P. C. Roberts: Vítr začíná foukat proti oligarchům

Reklama


Vládnoucí oligarchie a její presstitutky začínají jevit nervozitu z toho, že najednou začínají ztrácet vládu nad myšlením Američanů. A jako reakci na takovýto vývoj spouštějí útok na všechny nezávislé internetové žurnalisty, mezi něž mám čest se též počítat, jako na domnělé ruské agenty, šířící prý falešné zprávy. Poslední legislativní jednání sněmovny reprezentantů, seznam 200 údajných ruských agentů, či útoky na zvoleného prezidenta přímo z ústředí tajných služeb vydávají svědectví o tom, že tlak na vykladače pravdy sílí.

Jejich zájem jsem upoutal i já sám a to, že www.paulcraigroberts.org je na onom seznamu 200 nepřátel oigarchie, je pro mě – a jistě též pro vás – zdrojem hrdosti. Kdyby mě přinutili k sázce, dal bych všechny peníze na to, že seznam pořídila CIA za dolary získané z daní a drog, Národní nadace pro demokracii za dolary z daní, a George Soros za dolary uloupené Britům skrze jeho měnové manipulace.

Jeden ze čtenářů mi napsal, že jsme jako Thor ze starých norských bájí, který pohnul vesmírem. A onehdy jsem si přečetl zprávu, že víc Američanů zprávám svých presstitutek nevěří, než věří. Takže se éra ohlupování klamaných amerických čtenářů skutečně nachyluje.

Pochopitelně, oligrachii znepokojuje fakt, že 200 webů dnes vede ve vysvětlování věcí a událostí – a to aniž by vlastnily jakékoli páky moci. Nicméně je třeba k tomu připomenout, že je-li pero mocnější meče, moc se k lidem zas vrátí, budeme-li i nadále pilně zásobovat lidi pravdou.

Web, který právě čtete, má 400 000 čtenářů a mé články přebírají mnohé další weby jak v USA, tak v cizině, kde se překládají do mnoha jazyků včetně čínštiny, ruštiny a němčiny. A jeden z čtenářů mi prozradil, že všechno, co napíši, se pravidelně objevuje na 17 webech z oněch 200 proskribovaných, o nichž už byla řeč.

Děkuji mnohým čtenářům za jejich vyjádřené přání, abych se stal ministrem financí v Trumpově vládě a děkuji i Rahulovi Monchandovi, který mi tutéž poklonu vysekl ve Veterans News Now.

Co k tomu říct? Oligarchie neprohrála volby zas až tak moc, abych tuhle naději měl. Ale kdybych ji náhodou dostal, uvedl bych na ministerstvo lidi jako jsou Michael Hudson, James Galbraith, Herman Daly, Pam Martens a Nobi Prins. A Dave Kranzlera bych postavil do čela odboru finanční regulace, kde bych ho nutil skoncovat se současnou džunglí na trhu se zlatem. A podpořil bych kampaň Ellena Browna za rozvoj veřejných soukromých bank. A zkoumal bych i možnosti, jak zvýšit váhu ministerstva financí zrušením Federálních rezerv.

Jak už jsem řekl, americké voličstvo nechalo oligarchii ještě dost podpory, než aby se daly uskutečnit větší změny. Jestliže však bude Trump své slovo držet, podpořme jej a budujme novou hybnou sílu pro příště.

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man

Přejít do diskuze k článku 11 komentářů