Recenze: Vše, co jsme si ještě neřekli

Reklama


V naší době inflace slov, kdy mluvíme a píšeme překotně, chrlíme ze sebe slova, abychom jimi zakryli pravdu, přichází mladá americká autorka čínského původu s překvapujícím románem o slovech nevyřčených. Všichni dobře víme a zažili jsme mnohokrát, jak slova dokážou ublížit. Jsme zahlušeni přívalem slov chrlících na nás hrůzu, nechutné pomluvy, falešná proroctví, pochybné soudy, vnucujících pochybný vkus a názory. Zatímco němá slova v nás bobtnají, kvasí, bolí a zrají k vnější demonstraci.

Těžiště děje je vloženo do konce sedmdesátých let minulého století a jeho aktéry jsou členové smíšené rodiny. Autorka hbitě splétá osnovu křehkých vztahů i s jejich kořeny v minulosti. Dává slovo oběma rodičům i jejich třem dětem a umožní nám číst i jejich myšlenky. Je to vlastně zrcadlová projekce, v níž může najít svůj odraz i vnímavý čtenář.

V postavách rodičů je zakódován problém rasového soužití a dobových rozporů. Otec je synem čínských přistěhovalců z doby krize, kdy Kongres zakázal žluté přistěhovalectví. Za těchto okolností je mladý Číňan odhodlán stát se za každou cenu opravdovým Američanem. Jeho nadání, píle a vytrvalost mu umožní jít cestou vzdělání. Jde dokonce tak daleko, že odmítá mluvit rodnou řečí, aby získal správný americký akcent.

Stydí se i za svoje rodiče, kteří pracují jako pomocný personál na internátní škole v Iowě, i když to mu umožní studovat zdarma pod podmínkou, že složí úspěšně zkoušky. Propracuje se až na Harvard a jako nejlepší student svého profesora se uchází po získání doktorátu o místo asistenta. Veškerou jeho snahu o ryzí američanství mu kazí jeho vzhled, a tak volí taktiku co největší nenápadnosti.

Matka je naopak pravá Američanka z Virginie se všemi atributy fyzickými: zlaté vlasy, modré oči, dlouhé nohy. Ve škole je připravována na roli správné americké hospodyňky, která si umí přivábit správného partnera. Je však velice nadaná a jde za svým snem být lékařkou. Tady je však na překážku její ženství, její touha a volba se jeví v té době jako kuriózní a nepřiměřená. Pro nás je překvapující, že tehdy nejvyšší metou americké ženy mohlo být povolání zdravotní sestry.

A tak se tito dva odlišní jedinci setkávají na základě sdílené podobnosti, kterou je jich odlišnost od okolí. Jejich tužby s podobným projevem však měly rozdílnou motivaci. Marilyn toužila vyniknout, James zapadnout. Když k tomu připočteme, že etnicky smíšená rodina byla vystavována drobnému každodennímu rasismu – a není divu, vždyť americký Nejvyšší soud plošně zrušil zákaz rasově smíšených manželství až v roce 1967!

Založení rodiny, která má být bezpečným přístavem, je důvodem, proč oba rodiče nemohou plně uspokojit své ambice, a tak je přenášejí do další generace. Nejvíce se soustředí na prostřední dceru, které tak svážou život, že jednoho dne Lydie pocítí, že zatažená smyčka je tak zauzlovaná, že ji už nedokáže rozvázat. A tak rodina musí projít těžkým kataklyzmatem, aby našla pravdu o sobě.

Vřele doporučuji, je to poutavá a napínavá četba a zároveň metaforický obraz našeho světa.

NG, Celeste. Vše, co jsme si nikdy neřekli. Vydání první. Překlad Jana Kunová. Praha: Odeon, 2016. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-1681-1.

Z anglického originálu  Everything I Never Told You, The Penguin Press 2014, N.York

Knihu si můžete objednat například zde.

Přejít do diskuze k článku