Jak známo, ke každým volbám se dostavují v zásadě dva druhy lidí.
O prvním je škoda mluvit, protože jde převážně o nevzdělané, málo úspěšné, ohavně stárnoucí, nevkusně oblečené a celkově nesympatické jedince, přátele dávných pořádků. Často ze zaostalých vesnic a pralesních osad, vzdálených světelné roky od kavárny Slavia. Těm stačí nabídnout korálky, barevná sklíčka nebo buřt, a propuknou ihned v radostné křepčení jako děti. Když jim slíbíte třicet korun, stanou se vašimi oddanými otroky a víc už je nezajímá. Vůbec je netrápí, jakou paseku nadělá chybějící souhrn tak mizerných sumiček v rozpočtu, a hlavně v již rozjetých zakázkách pro sponzory vládních stran. Půllitr jim byl vždy milejší než vlastní zdraví. Pár drobných víc, než prosperita všech politických podnikatelů a skrytých akcionářů – soli naší země.
Kdo usiluje o vyšší cíle, jako je kupříkladu řízení státu, takových hlasů se přímo štítí!
A cílí raději na lepší polovinu občanů…
Ta má mnohem hlubší vědomosti, širší rozhled, nenechá se obloudit lacinými hesly a nastraženým lízátkem. Rozhoduje se rozumově, zodpovědně, dospěle. Je těžké ji oslovit, protože každou kampaň poměřuje s nedůvěrou a odstupem. Uspět můžete pouze s propracovanými tezemi, přesvědčivými argumenty… nebo naopak dokonalou pitomostí, která dá najevo, že nastal čas si intelektuálně zalumpačit. Objevit na chvíli třicetikorunového divocha v sobě.
ODS proto letos billboardy opatřila sadou krátkých, důmyslně kostrbatých rýmů, velebících pravici. Z výsledku těžko soudit, zda si na výpomoc přizvala zvlášť odvázaného kreativce, finalisty celostátní soutěže předškoláků ‚Veršík jedna báseň‘, nebo Daniela Landu v jeho nejskvělejší formě. Vychutnejte sami: „Prvňáčci i anglicky mluvící? Proto volím pravici.“ „Nechci komáry na špici, proto volím pravici.“ Nelze ovšem vyloučit, že se nápad vylíhl přímo v partajní centrále, kdy grémium (kafe v konvici / právě vařící) zase jednou dalo hlavy dohromady. Rýmotvorný potenciál slova pravice ještě zdaleka není vyčerpán, žhavý finiš kampaně tak snad oživí i výrazy „opice, kubice, slepice“ (při představování osobností) a „neštovice, příjice“ (až dojde na programový přínos strany).
„Promiňte, kritici, dál volím pravici!“ vtírá se ODS, a volič své dospělé a vyzrálé „kiš, kiš“ nad urnou už v duchu dodá sám.
Štáb TOP09 se nedal zahanbit, oprášil svého maskota na mnoho použití, a dal mu ušít další z komických převleků. Stranu místo pankáče nově zastupuje agent 009 s povolením usínat. Berg. Schwarzen Berg. Podepřít, netřepat! Zatím zůstává v tajnosti, kdo se ujme role Bond girl. Úloha ženy vamp by jistě slušela místopředsedkyni Langšádlové. Případně by mohla zabodovat i zasloužilá vojanda Vlasta. Jisté je, že úkol je splněn – starý pán si opět uměl udělat legraci sám ze sebe… to je úžasné! Cílová skupina se plácá smíchy do kolen, připichuje placky, vylepuje plakátky, a vůbec jí nepřipadá zvláštní, jak moc se to podobá opovrhovanému radostnému křepčení bez důvodu.
Až přijde den D, dospělý volič za plentou přeměří okem ostříže místnost, a okamžitě odhadne, koho z přítomných by bylo ‚v zájmu republiky‘ nejlépe odprásknout. Možná sepne prsty do neviditelné pistolky a dopřeje si tiché, klukovské „pif-paf“. Jaká úleva!
Převzato z blogu autora