souvisejících s tématem článku, u níž nehodlám asistovat.

  • cnemo • 16. srpna 2016

    Vaše schopnost, držet neudržitelnou pozici je boží:) Někdy je lépe přiznat chybu aby člověk nebyl směšný.

    Takže podle Vás někdo vzal spotřebu v kg, podělil to hustotou aby dostal litry (objem) čistého GF. Takže hmotnost GF je 1 190 t? To chcete říct?:)

    Sice nevím co máte na mysli s těmi panáky ale už mě to také nebaví. Jste velmi snadný cíl pro šarlatány včetně těch ekologických, odmítáte používat vlastní mozek a to, co jste se naučil ve škole. Dobrou.

  • Gatta • 17. srpna 2016

    Re: cnemo + Stan
    Obecně známé prodávané koncentráty glyfosátu, od různých výrobců, jsou obvykle vodní roztok té „účinné látky“ – 480 g/l. Uvedený objem jako „litry účinné látky“ je opravdu nepřesný.
    Nicméně to jistě šlo vyřešit opravou nebo dotazem a upřesněním.

    **
    Co je mi ale od začátku divné, je ten pojem „pravděpodobně karcinogenní“.
    Přeci na GF byly nějaké hygienické a zdravotní testy – předpokládám, že opakované, když se tak dlouho a tak masově používá. Jsou na něj vystaveny Bezpečnostní listy a Certifikáty … … A najednou – „pravděpodobně karcinogenní“ !!!

    „Pravděpodobně“= tedy „vlastě nevíme“.
    Co to nejprve opravdu seriozně prokázat ?

    Ony by z toho vyšly dvě možnosti:
    1. GF karcinogenní není – no a pak se jedná zjevně jen o konkurenční boj , nebo o snahu zvýšit zisky, nebo postavení na trhu zavedením nového herbicidu.
    2. GF opradu karcinogenní je – no pak je potřeba prověřit odpovědnost těch, kteří ho pustili do užívání bez řádného odzkoušení. Nebo při vyhodnocování rizik možná nebylo uvažováno o tak masivním používání, jak se nyní děje. Každopádně by ale zde vznikla snaha dát výrobcům GF k úhradě všechny vzniklé škody. Tedy obrovský průšvih.

    Ten pojem „pravděpodobě karcinogenní“ možná zavání snahou zamést celý problém GF pod koberec – bez prokázání nějaké škody a odpovědnosti za škodu. A ekologické organizece opět hrají užitečný kompars ve hře režírované někým úplně jiným.

  • peter. • 17. srpna 2016

    Gatta napsal
    Ten pojem „pravděpodobě karcinogenní“

    Gatta:
    Myslím,že glyfosát vošiel do povedomia ľudí v súvislosti s f. Monsanto ktorá produkuje GM osivá a k nim pridáva aj svoj výrobok – herbicíd na báze glyfosátu pod názvom „RoundUp“.
    Na najpoužívanejší herbicíd co svete,ktorým nepochybne glyfosát je,sa preto zameral nie len odpor bojovníkov za ekologizáciu poľnohospodárstva,ale aj tých,ktorí sú striktne proti GMO potravinám(patrím medzi nich) a f.Monsanto ktorá predstavuje v širšom merítku, kapitalizmus v tom najhoršom svetle a slovazmysle.Monsanto je prosto Zlo.
    Čo sa toxicity týka,tak glyfosát sa svojou LD50 = 5600mg/kg zaraďuje podľa EPA(Enviromentel Protection Agency) do 3.skupiny látok,pri čom 4.skupinu tvoria najmenej toxické látky.(Kofeín má LD50=192mg/kg.Čím nižšie číslo,tým toxickejšia látka)
    Ak máme hovoriť o kancerogenite glyfosátu,tak on nepatrí do skupiny uznaných kancerogénov ako napr.slnečné lúče,cigaretový dym,alebo azbest.Patrí do skupiny „pravdepodobných „kancerogénov a tých je taká hromada,že ich súpis by zabral strašne veľa miesta.

  • Gatta • 17. srpna 2016

    Re peter: Já těm motivům rozumím, a o nějaké absolutní neškodnosti GF si nedělám iluze.
    Ale celá tato akce mi přijde jako taková populistická ekologická revolta, která ovšem, krom toho, že se v celkovém zatížení přírody postřiky, či zavádění GMO plodin nic nezmění, tak nakonec povede k ještě silnější pozici a větším ziskům firmy Monsanto.

  • Viky • 17. srpna 2016

    **pojem „pravděpodobě karcinogenní“ ** Hezké. I doprovodné dohadování je pěkné. Trošku vás poškádlím, snad to všichni v duševním zdraví přežijem.
    Spoustu let zpátky byla vytvořena látka DDT ( para, para s čarou dichlor difenyl trichlormethyl metan, /lze zapsat i jinak/ ) Věc velmi účinná a docela bezpečná. Dokonce i s chutí nobelovky. Přesto dnes mimo používání. Protože škodlivá není sama látka, ale vysoce stabilní a nebezpečný přírodě je meziprodukt odbourávání. (co, proč, jak -je jedno) A co to má společného? Sám GF nemusí být karcenogenní. Ani meziprodukty odbourávání. Ale kombinace GF nebo meziproduktu s něčím dalším může. „pravděpodobně“,“ je podezřen“ je přesně o tomhle. Látka může být nebezpečná v dalším kontextu. Tohle jde dosti mimo bezpečnostní studie. Nevíte ani jaký to je kontext, ani proč tomu tak je, Jakkékoli podezření se na něčem zakládá. Takže nějaká souvislost existuje. Studie přímou souvislost nepotvrdily? Príma. Ale nepřímou souvislost nevyvrátily… Jakékoli běžně používané bezpečnostní předpisy proto mohou být na draka, nemusí vůbec postihovat část problému. Je záhodno být velmi opatrný, a raději užití látky omezit.

  • Viky • 17. srpna 2016

    Za chyby a překlepy se omlouvám.
    studii, která by další možnosti vzala v úvahu a zkoumala, těžko někdo udělá. Je to tak drahé, že výrobce raději předpokládá, že toto riziko téměř není.

  • Gatta • 17. srpna 2016

    Re Viky: Příběh DDT pochopitelně znám.
    Jasně, popsal jste to ale dobře. Je to stejné jako s léky, které kromě svých popsaných vedlejších účinků (po jejichž přečtení rozhodně nemáte ani nejmenší chuť nějakou takovou tabletku polykat) také nikdo není schopen testovat na kombinace všeho se vším a to ještě s ohledem na často odlišný lidský metabolismus. Při komplikacích se v lepším případě nějaký lék prostě vysadí nebo nahradí a pacient ještě chvíli přežije. Ne vždy se to stihne. Naštěstí všechny lidské objekty lékařských pokusů nakonec stejně tak jako tak zemřou a případ se tím uzavře.

    Ekosystém ovšem máme jen jeden. Jistě, nejen že stoupá počet rakovin – ale velmi znepokojivý je vzestup i třeba těch banálních alergií, které se už vlastně ani za žádný zdravotní problém nepovažují. „Na jídelním lístku máte seznam alergenů – Nechoďte moc na sluníčko a kdyby něco – Kupte si Zirtec“. A vyřešeno.
    Možná za to může ten glyfosát …. Možná měkčidlo z plastů ve vašem koberci doma v ložnicia možná nějaké éčko, co dávají do pečiva aby neztvrdlo ani za tři týdny na topení. Možná to vše dohromady spolu se spalinami z bezolovnatého benzínu …
    A to vše podle pravidla , že „se změnou kvantity se mění kvalita“.

    Zakažme glyfosát, proč ne.
    Ale dvě otázky:
    1. Co potom – co bez GF – čím jeho současnou FUNKCI nahradíme ? A to tak aby to nebyl jen nějaký „nový, tentokrát už ale opravdu zaručeně neškodny …“, který pochopitelně také nikdo nemohl dokonale otestovat.
    2. Co uděláme s těmi tisíci a tisíci ostatních a v dnešní situaci nepostradatelných
    „pravděpodobě karcinogenních“ ??

    Proto, jak jsem psal výše, mi celá tato akce mi přijde jako taková populistická ekologická revolta.

  • peter. • 17. srpna 2016

    http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92499.aspx
    Glyfosát sa v pôde odbúrava pomerne rýchlo (na rozdiel od DDT,len 60 dní).Uvádza sa,že sám o sebe nepredstavuje významné zdravotné riziko.Tým sú rôzne aditíva pridávané do herbicídu za účelom zlepšenia ich aplikačných schopností.Ich obsah v herbicídoch dosahuje cca40%.
    No ale v dnešnej dobe,keď na svete v rozvojových krajinách sa počet hladujúcich ľudí blíži k miliarde,je zákaz používania glyfosátu resp.herbicídov vyrobených na jeho báze,diskutabilný.Neviem o tom,že by momentálne bola k dispozícii nejaká 100% účinná náhrada glyfosátu.Z tohoto pohľadu je myslím potrebné nazerať na problém plošného zákazu jeho používania.
    http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92499.aspx

  • Viky • 17. srpna 2016

    to Gatta: odpověď zní -ANO. taková univerzální odpověď. ( k těm narůstajícím poškozením organismu klidně přiřaďme poruchy metabolismu a najdou se i další) Odpovědi nejsou, a ty co jsou, … no ty jsou tak obecné, že k jejich vytvoření není potřeba ani něco zkoumat.
    Aniž by byla známa otázka, už jsou známé odpovědi. jedna zní – je to bezpečné a nic nebylo prokázáno, ta druhá „je podezření, že… “ a je zameteno.
    Ty dvě Vámi položené otázky jsou zásadní. Jak žit bez GF? čím nahradit? tam kde je to dobře možné, třeba proudem přehřáté páry. Nesnažit se nahrazovat rychle jednoho ďábla jiným. A pokud třeba zmiňovaná Malta může bez jeho užití existovat, proč látku nezakázat? Místně, regionálně. Rychlé zákazy, absolutní řešení = černobílé vidění světa. Zasáhnout částečně vůbec není od věci. GF nepošle mateřská firma k šípku, pokud to nebude nezbytně nutné. Ale částečně to možné je, námi.
    Ta druhá otázka, je modifikací té první. Všechno je to jeden velký možný průšvih. Gatta, ona to je populistická revolta, a dělá spoustu škody. protože když vytáhnete takto populisticky do boje, smetou vás. A najednou vypadá svět opět růžově. Byl to jen populismus. To je pouze forma přístupu. Problém žádný populismus není, a může být větší, než myslíme.

  • cnemo • 17. srpna 2016

    Gatta napsal
    Co je mi ale od začátku divné, je ten pojem „pravděpodobně karcinogenní“.
    Přeci na GF byly nějaké hygienické a zdravotní testy – předpokládám, že opakované, když se tak dlouho a tak masově používá. Jsou na něj vystaveny Bezpečnostní listy a Certifikáty … … A najednou – „pravděpodobně karcinogenní“ !!!

    „Pravděpodobně karcinodení“ je částečně terminus technicus https://cs.wikipedia.org/wiki/Karcinogen

    Prokázání karcinogenity je totiž docela složité, naprosto neoddiskutovatelným pokusem by bylo, vystavit tomu lidi a čekat kolik onemocní:) Ale to nejde:) Takže musíte zvolit nepřímé metody.

    Sám mám zkušenosti s dlouhodobým působení jedné látky skupiny 2B na lidský organismus (ve více firmách). V souboru řádově stovek lidí zvýšený nárůst nemocí nepozorujete, přesto, že látka prokazatelně vyvolává např. genové aberace.

    Podezření tedy obvykle znamená, že něco je maximálně slabý karcinogen. Což ale může být vyrovnáno velikostí zasažené skupiny (případ glyfosátu).

    Už jsem tu o tom psal, určení nebezpečnosti používaných chemikálií pro člověka, je oproti radioaktivitě řádově složitější.

  • Gatta • 17. srpna 2016

    Re cnemo + Viky: Jak jsem psal, je to celé nějaké divné – tak najednou. A do toho se přetahuje Monsanto s Bayerem kdo koho koupí, nedávno skončí ochraný patent na GF, připravuje se TTIP s možnou expanzí GMO do EU … … Moc náhod najednou, abych uvěřil v náhlé zelené prozření evropských politiků.

    Jsem pro omezení všech pochybných éček v potravinách, vadí mi zvyšování radiomagnetického smogu, polétavý prach, chemizace zemědělství … … ale to je o změně uvažování a zmeně přístupu. A tady se mluvilo jen o radikálním a okamžitém zákazu GF.
    ***
    PS
    No, a tak jen nevím, jestli ekolobisté si troufli o tom plánovaném zákazu GF říct panu Babišovi ? A že by jako ty svoje tisícea tisíce hektarů neměl 5x ročně plošně postřikovat ani jinýma sajrajtama. Nebo aspoň ty ze kterých se dělá jídlo. Rád bych slyšel jeho odpověď …

  • Stan • 17. srpna 2016

    Gatta napsal
    Obecně známé prodávané koncentráty glyfosátu, od různých výrobců, jsou obvykle vodní roztok té „účinné látky“ – 480 g/l. Uvedený objem jako „litry účinné látky“ je opravdu nepřesný.
    Nicméně to jistě šlo vyřešit opravou nebo dotazem a upřesněním.

    Nešlo, pokud cílem jednoho z diskutujících není dobrat se pravdy, ale zničit nepřítele.

  • cnemo • 17. srpna 2016

    Stan napsal
    Nešlo, pokud cílem jednoho z diskutujících není dobrat se pravdy, ale zničit nepřítele.

    Stane, nechci Vás zničit ani urážet, nechovám k Vám žádnou zášť a nepovažuji Vás za nepřítele. To jsem Vám již napsal dřív. Prosím všimněte si, kdo začal diskutovat ad hominem.

    Ale mýlil jste se hned minimálně 3x. Ve věci zemědělského významu ostrova Gozo a Malty celkově (o významu její spotřeby GF nemluvě), s těmi neuměteli v technických službách a ve věci množství GF. Asi neumím mlčet.

    Problém je, že Vy vidíte ekologii jako souboj zla s dobrem a moc Vás nezajímá správnost argumentů jednotlivých stran. Obávám se, že v současné době je největším ekologickým devastátorem tmavozelený fanatismu. Od výsadby bobra do kulturní krajiny, přes biopaliva až k solárníkům. O ekonomických škodách nemluvě, za ty by mohla mít ČR vlastní kosmický program. Bohužel k tomu přispíváte.

  • peter. • 17. srpna 2016

    Treba vychádzať z toho,že
    1 – Spotreba pesticídov vo svete rastie
    2 – Predstavujú zdravotné riziko (niektoré viac,iné menej) a ekologickú záťaž
    3 – Najväčší podiel na spotrebe pesticídov majú herbicídy,dnes takmer všetky vyrábané na báze glyfosátu.
    4 – Nárast spotreby herbicídov bude v budúcnosti rásť aj vďaka tomu,že buriny si vytvárajú proti glyfosátu rezistenciu,čo poľnohospodárov núti k zvyšovaniu jeho dávok.
    Ako už bolo napísané,tak vzhľadom na zabezpečenie výživy ľudstva sa herbicídov vzdať nemožno, ale už v diskusii na tému „glyfosát“pred niekoľkými dňami odznelo,že jediné čo urobiť možno,je obmedziť voľný predaj herbicídov,sprísniť pravidlá pre jeho používanie a vylúčiť (zakázať)ich používanie tam,kde to nie je nutné.
    Ja vidím nádej na zastavenie rastu spotreby pesticídov napr.v tomto veľmi zaujímavom a podľa mojej mienky veľmi perspektívnom projekte:
    http://www.startitup.sk/najvacsia-vertikalna-farma-svete-sa-otvori-uz-rok-ma-predstavovat-buducnost-polnohospodarstva/

  • Stan • 17. srpna 2016

    cnemo napsal
    Prosím všimněte si, kdo začal diskutovat ad hominem.

    Hystericky nenávidíte náboženství, lži a idioty, což „tmavozelení“, mezi něž mě počítáte, podle Vás splňují dokonale. V tomto konkrétním případě to samozřejmě vůbec není argumentace ad hominem. Pomalu začínám pronikat do Vašich myšlenkových postupů, budu se jim asi muset buď přizpůsobit, nebo na Vás nereagovat.

    Zemědělský význam Malty jsem neoceňoval, jen jsem upozornil na 32 % orné půdy a na to, že zákaz nejpoužívanější herbicidní účinné látky na světě má pro Maltu nezpochybnitelný význam. A dodávám, že pro EU taky, protože je to první země, která glyfosát natvrdo zakázala. A příklady táhnou.

    Neumětelové v TS – tam jsem navrhl test, který jste nezkusil, ale autoritativně od stolu tvrdíte, že se mýlím.

    U spotřeby jsem zvolil ze dvou nabízených jednotek tu špatnou, ale na věci masivního pronikání potenciálně karcinogenní látky do potravního řetězce to nic nemění.

    Howhgh.

  • Gatta • 18. srpna 2016

    Re peter:
    Omezit používání pesticidů je možno administrativně nebo i ekonomicky – tedy zdražením pomocí nějaké té ekologické daně. No, ale když tak o tom přemýšlím, nevím kam až by musela stoupnout cena, aby to mělo vliv na snížení jejich použití?

    Co se týká té „vertikální farmy“ – vlastně systém patrové hydroponické pěstírny s umělým osvětlením. V moderních skleníkových pěstírnách je to jinak dost podobné.
    Jen nevím, jak přišli na to, že se v tom baráku obejdou bez funficidů a isekticidů ? To je od nich spíše jen takový lákavý reklamní slogan pro veřejnost a sponzory.

    Re Stan:
    Ano Malta má být příklad. Podle té petrovi tabulky je ale GF pro tamní zemědělství a údržbu v podstatě nevýznamný produkt. Tedy něco jako by se Grónsko zřeklo slunečníků. Tedy jde hlavně o ten příklad – který někdo potřebuje.

    Jelikož nemáme zatím za GF náhradu (nebo ji zatím výrobci tají), tak co místo okamžitého zákazu GF administrativně a ekonomicky tlačit na HLAVNÍ spotřebitele aby snížili jeho používání (třeba) na 50% ?

  • peter. • 18. srpna 2016

    Gatta napsal
    Omezit používání pesticidů je možno administrativně nebo i ekonomicky – tedy zdražením pomocí nějaké té ekologické daně. No, ale když tak o tom přemýšlím, nevím kam až by musela stoupnout cena, aby to mělo vliv na snížení jejich použití?

    Gatta:
    Vždy keď hovoríme o neúnosnosti zvyšovania spotreby pesticídov vo svete,mám na mysli problém zabezpečenia výživy ľudstva.Tu zvyšovanie cien nepomôže,lebo stojíme pred rozhodnutím:
    Vyrábať potraviny aj za cenu,že to prestane byť ekonomicky únosné,alebo nechať ľudí v rozvojových krajinách zomierať od hladu.
    Príklad vertikálnej farmy som uviedol len preto,že je to možný smer,ktorým by bolo možné znížiť svetovú spotrebu pesticídov.Otázka používania fungicídov v takýchto farmách je riešitelná technologicky aj hygienickými opatreniami.Plne si uvedomujem,že všetko,čo zo začiatku vyzerá ako východiskové riešenie,môže priniesť aj problémy,ktoré sa opäť stanú predmetom kritiky.No ale niekde sa začať musí ak nechceme potvrdiť,že plány globalizátorov na redukciu ľudstva sú správne.

  • peter. • 18. srpna 2016

    Treba sa asi zmieniť o tom,že aj intenzifikácia poľnohospodárstva naráža na svoje mantinely.Nezaobíde sa bez chémie a tak po nej ostáva vyčerpaná, otrávená pôda a narušené životné prostredie.A ak sa vrátime k extenzívnemu poľnohospodárstvu,tak si musíme uvedomiť,že výroba potravín vo svete sa tým výrazne obmedzí,potraviny sa stanú drahými a pre značnú časť ľudstva neprístupnými.
    Takže si myslím,že v tomto kontexte je snaha o riešenie nadmernej spotreby pesticídov len čiastkovým problémom.ktorý sám o sebe nerieši problém výživy ľudstva komplexne.

  • Gatta • 18. srpna 2016

    Re peter – nemám nic proti vertikálním pěstírnám. Je to jen další stupeň i technpologickém způsobu pěstování. A v místech, kde není vhodná zemědělská půda, ale je tam dost energie a peněz, to může být dobré řešení. Nakonec s hydroponií začali v 60. letech tuším Japonci.

    Pochopitelně bude jiný tlak v arabské poušti a jiný v Brazílii, ale problém je, že všechny ty plísně, škůdci a zárodky všeho možného prostě lítají vzduchem, jsou na oblečení i na lidech. Tedy aby se tam nic nedostalo a nebylo nutné to čas od času něčim stříkat, tak by museli dlouhodobě držet sterilní prostředí, což si v tom biologicky ideálním prostředí moc neumím představit.

    Pozn.
    „Pesticid“ je jen všeobecný název pro všechny určením jinak rozdílné druhy postřiků v zemědělství.

  • peter. • 18. srpna 2016

    Gatta napsal
    „Pesticid“ je jen všeobecný název pro všechny určením jinak rozdílné druhy postřiků v zemědělství.

    Učili ma to v škole

  • cnemo • 18. srpna 2016

    Gatta napsal
    V tomto konkrétním případě to samozřejmě vůbec není argumentace ad hominem. P

    Začal jste Vy a zde:
    >Snižování energetické náročnosti, který požaduje Hnutí Duha, není totéž co přesun energeticky náročné výroby do rozvojových zemí, který provádějí majitelé firem a investoři, takže opět mlátíte „ekoteroristy“ po hlavě za něco, za co nemůžou a co neschvalují. Ale to je u Vás obvyklý postup, promiňte mi, prosťáčkovi, že jsem si na něj ještě za ta léta nezvykl.

    Přitom jsem jim omlacoval ne to, že nemají vliv na rozmístění průmyslu, ale to, jak manipulují s fakty. Celosvětová spotřeba energie roste, neklesá a tento trend bude dál pokračovat, to je celkem snadná prognóza.

    Na nenávisti k náboženství, lži a idiocii není nic špatného. Náboženství je (duševní) choroba s nejvíce obětmi ze všech nemocí, lež a hloupost jsou jen v těsném závěsu. Má hysterie spočívá v tom, že nepřipustím, aby se zmíněné věci v mém dosahu mohly bez uvedení na pravou míru propagovat. Někteří fanatičtější přívrženci zcestných idejí s tím mají občas problém. Vaší přátele nás nutí ke kolektivní sebevraždě.

    >A dodávám, že pro EU taky, protože je to první země, která glyfosát natvrdo zakázala. A příklady táhnou.

    Ale OK, já jen dodávám, že je to jako zakázat velké parníky v Čechách nebo vydat u nás tvrdé předpisy pro pěstování banánů. Vzhledem ke struktuře ten zákaz Maltu nijak neovlivní, může si ho dovolit. Tohle není příklad pro zemi s rozvinutým zemědělstvím.

    Ale to už se jen opakuji. Možná jsem ještě neřekl, že jsem také pro omezení zemědělské chemie v četně GF jen s tím rozdílem, že bych rád slyšel i co místo toho. Recepty Vašich duhových přátel to bohužel nejsou.

  • Gatta • 18. srpna 2016

    Re peter – nepochybuji a ani jsem Vás nepodezíral z neznalosti, spíš mi to kdesi přišlo jako „překlep“. Možná jsem ale jen moc rychle četl.

  • peter. • 18. srpna 2016

    Gatta napsal

    Re peter – nepochybuji a ani jsem Vás nepodezíral z neznalosti, spíš mi to kdesi přišlo jako „překlep“. Možná jsem ale jen moc rychle četl.

    takto to vyzerá na Slovensku:
    http://enviroportal.sk/indicator/detail?id=621

  • Gatta • 18. srpna 2016

    Re peter:

    U spotřeby pesticidů – celkově vyrovnané – ono hodně záleží na charakteru počasí v tom kterém roce. Co se mi ale nelíbí, je postupný trvalý nárust herbicidů po roce 2010.

    U hnojiv se mi zdá neuvěřitelný ten rok 1990 – zde chybí dlouhodobější čísla. Jestli se to nejednalo jen o nákupy do zásoby – „než to zdraží“ – a pochopitelně vykázané ihned do nákladů, tedy i do statistik.

  • peter. • 18. srpna 2016

    Gatta napsal
    U hnojiv se mi zdá neuvěřitelný ten rok 1990

    Pokles spotreby hnojív od r.1990 s najväčšou pravdepodobnosťou súvisí s likvidáciou družstiev a štátnych majetkov v období medzi r.1990 a 2000.V roku 1990 boli ešte JRD a ŠM na takej úrovni,ktorú už len ťažko dosiahneme.
    Pre vývoj spotreby pesticídov nemám vysvetlenie.Ja to z grafu čítam tak,že vyspelé poľnohospodárstvo(v r.1993 ešte stále takým bolo)sa správalo ekologickejšie ako neskorší privatizéri a rádoby farmári.

  • peter. • 18. srpna 2016

    peter. napsal
    Pre vývoj spotreby pesticídov nemám vysvetlenie.Ja to z grafu čítam tak,že vyspelé poľnohospodárstvo(v r.1993 ešte stále takým bolo)sa správalo ekologickejšie ako neskorší privatizéri a rádoby farmári.

    Dnes sú totiž veľké lány ornej pôdy neobrobené.Farmári si zarábajú na dotáciách od štátu.Aby dostali nemalú dotáciu na 1 hektár pôdy stačí aby ju dvakrát do roka pokosili.K tomu má nejakú stovku kráv,ktoré zasušil(nedojí ich) a len ich pasie.Na každý kus dostane od štátu tiež dotáciu.Taká pôda samozrejme nevyžaduje žiadne herbicídy.Na obrábanej pôde sa väčšinou pestuje repka.V posledných rokoch ovládla u nás pestovanie repky f.Monsanto so svojim programom „Clearfield“.Ide o zavedenie hybridu repky vyvinutej vo f.Monsanto,ktorá ho už vo veľkom zaviedla u nás aj v ČR napr.cez Agrofert.Pointa spočíva v tom,že Monsanto k svojmu osivu pridáva aj svoj nový herbicíd s názvom „Cleravis R“.Nie je to glyfosát ale pravdepodobne ešte väčšie svinstvo.Údaje sa hľadajú ťažko,ale dajú sa nájsť.Tak sa môže stať,že kým sa podarí dosiahnuť zákaz používania glyfosátu,tak už bude dávno v používaní iný,rovnako alebo ešte viac škodlivý herbicíd.Minimalizácia strát a maximalizácia zisku za každú cenu.To je alfou aj omegou kapitalistov.Ekológia a zdravotná bezpečnosť až potom.

  • Gatta • 19. srpna 2016

    peter. napsal
    Dnes sú totiž veľké lány ornej pôdy neobrobené.Farmári si zarábajú na dotáciách od štátu.Aby dostali nemalú dotáciu na 1 hektár pôdy stačí aby ju dvakrát do roka pokosili.K tomu má nejakú stovku kráv,ktoré zasušil(nedojí ich) a len ich pasie.Na každý kus dostane od štátu tiež dotáciu.Taká pôda samozrejme nevyžaduje žiadne herbicídy.Na obrábanej pôde sa väčšinou pestuje repka.V posledných rokoch ovládla u nás pestovanie repky f.Monsanto so svojim programom „Clearfield“.Ide o zavedenie hybridu repky vyvinutej vo f.Monsanto,ktorá ho už vo veľkom zaviedla u nás aj v ČR napr.cez Agrofert.Pointa spočíva v tom,že Monsanto k svojmu osivu pridáva aj svoj nový herbicíd s názvom „Cleravis R“.Nie je to glyfosát ale pravdepodobne ešte väčšie svinstvo.Údaje sa hľadajú ťažko,ale dajú sa nájsť.Tak sa môže stať,že kým sa podarí dosiahnuť zákaz používania glyfosátu,tak už bude dávno v používaní iný,rovnako alebo ešte viac škodlivý herbicíd.Minimalizácia strát a maximalizácia zisku za každú cenu.To je alfou aj omegou kapitalistov.Ekológia a zdravotná bezpečnosť až potom.

    Zatím jsem na to nenarazil – jen jsem něco podobného instinktivně tušil. To s tím „Cleravis R“ vypadá konečně jako reálné vysvětlení podnětu a pozadí ekologicé „Akce GF“.

  • peter. • 19. srpna 2016

    Gatta napsal
    potom.

    Zatím jsem na to nenarazil – jen jsem něco podobného instinktivně tušil. To s tím „Cleravis R“ vypadá konečně jako reálné vysvětlení podnětu a pozadí ekologicé „Akce GF“.

    http://uroda.cz/revolucni-system-v-herbicidnim-osetreni-ozime-repky/

  • Gatta • 19. srpna 2016

    peter. napsal
    http://uroda.cz/revolucni-system-v-herbicidnim-osetreni-ozime-repky/

    Velmi zajímavé – myslím je třeba si posunout hranice představivosti o „moderním zemědělství“.

    Z oficiálního webu BASF:
    „BASF a Monsanto se dohodnou na dlouhodobé vzájemné spolupráci ve výzkumu a vývoji, stejně jako v marketingu biotechnologických produktů pro rostliny.“

    Tedy se patně nyní jedná o akci v rámci toho „dohadování.

    No, a na nás je jen volat: Glyfosát NE ! – „Cleravis R“ ANO !

  • peter. • 19. srpna 2016

    Gatta napsal
    No, a na nás je jen volat: Glyfosát NE ! – „Cleravis R“ ANO !

    Myslím,že boj rôznych skupín enviromentalistov cielený proti GF sa míňa účinkom.GF ako herbicíd sa postupne stáva neúčinným,lebo buriny si proti nemu vytvárajú rezistenciu.Je to niečo podobné ako s antibiotikami.Rieši sa to zvyšovaním dávok GF,no zároveň sa hľadajú nové herbicídy,ktoré po víťazstve enviromentalistov vo forme plošného zákazu GF, glyfosát spoľahlivo nahradia.
    Ozaj!Zaujímal sa už niekto z tých,ktorí kupujú zaleninu,ovocie a iné potraviny v zahraničných reťazcoch o to,v ktorej krajine boli vyrobené a aké pesticídy boli pri tom použité?

  • Gatta • 19. srpna 2016

    Re peter:
    To je příroda a ta naše už notoricky stará známá – „Evoluce prostřednictím přirozeného výběru“.
    Ten divoký život, jak ho znal a popisoval Jack London, ten drsný Darwinismus v němž ti nejsilnější přežijí … a nakonec ten jeden geneticky nepatrně odlišný jedinec … ten jeden z miliononu … ten svou množivostí pak nakonec porazí porazí i prokletý glyfosát.

    Nebo možná je to ještě jinak, a to vše je jen dílo divokého boha Dionýsa – boha této živelné množivosti, boha který s břečťanovým věncem na hlavě, s číší vína v ruce a obklopen krásnými Bakchantkami se jen pobaveně směje našemu chemickému počínání. :-)