Diskuze k článku


  • Admirál • 12. března 2019

    Klimatická stávka.
    Na základě nepřesných a cinknutých podkladů s nedostatečnou znalostí principů vývoje klimatu a s pominutím nepohodlných faktů se vytvořil pojem se došlo k tomu, že za změny klimatu na zemi může člověk a že je třeba proti změnám bojovat.
    Nejlépe hezky po bolševicku. Hysterické stávkující svazačky, podpisují se petiční archy, akademici akademizují.

    Ještě přidejte boj proti střídání ročních období. Bude to mít stejný dopad.

  • John Powder • 12. března 2019

    Nejde o nic jiného než pokus o umělý „technologický skok“, který má zajistit prodloužení životnosti současného zlodějského finančního systému, a na něm postavenému korporátního fašismu.
    Na Marsu se otepluje, a zmenšují se polární čepičky, asi proč? Tam to CO2 vypouští kdo?
    A zelené Grónsko před malou dobou ledovou bylo způsobeno zřejmě prděním Římanů, ne?

  • Bety • 12. března 2019

    Nedávno sem Orinoko dal velmi zajímavý a znepokojivý odkaz týkající se praktik
    dnešní vědy ,jež je, také díky grantové politice a nutnosti „publikuj, nebo zhyň“
    postižena v opravdu varujících procentech neprůkazností publikovaných výsledků. pokud neřekneme přímo, že některé z nich jsou zřejmě zcela vycucané
    z prstu.
    A podle mého názoru co se týče klimatu to Admirál opravdu vystihl – nepřesné
    a cinknuté podklady s nedostatečnou znalostí principů vývoje klimatu a s pomi-
    nutím nepohodlných faktů….
    A když k tomu přidáme značnou lukrativnost této záležitosti, možnosti nátlaku,
    teplá místečka, další granty a víru založenou na : musí to být pravda, protože
    to každý přece ví…

  • racek • 12. března 2019

    Ach jo, tohle by nikoho nenapadlo ani v době „poručíme větru dešti..“ . Jak je vidět, přírodovědné vzdělání je dnešní generaci mládeže hodně vzdálené …

  • Dana • 12. března 2019

    Stavky jsou zatim spise evropska zalezitost, americke skoly se jeste nezbulikovaly. Zmena klimatu ale frci na universitach a u mladych lemplu vseobecne. Mam dojem, ze tyhle akce jsou v EU konstruovany, aby obcane tolik neprotestovali, az budou muset platit miliony za hospodarske zmeny u nich, ale hlavne platit statum tretiho sveta na ekologicke programy. Nekde se holt ty milardy, ktere chybi vystoupenim USA z Parizske klimaticke dohody vystrachat musi.

    A vubec, civilisace kvuli narustu sklenikovych plynu skonci stejne za 12 let, jak nam tu nekteri experti tvrdi.
    Na druhou stranu, magneticky severni pol se dosti rychle posunuje smerem Sibir, nikdo nevi, co by prehozeni magnetickych polu znamenalo pro lidstvo a zvirenu.

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Vidím že US „hodnověrné info“ se opět zdárně šíří…
    Někdy má člověk dojem, že celý ten „kontinent“ za jedním oceánem je jedna velká Fake-news…
    Člověk se logicky při svém životě nemůže v určité míře mnohdy poškozování planety a přírody vyhnout.
    Tato logika by však měla znát, že i ono poškozování by mělo mít svou míru a rozsah, který by ještě zvládl, či se dokázal přizpůsobit reálně probíhajícím změnám.
    Člověk něco nemálo také dokáže napravit. Ač na klimatickou změnu „věřím“ (co kolem reálně probíhá přes 30 let se zvyšující se intenzitou jaxi nejsem schopen nevnímat- na to málo pobývám v uzavřených prostorech konzumního světa).
    Vliv člověka na planetu, přírodu, klima nemusí být určující- ale rozhodně existuje. A pokud máme mozek k přemýšlení a ruce ještě i „k dílu“, budeme se snažit o změnu.
    Popírači existující skutečnosti se mohou klidně dále „zaklínat“.
    To ovšem neznamená, že podporuji „odezdikezdismus“, zneužívání dětí či nevyspělé mládeže nebo dnes klasickou CO2 propagandu.
    Klíč je v ovlivňování oceánů drancováním a „nehodami“, průmyslových a dopravních emisích obecně a lidském -dosud spíše negativním- ovlivňování vegetace planety na velkých plochách, neuváženém plýtvání vodou a zcela zbytečné konzumní nadvýrobě.
    Typickým příkladem ničícího elementu budiž přehnaný a zfanatizovaný AUTODEBILISMUS kterému podlehla naprostá většina obyvatel planety. O jeho nerealistických fake -news v každodenním přenosu „skutečnosti“ přesvědčivě vypovídá masa každodenních reklam na „nové“ automobily.
    Biosféra je jen tenounká slupka života a pro život zatím vhodného prostředí naší planety.
    Na místě není plošný alarmismus, ale konkrétní kroky.
    Člověk nemůže za vše co se děje- ale svůj díl vlivu musí umně a šikovně kompenzovat, být mnohem uvážlivější, šetrnější a VĚDOMĚ STŘÍDMĚJŠÍ.

  • Bety • 13. března 2019

    Plošný alarmismus v jednom, vybraném směru tlumí opravdový výzkum
    plošné ekologie, kterou skutečně potřebujeme. Protože všechno souvisí se vším.

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Budeme-li dále žít a nejen živořit či přežívat do smrti o tom rozhodne zda se většinově a v kritických místech a oblastech dokážeme včas jako společnost i „v jednotě jedince a jeho duše“ „znovuvřadit“ do koloběhu dějů přírody.
    Zda dokážeme žít s přírodou, umně jí i procesů a jevů v ní probíhajících s mírou využívat. Nikoliv masově drancovat, znásilňovat, rabovat a žít proti ní.
    JSME VŠICHNI DĚTI TÉ SAMÉ MATKY – PLANETY ZEMĚ.
    Nekonečně krásné a nádherné.
    A i tuto -naši SPOLEČNOU- maminku bychom měli mít v úctě a rádi.

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Lesy a krize klimatu aneb Revoluce je láska
    https://www.sedmagenerace.cz/lesy-a-krize-klimatu-aneb-revoluce-je-laska/
    Trvale plápolám jasným udržitelným plamenem
    https://www.sedmagenerace.cz/trvale-plapolam-jasnym-udrzitelnym-plamenem/

  • PPK • 13. března 2019

    Souhlasím s p.Admirálem. Klimatický alarmismus není nic jiného, než laciné politikum, jehož prvořadý smysl je dnes jednoduše trojí: Odvést aspoň na kraťoučký čas pozornost mladých od sociální otázky kapitalismu a od výročí 15. března a krom toho i na tom občas něco zdarma vydělat. Stačí mluvit, vymýšlet si údajné výsledky údajných vědeckých bádání – a lidé dostanou strach z budoucnosti. A výmyslům uvěří. Vezměme si na paškál např. ty naše hezké české lesy a zapněme logiku ve vlastním mozku. Brzy pochopíme, že pokládat a veřejně vydávat hospodářské lesy za výtvor přírody, je buď historická neznalost, založená na víře v pusté eko-náboženství, nebo jednoduchý záměr: Záměr vlastníků a správců lesů – z jejich existence si pro sebe jednoduše a zdarma vytvořit politický „problém“. No a jak zkušenost praví, tak za každým aktivismem je vždy skrytý zájem ekonomický. Koho zájem? Těch, kteří by rádi, aby jim za ten jejich přisvojený majeteček náš stát a potažmo občané svými daněmi platili, třebas už jen za to, že tam mohou chodit na houby a na procházky. A když to bude v zákonech, tak ti myslivci, vlastníci a správci si pak z toho ty zisky (a když to půjde, tak už i to vstupné) potom znovu zdarma zprivatizují. Anebo přes tuto záminku by se alespoň sami takto mohli politicky posunout až do centra moci státu a tak posílit i svoje další PRÁVNÍ cesty k dalším ziskům. K ziskům, jak si pro sebe vytvořit zdroje rent a výdělků, pramenících z takto získávané politické moci v aparátu státu a tak i v přístupu k novým zdrojům, jež původně byly vlastnictvím nás všech. No a co ti tzv. angažovaní studenti a vědci? Inu, vždyť peníze ani na ty eko-granty přece vůbec nesmrdí, že?

    https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/lesy-ve-stredoveku-pripominaly-spise-krovi-zjistili-vedci

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Pane PPK zdravím.
    Nemusím souhlasit s „Klimatickou stávkou“ a oblbováním mladých a dětí, ale jinak platí i u „aktivistů“, že „nejsou všechny holky stejný“… Je mezi nimi čím dál více poloprofesionálů- dalo by se říci. Např. je velký rozvoj studií zabývajících se významem mrtvého dřeva v lesích, jeho měření a sledování se neprovádí jen u nás- v podstatě jsou určitá data z celé Střední Evropy, velké č. Záp. Evropy. Pokud dnes „aktivista“ chce něco reálně dosáhnout musí tyto data studovat- a i jen v češtině je to na měsíce a měsíce čtení…
    Řada dat která před povrchními tvrzeními klidně obstojí je i na internetu k dispozici, neb byly většinou vytvořeny vědci, výzkumníky i speciálními a specializovanými výzkumnými ústavy a pracovišti za peníze z veřejných zdrojů. Přibývá takových koncepcí, metodik zkoumání, srovnávání a vyhodnocování, aby výklad byl dost podrobný, aplikovatelný, upotřebitelný v praxi.
    Hloubka dosud známého se zvětšuje i co do rozsahu, a mnohé údaje a jejich metodické srovnávání již dokáží dost často původně jen „tvrzení“ „zkušenějších bystrých pozorovatelů“ ověřit.
    Ano, ve středověku byl v převaze (u větších lidských sídel v nížinách, u řek) lesní porost více mezernatý- dnes by se nazýval „les nízký či střední“. Lokálně by jistě dnes kvůli posílení stability a biodiverzity stál za návrat, pomístní /mikroregionální náhradu destabilizovaných tzv. lesů vysokých -klasických kmenovin.
    Ale na horách mnohde i pralesy byly.
    Podmínky prostředí se v čase hodně měnily i v jednotlivých interglaciálech.
    To že např. u jedle se u nás udává, že ta naše je u nás v posledním meziledovém období tuším cca 11-8 tis. let ve větším množství neznamená, že druh nebyl mnohem starší a v dobách ledových ustupoval a zase se vracel. Podle pylových analýz je na Zemi cca 140 mil. let.

  • Martin (už bez taky m) • 13. března 2019

    Ke změně klimatu můžu hovořit za sebe a jen za svých ještě ne celých 50.
    Ale to co vidím a vnímám -ač mne (bohužel) nikdo neplatí, nejsem členem nějaké partaje či uskupení- mi naznačuje že se skutečně s klimatem celkově něco děje – a to hodně.
    Jistěže vztaženo ke geologickým obdobím to jsou „marginálie“, ale my jsme např. tuším jako druh ještě v devonu či křídě nežili. :-)
    Je tedy logické, že se zajímáme o změny řekněme hlavně od konce třetihor – širšího nástupu savců.
    V případě lesa jde myslím skutečně poctivě zainteresovaným o to, aby se člověk pokusil omezit jejich destabilizaci, pozitivně ovlivnit jejich ohrožení jako klíčového ekosystému.
    V naší „éře“ a době, v našich podmínkách klíčového nejen pro biodiverzitu, ale také vodozádržnost krajiny. Tím spíše když rozkolísání srážek je prokazatelné jak co do časového období tak množství, či i výraznějších regionálních rozdílů.
    To že by např. mohlo více zapršet na dnešní Sahaře a méně u nás (řekněme že více ve Středomoří a méně dále na sever) by při vyšších teplotách mohlo znamenat rozšíření aridních oblastí u nás.
    A to nás již zajímat musí- chceme-li jako stát a společnost přežít nikoliv v „rozvolněném polofeudálním neo-kmenovém“ uspořádání.
    Jistě- výbuchy sopek reálně asi neovlivníme, sluneční aktivitu také ne, fáze Měsíce neposuneme (naštěstí – má mnohem větší vliv ten náš „tichý souputník“ nežli dnes připouštíme či jsme schopni dohlédnout)…
    Ale co se týče uspořádání krajiny i míry využití mnohé změnit můžeme- a asi i budeme muset. Stejně tak její funkčně již nepopiratelnou fragmentaci intenzitu jejího využívání. Lesy jako kdys „ostrovy stability“, celoplošně méně intenzivně využívané části krajiny jsou na tom dnes jinak- stabilita mizí, intenzita využití roste. Okolní části krajiny totiž často doslova „ždímáme.

  • PPK • 13. března 2019

    Také já Vás zdravím, p.Martine! Jsem dítě jižních Čech a Šumavy, kde lesy a rybníky byly, co by kamenem dohodil. A vím, že nevznikly jen samy od sebe, ale zakládal je pán kraje vždy jen kvůli výnosu z rychle rostoucího dřeva, kratochvíli z lovu zvěře a pro výnos při pravidelném výlovu ryb. Ani mračna komárů u pramenů Lužnice z Rožmberka či u Bezdreva ten zámecký pán neřešil a krajinu též jistě nevytvářel jen pro radost poddaných. Také stromy na okrajích rybníků a silnic pán kraje nikdy nekázal sázet pro krásné oči vesničanů, ale kvůli trvalosti hrází a sjízdnosti cest v zimě, když jel k sousedovi na trachtaci. Všechno pro něj mělo hospodářský význam a přírody se na názor on nikdy nezeptal. A ostatně proč?
    Vzpomínám, jak před okny jsme měli velkou skálu z křemene. Stačil jeden vlhký a teplý rok a z puklin v kameni tam rostly dvoumetrové břízy a pod skálou černý bez a lísky s oříšky. Příroda si poradila i bez pomoci člověka a dokonce i navzdor člověku. A co dnešní eko-student z města, propagandou ideologicky od-vedený jakoby k přírodě jen proto, aby náhodou nepomyslel na sociální otázku a měl to v hlavě „správně srovnáno“? Lesy si on představuje jako prales na Boubíně a myslí si, že všechno co všude nějak vyroste, by speciálně on měl ochránit. A právě v tom spatřuji ten velmi pyšný eko-omyl dnešní doby. Omyl těch mladých a neznalých. Na rozdíl od skutečných vědců, kteří vždy s pokorou respektují přírodní zákony a nezištně a citlivě jen zachraňují to, co „majitel panství“ a pán tvorstva pro svůj soukromý ekonomický zisk bezohledně poničí. Politický Systém je to, kdo nám řeže větev, na níž sedíme. Zachraňujme sebe a neřešme prdy dobytka, žabičky a motýly, kteří se přestěhují jinam, když se jim někde líbit nebude.

  • Aleš • 14. března 2019

    Zdravím Vás pane PPK. S valnou většinou toho, co tu padlo, nezbývá než souhlasit. Tak zjednodušeně, jak jste to však řekl v poslední větě, to určitě říci nelze. Krom toho, že tu nejsme jako lidská společnost na planetě sami a ono MIGRACE ve fragmentované krajině jde některým druhům moc snadno (se svými dalšími negativními dopady na životní prostředí i lidskou společnost (potkan, plísně, v zemědělství, lesnictví a potravinářství škodlivý hmyz) a pro jiné ten pokus o přestěhování skutečně může znamenat totálně konečné řešení jejich otázky. To není alarmismus, to je fakt. V prdech dobytka problém evidentně nebude, ale jiné organismy marginalizovat nelze. Narušení stability lesních ekosystémů má již svoje negativní socioekonomické dopady. Trh se dřívím se hroutí, velké problémy mají nejen obchodníci a dřevozpracující průmysl nýbrž i právě lidé pracující v lese. Nestačí, že kvůli systému jejich život připomíná spíše než běžné zástupce Homo sapiens saranče stěhovavé. Ale to není vše. Dnes je nebude mít kdo platit, manažeři, majitelé a akcionáři si víc od hub neodtrhnou a zisky z prodeje dříví se dnes mění v menší či větší ztráty. To samozřejmě vede k další kumulaci problémů v lese (např. šíření kůrovců) s dalším nabourávání ekosystémů (a dalšími dopady v sociální oblasti). To však v konečném důsledku zdaleka nemusí vést k tomu, co se nazývá sekundární sukcese, ale může vést k sukcesi primární. A z důsledků něčeho takového se rozsáhlá území obývaná mnoha národy vzpamatovávají od starověku či středověku dodnes.
    Nicméně je pravda, že příroda má obrovskou sílu a i navzdory člověku si mnoho druhů poradilo se změnou podmínek. Krásným příkladem je právě krajina Vašeho domova. Ale přesto si dovoluji oponovat právě v tom, že starost o jiné druhy je jen odvádění pozornosti od tématu.

  • Aleš • 14. března 2019

    Ale rozhodně ne proto, že to tvrdí nějaká zákulisními mocenskými silami použitá studentka, petice nějakých bůhvíkým placených vědců anebo že je to nějakým způsobem preferováno politickým systémem, ale NAVZDORY jim.

    Ono to totiž funguje zpravidla i zpětně. Nevykořeněná sociálně stabilní struktura obyvatelstva vede ke kvalifikovanějšímu a místně znalejšímu personálu s vnitřní motivací, který dokáže lépe pěstovat a obhospodařovat stabilnější lesy. To však není důkaz toho, že to jde bez těch žabiček a motýlků…

    Výročí 15. března již dokázali přehlušit jiným kulatým smutným výročím a ještě to dokázali prezentovat jako oslavu. V tomto směru si ti papaláši navzdory merdiálním šarvátkám o koryta náramně rozumí.

    Doufám, že si také rozumíme. Mediální a politická bouře okolo např. aktuálně
    klimatu může být použita na přehlušení sociálních problémů, které vyvřely nedávno na povrch ve Francii. Zcela nekompetentní zástupce lidu (tentokrát 16 letá dívenka) samozřejmě žádný problém s klimatem nevyřeší. Ne proto, že by žádný nebyl, ale proto, že ho se svými zkušenostmi, znalostmi a dovednostmi a kompetencí ani zdaleka vyřešit neumí. A zákulisní zdegenerovaná elita, která stejný problém řešit nechce anebo neumí, přede všemi si udělá alibi, že takový problém řešit nejde a odsune ho znovu za nějakou mediální mlhu. Ono se to přeci nějak… Martin by dodal, žeposere. A v tichosti tak ta „elita“ ještě odškrtne další úkol. Do špatného světla postaví jakoukoliv občanskou aktivitu a obyčejný lid a jeho vůli.

    Respektu k přírodním zákonům nedosáhneme bez respektu k ostatním druhům i ostatním jedincům druhu vlastního. Pokud se stane modlou zisk, pak sebezelenější politika se mine deklarovaným účinkem a stává se zbraní hromadného ničení. Matematika je neúprosná. 1*0=0 2*0=0 5*0=0 100000*0=0

  • racek • 16. března 2019

    No, takový obecný protest za možná správnou věc je protestem tzv. bez rizika které nepřináší žádné povinnosti … a možnost se ulejt, je fajn věc. Znám to sám z mého mládí. Šli jsme tenkrát pěšky podpořit prezidenskou kandidaturu jistého Čestmíra Císaře, člověka s krásným jménem pro presidenta, nicméně jinak … no… Ovšem v době, kdy již všichni věděli že kandidovat nebude a že kandidátem je gen. Svoboda. Jo ale prožít srandovní den v době vyučování bylo nade vše. No jo, studentská recese. Zapoměl jsem si vzít kecky a tak jsem šel v polobotkách. Ty puchejře cejtím dodnes. A vyléčilo z některých věcí.
    Existuje přece tolik témat … třeba problém kurvítek. Všichni je znáte. Po 8 letech se vám rozpadne auto, a to náhle a všude. Mobil vydrží dva roky. Každých několik let se mění softwarové programy v počítačích a normy na vysílání televize a to všem a povinně. Z nich 90 % to ovšem nepotřebuje. Že se to nedá řešit? Ale prosímvás. A co přiložit sám ruku k dílu? třeba o prázdninách na brogádách v lese. Ale já vím, to je těžké. Holt jako v tý písničce. Ručičky nebojte se, vy makat nebudete … Ale dost. Jsem fakt naštvaný.

  • racek • 16. března 2019

    Milá Dano, ten rychlý pohyb magnetických pólů může být velký průšvih. Ono totiž občas dochází po určité době, několika set tisíc až milionů let, k přepólování magnetických pólu. Existuje přiliš velká spojitost této události s hromadnými vymíráními a změnou biodiverzity prostředí.