Diskuze k článku


  • M.C. • 13. ledna 2016

    Metan je daleko horší skleníkový plyn než CO2, navíc ve směsi se vzduchem vybuchuje. Měli by to radši zapálit, než jim to někde chytne neplánovaně a potom vyhoří celé okolí.

  • humbru • 13. ledna 2016

    Nenažrané amíky, co nemají ani chodníky a vymýšlí neustále další a další „zábavy“ k ukojení potřeb své „zlaté mládeže“ s obrovskou spotřebou fosilních paliv, prostě časem nahradí přírodou se řídící etnika.

  • cnemo • 13. ledna 2016

    Takže k té skrývané „ekologické“ katastrofě:

    >Zatím bylo uvolněno do ovzduší přes 150 miliónů litrů metanu a únik bude pokračovat asi až do jara.

    To množství 150e6 litrů = 150 000m3 se vejde do krychličky o hraně 53m, jinak jsou to třeba 3/4 náplně vzducholodě Hindenburg, nebo roční spotřeba cca 70 rodinných domků v našich klimatických podmínkách. To jako má být katastrofa?

    >každou hodinu uniká ze zásobníků kolem 110.000 litrů metanu, tj. 30-58 tun metanu za hodinu, podle atmosférických podmínek

    Podle autora článku je hustota metanu cca 0,4 kg/l (pozor skutečně na litr!). Jenže ve skutečnosti je za normálních podmínek necelých 0,7 kg/m3 (pozor! m3 !)

    Všechna má tvrzení lze jednoduše potvrdit nebo vyvrátit pomocí počtů z prvního stupně ZŠ a jedné stránky z Wikipedie. Takže je to opravdu pro „studované“:)

    Část článku o ekologické „katastrofě“ je klasickou snůškou polopravd a ignorance. Nechápu, pro si autoři tohoto žánru tak oblíbili velká čísla (raději milión miligramů, než 1 kg:). Asi (a možná správně) předpokládají, že cílová skupina nevládne přímou/nepřímou úměrou a neumí převádět jednotky. Důležité je emocionální vyznění.

    Divím se zdejšímu osazenstvu, kde má každý druhý VŠ, že také bláboly vůbez zveřejní.

  • M.C. • 13. ledna 2016

    Díval jsem se na zdrojový článek k tomu úniku metanu – tam se unikající množství udává v kilogramech, ty litry si asi přimyslel překladatel článku.
    Čili správně je množství v kilogramech a těch m3 bude daleko více.
    Mě to bylo s těmi litry hned trochu divné, množství zemního plynu se běžně udává v tisících normometrů krychlových, tedy v tisících kubíků při normálním tlaku. Objem plynu v potrubích a podzemních zásobnících, kde je plyn silně stlačen je samozřejmě zcela jiný a je to zavádějící číslo. Proto autor článku udává množství v kilogramech, resp v tisících kilogramů, v jednotkách na tlaku nezávislých.

    Ve zdrojovém článku taky nevidím info o provrtání se do 1200m. Není mi jasné, jakou netěsnost potrubí by tam chtěli hledat. Buď mají špatně utěsněnou výstroj ve vrtu (sondě), nebo se plyn někde prodral na povrch netěsností nadložních vrstev.
    Průser je to v každém případě.

  • cnemo • 13. ledna 2016

    M.C. napsal

    Díval jsem se na zdrojový článek k tomu úniku metanu – tam se unikající množství udává v kilogramech, ty litry si asi přimyslel překladatel článku.
    Čili správně je množství v kilogramech a těch m3 bude daleko více.
    Mě to bylo s těmi litry hned trochu divné, množství zemního plynu se běžně udává v tisících normometrů krychlových, tedy v tisících kubíků při normálním tlaku. Objem plynu v potrubích a podzemních zásobnících, kde je plyn silně stlačen je samozřejmě zcela jiný a je to zavádějící číslo. Proto autor článku udává množství v kilogramech, resp v tisících kilogramů, v jednotkách na tlaku nezávislých.

    Ve zdrojovém článku taky nevidím info o provrtání se do 1200m. Není mi jasné, jakou netěsnost potrubí by tam chtěli hledat. Buď mají špatně utěsněnou výstroj ve vrtu (sondě), nebo se plyn někde prodral na povrch netěsností nadložních vrstev.
    Průser je to v každém případě.

    Ale já ten článek nenapsal, abych dedukoval, co autor z originálu pochopil a co ne. Jak chcete psát o životním prostředí, házet nesmyslnýma číslama a přitom neumět jednotky?

    A průšvih? Jaký? Prostě plyn vyčerpat a uložiště zavřít, kde je problém kromě peněz? To ropa v moři je jiné kafe.

  • M.C. • 14. ledna 2016

    Já vím že jste to nenapsal, snažím se na základě svého ponětí o problematice oddělit v článku zrno od plev. Nejemom u nás jsou mizerní žurnalisté, kteří píší o věcech, které viděli z rychlíku pomocí google překladače.
    Průser je právě v těch penězích.
    Nemám info jak je daný podzemní zásobník velký a geologicky strukturovaný, ale jenom pro představu, vybudování nevelkého PZP v ČR před 15 lety vyšlo na 1,5 miliardy Kč.

  • racek • 15. ledna 2016

    Průser to určitě je, ovšem jestli velký, nebo střední nedovedu posoudit.. Ale zásobníků je na světě tolik, že se tohle prostě stát občas musí. Jako bouchl Černobyl, jako Fukušima, jako už několik ropných plošin. A víte, kolik uniká z vrtů na středním východě, kolik v důsledku ISIL, co se děje u vrtů a zásobníků Gazpromu se taky nedozvíme, co rozvojovky, ty jsou určitě vysoce odpovědné, že … a on plyn uniká vlastně též u každého ropného vrtu …