TOPlist

Překlad z lašskeho dyjalekta do Armenštiny: „Su země, určene k vyvražďěni anebo ni?…“

Reklama


Na světě su mista, kere maju geopolitycku smulu. Su to mista, kere su z jedne aji druhé strany obklopene velikyma imperyjalistyckyma mocnostma.

A nevěřili byste temu, to už je snad na světě taky zvyk – imperyjalni mocnosti se tak nějak nafukuju a rozvaluju, takže okolni male statečky su jima často valcovane. Imperyjalni mocnosti mivaju dojem, že ty male statečky a narody jim tak nějak patři. Mocnosti se naštěsti nenafukuju a nerozvaluju furt, ale v jakychsich zvlaštnich intervalach. V intervalu nafukovani su drze a arogantni a dosazuju k vam svoje mistodržici a vraždi vaše nejlepši lidi, v intervalu vyfukovani se na vas přijemně usmivaju, přatelsky se tvaři,  robi s vama obchody a tvrdi, že ty svinstva, kere u vas robily v intervalu nafukovani, nebyly až tak hrozne, robilo je par nezodpovědnych jedincu  a že oni to tak nemysleli a že vas vlastně maju radi.

Když je vaša mala zem blizko takeho imperyja, ma problem a nebude to mět lehke. Čas od času bude muset přežit interval nafukovani, kdy přichazite o sve nejlepši lidi a zdroje.

Ale jak sem už řikal, su na světě geopolitycky smolne mista, kere nemaju pobliž jednu imperyjalni mocnost, ale  rovnou dvě. A to je problem. Jak asi tušite, mocnosti se nafukuju v rozdilnych intervalach. Když se jedna nafukuje, druha odpočiva. A to je dobře. Protože když dojde k synchronizaci period a mocnosti se začnu nafukovat sučasně, nastava obvykle velka valka.

Jak asi tušite, nafukovani mocnosti je pro vaš maly stat špatne, velka valka je pro vaš maly stat ještě horši, bo místo jedneho okupanta mate naraz okupanty dva.

Vy si fčil možna myslite, že celu tu dobu popisuju situaci, v kere se nachaza starobyle Armenske kralovstvi. Kdysi obrovska řiše rozkladajici se mezi několika moři, dnes maly vnitrozemsky stateček, obyvany Armeny, z jedne strany vzdorujici imeryjalnimu Sovětskemu svazu, z druhé strany imperyjalnimu Turecku.

Ale možna ne, možna jsem popisoval situaci starobyleho Kralovstvi českeho. Kdysi mocny stat rozkladajici se od mořa k mořu, dnes maly vnitrozemsky stateček, obyvany Moravany, Čechy a Slezany, z jedne strany vzdorujici imperyjalnimu Německu, z druhé strany imperyjalnimu Sovětskemu svazu.

Nevim, keru zem jsem vlastně měl na mysli. Oba male narody někdy v historyji došly k zavěru, že bude lepši složit zbraně a nebranit se, jinak by mohly byt vyhubeny. To  už tak imperyjalni mocnosti těm malym robi. A maju to ulehčene tym, že se narod věnuje vice kultuře, vzdělani a kulinařstvi raději než vlastní obraně. A všimněte si, že čim vic ma narod vzdělanych lidi, čim vic kultury a čim meně ozbrojenych chlopu odhodlanych branit svoje ženy, děcka, kuřata, psy, susedy a města, tym je jednodušši narod odzbrojit a vyvraždit.

A konec koncu, když zme u te kultury, pak je to právě kultura, kera totalitu a vražděni potřebuje. Bez totality by byla kultura ochuzena o nejlepši dila literatury, filmu, hudby. Takže tvrdit, že totalita a rozpinani imperyjalnich mocnosti je absolutně negatyvni věc, je nezmysel. Bez totality a vražděni první světove války by Hašek nenapsal nejpřekladanějši dilo česke literatury. Bez totality a rozpinani imperyjalniho Německa by Čapek neměl inspiraci k Valce s mloky, Matce ani Bile nemoci. Bez totality a rozpinani imperyjalniho bolševickeho Sovětskeho Svazu by Hrabal zustal malym neuspěšnym firemnim pravnikem kajsik v Libni a na Vaclava Havla by se vzpominalo jako na štědreho filantropa z Lucerny.

Bohužel, každa nova totalita překonava tu předchozi. Turecka genocyda stala život milion a pul armenskych chlopu, žen a děcek. Po cele světove valce zustalo sedumnact milijonu mrtvych. Německa genocyda stala život 6 milijonu Žydu a vysledkem války bylo přes sedumdesat milijonu mrtvych. Vysledkem panovani komunystyckeho šilenstvi je sto milijonu mrtvych…

A jestli si myslite, že hystoryje skončila a už se na sebe budeme enem hezky usmivat, tak na to zapomeňte. Multykulturně-socialistycka totalita a nasledujici valka překona vše, co ste dosud znali. Hlavně doufam, že až to běsněni raz skonči, že tady zustane někdo, kdo o tom něco napiše a snad zustane i někdo, kdo to bude schopny čist…

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Svaty Geghard

Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz

Přejít do diskuze k článku 4 komentáře