Deset otázek pro Eurovolby 2014: ODS

Zaslali jsme otázky lídrům stran, které kandidují v květnových volbách do Evropského parlamentu. Odpovědi zveřejňujeme v tom pořadí, v jakém nám byly zaslány. Odpovědi nejsou redigovány po jazykové stránce.


 
 

Jan Zahradil, ODS:

1. Jaký je názor vaší politické strany či politického hnutí na přijetí eura a vstup ČR do Evrospkého stabilizačního mechanismu (ESM)?

ODS přijmutí eura v ČR odmítá. Vstup do eurozóny by znamenal převzít závazky za dluhy cizích zemí až ve výši 350 miliard korun. Mechanismus ESM se týká zemí eurozóny, tedy ne ČR. ODS vždy razila názor, že nebude bránit jiným v hlubší integraci – pokud nebude sama nucena je povinně následovat. Účast v ESM je přesně tenhle případ. Kdo chce platit do ESM, ať si klidně platí, my mu v tom bránit nebudeme.

2. Jak v případě úspěchu vaší politické strany či politického hnutí budete hlasovat v případném hlasování o rozšíření EU o další kandidátské země, konkrétně Turecko a Ukrajinu?

Obecně vstup dalších zemí do EU podporujeme. Pokud země získala statut kandidáta, měla by mít možnost projít negociačním procesem, za stejných podmínek, jako ostatní kandidátské země. Ale vstup Turecka nebo Ukrajiny v příští dekádě nepředpokládáme, a to vzhledem i k současné vnitropolitické situaci.

3. Jaký názor máte na užší vojenskou spolupráci České republiky s USA mimo rámec EU a NATO ve vojenské oblasti, případně dislokaci prvků americké protiraketové obrany na území České republiky? (radar v Brdech, dislokace raket, operační řídící centrum, zpravodajská spolupráce, apod.)

USA jsou náš strategický partner a umístění protiraketové základny jsme vždy podporovali. Pokud sledujeme situaci na Ukrajině a především pak na Krymu, je jasné, že odmítání základny bylo velkou geostrategickou chybou.


4. Jak se bude vaše strana po případně úspěšných volbách chtít vypořádat s „deficitem demokracie” v EU? Jaká opatření navrhnete či podpoříte na omezení moci korporátních lobbistů?

Deficit demokracie je v EU systémová záležitost, a nelze ho změnit jedním či dvěma rozhodnutími. V EU prostě neexistuje jednotný evropský politický zájem, a proto neexistuje žádný jednotný evropský politický lid, tzv. Demos. Z tohoto důvodu to budou i nadále národní parlamenty a vlády, které mají od občanů přímý mandát a budou tedy požívat větší legitimity. Jediný způsob, jak zmenšit deficit demokracie, je navrátit více rozhodování na národní úroveň. Lobbismus, nejen korporátní, k politice patří a pokud se drží v rámci etických a morálních pravidel, tak není nutně na škodu. Přináší pohled, jak vnímají firmy, neziskové organizace a občané návrhy zákonů. Co musíme omezit, je možnost některých lobbistů za peníze prosazovat konkrétní legislativu ve prospěch jedné firmy.


5. Jak se v případě, že uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, postavíte k aféře s odposlechy NSA?

Řešením obdobných problémů není konfrontace, nakonec, jak se ukazuje, nebyly ony odposlechy jednostrannou akcí NSA, ale podílely se na nich částečně i zpravodajské služby evropských zemí. Odposlechy sehrály svou pozitivní roli v  boji proti organizované kriminalitě a terorismu. Co je ale důležité, je umět skloubit ochranu privátní sféry každého občana s bojem proti kriminalitě. To se bohužel Američanům nepovedlo a rovnováha se jim vychýlila, to je potřeba v dialogu napravit. Teprve pokud by dialog neuspěl, měli bychom uvažovat o dalších krocích.


6. V případě, že uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, jaké stanovisko v Evropském parlamentu zaujmete k dohodám:

a) SWIFT II o hromadném předávání bankovních údajů z EU do Spojených států,

b) Dohodě EU s USA o předávání osobních údajů cestujících,

c) Obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA),

d) připravované Transatlantické dohodě o volném obchodu mezi USA a EU (TAFTA)?

Dohoda TTIP (nikoliv TAFTA) o transatlantické zóně volného obchodu má obrovský potenciál odbourat celní i necelní bariéry, podpořit růst naší ekonomiky a hlavně vytvořit nová pracovní místa. Jednání jsou teprve na začátku a nemá tedy smysl strašit všelijakými spikleneckými teoriemi či katastrofickými scénáři. Uvidíme, jak bude výsledná dohoda vypadat a podle toho se rozhodneme, jak o ní budeme hlasovat. ACTA je v současné době zmražena a není žádná indicie o jejím oživení a novém projednání v Evropském parlamentu. Dohody Swift II i o předávání údajů cestujících jsou již schváleny a nový parlament tedy nebude mít možnost o nich znova rozhodovat.


7. Jaký je názor vaší politické strany či politického hnutí na současný zbrojní zákon, tedy Zákon o zbraních 119/2002 Sb. ve znění pozdějších novelizací?

Zákony často nemůžou vyhovět všem, držitelé zbraní nebo myslivci můžou současnou úroveň regulace považovat za vysokou, jiní občané by zase uvítali více regulace. My považujeme současný právní stav za slušný kompromis a neuvažovali bychom o změně.


8. Považuje vaše politická strana či politické hnutí zákonná ustanovení KRAJNÍ NOUZE dle §28 tr. zákoníku a  NUTNÁ OBRANA dle § 29 tr.zákoníku za dostačující a odpovídající současné situaci? (http://www.mujglock.com/krajni-nouze.htmlhttp://www.mujglock.com/nutna-obrana.html )

Obdobně jako u předchozí otázky bych se klonil k tomu neměnit unáhleně současný právní stav, který je v celku vyvážený, aby byl akceptovatelný pro celou společnost, což u těchto citlivých otázek považuji za nutnost.


9. V případě, že uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, jaké zaujmete stanovisko k represivní protizbraňové politice eurokomisařky Cecilie Malmström

ODS se staví vůči nadměrné byrokracii a přesunu dalších pravomocí na nadnárodní úroveň . V tomto směru nám připadá také zbytečné případně dále omezovat držení zbraní nad rámec naší národní legislativy.


10.  Od roku 2009 zavedla Kanada jednostranně pro občany České republiky vízovou povinnost, která navzdory mnoha jednáním o jejím odstranění stále platí. V případě, že uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, budete se dožadovat klauzule solidarity se všemi důsledky, tedy recipročního zavedení víz pro občany Kanady od všech států Evropské unie, nebo současný asymetrický stav vůči občanům České republiky považujete za záležitost českých státních orgánů?

My jsem v Evropském parlamentu na Kanadu tlačili několikrát, aby došlo k zrušení vízové povinnosti pro české občany. Nejproduktivnějším se ukazovalo vnášet toto téma do projednávání dohody o ekonomické spolupráci. Ačkoliv existovala diplomatická podpora ze strany EU, bylo ve výsledku jasné, že přímé podpory v formě recipročního zavedení víz pro Kanadu od ostatních členských států EU se nedočkáme. Ostatní země na tom prostě nemají zájem, solidarita mezi státy EU v tomto ohledu nefunguje. Jsem ale velmi rád, že se podařilo dohody s Kanadou nakonec dosáhnout na národní úrovni, silou české diplomacie, a naši občané již víza nepotřebují.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments