Když před volbami levice navrhovala jako součást receptů na řešení krize i mírné zvýšení daní, tak to bylo pravicovými politiky a médii velmi pečlivě analyzováno a obecný názor zněl jasně. Jde jen o šikanu, která hlavně nic nepřinese, protože to stejně všichni ofixlují a vyšší daně neodvedou.
Nyní ale máme po volbách a efekt zvyšování přímých daní je trochu jiný. Ještě před nedávnem navrhovaná koaliční stovka od každého na povodně byla brána jako jasný příjem státu a celkový příjem je vyčíslený na pět miliard. I přes zarputilé hledání jsem nikde nenašel jediné zpochybnění této částky, kde by se operovalo s předvolebními argumenty, jak vyšší daň stejně nemá efekt a co více jak strašidelně zabrzdí hospodářství. Nu což, když zvedá daně pravice, tak se to jasně vyplatí a není důvod psát každodenní ságy proti hnusnému okrádání občanů.
Zajímavým okrajovým doplňkem je i aktuální kličkování druhého vítěze voleb, neboli premiéra Nečase. Vyšší daň nejdříve podpořil, ale nyní, asi v rámci potřeby se vymezit před komunálními volbami, úplně otočil. Měřeno stejným metrem jako ještě před pár měsíci, jde samozřejmě o naprosto nedůvěryhodného a zločinného politika, kterému se nesmí ani podat ruku a měla by se začít vypichovat jeho bradavice na krku.
Kouzelná byla také jeho dřívější argumentace ve prospěch plošné stovky, mělo přeci jít jen o krabičku cigaret a pár piv. Jde o osvědčený pravicový argument, který rádi přebírají i novináři – poplatky u lékaře také přepočítávali na piva a cigára.
Nu což, jestli toto promlouvá k české veřejnosti, tak nyní by například mohlo být oprávněným argumentem pro zavedení progresivní daně například toto: "Pokud se zvedne daň, tak si holt někteří nekoupí krabici kubánských doutníků a několik lahví archivních vín. Tak nemají důvod remcat."
A že ne každý si zrovna toto kupuje? No a co, u cigár a piva se také počítá jen s laciným efektem, a ne s racionální argumentací.
Převzato z Modré šance
