Diskuze k článku


  • hudryper • 8. listopadu 2016

    4. listopadu 2016 – moje reakce na Orinokovu vzpomínku na Bory.

    Pan Umlauf se o skutečných vztazích uvnitř aktivu Charty vyjadřuje
    jasně : “ Havel byl demokrat, ale elitní, protože jen elitní
    demokraté mohou založit československou moderní státnost.“
    A to je to !
    Skutečně elitním demokratem byl Masaryk. Jeho asketismus byl
    přesným opakem Havlova osobního života. Drobný rozdíl mezi těmito
    elitními demokraty bude možná v tom,že zatímco Tomáš vyrůstal na
    Slovácku v chudé rodině diskrétně a uměřeně podporované z jakéhosi
    zdroje,Václav byl od malička součástí pražské finanční elity.
    Zatímco prezident Masaryk nabádal ulici slovy “ nebát se a nekrást “
    a také podle toho i žil, Václav si s materiálním zajištěním starosti
    ani v předprezidentském obdobích dělat nemusel.Měl navíc schopnost
    dočasně uvěřit i svým vlastním lžím a slibům,jež zcela nezodpovědně
    šířil,avšak na rozdíl od Masaryka společenskou morálku jen předstíral .
    Poté,co k jeho údivu před 27 léty reagovala ulice na jeho sliby a
    vypůjčený slogan „Pravda a láska …“ nadšeným zvoněním klíči,
    narostla našemu skromnému elitáři křídla. První,o co měl starost,
    byla obnova elitní lóže Rotary klub a omezení jemu nepříjemného
    vlivu Karla Kryla na společenským pohybem omámenou ulici !
    Po zvenčí odsouhlaseném slibu do včerejška vládnoucím
    normalizátorům,že se nebude účtovat a tím zajištění reálné podpory z
    řad funkcionářů KSČ,STB a jiných nomenklatur,pak už jen plnil přání
    svých evropských a hlavně amerických padronů. Ulicí hluboce pohrdal
    tím více,čím více jako jejich klientu rostla jeho mainsreamem
    propagovaná sláva. Nevím proč se mi při čtení pana Umlaufa vybavila
    knížka pana Jiřího Pehe „Tři tváře anděla“.

  • vymylimimozek • 9. listopadu 2016

    Mně se zase vybavila knížka Martina Harníčka ,,Sametový geroj.“

  • Sio • 9. listopadu 2016

    Podle ovocí jejich poznáte jich. Kavárna je Havlovým právoplatným dědicem.
    Zakladatel československé státnosti? Tahle propitá marionetka? To je nehoráznost. Od 17. listopadu je jen simulákrem sloužícím cílům všech, jen ne lidu Československa.
    A disidentství? Jak je to s tou valutovou podporou disidentů, kterou pro sebe spotřebovaly jejich elity?

  • Velekněz Ratata • 9. listopadu 2016

    Jako člověk, který s Havlem na těch Borech bručel, má padre Umlauf na svůj názor a osobní náhled svaté právo. Jen mi přijde (a třeba vidím něco, co není), že ten náhled je o dost rozostřenější, než je u něho jindy zvykem.

    Poctivě se snaží uchovat i něco ze „státotvorného Havla (což je ovšem práce pro vraha), zůstat u dichotomie „disident x president“ by mu zřejmě, na rozdíl od jiných, nejspíš přišlo ne zcela fér.

    Při tomto pietním přístupu výrazně počítá VH k dobru třeba rudolfinský projev. Ne že by tam Havel řekl nepravdu, ale už tady : lze kritiku privatizačních móresů oddělovat od osudu Lucerny a Chemapolu ?? To první by si mohl autenticky dovolit právě jen intelektuál, který sám privatizačně nezaskóroval na straně útěkářů před právníky a šiřitelů blbé nálady. Byla to kritika verbálně v pořádku, ale už ji vyslovoval elitář, i když jím třeba sám být vlastně nikdy nechtěl. Málo naplat, nemůžete mít obojí. Tady přece není řeč o Havlově duši, ale výslovně, z volby autora, o jeho přínosu k masarykovské tradici československé (demokratické) státnosti. Schválně zdůrazňuju to Rudolfinum, protože další zámlky ryze státnických mínusů VH (od pomlčkové války po obhajobu bombardování) jsou dost obligátní.

    A druhý moment: že protistrana taky nemá pravdu. No nemá, a pokud to Umlauf myslí tak, že svést všechen svrab na VH, havloidy a kavárnu je slabota a že VH z toho aspoň v určitém období svého života vychází jako chlap, na kterého by 99% jeho kritiků nemělo – na to těžko něco říct, kor Umlaufovi s jeho CV.

    Jenže zase – upřímně, pokud jde o nějaké vyvozování závěrů, co s tím ?? Nejsem Umlauf, ale taky znám situace, kdy se snadno sklouznete do pozice třídního nepřítele, a pokud chcete zkoušet přivést lidi ke vyváženému náhledu na cokoli, tak to je vůbec nejlepší příležitost. (S výhradou, že vyvažovat a kriticky myslet se zpravidla dá, dokud není čas jednat.) Taky je mi jasné, že k „protikavárně“ se nehlásí jen Rychlé šípy, ale na to se nemusí pitvat zásluhy VH (zásluhy o stát, ne dobré úmysly). Prostě plivat na mrtvolu by člověk neměl zcela bez ohledu na její zásluhy, toť vše. Protože ale politický diskurs samozřejmě VH nenechá na pokoji, tak se všechny ty argumenty budou stejně furt opakovat pro i proti, a to i v té nekritické zkratkové podobě. A tady, sorry, s tím pozitivním přínosem VH těžko mávat, a v oblasti zásluh o čs. státnost už vůbec ne.

  • orinoko • 9. listopadu 2016

    Asi to dneska rozstipnu jako kolega v práci , který naší kolegyni s obřím kolosem /dámy a panove , řecky se p.r.del řekne kolos/ … tak te na prázdné místo u stolu pristavil židli a zeptal se – Jedna bude stačit?

    Ergo … za pomoci trojclenky vyvozuji, ze Vena Prezidentista sedel za svého života na dvou zidlich. A to jak v době před kristem Zifcakem , tak i po něm.
    To je jen zdánlivy paradox. Nesměl by to totiž byt Vašek Havel, aby tomu mohlo byt jinak.
    Pred kristem Zifcakem to byl august a disident, pote disident a prezidentista.
    Který se na úplném závěru proměnil ve svého vlastního auGUSTA.
    Kdo dnes stekne po biotrhaku Odcházeni? … Tu hlínu jsem já osobně dodneska neviděl. Kolik to bylo vyhozenych melounu, aby Vašek mohl režírovat sam sebe?
    Aspoň jednou v životě! Sic. Jinak jeho existancialnim mottem nebyla žádná mravnost , to byl jenom existenciální obchodní artikl.
    A tomu podřídil vše. Já si myslím, ze dokonce i vlastni svědomí. Ale skvěle to uměl vysvětlovat. Těsně po Bilacich to ovšem nebyl žádný kumšt. Dneska by s tím uspěl asi tak jako aktuálně soudruzka Hitlery Clinton.
    Dneska ráno to v práci vrelo.

  • Kvalitni orinoko • 9. listopadu 2016

    Jedna velmi pozoruhodná myšlenka, kterou pronesl kolega v právo pote, co výsledky voleb v Emerice byly definitivni. –
    Jestli Trumpa v Americe někdo zastřelí, tak si o te zemi něco pomyslim. A to definitivně.

    Kdopak bude emerickym velvyslancem v Česku? Ze by Ivana Trump?
    Nějak si ji neumim predstavit v cele gay parády.
    A co česká TV kraksna v cele se slavným černým tvarohem?
    Zeman porazil emericke sapito v Česku, emericky volič dynastii emerickych Kimu v emerickem polibdiru … lide tomu se říká double homerun.
    A cesky Samet? Porazila ho velká emericka sametova revoluce. V listopadu. Ještě ze se to nestalo v rijnu.

  • racek • 9. listopadu 2016

    Jo Havel? Ten člověk mi čím dál víc připada s odstupem jako úplně zmatený človíček, který postoupil na místo na které opravdu nestačil. V prvních měsících a za převratu postupoval docela dobře. Pak se z něj stal supergénius a dělal koninu a podraz jeden za druhým. Když si vzpomenu na druhou volbu, to účelové zatčení Sládka jehož hlas překážel ke zvolení a ublížený Rudolfínský projev či vztah k USA a či farizejství ve vztahu lidských práv, opravdu jeho presidentská éra nebyla ničím, čím se mohl chlubit.

  • Velekněz Ratata • 9. listopadu 2016

    Jo, mně se z těch český reakcí ohromně líbil Kalousek, kouzelník nechtěného: prý doufá, že výroky Trumpa „z předvolební kampaně nebudou uvedeny do reality“. Zkrátka Doníku, pochlap se, buď politik jako já.

  • J. Hruška • 9. listopadu 2016

    Když už se o něčem takovém musíte bavit:
    Havel se stal modlou. No a modla se buď uctívá, nebo se do ní kope. Ve skutečnosti nestál za jedno ani za druhé.
    No a pro ty, kteří nemohou pochopit, jak to, že jim jeden čas mluvil z duše a potom najednou byl kdosi docela jiný: Pokd mohu soudit, zůstal celý život hodným, dobře vychovaným chlapečkem, který dojemně či roztomile odříkává to, čím se rodičům zavděčí. No a ti „rodiče“ či páníčci se během let měnili. Proto někdy mluvil z duše jedněm a pak zase jiným.

  • Gatta • 9. listopadu 2016

    O Havlovi jsem před listopadem 1989 věděl jen, že existuje, že je občas zavřenej a že se o něm nesmí nikde mluvit. První jeho mluvený projev jsem slyšel v prvních lisopadových dnech, kdy nic ještě nebylo jasné a jisté, a kdy na otázku zda večer na Václavák „Ano nebo Ne“ – brebtal něco o tom, že on nikoho nenavádí, ale že se tam on sám půjde projít jako svobodný občan a že je to každého věc, co udělá … Tím u mě tento „velký vůdce protikomunistické revoluce“ i skončil.
    Později jsem si už svůj názor na VH nebyl nucen opravovat k lepšímu, a tím mi pan Havel v životě nikdy nepřinesl ani žádné zklamané naděje.

  • zedd • 9. listopadu 2016

    @Velekněz Ratata: předvedl jste kostru dialogu, který jsem si dal už aspoň 50x.

    Lid – zvlášť ten středostavovský – zjevně k životu potřebuje ikony. Ta Havlovská je skoro skvělá. Katolíci to zvládli bravůrně – světec je vždycky mrtvý a oficiálně posvěcený. Protestantům tohle šidítko chybí a tak si svoje frustrace promítají do živých lidí.

    Za poslední 3 měsíce jsem byl svědkem tisíců nábožných adorací dvou osob, ze kterých je mi z každé zvlášť zle a do kupy jsem na tripu.

    Havel tulící se k Bushovi do toho perfektně zapadá. Ó, jak se v tom svobodném světě máme.

  • zedd • 9. listopadu 2016

    Mmch sledoval jsem ráno asi 3h zpravodajství ČRo a bylo to fakt hrozné. Mluvící hlavy sice sem tam mluvily rozumně – už se nemusí bát, že by je znova nepozvali – ale redaktorium se moc nebylo schopné vzpamatovat z šoku. Chudáci museli jistě zahodit hodiny připraveného materiálu a narychlo shánět cokoliv pozitivního na mouřenína – na našem vazalském vztahu se přece se změnou kormidelníka nic nemění.

    Bude kouzelné sledovat změnu větru v CZ mediálním rybníčku :)

  • Velekněz Ratata • 9. listopadu 2016

    @Gatta: já jsem měl toto v okamžiku, kdy VH z TV upejpavě prohlásil, že OF vzniká, ale že se nemáme bát, že to nebude žádná hrozná politická strana, jenom že to OF „za nás“ bude „občas tak trochu mluvit“, chmmm.

    Předcházela tomu podobná „Entfremdung“, kdy se lidi už rozcházeli listopadem zpod vocasu, a z balgónu ještě řečník (ne VH, nevím kdo to byl) zahlaholil, jak právě dostal zprávu ze Švajcu, kde profesor Šik dává dohromady tým nositelů Nobelovy ceny za ekonomiku, který postaví na nohy naše NH. Lidi kolem začali vyvádět, jako kdyby jim slíbili z TV DDR erotiku na dobrou noc a já se náhle cítil jako mladý blbec. Co bych za ten pocit ale dneska dal.