Svět ruskýma očima 334

Reklama


Ukradení Evropy

Dmitrij Sedov

4. ledna 2016

Iniciátoři TTIP připravili veřejné mínění na její podpis tento podzim. Realizace bude znamenat změnu situace ve světové ekonomice a následky bude mít v celém systému mezinárodních vztahů. Příprava je utajována a pracuje na ní Úřad obchodního zmocněnce a Evropská komise EU. Vše se podobá spíše spiknutí než diskusi o principech volného obchodu. Veřejnosti jsou předkládána málo srozumitelná prohlášení „příslušných orgánů“, nebo úniky do medií. Plánovaná dohoda byla stručně oznámena na stránkách EK až v únoru 2015. Zato evropské sdělovací prostředky kontrolované nadnárodními korporacemi jedou na plné obrátky a snaží se veřejnost přesvědčit, že je dohoda k jejímu prospěchu. Veřejnost přesvědčování příliš nevěří. Proč by s tím jinak byly dělány takové tajnosti? Kolem tématu zuří informační boj a hora dezinformací.

Práce na projektu začaly před třemi léty. Nyní se rýsuje určitý obraz. Na transatlantickou zónu volného obchodu připadne 46 % světového HDP. Tvrdí se, že dohoda má v budoucnu „odstranit cla, omezit služby, umožnit lepší přístup k otevřeným trhům a usnadnit investice“.

Evropské unii má dohoda otevřít širší přístup na americký trh veřejných zakázek, má zachovat zákaz dovozu geneticky upravených organismů (GMO) a hormonálně ošetřeného hovězího masa a uznání zeměpisných ochranných známek potravin.

Spojeným státům TTIP slibuje volnější přístup amerických zemědělských produktů do Evropy, bezcelní vývoz automobilů a pokračující zákaz zapojení zahraničních dodavatelů v některých odvětvích průmyslu, například v průmyslu námořním.

Jenže unikla informace, kterou zveřejnily německé Die Zeit, a to je sedm kapitol dohody, z nichž je například patrno, že článek 14 dohody obsahuje pravidla zakazující vládám „znárodnění nebo vyvlastnění, není-li to nezbytné pro veřejné blaho, v rámci řádného soudního řízení, na nediskriminačním základě, s výplatou kompenzací“. Znamená to přímé ohrožení hospodářské suverenity národního hospodářství. Pokud by ke znárodnění došlo, potom podle článku 14(2) musí být zaplacena kompenzace v souhlase s reálnou tržní cenou … plus úroky na komerční sazbu stanovenou na tržním základě. Takže – nedoporučuje se znárodňovat.

Dále je rozpracované tak zvané ustanovení pro řešení sporů mezi investory a státem, které má více omezit kompetence státu v ekonomice. Je to ve skutečnosti „jednosměrka“, kdy korporace mohou napadnout politiku vlády, ale ani vláda, ani soukromníci nemají stejná práva vůči korporacím.

Proti dohodě vystoupil vedoucí organizace „Globální spravedlnost dnes“ Nick Durden. Poukázal na to, že se dohoda připravuje tajně a stovky lobbistů z nadnárodních korporací dostávají slovo. Ti se snaží rozvrátit demokratické řízení a nastolit paralelní systém, v němž vláda bude odpovědná korporacím a ne naopak. V dohodě se plánuje ochrana zahraničního kapitálu a omezení suverenity států, které ji podepsaly. Malému počtu právníků sedících v cizích arbitrážních soudech je projevena důvěra a bezprecedentní moc interpretovat i anulovat zákony podepsaných států.

Stejně diskriminující je přístup k finančním záležitostem. Smlouva omezuje právo států přijímat zákony v oblasti řízení a pravomoci pojišťovnictví a bankovnictví. Dean Baker, vedoucí Centra ekonomických a politických výzkumů (CEPR) uvedl: „Řeči o tom, že hlavním cílem této dohody je volný obchod, jsou dezinformace mimořádného rozsahu. Již dnes jsou tržní bariéry mezi EU a USA minimální a dokument je spíše určen k tomu, aby zavedl pravidla omezující možnosti národních vlád a místních správ určovat normy bezpečnosti, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí a práva spotřebitelů.“

TTIP přinese užitek především americkým korporacím. Ony mají nízké vlastní náklady a mohou ve velkém útočit na trh EU a podřídit si jej. Ekonom Jeronimo Capaldo zhodnotil důsledky přijetí TTIP pro EU. V prvních deseti letech dojde k významným ztrátám evropského čistého vývozu. Tak se sníží výnosy z práce. Nejvíc ztratí Francie. Přijde o 5500 EUR na jednoho pracovníka, Severní Evropa o 4800 EUR, Velká Británie o 4000 EUR, Německo o 3400 EUR. V Evropské unii zmizí 600 tisíc pracovních míst, dále mnoho malých zemědělských hospodářství a dojde ke zvýšení deficitů státních rozpočtů.

Ušetřena nezůstane ani kultura. Podle podmínek dohody například americký filmový průmysl může po příchodu na evropský trh požadovat stejné dotace jaké mají evropské firmy, tedy ve Francii francouzské, v Německu německé. Přitom evropská filmová produkce přežívá v konkurenci s Hollywoodem jen zásluhou dotací. Ve všech evropských státech se rozvoji národního filmového průmyslu pomáhá. Přijetím TTIP to bude likvidováno. Stejně dopadne divadlo, orchestry, veřejná TV studia, rozhlasové stanice a nakladatelství. TTIP také předpokládá, že státní univerzity nebudou dostávat peníze ze státní pokladny. Musí na tom být stejně jako soukromé.

Veřejnost protestuje. Petice proti uzavření transatlantického paktu má přes 3 miliony podpisů. Desetitisíce lidí přišlo na demonstrace. Podle španělské poslankyně Europarlamentu Albiolové je TTIP „uragán, který smete práva občanů“. Množství protestujících roste a vlády Evropy se je snaží neutralizovat. Loni v červenci odmítla EK registrovat mezistátní občanskou iniciativu STOP TAFTA (další název TTIP). V březnu 2015 bylo speciálním šetřením Bundestagu vyhlášeno, že rady německých měst a obcí nemají právo zkoumat obsah TTIP, jinak porušují zákon. Jenže už před tímto datem byla dohoda posuzována ve 113 městských a obecních radách a všude byly přijaty negativní rezoluce.

Vůdci velkých politických stran vypadají jako by byli zhypnotizovaní. Dokonce němečtí sociální demokraté jednají bez ohledu na nebezpečnost TTIP. Předseda SPD Sigmar Gabriel na jejich sjezdu prohlásil, že „SPD přijímá TTIP s určitými výhradami“. Dnes se SPD dostala do stavu, kdy boří německý sociální systém. Zato se v Německu zvedá hlas protestu menších stran (Die Linke, Zelení), odborů, společenských organizací nezávislých na nadnárodních společnostech. Bude-li koncem roku 2016 dohoda přijata vládami členů EU, bude následovat ratifikace v parlamentech. To bude vyvrcholení boje a podle výsledků bude zřejmé, jestli se americkému býku podařilo ukrást Evropu.

Převzato z Fondsk.ru

***

„Prorocká výstraha“ Kaddáfího se potvrdila – britské vydání

7. ledna 2016

Muammar Kaddáfí upozorňoval bývalého ministerského předsedu Velké Británie Blaira na nebezpečí islámského extrémismu pro Evropu. Ukázalo se to po rozšifrování telefonátů obou politiků mezi sebou. K rozhovoru došlo 25. února 2011, kdy v Libyi už byly nepokoje a plukovník chtěl zabezpečit zemi před bojovníky al-Kájdy.. Řekl: „Neútočíme na ně, to oni útočí na nás. Chci Vám říci pravdu. Situace je zamotaná a vše je jednoduché. V Severní Africe se objevily spící buňky organizace al-Kájda. Spící buňky v Libyi jsou podobné těm, které byly v Americe před 11. zářím.“

Dále uvedl: „Obstarali si zbraně a zasévají hrůzu mezi lidmi. Lidé nemohou vycházet z domů. … Není reálný obraz, nejsou zahraniční korespondenti. Žádali jsme všechny světové reportéry, aby přijeli a viděli skutečnost. Jsou to ozbrojené bandy. … S nimi se není možné dohodnout.“ Nato varoval: „Chtějí kontrolovat Středomoří a potom napadnou Evropu.“ Tehdy Blair mluvil o nutnosti mírového urovnání.

Po třech týdnech od tohoto rozhovoru začala koalice západních zemí, včetně Velké Británie, bombardovat Libyi. Vedlo to ke svržení libyjského vůdce. Podle britského vydání The Telegraph Blair dvakrát Kaddáfímu volal a snažil se jej přesvědčit, aby Libyi opustil.

The Telehgraph uvádí, že se Kaddáfího varování potvrdilo. Nyní jsou mnohá libyjská území pod kontrolou islámských extrémistů napojených na IS. Podle předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti Crispina Blunta naznačují v současné době dostupné důkazy, že západní politici byli ve věci intervence s ohledem na zájmy Libye i na zájmy Západu méně prozíraví než libyjský vůdce.

Převzato z Rusvesna.su

***

Financial Times: Za podpory RF začíná Bašar Asad s porážkou jedné z posledních bašt prozápadních povstalců

9. ledna 2016

Armáda prezidenta Asada začíná za podpory ruského letectva dobývat ztracený jih Sýrie. Financial Times uvádějí, že tento krok může nejen oslabit jednu z bašt povstalců, ale také ohrozit rovnováhu na hranici s Izraelem. Akce syrské armády v tomto místě překvapila zahraniční teroristické organizace, USA i samotné syrské povstalce. Měli zato, že se Moskva neodváží rozšiřovat svůj vliv na území sousedící s Izraelem.

Financial Times píší: „Povstalci z Jižní fronty aliance Sýrie říkají, že byli rovněž překvapeni, když se stali terčem nové kampaně: jejich síly jsou řízeny Vojenským operačním velitelstvím sestaveným Araby a západními vojenskými silami, včetně USA.“

Vstup syrských vládních vojsk a zvláště libanonského Hisballáhu do prostor poblíž Golanských výšin může vést ke střetu s Izraelem, který v současnosti výšiny kontroluje. Úder je veden na město Sharm El Sheikh Maskin, ležící strategicky na jedné z hlavních tras zásobování z jižního města Deraá do Damašku. Ztráta tohoto města bude znamenat ztrátu celého jihu.

Dále Financial Times uvádějí, že Izrael i Rusko mají zájem vyhnout se konfliktu a mnozí analytici mají za to, že jsou Moskva a Tel Aviv domluveni. Podle novin má na rusko – syrské operaci zájem i Jordánsko.

Na Jižní frontu se dávno pohlíží jako na jednu z posledních bašt t. zv. umírněných povstaleckých sil v Sýrii. Vítězství na této frontě definitivně upevní postavení Asada před tím, než dojde k dalším mezinárodním jednáním. Agentury informují, že v tuto chvíli je El Sheikh Maskin z více než z poloviny pod kontrolou vládních vojsk, která v posledních dnech odrážejí snahu o protiútok povstalců.

Převzato z Warfiles.ru

***

Německá policie dostala pokyn „nezveřejňovat“ kriminální činy migrantů

Alexandr Grišin

9. ledna 2016

Místní lidé sestavují oddíly domobrany proti migrantům a nespoléhají na vládu.

Ve věci běženců je německá vláda zmatená. Ještě donedávna Němci Merkelové ohledně nich tleskali a neuvědomili si, že se mohou stát oběťmi. Po událostech v Kolíně nad Rýnem se doslova probudili ze spánku. Sestavují domobranu. Přitom vláda předvádí bezmocnost. Starostka Kolína nad Rýnem poradila Němkám, aby nenosily „vyzývavé oděvy, aby neprovokovaly“, aby chodily ve skupinách a držely se od migrantů nejméně na vzdálenost napřažené ruky. Už to samo Němce dopálilo. Merkelová vystoupila s návrhem zjednodušit deportace těch, kteří porušují pravidla. Křečovitě prohlásila: „Myslím, že existují známky toho, že změny musejí nastat“ a dále uvedla, že ministr vnitra a ministr spravedlnosti posuzují jak jednodušeji a rychleji učinit změny v justici. Dosavadní zákony totiž umožňují deportace až těch utečenců, kteří byli odsouzeni nejméně na 3 roky a tam, kam jsou deportováni, jim nesmí nic hrozit.

Veškerá prohlášení, sesazení šéfa policie v Kolíně nad Rýnem a jeho dočasné penzionování je ve skutečnosti komedie pro uklidnění publika. Korespondenti Bildu zjistili, že situace je právě opačná. Vždyť německé policii je dán pokyn nezveřejňovat kriminální činy běženců.

Vysoký úředník justice ve Frankfurtu nad Mohanem prozradil: „Kriminální činy, z nichž jsou podezřelí lidé s cizím občanstvím, zaregistrovaní v příjímacích centrech běženců, hned odkládáme stranou. Vedení dalo přísné pokyny nezveřejňovat takové případy a informace podávat jen na přímou žádost zástupců medií.“ Toto svědectví nepřímo potvrdil také pracovník ministerstva vnitra Hesenska, který varoval, že by  negativní informace o běžencích mohla být zneužita pravicovými extrémisty a namířena proti těm, kteří skutečně hledají ochranu.

Vláda předvádí nejen bezmocnost, ale skutečně dává policii pokyn zavřít oči nad problémem a veřejnosti naznačuje, že v nejbližší budoucnosti  nelze spoléhat na struktury zajišťující zákonnost. Pokyn „nezveřejňovat“ se ve skutečnosti rychle promění na „neregistrovat a nevyšetřovat“. V současné evropské realitě se princip „nic nevidím, nic neslyším, nic nepovím“ stal jedinou variantou vlády na největší dnešní problém nejen Německa, ale celé EU. Není alternativa a perspektivy EU jsou stále chmurnější.

Převzato z Kp.ru

Přejít do diskuze k článku 57 komentářů