Diskuze k článku


  • Svoboda • 28. října 2018

    Téměř výborný článek, až na velmi naivní větičku ke konci, platnou snad jen v Praze : „Právě teď je ideální doba pro změnu zaměstnání, v němž nejsme spokojení.“

    Ehm… Přes dvěstětisíc lidí v této zemi dlouhodobě nemůže najít stabilní, seriózní práci, která by odpovídala jejich kvalifikaci. Další stovky tisíc dělají pomocné dělníky pod pochybnými „agenturami“, protože nic jiného nenašli. Další desítky tisíc dělají úplně „načerno“ a systém je v podstatě neeviduje ( různí brigádníci nebo prostitutky ), a další tisíce se živí krádežemi nebo vybíráním popelnic.
    Navzdory naivním článkům v mainstreamu mohu potvrdit, že na sprostém chování zaměstnavatelů k uchazečům o práci, ale i ke stávajícím zaměstnancům, se ani letos absolutně nic nezměnilo.
    Inzerce práce je dosud zaplevelena dávno neplatnými nabídkami, které značně zkreslují počet „volných“ míst ( když by chtěl někdo argumentovat třeba „statistikami“. )
    Na Ostravsku přichází personalistům na nabídku jednoho místa ( jak dělnického, tak THP ) v průměru kolem 45 odpovědí z nichž většina opravdu splňuje požadavky inzerátu. To je brutální převis poptávky nad nabídkou! Pozor na to! Nevěřte mainstreamu!

    • Stan • 28. října 2018

      Dobrá připomínka. A třeba námět na článek? Je pravda, že jsem vynechal jednu podstatnou věc – než zaměstnavatel dostane povolení najmout cizince, musí pracovní pozici nabídnout přes ÚP. Takže většina nabídek, především na méně kvalifikovanou práci, je úmyslně inzerovaná s takovými podmínkami, aby se na ni nikdo nepřihlásil a firma pak mohla najmout cizince. U těch kvalifikovanějších pozic je to pak v drtivé většině tak, že místo už je někomu slíbeno, zpravidla v rámci firmy, ale firma má v pravidlech, že na ně musí udělat výběrové řízení. Takže uchazeč o takové místo pak jezdí z konkurzu na konkurz a jenom utrácí peníze. A po několikátém konkurzu ho to buď přestane bavit, nebo mu dojdou peníze.

  • Irena • 28. října 2018

    No já bych k tomu podotkla, že to ulehčení náboru Ukrajinců právě ve Lvově nebude žádná náhoda. Punťa je rád, že naši vojáčci získávají bojové zkušenosti v Afghánistánu. Lvov je centrem Banderstánu na Ukrajině a tudíž centrem bojově skvěle zaškolených Banderovců (ale také lidí trpících díky těmto bojovým zkušenostem posttraumatickými poruchami ), kterým je tímto usnadňován pobyt v naší republice, kde mají víceúčelové použití jednak jako otroci a jednak jako vždy k akci připravená a organizovaná jednotka. Nemám nic proti Ukrajincům jako takovým, a vím, že Lvov se také nachází nejblíže k našim hranicím, tudíž je pro tamní osazenstvo nejlevnější k nám za prací dojíždět. To ale nic nemění na tom, že je to skutečné centrum Banderstánu. Navíc to dává tamním „ideově správně orientovaným“ lidem do rukou možnost odírat vydáváním povolenek na práci šmahem všechny Ukrajince.

  • Svoboda • 28. října 2018

    Taky nemám nic proti Ukrajincům, ale věc má háček. Nebo spíš několik. Za prvé jejich ochota pracovat za nižší mzdu snižuje celkovou hladinu mzdy běžnou pro některé profese, takže skutečně lze říct, že berou práci Čechům a není to zanedbatelné číslo, jsou to tisíce míst.
    Za druhé jsem měl možnost nedávno s několika mluvit a šokovalo mě, že v podstatě věří Porošenkovu mýtu o „ruské agresi“ na východě země.
    Za třetí je mi čerstvě blivno z tohodle : https://www.csfd.cz/film/617512-donbas/prehled/