Tereza Spencerová: Na Západ… k Východu!

…Číňané vlastní nebo mají podíl už ve slavném letišti Heathrow, v tradičních černých taxících, jimiž z letiště třeba pojedete, v Pizza Expressu, v jehož síti se možná zastavíte, v síti obchodů Harvey Nichols nebo House of Fraser, v hračkářství Hamleys, které si dobývá i náš český trh, v legendární cestovní kanceláři Thomas Cook, snad v každém druhém mrakodrapu, který uvidíte na Canary Wharf, a když přijdete na hotel, vězte, že čínské firmy nebudou v Británii jen vyrábět jadernou elektřinu, ale už dnes jim patří i 61 procent britské plynové rozvodné sítě, nemluvě snad o dvanáctiprocentním podílu v jednom z největších světových zpracovatelů hliníku, konglomerátu Rio Tinto…

Je vcelku přirozené, že se Evropa obecně – byť převážně jen slovně – začíná obávat čínské nákupní a investiční invaze, která kromě čistě lukrativních sfér míří i do strategických odvětví. Příkladem takového obchodu budiž třeba německý výrobce vysoce robotických technologií Kuka AG, který loni přešel do rukou čínského výrobce domácích spotřebičů Midea za 4,5 miliardy eur. A samostatnou kapitolu zcela oprávněných „evropských obav“ tvoří i čínská „chuť“ na zdejší přístavy. Podle údajů Journal of Commerce, tři největší čínské přístavní holdingy – Cosco Shipping, Shanghai International Port Group (SIPG) a China Merchants Port Holdings (CMPort) – jen za posledních pět let čtyřnásobně navýšily svou „přítomnost“ v zahraničí. Předtím investovaly do deseti zahraničních přístavů, nyní jsou už ve čtyřech desítkách. A Evropě udílejí obzvláštní pozornost. Cosco tak loni v létě koupilo 51 procent akcií španělského přístavního Noatum Port Holdings a nedávno oznámilo převzetí 100 procent akcií dánského Maersk v kontejnerovém terminálu v belgickém Zeebrugge. Většinu mají také ve správě přístavu v řeckém Pireu, 35 procent jim patří v terminálu Euromax v Rotterdamu, vlastní také několik terminálů v Itálii. A navrch ještě čínské konsorcium CCCC loni zvítězilo v tendru na výstavbu nového hlubokovodního kontejnerového terminálu v přístavu v Hamburku, který je jedním z nejstarších v Evropě…

***

Není proto žádným velkým překvapením, že čínská finanční invaze do Evropské unie a především do jejích jižních členů, kteří se potýkají s největšími finančními problémy, už generuje i politické důsledky. Řecko například zablokovalo plánované prohlášení EU odsuzující porušování lidských práv v Číně, které chtěl „Brusel“ přednést loni v létě na půdě OSN. Vzápětí pak EU péčí Řecka nebo Maďarska „utlumila“ i své stanovisko k rozhodnutí arbitrážního soudu v Haagu, který odmítl čínské nároky na ostrovy v Jihočínském moři. Koneckonců ani Emmanuel Macron nyní v Pekingu lidská práva nezmínil ani jednou. A Finsko mezitím „v klidu“ vypravilo svůj první „hedvábný“ vlak do Číny s nadějí, že se celý projekt může bez potíží proměnit v severskou větev OBOR. Na půli března svou premiéru na této trase mimochodem ohlásil i přístav v Amsterodamu…

Celý článek: Literární noviny

Stanův komentář: Povinná četba pro všechny, kteří tak usilovně bojují za naši prozápadní orientaci v době, kdy je kapitál Západu už z velké části vykoupen (a vyloupen) vyvolenými kosmopolity, čínskými „komunistickými“ kapitalisty a arabskými ropnými šejky. Bylo by však v této situaci správným řešením obrátit se k Východu?

Přejít do diskuze k článku 14 komentářů