Paraguayské hlavní město Asunción, které leží téměř na východní argentinské hranici provincie Chaco, si v pátek večer připomnělo staré a "pro oligarchii dobré" časy generála A. Stroessnera. Po třech letech, deseti měsících a sedmi dnech vlády byl "ústavně sesazen" prezident Fernando Lugo. Bývalý biskup, který vlastně vždy byl terčem "bleskovských", nebo zde spíše "ultimahorovských" vtípků. Jako bývalý biskup a otec tří zapíraných dětí, i jako snad jediná naděje paraguayských campesinos a bezzemků.
Paraguayská sedmimilionová společnost se skládá z poloviny analfabetů. Polovina obyvatel také žije v chudobě, a dvacet procent populace v bídě, připomínající živoření pražských bezdomovců. Přitom 90 % půdy vlastní 2 % populace. Bohatí statkáři, kteří si ruku v ruce s církví přivlastnili bývalé jezuitské reducciones, nebo statkáři o něco chudší, kterými jsou bývalí příslušníci ozbrojených sil. Těm v rámci výsluh dával Stroessner po 20 hektarech půdy od roku 1954, kdy se stal prezidentem, a kdy (bez protestů USA, spojence nejvěrnějšího) zavedl heslo strana – armáda – stát. (A dobrodinní Partido Colorado obyvatelům).
Strana Colorado přestala mít po roce 2008 vliv na 250.000 úřednických míst ve státě (kdo by snad myslel, že džungle, hadi, selva a chaco s honáky dobytka NEPOTŘEBUJÍ úředníky, byl by na omylu) a tuto chybu třicetihodinovým impeachmentem Fernanda Luga v Senátu, končící jeho pádem (po hlasování pro odstoupení) latifundisté napravili. Puč byl sice ústavní, leč pučem zůstal. Kvůli zámince "zabíjačky" 17 osob v Curuguaty (matanzas de Curuguaty) z 15. 6, přišel o post prezident, který byl – přinejmenším – snesitelný pro Ameriku 21. století.
Puč (na ulici se objevilo okamžitě 10.000 ozbrojenců s vodními děly, slzným plynem i gumovými projektily) byl okamžitě odsouzen většinou zemí Latinské Ameriky. Snad jen Spojené státy v odsudku váhají, stejně jako obyvatel santiagského paláce La Moneda, investiční bankéř S. Piňera, který ale váhá proto, že šuká po paláci a hledá náhradní protokolární pero, kterým by signoval gratulaci novému pagaguayskému prezidentovi, Federicu Francovi.
Chile a Paraguay, to bylo vždy o manželství dvou mužů, Stroessnera a Pinocheta. Federico Franco, nový silný muž v Asunciónu, kterému úřad končí 15. srpna 2013, sice "shodil" klasický diktátorský knírek (když už zůstává nomen omen Franco), snad aby přesvědčil UNASUR a Mercosur o svých "dobrých úmyslech", nicméně, dalším atributům moci se rád podřídil. Když ihned jmenoval novou vládu, byl pány pozdraven (a sám pozdravil) vystřelenou pravicí. Pravda, německé "heil" mohlo být "vůdcovsky odmávnuté", provedené klasicky "vstříc nebesům", nebo vyvedeno pouze a la Heydrich – předpažením pravice před sebe. Vždy však znamenalo jedno a totéž. Alespoň pro budoucnost. Nový asunciónský diktátor Franco byl lékařem, a dokonce snad kardiologem. Přesto, není pochyb, že paraguayskou společnost a zejména levici, k níž se hlásil odstraněný Lugo, čekají po včerejšku, 23. 6. 2012 jen samé "infarktové situace".
