Vše probíhá dle plánu

Všechno je v pořádku, všechno je jak má být

Padesát devět Tomahavků, prý anglické výroby, trošku poničilo syrské letiště a zabilo čtyři lidi. Tereza Spencerová spočetla, že na zavraždění jednoho Syřana na letišti bylo použito 14,75 tomahavků v ceně 1,6 milionu dolarů za kus. To je pěkná suma financí, že? Dnes jsem se zase dočetl, že z těch 59 amerických střel s plochou dráhou letu doletělo až do syrské letecké základny Šajrát pouze 23, ostatní spadly do moře či kdovíkam.

Ještě v den před útokem se zdálo, že Trumpa si dosadil do Bílého domu samotný Putin. Tato zpráva, nejenom z Britských listů, nýbrž i z televize a většiny novin, se tedy ukázala lichá. Kája Dolejší dokonce přesvědčoval čtenáře, že Putin si Trumpa zpracovával pro své zájmy už nejméně deset let. Pokud by si Putin skutečně vychovával po tak dlouhou dobu svého agenta, tak musel být po náletu na syrské letiště velice zklamán. Trump tedy Putina rozčaroval a zpronevěřil se. Můžeme konstatovat, že president USA Putinův agent (už) není, možná ale do jeho okruhu, k jeho blízkým spolupracovníkům Putin nasadil agentku jako nenápadnou uklízečku hovořící pouze rusky.

Agresi do Sýrie ovšem s neskrývaným nadšením přivítali všichni dosavadní odpůrci prezidenta USA v čele s McCainem. Všichni američtí jestřábové jako Lindsey Graham, Paul Ryan, Marco Rubio, Bill Nelson a Nancy Pelosiová hýkali nadšením. Útok USA přivítala také Velká Británie, Francie, Izrael a Saúdská Arábie. Jean Claude Junker, předseda Rady EU, také podpořil Washington v útoku proti Sýrii. Šéf britské diplomacie Boris Johnson prohlásil, že viděl důkazy toho, že se režim syrského prezidenta Bašéra Asada podílel na chemickém útoku v Idlíbu. Stanovisko polské vlády: „USA jsou garantem světového pořádku. Jsou chvíle, kdy je třeba konat.“ Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) doufá, že „rychlá reakce amerického prezidenta Donalda Trumpa pomůže tomu, aby se v Sýrii už neopakovaly útoky chemickými zbraněmi. Nasazení těchto zbraní je nepřijatelný zločin. Není možné tolerovat použití chemických zbraní nikomu a nikde na světě.“ A samozřejmě se přidali k obdivu i čeští nedočkavci války, dříve se jim říkalo váleční štváči, jako např. Michail Romancov: „No konečně. Toto mělo přijít už před lety.“ Za dobrou zprávu to považuje šéf ODS Petr Fiala, Ivan Gabal (KDU-ČSL), Gazdík, Pospíšil a mnoho dalších militaristických politiků a žurnalistů.

Ještě před pátečním útokem to chvílemi vypadalo, že prezident Trump bude přece jen odvolán jako agent Putina, či jako psychicky nemocný a podobně. Byl nucen se bránit. První uklidnil vojensko-průmyslový komplex. Řekl válečným oligarchům asi toto: „Podívejte, navýšil jsem vám rozpočet na válečné účely o vyšší částku, než má celkově na obranu samotné Rusko. Co byste ještě chtěli?“ Vojensko-průmyslový komplex tím byl saturován, neboť zisky budou i nadále bezproblémově plynout. Podnikatelé v oboru vraždění byli uklidněni a s nějakými útoky proti prezidentovi přestali.

Druhá velice dobře promyšlená akce bylo to bombardování syrského letiště. Myslím si, že bylo taktéž záměrem, aby dvě třetiny tomahavků do cíle nedoletěly. Co asi Trump pronesl ke generalitě: „Dvě třetiny raket nedoletí do cíle, okamžitě zrušit kontrakt s anglickou firmou, jejich tomahavky nestojí za nic, ať vrátí penízky.“ No a udělá navíc oprávněnou čistku v generalitě. Samotné bombardování naprosto zklidnilo i McCaina, který s neskrývaným zanícením přivítal jeho tak oblíbené bombardování. Takže ze strany válečníků má už president pokoj. No a pokud proti němu začnou znovanějak pindat, tož Trump nechá někde něco vybombardovat. Trump svým odpůrcům odebral veškerou munici. Těmito tahy sice ztratil určitý počet mírumilovných příznivců, ale to je zanedbatelné, naprosto nevýznamné, rozhodující je fakt, že si naklonil na svou stranu válkychtivé osobnosti. A když ještě tak bokem pronáší: „Podívejte se na Obamu a Clintonovou, ani na Ukrajině se jim nepodařilo rozpoutat pořádný konflikt s Ruskem, zato já můžu klidně už třeba zítra.“ Stačilo jedno bombardování a všichni jeho zapřisáhlí odpůrci otočili a mají ho za hrdinu. Ještě předevčírem mu nemohli přijít na jméno a dnes po bombardování je geroj. Trump tohle vše dělá s rozmyslem, nikoliv náladově a nepředvídatelně. Tyhle tahy mu určitě poradil (nařídil?) Putin.

Nebo je to všechno úplně jinak? Co když Putin nařídil Islámskému státu, aby použili otravný plyn a svedli to na Assada? Přece až budou předloženy definitivní důkazy, že plyn použili Isilovci, tož to bude Trump s jeho přisluhovači absolutně zesměšněn a znemožněn. Co by bylo na tom divného? Takové vyústění by se mně docela líbilo. I když jak obvykle, by se to asi zahrálo do autu. Docela zajímavé je čínské prohlášení: „Čína nikdy nezasahuje do vnitřních záležitostí jiných zemí. Syrský prezident byl zvolen syrským lidem a my tento výběr respektujeme.“

***

Závěrem pár trošku morbidních vět.

Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení je sepsaná v jazycích anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, je uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Dáno v Paříži dne 13. ledna 1993.

Takže lidumilní politikové zakázali používat chemické zbraně (bojové chemické látky), protože tímto plynem zasažený člověk zemře, přestane dýchat, většinou do pěti minut. Kupodivu ale nezakázali vraždění jiným pomalejším způsobem, třeba obyčejný běžný ruční granát dokáže snadno roztrhat břicho, střeva a vnitřnosti z člověka vyhřeznou, a pokud není okamžitá lékařská pomoc, člověk zmírá půlhodinu, hodinu, půl dne či celý den. Podobně zmírá i člověk na obyčejný průstřel hrudníku, na utržené končetiny apod. V Hirošimě kvůli obrovskému vedru skákali obyvatelé do řeky, nepomohli si, neboť voda v řece byla vařící. Práškování napalmem třeba ve Vietnamu způsobovalo velice bolestivou smrt dlouhou dobu, celé týdny. (Napalm byl vyvinut v roce 1943 skupinou amerických chemiků vedenou harvardským chemikem Louisem Fieserem. Hoří pomalu, pevně lne k místu, na které dopadl. Ze zkušeností z druhé světové války vyplynulo, že zápalné pumy způsobí až trojnásobnou škodu oproti tříštivo-trhavým pumám stejné hmotnosti.)

Jaké důvody vedly ony politiky k zákazu chemických zbraní (bojových chemických látek) ale nikoliv k zákazu samopalů, děl, tanků, bomb? Hlavním důvodem je fakt, že jejich výroba je velmi levná a dají se vyrobit i doma v kuchyni, takže z toho neplynou skoro žádné zisky. Kdežto vyrobit flinty, houfnice, bombardéry, křižníky, pumy je docela nákladné a tudíž také velice ziskové.

Insekticid Cyklon B, který měl IG Farben (I.G. Farbenindustrie) patentován, způsoboval smrt tak do tří minut. Dnes je zakázán. Kdežto takový napalm, to je věcička, se používá dodnes běžně, zajisté už zmodernizován a vylepšen.

Představme si teoreticky situaci, že jsme v Treblince a dostaneme volbu. Můžeme si vybrat smrt buď plynem Cyklon B nebo napalmem, co bychom si asi vybrali? Já tedy ten zakázaný cyklon B. Sobotka a demokrati by si určitě vybrali napalm, ten je pořád demokratický, kdežto plyn je totalitní, nacistický, Hitlerův, Saddámův, Asadův a podobných ne-demokratů. Přece umírat zasažen napalmem je demokratické, kdežto cyklonem je totalitní a fašistické. Tož teda já bych si vybral ten nedemokratický konec.