Uprchlícký rébus

Reklama


V souvislosti s příchodem cizinců ze Středního východu a Afriky do Evropy už bylo napsáno mnohé. Poslední měsíce dominuje zprávám takzvaná Balkánská cesta, která začíná na jihozápadním tureckém pobřeží, pokračuje přes řecký ostrov Lesbos do řeckého vnitrozemí a Makedonií do nitra Balkánu. Ten pro EU končí ve Spielefeldu ve  Štýrsku, odkud rakouské autobusy převážejí cizince, přirozeně ještě neregistrované, na pět bavorských hraničních přechodů. Odtud  domnělí utečenci pokračují do nitra Německa. Třetina jich stále zůstává neregistrována, podle bavorských pramenů tato denní třetina z asi 9 tisíc osob, které propustí hranice, mizí v moři německých, či evropských muslimů.

Vcelku není důležité, alespoň pro tuto chvíli, že podle zdrojů, které si předávají policejní orgány zemí EU, se jedna a táž osoba jmenuje řekněme Jahjá Ajjúb ve Slovinsku, a Ali Muhammad v Rakousku, a že uváděné datum narození oněch silných mladých mužů plných testosteronu schopných si dát míli sprintu do rakouského spielefeldského vnitrozemí je z velké většiny 1. 1. 1995, potažmo 1.1.1996. Není jejich vinou, že v jejich domovech se nevedou přesné matriky, či matriky vůbec. Neboli, jak správně podotkl prezident Miloš Zeman v interview Blesku: přicházející „jsou všichni  Gogo“, jak zazní v české komediální klasice Čtyři vraždy stačí, drahoušku.

Co za podstatné, nepochopitelné a tudíž záhadné považuji, je to, že vídeňské letiště Schwechat denně na příletech a odletech odbaví více než 60.000 cestujících, slovy: šedesát tisíc, což zní neuvěřitelně, a přitom každý cestující je kontrolován, identifikován, je mu odbaveno, především bezpečnostně, zavazadlo na příslušnou palubu jeho dopravce, a i on sám je proskenován a téměř premedicinsky vyšetřen- skener výše teploty, kvůli horečkám (ebola) a agresivity (možné). Samotné vídeňské letiště odbaví takto ročně téměř 23 milionů osob. Pro srovnání to ruzyňské v Praze  přibližně 10 milionů  pasažérů ročně, pokud bereme čerstvý údaj za první pololetí  roku 2015, který činil 5, 250.000 osob. Je vidět, že i na malém prostoru si s číslem devět až deset tisíc osob umějí poradit během několika hodin.

To ostatně dokáží i Saúdové, mající v údolí Míná  u Mekky statisíce vyhřívaných a chlazených stanů s WC a sprchou pro miliony poutníků, mířících během krátkého období do Arábie k vykonání posvátné  poutě. Protože směrná čísla poutníků pro jednotlivé země jsou zhruba padesátitisícová, při počtu muslimských zemí od Senegalu po Irian-Jaja jde o gigantický úkol – přijmout a odbavit je na několika letištích v blízkosti saúdské Džiddy. Kontrola příchozích tedy je možná, přestože se všichni brání plotům, nasazení rozpuštěného Grenzschutzu, tedy pohraničníků ve službách  Německa, či jiných.  Je ovšem otázkou pro záhadology, proč z tisíců expertů na provozy všech evropských leteckých přístavů politici nesestaví tým, který by parametry Schwechatu, nebo letiště v Praze jednoduše replikoval. Nebo snad i o kontrolách na letišti Václava Havla lidskoprávníci křičí, že jsou rasistické? Nikoli. Jsou profesionální. Na rozdíl od  zmatených výkonů politiků v Evropě.

Přejít do diskuze k článku 38 komentářů