Egyptská sociální krize: Zlatý důl pro investory a spekulanty na Wall Street




Únor 6, 2011


Mubarakovo rozhodnutí neabdikovat bylo rozhodnuto v úzké spolupráci s Washingtonem. Vláda USA včetně americké zpravodajské služby pečlivě vyhodnotila možné scénáře. Kdyby Washington dal Mubarakovi pokyn odejít, byl by okamžitě uposlechl. 

 

Jeho rozhodnutí neodstoupit nezakrytě slouží zájmům USA. Vytváří tak situaci sociálního chaosu a politické lhostejnosti, což zase vytváří vakuum v rozhodování na úrovni vlády.

 

Pokračující společenská krize vede i k masivnímu odlivu finančního kapitálu. Konkrétně to znamená, že egyptské oficiální devizové rezervy jsou zabavovány významnými finančními institucemi.

 

Vyloupení finančního bohatství země je nedílnou součástí makroekonomického programu. Nově vytvořená vláda na příkaz  Washingtonu neuskutečnila konkrétní kroky k odříznutí masivního odtoku finančního kapitálu. Prodloužená sociální krize znamená, že velké objemy peněz budou vyvedeny pryč.

 

Egyptská centrální banka podle oficiálních zdrojů vlastnila (ještě před protestním hnutím) 36 miliard dolarů v devizových rezervách, a také dalších 21 miliard dolarů vkladů u mezinárodních bankovních institucí, které tvoří takzvané "neoficiální rezervy." (Reuters, 30. leden 2011).

 

Vnější zadlužení Egypta, který se zvýšilo v posledních pěti letech více než o padesát procent, je v řádu 34,1 miliard USD (2009). To znamená, že tyto rezervy Centrální banky jsou de facto založeny na vypůjčených penězích.

 

V počátku roku 2010 byl velký příliv  peněžních vkladů do egyptských vládních dluhopisů.

 

Devizy, které proudí do země, jsou měněny za egyptské libry (EGP), které jsou potom používány investory a spekulanty k nákupu vysoce výnosných státních cenných papírů a obligací (vedených v egyptských librách) s krátkodobou úrokovou sazbou v řádu 10 %.

 

Na počátku protestního hnutí vyskočily úrokové sazby dlouhodobých státních dluhopisů na 7,2 procenta (viz Bloomberg 2.1.2011).

 

Na počátku krize vlastnili zahraniční investoři asi za 25 miliard USD egyptských státních obligací a státních dluhopisů, téměř pětinu celkového trhu krátkodobých obligací, a asi 40 procent akcií domácího trhu. Zahraniční investoři také představovali asi 17 procent obratu na akciovém trhu a drželi asi 5 až 6 miliard USD v  egyptských akciích.

 

Podle ujednání s MMF není Egyptu povoleno kontrolovat pohyb na  zahraničních burzách. Tato žhavá finanční deposita v očekávání devalvace egyptské libry nyní opouštějí zemi. Ve dnech, které předcházely Mubarakovu proslovu, probíhal únik kapitálu v objemu  několik set milionů dolarů denně. 

 

Hořkou ironií je, že Egypt má  na jedné straně 21 miliard USD vkladů v komerčních bankách jako "neoficiální rezervu" na jedné straně, zatímco komerční banky drží 25 bilionů USD dluhopisů v egyptských  librách s výnosem 10 %. Naznačuje to, že Egypt si financuje vlastní zadluženost. 

 

Protestní hnutí začalo v den, kdy byly banky  uzavřené. Zatím co uzavření burzy v Káhiře a domácího bankovního systému dočasně zaklaplo odliv finančního kapitálu, k velkým částkám odlivu  kapitálu, řízenému  významnými finančními institucemi, došlo ve dnech před vznikem  protestního hnutí.

 

Egyptský bankovní systém byl znovu aktivován 5. února, což vedlo  k obnovení úniku kapitálu s následky vyčerpávání rezervy centrální banky a s příslušným nárůstem egyptského zahraničního dluhu.

 

Je navržena devalvace nejméně 20 procent. Podle pracovníků divize nových trhů banky UBS  by "egyptská libra by mohla snadno klesnout možná i o dalších 50 procent na 9 EGP za 1 USD". (viz FT.com  z 1. února 2010)

 

Devalvace více než deseti procent by způsobila sociální nepokoje: domácí ceny potravin jsou vázány na dolar. Dojde-li k silné devalvaci egyptské libry, vyvolá to nevyhnutelně obnovené zvyšování  základních cen potravin,  což dále prohloubí zbídačování.

 

Scénář devalvace měny, rostoucí vnější zadluženost spolu s obnoveným balíkem úsporných opatření podle doporučení MMF povede nevyhnutně ke zvýraznění sociální krize a k nové vlně protestů.

 

Nově jmenovaný ministr financí Samir Radwan  je pevně oddán Washingtonské dohodě, která vedla k ožebračení egyptského národa. V protikladném prohlášení ze 3. února Radwan potvrdil, že „vláda nebude omezovat dotace ani v případě, že globální ceny potravin a surovin půjdou nahoru. Veřejné výdaje budou použity jako nástroj k dosažení sociální spravedlnosti," řekl na tiskové konferenci v Káhiře. (viz Bloomberg, 5. února 2011)

 

Radwan dodržuje pokyny MMF a Světové banky – proti úniku kapitálu nebudou provedena žádná opatření. Centrální banka zajistí převod horkých vkladů významných zahraničních finančních institucí na tvrdou měnu. Finanční prostředky Centrální banky budou prostě vypleněny. 

 

V důsledku úniku  finančního kapitálu, bude domácí dluh převeden na zahraniční dluh, což přivede zemi do smrtícího objeti zahraničních věřitelů:

 

Radwan řekl, že Egypt bude respektovat své dlužní úpisy a požádal zahraniční investory, aby zůstali v Egyptě. "Všechny závazky vůči cenným dluhopisům budou včas plněny“ řekl Radwan 4. února v telefonním rozhovoru z Káhiry. „Nepřipustíme prodlevu v našich povinnostech." (viz Bloomberg, 5. února 2011)

 

Hořkou ironií je, že Mubarakovo rozhodnutí, že zůstane se souhlasem Washingtonu  hlavou státu,  slouží zájmům institucionálních investorů, obchodníků s měnou a spekulantů.

 

Finanční rozklad, rostoucí zadlužení a rychle rostoucí ceny potravin – to vše  znamená, že dříve, než dojde k "demokratickým" volbám, bude Egypt postrčen do svěrací kazajky nového souboru podmínek MMF.

 

Převzato z Global research    

Překlad: Clair, onlooker

 

Foto: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments