Palestyna. Romantycka země…

Reklama


Ja se vam divim, že ještě furt lapite doma. Smog, mňaga, mraz, mokre buty. Když se z Moravy, Slezska a Čech vydate ne až tak daleko na jih, pak mezi Středozemnim a Červenym mořem je fčil v lednu teplota 25°C, krajina fajna pyščita, takže nepotřebujete sekat travu co dva tydny jak naši magoři a lidi su k turistam přivětivi. Tuž, co ještě robite doma? Konec koncu všude dobře, tak co doma?

Izrael je fčil idealnim unorovym cilem. Letenka do Telavivu stoji 2.500,-Kč, a pokud nepotřebujete alkohol, nic nejite, chodite pěšky a nebojite se přespat na karymatce v poušti, pak vyjde tyden v Izraelu skoro uplně zadarmo.


Cely prostor Palestyny, kaj byvaju Arabi, je zaplněny takym fajnym jemnym piskem. Enem ty potvory žydovske byly tak rafinovane, že některe kusy piščite krajiny tak dluho polivali vodu, až jim tam vyrostly palmy. Ale znate je, kdo vi, co se v tym palmovi skryva.


Arabska strana ma benzin skoro zadarmo, bo jim to pryšči ze země. Možna proto jezdi na koňach, na oslach, vembludach a ropu draho prodavaju pitomcum ze Zapadu.


Sam ostravsky cyp na pušči


Nevěřte propagandě, že všeci Arabi použivaju turecke hajzle. Neni to pravda, sam sem se o tym přesvědčil a mi možete věřit, ni?


Bezdomovci a vyběrači odpadku a kontejneru su všude.


Scyple moře… Z jedne strany arabske, z druhe žydovske. Mam rad, když se narody dokažu dohodnut. Obvykle k temu potřebuju jasnu a pevnu hranicu.


Všecky cesty vedu do Jerušalaima.


Ne všecky cesty ale su pro Žydy turystycky přivětive. Třeba cesty přes autonomně-palestynska uzemi možu byt cestovatelsky vzrušive.


Třeba hlavni kavarna na naměsti Jericha s vlajkama spřatelene politycke strany Fatach. S jarmulku na hlavě bych tu asi nelez.


Jine cesty su absolutně pohodove. Tady byval mlady Christus a dvaatřicet roku v klidu rozmnožoval chleby a ryby, a robil take nepovolene manažerske přednašky, než ho jakysik praskač udal okupantskym uřadum v gecemanske ohradě.


Řeka Jordan. No – řeka. Opavica u Dělohova je dvarazy širši. Zatimco levu stranu sceny osvětluje buch a duch svaty, na prave se schyluje ke zločinu. Tak už to na světě chodi, buch tež nemože byt všude, vite, co ma roboty? Proto byste se neměli spolehat a starat se o svoju bezpečnost raději sami. Pak vam aji buch pomože.


A tak pod svicnem dochazi ke kratkemu souboji mezi osobou černošskeho puvodu a mladym neozbrojenym skinhedem. Mlady skinhed se určitě bal, že ho medyja nařknou z rasyzmu, a proto se zločinu ani moc nebranil. Asi je lepši umřit jako hodny skin, než jako zly rasista.


Za chvilu bylo po všem, incident konči krutou smrti skinheda. Kontaktoval sem policyju, ale bylo mi oznamene, že se nemam vzrušovat, bo tady je to takovy zvyk.


Na obrazku vidite zbytek zapadni zdi žydovskeho Chramu, kery ledabyle rozburali Řymani po roce 70 našeho letopočta. Ja to řikam furt, že věci se maju robit pořadně. Buď to měli rozburat dokonale, anebo na taku nadhernu stavbu neměli ti mameluci šahat. Od te doby Žydi nemaju Řymany radi.


Takhle nějak pry ten Chram vypadal. Ten kusek zdi, kaj se fčil všeci Žydi modli a zpevňuju ju takyma malyma papirkama, je označeny červenu šipku.


Na chramove hoře, kaj kdysik byval žydovsky Chram, postavili Arabi po roce 700 našeho letopočta mešitu Al Axa. V te době bylo na chramove hoře smetiště, a tak by Žydi měli byt Arabum vděčni, že to misto vyčistili a zprovoznili. Ale tak to neni a z jakehosik byblickeho duvodu od te doby nemaju Žydi radi nejenom Řymany, ale ani Araby. A pak očekavejte, že vam lidi budu vděčni. Ja to řikam furt, kdo nic nerobi, nic nezkazi a všeci ho maju radi.


Stare město Jeruzalema, chramova hora, zapadni zeď, všecky štyry jerušalaimske čtvrti su nadhernym, romantyckym mistem. Aby tady nikdo nikomu neubližil, je to misto dobře hlidane a dobře zadratovane.


A tym padem maju všeci jistotu, že se nikomu nic nestane a všeci v bezpeči přijedu, a někteři aji odjedu.


K udrženi vlastni bezpečnosti stači dodržovat zakladni, primityvni pravidla. Třeba když vidite v dalce kouř, nevolejte hasiče ani se sami nepokoušejte hasit. Když budete na arabskych uzemich hulit s mistnima šišu, možete sem tam zamyšleně pronest: „Hnusni Žydi, ať žije svobodna Palestyna“. Když budete v žydovskych čtvrtich, zkuste cosik na tema: „Jak by tady bylo krasně, kdyby tady nebyli ti hnusni Arabi“. Pokuste se neprohodit obě věty, mohli byste skončit jako zdroj teho kouře.

Nevyžadujte na žydovskych uzemich halal jidlo a nezdravte Salam alejkum, pravě tak jako na arabskych uzemich nenadavejte na tržnici, že nemaju košer slivovicu a pozdrav Šalom tady tež nebyva přijimany s usměvem. Neni uplně nejvhodnějši ptat se Arabu, kde je nejbližši gej klub, ani neni nejšťastnějši napad požadovat po Žydovi, ať vam ukaže, jak vypada obřizka.

Vypada to jako jednoducha pravidla, ale my Ostravaci byvame často doplantani, navic fakt nemate šancu poznat, v kere čtvrti se pravě nachazate a jak cosik doplantate, može byt pozdě.


Taku chybu možna zrobili majitele dvuch aut, keři se vydali podivat na uzavřenu izraelsko-libanonsku hranicu a čirou nahodou je zasahly dvě protitankove střely, což se stalo asi dvacet kilaku od jednoho našeho stanovišťa. To už je tady takovy zvyk. Tak se laskavě přizpusobte a nerobte problemy.

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, romantycky cestovatel po Palestyně

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz

Přejít do diskuze k článku 3 komentáře