TOPlist

Novoroční anketa e-republiky (1. díl)

Reklama


Zeptali jsme se několika osobností, co je zaujalo v minulém roce, co očekávají v roce právě nastupujícím a jaké mají plány. Dnes odpovídají ekonomka Ilona Švihlíková, občanský aktivista Milan Daniel a europoslanec Jan Keller.

Ilona Švihlíková, ekonomka

1. Co Vás v právě uplynulém roce nejvíce zaujalo a proč?
Zaujalo mě, jak se do ekonomické teorie vracejí určitá témata, která byla dlouho tabu: povaha peněz, kdo by měl peníze emitovat, monetizace dluhu, ale i obecnější kritické zkoumání současného kapitalismu, a to dokonce i od ekonomů hlavního proudu. Jen houšť a větší kapky. Z toho negativního ranku mě „zaujala“ totální neschopnost evropských elit, či spíše pseudoelit. Je to bezesporu jedno ze znamení politické degenerace Západu.

2. Co s radostí očekáváte a čeho se naopak obáváte v roce 2016?
Očekávám, že ekonomická situace donutí k silnějšímu přehodnocení neúspěšných hospodářských politik a že se praktická aplikace otevře nutným, nikoliv neoliberálním řešením. To bych očekávala s radostí, protože teoretický intelektuální kvas spolu s podporou zdola by mohl vyústit v několik pozitivích tendencí snad i dlouhodobějšího charakteru. Obávám se eskalace geopolitického napětí, řada zemí se v příštím roce ocitně ve velmi složité ekonomické situaci, hrozí pokusy o puče (Brazílie), řešení vojenskou cestou. Mír budiž našim hlavním přáním do nového roku!

3. Co sama osobně plánujete v roce 2016?
Plánuji si toho tentokrát možná docela dost: práce na dvou knihách, turné s knihou Jak jsme se stali kolonií a samozřejmě i řada témat, která čekají na zpracování, jako je ropný trh nebo vývoj čínské ekonomiky. Moje plány se kromě práce týkají i Alternativy zdola, kde aktivity zasahují od participativních rozpočtů po družstevní inkubátor, byla bych ráda, kdyby se zadařilo i zde. A pak mám ještě několik soukromých přání i předsevzetí, ale ta si s dovolením nechám pro sebe.

***

Milan Daniel, novinář na volné noze a občanský aktivista

1. Co Vás v právě uplynulém roce nejvíce zaujalo a proč?
V roce nesmazatelně poznamenaném obrovskou migrační vlnou (či jejím počátkem?) jsem s rostoucí skepsí sledoval vytváření vyhrocených a zcela iracionálních postojů – od tzv. sluníčkářů po skutečné xenofoby. Mezi těmito krajními postoji byla zřetelná škála názorů ovlivněná oficiálními i alternativními médii. Znovu a znovu mne zarážela neochota rozlišovat, vidět negativa a rizika jevu nestabilizujícího Evropu na straně jedné a neschopnost efektivně chránit hranice společenství a řešit situaci migrantů v jejich domovských zemích na straně druhé. EU, k níž jsem měl dosud neurčitý vztah, prokázala fatální impotenci, členské státy provádějí vlastní politiky a uskupení se evidentně rozpadá.

2. Co s radostí očekáváte a čeho se naopak obáváte v roce 2016?
Důvodů k radosti věru příliš nevidím. V osobní rovině mám radost ze svých dvou dvouletých pravnuků – dvojčat a těším se na pravnouče třetí. S radostí očekávám setkání s přáteli, kteří se nenechávají manipulovat, řídí se vlastním rozumem a podílejí se na vytváření komunit, jež se chovají do jisté míry nezávisle. Obavy plynou z toho, že moji spoluobčané nemají ve své většině potřebu osvobodit se od tlaku konzumního systému a fakticky jej tak podporují stejně, jako svého času svou pasivitou umožňovali existenci komunistického režimu. Společenská změna byla ovšem vždy záležitostí aktivní menšiny. Jde o to, aby iracionalita „sluníčkářů“ nevehnala aktivní odpůrce systému do náruče nenávistných nacionalistů.

3. Co sám osobně plánujete v roce 2016?
V loňském roce jsem se dost výrazně podílel na dvou mírových iniciativách. Obě sice ukázaly vůli tisíců lidí, ta však neměla aktivní vyústění. Tudy cesta prostě nevede. A kudy vede? Jak jsem výše naznačil, vidím řešení v tom, že se společnost od základu zrestauruje a bude na těchto základech růst. Možná jsem i ve svých sedmdesáti letech naivní, ale jakési ostrůvky takové pozitivní deviace existují a představují naději. Plánuji-li tedy něco nad rámec svého života důchodce v chaloupce u lesa, je to podpora podobných, řekl bych sebeobranných aktivit…

***

Jan Keller, europoslanec a politický komentátor

1. Co Vás v právě uplynulém roce nejvíce zaujalo a proč?
Zaujala mne řada věcí ve spojitosti s enormní vlnou migrantů, kteří vloni Evropu zaplavili. V rovině celoevropské mne zarazila míra paralyzovanosti evropských institucí. Evropská unie reagovala v podstatě tak, že den ze dne otevřela bezvízový styk pro všechny země Afriky a středního Východu, které si o to řekly. Tato benevolence při nerespektování formálně stále platných zákonů mne ohromila. Obávám se, že je to velice špatný signál pro to, co nás čeká v budoucnu. V Česku mne překvapil způsob, jakým reagovala část tzv. kulturní levice (např. pánové Slačálek a Císař) na moji snahu argumentovat ve věci migrace naprosto věcně a bez hysterie. Začali zpochybňovat moji sociologickou erudici jen proto, že mám jiný názor než oni. Považuji to z jejich strany za vysoce nekorektní a hrozím se toho, jak by asi reagovala na názorovou odlišnost levice nekulturní, když ta údajně kulturní se chová takto.

2. Co s radostí očekáváte a čeho se naopak obáváte v roce 2016?
S radostí očekávám příchod jara. Budu v Bruselu dělat maximum pro to, aby Evropská komise pod žádnými záminkami příchod jara neodkládala. Tak jako všichni lidé, se kterými se potkávám, také já se nejvíce bojím vypuknutí zničující války. Už je to čtvrt století, co má kapitalismus možnost ukázat, jak zvelebí svět poté, co odpadl tábor zla na východě. To, co během té doby dokázal, mluví za všechny komentáře. Chybí už jen jaderný konflikt. Pochopitelně rozpoutaný v zájmu těch nejvyšších evropských hodnot, jak jinak.

3. Co sám osobně plánujete v roce 2016?
Už řadu let jezdíme v létě na dovolenou do malé vesničky ve francouzské části Baskicka. Bydlíme kousek od posvátné hory Basků a večer co večer zavíráme malované okenice, aby nám příbytek neodnesl prudký vítr od Atlantiku. Jsou tam neuvěřitelně milí lidé. Vysoce kulturní levice mně sice nadává do českých nacionalistů, já však vím, že kdybych nebyl Lach, chtěl bych být Bask.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Přejít do diskuze k článku 1 komentář