Smrt zatím jenom klinická, nebo už definitivní?

Reklama


Na víkendovém sjezdu hrobařů Komunistické strany Čech a Moravy, komunistické už spíše jen podle názvu a řečí, než podle činů, bylo již zcela nezastřeně potvrzeno, že komunistická strana umřela společně s Mílou Ransdorfem. On byl komunista celou svou osobností a poslední, který měl ještě odvahu se rvát. On chtěl, aby strana dělala čest svému jménu a proto ho jeho „soudruzi“ , kteří si stranu chtěli pro sebe zprivatizovat beze zbytku, pomohli ve spolupráci s „nezávislými“ médii uštvat k smrti. Po Ransdorfově smrti jim narostla křídla, cesta je konečně volná. Takový způsob ovládnutí, jakého jsme byli svědky na víkendovém sjezdu KSČM, se v byznysu označuje jako nepřátelské převzetí firmy.

Zdá se, že přední činovníci KSČM uvažují podobně jako feldkurát Katz ve slavném Haškově románu. Když se feldkuráta Katze ptali, proč on, pokřtěný žid, se dal na dráhu polního kaplana, odpověděl: „Pokud budou vojáci jdoucí do boje potřebovat boží požehnání, tak je to dobré zaměstnání.“ Kdyby se souvislostí neznalý malý občan optal předních komunistických činovníků podobně: „Proč jste se vy, soudruzi, v podstatě přesvědčení hrabiví liberálové, nominovali do čela právě komunistické partaje?“, musela by znít odpověď, pokud by byla upřímná, asi podobně, jako v případě feldkuráta Katze: „Pokud bude stále dost lidí vzpomínat na socialismus a dost lidí bude věřit, že jim komunisté pomohou vybojovat lepší život, je to dobré a výnosné zaměstnání.“

Nelze nepřiznat stranické věrchušce, že sestává z opravdu zkušených, znalých a dokonale stmelených technologů moci. Schéma je prosté – podle římského Divide et impera! Hlubokým příkopem oddělit naivní členskou základnu od těch správných a znalých na vrcholu organizační pyramidy, ale zároveň také vystavět nepřekonatelné zdi mezi základními organizacemi navzájem. Potom už to jde všechno jako po másle. Na sjezd musí být nominováni především obročníci, jaképak o tom diskuze s hloupým a naivním členstvem? Vše se řeší direktivně a autoritářsky. Než se zestárlé členstvo s již pomalejšími vitálními reakcemi stačí rozkoukat, je vše upečeno a hola hej!…., už se cválá močálem černým podél bílých skal k vytčenému cíli. „Dobré“ dílo se podařilo a že se podaří, to věděli Katzesoudruzi již dlouho předem, protože nic neponechali náhodě. Zbývá už jen kondolovat těm mnohým a v komunistickou myšlenku upřímně věřícím soudruhům úplně dole. Ale proč nakonec? Vždyť o ty tady přece vůbec, ale opravdu vůbec nejde!

Čest světlé památce kdysi proletářské strany!

Přejít do diskuze k článku 202 komentářů