Diskuze k článku


  • idiotronic • 1. dubna 2019

    V zápise je zmíněn pivovar ve státním vlastnictví v Dánsku. Mnichovský Hofbrau
    je ovšem rovněž ve státním vlastnictví a nikde žádná kritika mizerného hospodaření státu.
    Privatizační hysterie nepozvedává společnost na vyšší úroveň, ale efektivně zpochybňuje legitimitu státu v očích jeho obyvatel. Dlouhá léta neumožňovaly zákony prodej státního majetku do zahraničí, po jeho privatizaci je to běžný proces. Netýká se to jen rozsáhlých majetků, již za reálného socialismu se udělovala jednotlivá povolení k vývozu např . historicky cenných motorových vozidel- veteránů (,,povolení mám“ zněla formulace v inzerátech). Až do počátku 90. let existovala intervenční výkupní cena stříbra 8 Kčs/gram, aby neopouštělo republiku (následovala, navzdory znehodnocení koruny, změna na 3,30 Kčs/g) Detektory kovů, dnes již cenově dostupné, umožňují rentabilně hledat historicky cenné zlaté mince a nabízet je na rakouských burzách ( píše Václav Cílek). Zároveň se tím znehodnocují archeologické informace.
    Ve společnosti je rozšířen omyl, že vlastnictví samo o sobě přináší vyšší kvalitu života, lepší společenské postavení, a to bez ohledu na způsob jeho nabytí.
    Přitom hodnota domu, pozemku nebo zlata ve společnosti, kde zákony mohou se změnou vlády udělat kotrmelec (církevní restituce) jde nezadržitelně k nule, pokud nemáte záruku alespoň nějaké stability. Jaká je směnná hodnota zlato- potraviny v průběhu války?