Svět ruskýma očima 310

Reklama


Kvůli prolomení hegemonie USA zapomenuty staré rozbroje

Alexandr Rodgers

12. července 2015

Do Šanghajské organizace pro spolupráci přišly najednou dva jaderné státy – Pákistán a Indie. Nyní má toto sdružení více jaderných mocností než NATO. Příznačné je, že oba státy vstoupily najednou. Pákistán si vymysleli a vytvořili Britové, aby oslabili Indii a přivodili sem permanentní konflikt. Bývalé kolonie tak měly být odsouzeny k utrácení velké části svých zdrojů na válku a k neschopnosti vyrovnat se metropoli.

Indie se s Pákistánem skutečně dlouho svářily ohledně sporných území ve státech Džammú a Kašmír a v nejkritičtějším období si navzájem vyhrožovaly jadernými útoky. I nyní je po hrubé přestřelce na hranici situace napjatá. Avšak v rámci ŠOS se setkali představitelé obou států. Dohodli se na schůzkách velitelů obou pohraničních vojsk a ministrů obrany. Dosud mezi nimi žádné styky na diplomatické úrovni nebyly.

Do této doby zahrnovaly státy ŠOS 1,5 miliardy obyvatel. Nyní se tento počet zdvojnásobí, takže to bude téměř polovina obyvatel planety. Bude tedy nejen větší než NATO, ale bude mít i více jaderných mocností. Nebude existovat proto, aby bojovala proti těm, které označí za své nepřátele, jako to dělají USA a jejich spojenci příkladně v Iráku, Afghánistánu a Libyi, ale jejím úkolem bude tlumit napětí a smiřovat národy.

Převzato z Politobzor.net

***

Polsko a běženci z Blízkého východu

Vladislav Gulevič

14. července 2015

Podle kvóty EU pro příjem uprchlíků je Polsko povinno přijmout 5 % z dvaceti tisíc osob z táborů na Blízkém východě a v Severní Africe a tisíc osob shromážděných v Itálii a Řecku. Každý z imigrantů musí prožít v zemi, která jej přijala, nejméně 5 let.

Ještě nedávno ujišťoval náměstek ministra zahraničí, že si Polsko nenechá od Bruselu žádné kvóty vnucovat a bude si o množství přijímaných uprchlíků rozhodovat samo. Řekl, že se Polsko musí k otázce stavět rozumně a ne poslouchat to, co nařizuje EK. Avšak během necelých dvou měsíců to Varšava vzdala. Před pár dny přišli do Polska první uprchlíci – křesťané z Iráku a Sýrie. Polská sdělovadla informovala, že si křesťané mají sami platit cestu do místa určeného k pobývání, přičemž afričtí muslimové nemusejí. Poláky to staví do střehu o to více, že se nedávno z iniciativy Muslimské ligy ve Varšavě otevřela mešita (muslimská liga je sdružení polských muslimů.) Zaplatila ji Federace islámských organizací v Evropě, která je pod vlivem Muslimských bratří. Ti představují nebezpečí pronikání islamistů do Polska. Hrozba terorismu je zde dosud nízká, ale představitel kanceláře rady ministrů Polska Bernatski vyzývá polskou policii, aby byla ve střehu. Vzhledem k zatčení tří etnických Čečenců podezřelých z podpory Islámského státu je věc aktuální.

Varšava ztratila v záležitosti imigrační politiky nezávislost. Pravidelné zasedání členů vlád zemí EU bude až 20. července, takže nestačila odsouhlasit přijetí první várky běženců. Ještě má být přidělováno 20 tisíc lidí, kteří už přepluli Středozemní moře.

Polští představitelé opoziční sociálně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) jsou rozhořčeni. Podle nich prezident Komorowski, premiérka Kopaczová a předseda EU Tusk zanedbávají v dialogu s Bruselem zájmy Polska. Poslanec Sejmu za PiS Dziedziczak prohlásil: „My jsme v průběhu dvaceti let nedokázali přijmout hrstku Poláků z Kazachstánu. Dříve to blokovala Kopaczová a nyní, když nařídili z EU, přijímáme najednou dva tisíce jakýchsi muslimských imigrantů. Ať za to platí bohaté země, které region Severní Afriky a Blízkého východu stovky let kolonizovaly a využívaly jeho bohatství.“

Jenže bohaté země se chtějí o veškerou odpovědnost podělit se svými mladšími spojenci. Vážně se promýšlí možnost účasti vojenských lodí Polska v libyjských pobřežních vodách ve válečné operaci EU proti nelegální imigraci.

Polská vláda dělá z přijímání emigrantů ve své  zemi gesto dobré vůle. Mnozí křesťané ze Sýrie a Iráku, kde jsou plánovitě vražděni islámskými radikály, jsou skutečně ochotni odjet kamkoliv, aby si zachránili život. Avšak Varšava se rozhodla pod tlakem Bruselu a nikoliv spontánně. To za prvé. Za druhé hodnotí rozsah humanitární katastrofy na Blízkém východě chybně, neboť neuvádí prvotní příčinu, to je politiku EU a USA, která zde vytváří zóny řízeného chaosu a demontuje stabilní systém regionální bezpečnosti. Za třetí tím, že podporuje Washington a Brusel v jejich akcích proti Sýrii, je nepřímo zapojena do krveprolití na Blízkém východě.

Polský tisk píše o osudu Poláků na Donbase. Ze čtyř tisíc jich region opustila asi polovina a z nich je Polsko ochotno přijmout 180 osob. Polský ministr zahraničí informoval, že byli odvezeni všichni zájemci o odjezd. Avšak evakuace byla udělána narychlo, a ne všichni, kteří si to přáli, stačili odjet. Podle polského ministra zahraničí byla akce jednorázová, další nebude. Mezi hlavní odpůrce přepravy donbaských Poláků patří předsedkyně polské vlády Kopaczová.

Převzato z Fondsk.ru

***

Tádžikistán může předat letiště v Aini Indii

Viktoria Panfilova

13. července 2015

Indie se začlenila do boje o politické a energetické zdroje Střední Asie. Konkurence Ruska a Číny se nebojí. Indický předseda vlády Nárendra Módí navštívil v středoasijské státy tomto pořadí: Uzbekistán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Uzavřel několik pro Indii výhodných dohod a zval k připojení na dopravní koridor „Sever – Jih“, který má zajistit rychlou trasu z Eurasie do Indie a rovněž spojí Bombaj s námořními přístavy Íránu v Perském zálivu.

Podle Módího je Centrální Asie strategicky položené území a musí se stát globálním spojujícím článkem mezi severem a jihem. V Ašchabádu jednal o budování plynovodu Turkmenistán – Afghánistán – Pákistán – Indie, označovaný TAPI s kapacitou 33 miliardy kubíků a poznamenal, že plynovod přivede do regionu stabilitu a rozkvět. Turkmenský prezident Berdymuhamedov indického hosta ujistil, že jednání o TAPI je ve finiši a začne se stavět. Počítá s tím, že realizace projektu přinese účastnickým zemím hospodářské výhody a dopomůže k jejich sblížení. Arkadar, jak Turkmeni nazývají svého prezidenta a znamená to patron, zvláště podtrhl, že TAPI bude stabilizovat situaci v Afghánistánu. Podle něho tranzit plynu, který půjde přes tuto zemi, jí přinese miliardy dolarů a 12 tisíc pracovních míst.

V této věci jsou však pochybnosti. Za prvé, potrubí povede přes Herát a Kandahár. V Herátu má vliv Írán a ten má sám vyhlídky na export plynu do Indie a Pákistánu a nemá zájem na TAPI. V Kandaháru je zase silná pozice Talibánu, s nímž je těžké jednat. V Afghánistánu a na turkmensko-afghánské hranici má projekt vážná rizika.

Zájem Indie na Střední Asii je pochopitelný. Nejedná se jen o uhlovodíky, ale je zde také velký kontrakt na dodávku 5 tisíc tun uranu z Kazachstánu a 500 tun z Uzbekistánu. Krom toho je region strategicky položený. Indie potřebuje, aby země byly začleněny do přepravního koridoru Sever – Jih a do potrubních tras. Ve věci Velké hedvábné cesty se Indie ztotožňuje s Čínou. Mezi Čínou a Indií mohou být určité body napětí, například ŠOS. Otázkou je také společná přítomnost Indie a Pákistánu. Pravděpodobně bude mít v těchto záležitostech pozitivní vliv Rusko, které má s Indií přátelské vztahy a které bude prostřednictvím Centrální Asie posilovat obchodně-ekonomické svazky.

Indie spojuje se Střední Asií také společný zápas s terorismem.

Již přes 10 let se Indie snaží získat do nájmu tádžické letiště Aini, stále neúspěšně. Do rozpadu Sovětského svazu zde byl závod na opravu vrtulníků s vzletovou a přistávací dráhou. Po rozpadu nepracoval. V roce 2007 letiště rekonstruovala Indie s tím, že jej bude využívat. Mělo tam být umístěno 12 bojových letounů MiG-29 indického letectva. Dušanbe přislíbilo dát Indii letiště do nájmu, ale nakonec k tomu nedošlo. Prý pod tlakem Moskvy.

Indický premiér vznesl otázku při jednání s prezidentem Tádžikistánu Emomali Rachmonem a zároveň letiště navštívil. Pro Indii je velice důležité mít vojenskou základnu za hranicemi, konkrétně v Centrální Asii. Avšak pokud se jedná o Aini, musí být dohoda dojednána mezi Tádžikistánem a Ruskem. Tádžikistán je totiž členem Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), což znamená, že na svém území nemůže rozmístit cizí základnu bez souhlasu organizace. Je pravděpodobné, že oficiální Dušanbe pod záminkou boje s islámským extrémismem přesvědčí Moskvu k souhlasu.

Zájem Indie na Centrální Asii je strategický. Indie při svých sporech s Pákistánem potřebuje dobré vztahy se zeměmi regionu, čímž by mohla dostat Pákistán „do kleští“. V tomto případě je důležité, že dlouhodobým spojencem Pákistánu je Čína, která má výhrady vůči Indii. Proto je možné předpokládat, že Indie při trvalém nepřátelství k čínsko-pákistánskému bloku může být v budoucnu alternativou k rostoucímu vlivu Číny ve Střední Asii. Její zvyšující se hospodářské možnosti a rychlé přibývání jejího obyvatelstva tomu nasvědčují. Potom vyvstane před Ruskem problém, na kterého z těchto dvou spojenců vsadit, na Dillí nebo na Peking?

Převzato z Vestikavkaza.ru

***

Evropané se chrání před Pravým sektorem

Vladislav Gulevič

17. července 2015

Sousedé Ukrajiny si po přestřelce Pravého sektoru s milicí v Mukačevu důkladněji chrání svoji bezpečnost. Učinilo tak Slovensko. Polská vláda je zatím potichu. Nechce uvádět do nepříjemností svého ukrajinského spojence. Nepřihlíží ani k výbuchům v policejních stanicích ve Lvově, který je od polských hranic vzdálen jen něco mezi osmdesáti a devadesáti km. Polská media uvedla, že místa bojů v Mukačevu byla jen 60 km od nejbližší polské vesnice. V polském Przemyslu se usadili radikálové ze Svazu Ukrajinců v Polsku. Ti se netají příslušností k OUN-UPA i sympatiemi k Pravému sektoru a přáním učinit z Przemyslu centrum polských Ukrajinců.

Český prezident Zeman prohlásil, že v souvislosti se situací na Ukrajině je potřeba odtud očekávat příliv běženců a není daleko doba, kdy bude česká armáda muset svoje hranice před nekontrolovaným vpádem migrantů chránit. Česká policie pátrá po majitelích aut s českými SPZ, ve kterých byla pozorována přeprava bojovníků Pravého sektoru do Mukačeva. Přítomnost ukrajinských nacionalistických aktivistů v ČR je už zřejmá, neboť rusínským pracovníkům zde žijícím už bylo vyhrožováno.

Maďarsko oznámilo radikální zhoršení bezpečnosti ve Východní Evropě. V Zakarpatí funguje maďarská rozvědka, která pracuje na ochraně etnických Maďarů, navzdory přání oficiálního Kyjeva. Po událostech v Mukačevu existuje možnost, že se v regionu Zakarpatské lidové republiky objeví oddíly maďarské domobrany. Pravděpodobně se zakarpatští Maďaři budou snažit uzavřít v etnicky homogenních územních jednotkách. O maďarské domobraně byla první zmínka v březnu 2014, kdy Strana Maďarů Ukrajiny pod vedením Miklose Kovace ohlásila rozhodnutí chránit zakarpatské Maďary před stoupenci euromajdanu.

Hrozby ukrajinských nácků na adresu Maďarů se objevují pravidelně. Například bojovníci „Karpatské seči“ slibují zabíjet maďarské politiky za „protiukrajinskou činnost“. Strana Jobbik vyzývá Evropu, aby se probudila. Protože na Ukrajině je od Mukačeva do Beregova jen kousek a občanská válka není jen teoretickou hrozbou, musí podle strany Jobbik přijmout maďarská vláda opatření k ochraně ukrajinských Maďarů před svévolí ukrajinských extrémistů.

Ukrajinské nacionalistické organizace jsou nebezpečím nejen pro přímé sousedy, ale pro celou Evropu. Jeden ze zabitých příslušníků Pravého sektoru v Mukačevu byl zástupcem ukrajinské diaspory v Portugalsku. Nacionalisté mají na ukrajinskou diasporu v Evropě značný vliv a dá se očekávat jejich radikalizace. Je známo, že na Donbase padlo několik ukrajinských nacionalistů, kteří přišli bojovat z ČR, Itálie, Portugalska, Španělska a Polska.

S něčím podobným se už Evropa setkala. Jednalo se o albánské extrémisty, kteří se svými bojovými zkušenostmi a podporou z Washingtonu odcházeli do balkánských zemí, Německa a Maďarska. Nyní je Ukrajina nazývána „Kosovo Východní Evropy“ a Ukrajinci se vedle kosovských Albánců mohou stát druhým hlavním neštěstím Evropy. Evropané nemají zájem vidět na svém území směs islamismu a ukrajinského nacionalismu, proto budou přitvrzovat zákony týkající se migrace, především obyvatel z Ukrajiny. První vlaštovkou změny postoje k Ukrajině je to, že západní tisk začal otevřeně nazývat ukrajinské nacionalistické formace fašisty.

Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku 34 komentářů