Podle odborů se česká ekonomika ze stagnace nedostane dříve než v roce 2016. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) nepředpokládá citelnější oživení, pro letošek očekává hospodářský růst do jednoho procenta. O výhledu české ekonomiky v roce 2014 hovořily Esondy.cz s makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Ungermanem.
Jak odhadujete výhled české ekonomiky pro letošní rok? Předpokládáte její růst? V jakých hodnotách by se mohl pohybovat?
Náš odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce se opírá především o analýzu státního rozpočtu na letošní rok a také analýzu rozpočtu z minulého roku. Z ní vyplývá, že v minulém roce byly kráceny především výdaje rozpočtu na investice a nakonec i na spotřebu. To podle našeho názoru nevytváří příznivé předpoklady pro růst ekonomiky v letošním roce. I případné navýšení investic, které předpokládá návrh letošního rozpočtu, nebude pravděpodobně stačit k tomu, aby výrazněji pomohlo podpořit růst ekonomiky v letošním roce. Navíc nevidíme zatím nikde ani výraznější stimuly k investicím soukromého sektoru.
Stejně tak i soukromá spotřeba, která se oživila výprodejovými akcemi v závěru minulého roku, pravděpodobně v letošním roce příliš neporoste. Část nákupního potenciálu obyvatelstva se vyčerpala v roce minulém. Navíc opět zrychlilo tempo růstu cen – vlivem řízené devalvace české koruny – a přitom současně nedochází k růstu příjmů obyvatelstva. Proto celkově můžeme hovořit spíše o stagnaci spotřeby než o jejím růstu.
Z tohoto pohledu proto nesdílíme optimismus některých prognóz hovořících o výstupu ze současné krize.
Je však také nutno dodat, že dva minulé roky – 2012 a 2013 – stlačily ekonomiku do poměrně nízké úrovně, že sotva si představit její další významnější pokles. Vzato pouze opticky – může v příštím roce dojít k jejímu růstu tím, že budou dosažené výsledky poměřovány k nízkému základu.
Nicméně, podle našeho názoru lze s největší pravděpodobností počítat s určitou stagnací – což může být i růst do 1 %. V našem pojetí však takový růst je v podstatě na úrovni statistické chyby a nemůže znamenat nějaký výraznější efekt z hlediska snížení nezaměstnanosti či zlepšení životní úrovně obyvatel.
Snad k tomu jen malou připomínku – abychom si uvědomili velikost či hloubku současné krize. Podle našich propočtů – bude hrubý domácí produkt dosažený v minulém roce zhruba na úrovni roku 2007 – tedy souhrnný výstup ekonomiky je po šesti letech kvantitativně stejný. K tomu dodejme, abychom předešli případným námitkám, že přirozeně se v uplynulých šesti letech proměnila struktura ekonomického výstupu – nicméně měřeno kvantitativně je tento výstup stejně velký jako před šesti lety.
Právě tato skutečnost – že ekonomika nevzrostla po dobu šesti let – nejlépe charakterizuje hloubku a charakter současné krize. Z toho, doufám, také vyplývá, že ani cesta z této krize nemůže být snadná a krátká. Naopak, bude to trvat ještě několik let…
Export českých firem roste, loni v listopadu dokonce dosáhl rekordních hodnot. Lze předpokládat, že se bude exportu dařit i letos? Jaký dopad na něj podle Vás bude mít intervence ČNB za oslabení koruny?
Český export bude v minulém roce skutečně nejvyšší v historii. Především však bude historicky nejvyšší aktivní saldo zahraničního obchodu, tedy přebytek exportu nad importem. V minulém roce dosáhne bezmála desetiny hrubého domácího produktu.
To je velmi vysoká hodnota a neumím si dost dobře představit, že by se toto aktivum mohlo dále nějak výrazně zvýšit. Z tohoto pohledu je intervence ČNB na znehodnocení kurzu české koruny zcela zbytečná.
Řízená devalvace měny se nedělá tam, kde je vysoké aktivum zahraničního obchodu. Podle ČNB je důvodem devalvace snaha rozpohybovat ceny, tedy zvýšit dynamiku cen a jinak řečeno inflaci tak, že nakonec dojde k obnově ekonomického růstu a vzniknou nová pracovní místa. Počkejme tedy několik měsíců a možná již uvidíme ta nově vznikající pracovní místa…
Snad jen k tomu dodám, že ekonomika, stejně jako každý složitý systém nemiluje extrémy. A dále stimulovat již beztak vysoké exportní saldo – to má svoji cenu a ta nemusí být malá…
Existují nějaké náznaky k tomu, že by mohlo dojít k výraznějšímu oživení domácí poptávky, nebo budou české domácnosti podle Vás spíše šetřit?
Jak je to s předpokládaným vývoje spotřeby domácností jsem již z velké části odpověděl. Snad k tomu dodám ještě několik čísel. Jedna z možností, jak se podívat na to, zda obyvatelstvo má možnost utrácet více či zda – jak někteří analytici tvrdí – lidé jenom spoří a nechtějí utrácet, je vývoj úspor obyvatelstva. Přitom také víme, že tři pětiny domácností mají problém vyjít se svými příjmy.
Přírůstek zůstatků na účtech obyvatelstva letos na podzim dosáhl jen necelých 50 mld. oproti stejnému období minulého roku. Ještě loni to bylo více než 75 mld. a v letech 2007 – 2009 to bylo více než 120 mld. (vždy meziročně). Je reálné v takové situaci očekávat nějaký výraznější vzestup spotřeby domácností?
Uvědomme si také, že ke konci minulého roku bylo bezmála 600 tis. osob bez práce a jen 35 tis. volných pracovních míst. Nejhorší situace je na Moravě – v okrese Karviná na jedno volné pracovní místo připadá 80 uchazečů a dokonce i v okrese Brno-město je to bezmála 60 uchazečů. Přitom v mezinárodním srovnání jsou tyto výsledky ještě velmi dobré – průměr EU je 11% nezaměstnaných, v ČR je to 6,4% a na blízkém Slovensku 13 %.
Proto se zkusme zamyslet, zda za takové situace je nějaký větší prostor pro růst spotřeby. Je zde však ještě jedna rovina úvah – velmi neradostná – zda se po čase nedostaneme nezaměstnaností na průměr EU – i přes všechnu naši snahu tomu bránit.
Jaký je váš názor na schválený rozpočet pro letošní rok. Zaměřuje se dostatečně na podporu hospodářského růstu?
Rozpočet na letošní rok má určité prvky podpory ekonomického růstu. Počítá se tam s většími investicemi do dopravní infrastruktury. Také plánované zvýšení mezd ve státní správě o 2 % se může pozitivně odrazit v možnostech růstu spotřeby. Ovšem Rusnokova vláda sotva mohla změnit strukturu rozpočtu, připraveného předchozí vládou. K tomu neměla ani dost času, ani odpovídající politickou podporu.
Jak hodnotíte ve směru podpory ekonomického růstu koaliční smlouvu vznikající vlády? Bude podle Vás politika nové vlády prorůstává?
Koaliční smlouva vznikající vládní koalice počítá s podporou ekonomického růstu. V této podobě jde zatím o deklarace a bude především záležet na tom, jaké najde k podpoře ekonomické růstu zdroje a jaká skutečná opatření provede.
Nová vláda bude muset udělat pravděpodobně jako svůj první krok důkladnou analýzu skutečného stavu české ekonomiky a ta nejen analýzu možných nehospodárností. Mělo by jít v dalším kroku i o identifikaci možných rozvojových směrů, podporu konkurenceschopných oborů atd. Teprve na základě takových analýz bude možné činit konkrétní kroky v hospodářské politice.
Hlavním problémem vznikající koalice ovšem bude, že oblastí, které byly minulou vládní koalicí zdevastovány, je příliš mnoho a výběr priorit pro řešení bude proto obtížný. Navíc očekávání veřejnosti jsou vysoká.
Jak hodnotíte plány vznikající vlády na zvýšení minimální mzdy, zavedení snížených sazeb DPH nebo sektorových daní? Mohou ohrozit růst české ekonomiky?
Některé kroky, které navrhuje vznikající vládní koalice – jako je zvýšení minimální mzdy, sektorové daně či rozšíření snížených sazeb DPH nemohou ohrozit růst české ekonomiky. Je však např. otázkou, zda jsou realizovatelné úvahy o další sazbě DPH. Dvě sazby DPH byly dohodnuty při vstupu ČR do EU a toto pravidlo platí pro všechny nové země EU. Nevěřím tomu, že by bylo možné takové sazby DPH pro ČR vyjednat.
Minimální mzda – mělo by přece platit, že ten kdo pracuje, by měl mít vyšší příjem než ten, kdo žije ze sociálních dávek.
Zdroj: eSondy
