Terén bývalé nevadské jaderné střelnice (Department of Energy’s Nevada National Security Site) se se svými vyprahlými pláněmi a vysokými vrcholky vzdálených hor podobá severozápadnímu Íránu. Místo nacházející se pětašedesát kilometrů severozápadně od Las Vegas dnes zahrnuje výcvikové zařízení kontrarozvědky a soukromé letiště, kde mohou přistávat i letadla Boeing 737. Je to zakázaná a nebezpečná zóna – v některých sekcích jsou zvědavci varováni, že bezpečnostní pracovníci mají právo v nezbytném případě zabít nezvaného hosta.
Bylo to zde, kde americké společné velení speciálních jednotek (Joint Special Operations Command – JSOC) od roku 2005 provádělo výcvik členů Mudžahedín-e-Chalk, íránské disidentské skupiny, na Západě označované jako MEK. Tato původně marxisticko-islamistická skupina studentů byla v sedmdesátých letech minulého století zapojena do atentátu na šest amerických občanů. V té době byli součástí lidové revoluce, která v roce 1979 svrhla íránského šáha. Během několika let však skupina zahájila krvavou vnitřní válku s vládnoucími duchovními a v roce 1997 byla americkým ministerstvem zahraničí zapsána do seznamu zahraničních teroristických organizací. V roce 2002 si MEK získal jistou mezinárodní důvěryhodnost tím, že veřejně – a naprosto přesně – odhalil, že Írán zahájil obohacování uranu na tajném podzemním místě. Mohamed El Baradej, který v té době byl generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii, mi později řekl, že byl informován o tom, že zdrojem těchto informací byl Mossad. Pouta mezi MEK a západními tajnými službami se prohloubila po pádu iráckého režimu v roce 2003, kdy JSOC začalo operovat uvnitř Íránu ve snaze podpořit obavy Bushovy vlády, že Írán vyvíjí jadernou bombu v jedné či více tajných podzemích lokalitách. Několika disidentským organizacím byly poskytnuty finanční prostředky na zpravodajskou činnost a nakonec i na protirežimní teroristické akce. MEK se tak nakonec přímo či nepřímo stal zdrojem podobným zbrani či zpravodajské službě. Podle současných i bývalých zpravodajců a vojenských poradců některé tajné operace podporované Spojenými státy pokračují v Íránu dodnes.
Přes tyto rostoucí vazby i mnohem intenzivnější snahu o lobbování pořádané svými obhájci zůstal MEK na americkém oficiálním seznamu zahraničních teroristických organizací, z čehož plyne, že nevadský výcvik musel být utajen. „Trénovali jsme je tady a maskovali jsme to přes ministerstvo energetiky, protože jemu patří všechny ty pozemky v jižní Nevadě,“ řekl mi bývalý americký zpravodajec. „Vysazovali jsme je hluboko v poušti a na horách a vytvářeli jsme jim komunikační kapacity – utajená komunikace je velký problém.“ (Mluvčí JSOC tvrdil, že „americké jednotky zvláštního určení nikdy nebyly obeznámeny ani zapojeny do výcviku členů MEK“.)
Výcvik skončil někdy před nástupem presidenta Obamy do úřadu, řekl nám bývalý zpravodajec. V jiném rozhovoru nám penzionovaný čtyřhvězdičkový generál, který předtím radil Bushově i Obamově vládě v otázkách národní bezpečnosti, řekl, že v roce 2005 osobně informoval o výcviku Íránců spojených s MEK v Nevadě, v němž byl zapojen i jeden Američan. „Dostali standardní výcvik, a to v komunikaci, kryptografii, taktice malých jednotek a obsluze zbraní, který trval šest měsíců,“ řekl tento penzionovaný generál. „Byli ubytováni v malých buňkách.“ Řekl také, že muži, kteří vedli výcvik, byli z JSOC, jež se v roce 2005 stalo hlavním nástrojem Bushovy vlády v její globální válce proti teroru. „Instruktoři z JSOC neměli žádné zkušenosti z frontové linie, byli to chlápci z druhého či třetího sledu – instruktoři a tak – ti teď začali jezdit do nevadské rezervace. A pokud se chcete naučit taktiku, tak vám ukážou opravdu sexy věci…“
A byl to tento provizorní výcvik, který našeho bývalého generála vyprovokoval ke znepokojeným telefonním hovorům: „Mluvil jsem s jedním z těch chlapíků, který mě oslovil, že toho mají plné zuby a že by všichni mohli mít velké problémy, pokud by se to profláklo. Íránci jsou velmi dobří v kontrarozvědce a takové věci je příliš těžké utajit.“ Tato oblast v Nevadě byla podle něj v té době využívána pro pokročilý výcvik eltiních iráckých bojových jednotek. (Tento generál ve výslužbě uvedl, že věděl pouze o jedné na MEK napojené skupině, která prošla tímto výcvikem, bývalý zpravodajský důstojník řekl, že ví o tréninku, který probíhal v průběhu roku 2007.)
Právní zástupce MEK, Allan Gerson z Washingtonu konstatuje, že se MEK veřejně a opakovaně vzdal teroru. Gerson řekl, že nebude komentovat údajný výcvik v Nevadě. Pokud však takový výcvik proběhl, mohl by podle něj být „zvláště neslučitelný s rozhodnutím ministerstva zahraničí ponechat MEK na seznamu teroristů. Jak by mohly Spojené státy provádět výcvik někoho, kdo je na americkém seznamu teroristů, když jiní čelí trestnímů stíhání za každý pěticent, který této organizaci poskytnou?“
Robert Baer, bývalý agent CIA, který plynule hovoří arabsky a během své kariéry pracoval v utajení v Kurdistánu a na celém Středním východě, mi na začátku roku 2004 původně řekl, že byl neverbován soukromou americkou společností, která pracovala, jak se domníval, pro Bushovu vládu, aby se vrátil do Iráku. „Chtěli po mě, abych pomáhal skupině MEK shromažďovat zpravodajské informace o íránském jaderném programu,“ připomněl Baer. „Mysleli si, že umím jazyk farsí, který jsem neovládal. Řekl jsem jim, že se k nim vrátím zpátky, ale nikdy jsem to neudělal.“ Baer teď žije v Kalifornii a vzpomněl si, že mu bylo v té době jasné, že tato operace je „dlouhodobá záležitost, žádná jednorázovka.“
Massoud Khodabandeh, odborník v oboru IT, který teď žije v Anglii a radí irácké vládě, byl příslušníkem MEK až do svého zběhnutí v roce 1996. V telefonickém rozhovoru přiznal, že je zapřísahlý nepřítel MEK, a svědčil proti této skupině. Kdodabandeh řekl, že s touto skupinou sympatizoval před pádem šáha, a že byl jako počítačový expert velmi angažován do zpravodajské činnosti a zajišťování bezpečnosti vedení skupiny MEK. Během posledních deseti let společně se svou anglickou manželkou spustili program na podporu dalších přeběhlíků. Khodabandeh mi řel, že slyšel od některých pozdějších přeběhlíků o výcviku v Nevadě. Bylo mu řečeno, že nevadský výcvik v komunikaci zahrnoval více než jen to, jak se udržet v dosahu během útoku, ale také jak zachycovat komunikaci. Řekl, že Spojené státy našly způsob, jak proniknout do některých hlavních íránských komunikačních systémů. Řekl, že v té době USA využívaly schopnost příslušníků MEK zachycovat telefonní hovory a textové zprávy v Íránu. Ty pak agenti MEK překládali a poskytovali americkým zpravodajským expertům na odposlechy. Neví prý, zda tato činnost ještě stále probíhá.
V roce 2007 byly spáchány atentáty na pět íránských jaderných vědců. Mluvčí MEK popřel jakoukoli účast na těchto vraždách, ale na počátku tohoto měsíce zpravodajství NBC citovalo dva vysoce postavené úředníky Obamovy vlády, kteří potvrdili, že útoky provedly jednotky MEK financované a vycvičené Mossadem. NBC dále citoval představitele vlády, kteří popřeli jakoukoli americkou účast v aktivitách MEK.
Bývalý vysoký zpravodajský důstojník, se kterým jsem hovořil v souvislosti s reportáží NBC o tom, že s MEK spolupracovali Izraelci, a dodal, že tato operace těžila z informací amerických tajných služeb. Řekl, že cíle nebyli žádní „Ajnštajni“: „Cílem bylo ovlivnit íránskou psychologii a morálku a demoralizovat celý systém – vozidla dodávající jaderný materiál, zařízení na obohacování uranu, jaderné elektrárny.“ Útoky byly provedeny také na produktovody. Dodal, že tyto operace byly „primárně prováděny skupinou MEK za spolupráce s Izraelci, ale Spojené státy teď poskytují zpravodajské informace.“ Poradce pro speciální operace mi řekl, že vazby mezi Spojenými státy a činností MEK v Íránu byly dlouhodobé. „Všechno, co se teď děje v Íránu, se tam děje pomocí prostředníků,“ řekl.
Zdroje, které jsem zpovídal, mi nebyly schopny říci, zda se lidé vycvičení v Nevadě teď podílejí na operacích v Íránu nebo někde jinde. Poukázaly však na všeobecnou prospěšnost americké podpory. „MEK byla pro nás naprostá legrace,“ řekl dlouholetý poradce Pentagonu, „a teď je to v Íránu skutečná síť. A jak by se MEK mohl stát ještě účinnější?" dal si řečnickou otázku. „Částečně výcvikem v Nevadě. Částečně logistickou podporou v Kurdistánu, jehož část je uvnitř Íránu. MEK má teď takovou kapacitu pro účinné operace, kterou až doposud nikdy neměl."
V polovině ledna, několik dní poté, co vybuchla bomba v autě íránského jaderného vědce v Teheránu, ministr obrany Leon Panetta na setkání s vojáky ve Fort Bliss v Texasu potvrdil, že americká vláda má „představu o tom, kdo by do toho mohl být zapleten, ale neví to přesně,“ a dodal: „Mohu vám však říci jednu věc: Spojené státy do toho zapojeny nejsou. Takové věci Spojené státy nedělají.“
Převzato z Information Clearing House
Foto: zdroj
Překlad: Stan
