Radar monitor (31/2009)

Z domova

Odpůrci radaru pochodovali v Brdech. Při té příležitosti přednesl projev mluvčí Iniciativy Jan Májíček, ve kterém mimo jiné řekl: „Zatímco v roce 2006 se ve volbách lidé nemohli rozhodovat na základě postojů jednotlivých stran k otázce radaru, nyní tu informaci už mají. (…) Na výsledcích letošních voleb bude opravdu záležet.“

 

Iniciativa Ne základnám pokračovala ve sbírání podpisů pod petici v Havířově a Českém Těšíně (350+), Ostravě (380+), Rokycanech (340+).

Ze světa

Spojené státy pokračují ve snaze otupit nesouhlas Ruska se štítem. Do Moskvy odcestoval americký armádní expert, aby dohodl podrobnosti ohledně sdílení informací o startech balistických raket. Cílem je mimo jiné vysvětlit Rusům jejich (podle americké strany) omyly v chápání účelu rozvíjení štítu ve Východní Evropě. Američané zopakovali, že rakety v Polsku a radar v Česku jsou pouze jednou ze zvažovaných možností, který jsou v současné době přehodnocovány.

 

USA se stahují z vojenské základny Manta v Ekvádoru, potvrzují se tak dřívější informace.

 

Afghánští bojovníci jsou ještě tvrdší než iráčtí, tvrdí veteráni.

 

Test izraelského protiraketového štítu, který má chránit zemi před útokem z Íránu, byl z důvodu řady chyb a selhání zrušen.


Analýzy a komentáře

Výběr z obsáhlé rešerše reakcí americké administrativy na vlezdropdelkovský dopis bývalých východoevropských politiků S veškerou vážností – nesouhlasíme: „Americká administrativa prakticky odmítla dopis bývalých politiků z někdejšího východního bloku americkému prezidentovi Baracku Obamovi, který byl zveřejněn minulý týden ve čtvrtek 16. července. (…) O dopis a jeho teze neprojevili zájem nejen Američané, ale ani západní Evropa. (…) Za dopis se nepostavila ani bývalá ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová, vyjádřila názor, že střední a východní Evropa je obětí vlastního úspěchu, protože integrací se Západem přestala dělat těžkosti USA. (…) [ze strany USA rovněž zaznělo] Užší vztahy Spojených států s Ruskem jsou také v zájmu Evropy. (…) Jednoznačné odmítnutí tezí v dopisu Baracku Obamovi potom vyslovil na dotaz polské agentury PAP Philip J. Crowley z ministerstva zahraničních věcí USA, když řekl: ‚S veškerou vážností ale nesouhlasíme s tezí, že ignorujeme výzvy v tomto regionu. Administrativa usilovně pracuje na nápravě a rozšíření vztahů s Evropou, včetně států střední a východní Evropy.‘ (…) Expert Bertelsmannovy nadace také připomíná, že se diví iluzím o Americe, která se nikdy neřídila zájmem spojenců, bez ohledu na to, zda se jednalo o Brity, Němce či Poláky, ale pouze vlastními zájmy.“

 

Pokusu vybudovat „ruské NATO“ hrozí neúspěch: „Dnešní neformální summit Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (Organizacija dogovora o kollektivnoj bezopasnosti, OKDB, anglická zkratka CSTO) zahrnující Ruskou federaci, Arménii, Bělorusko, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, která v plánech Kremlu vystupuje jako ruská protiváha k NATO, může skončit blamáží, informoval deník Kommersant. Rusové do posledního dne věřili, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepíše dokument o založení kolektivních sil rychlé reakce (kollektivnyje sily operativnogo reagirovanija, KSOR), ale z Minsku včera přišly zprávy, podle nichž Moskva prý "příliš spěchá". Představa o rychlém upevnění vojenské spolupráce v rámci OKDB během nynější schůzky v kyrgyzském lázeňském městě Čolpon-Ata navíc patrně utrpí i další neúspěch, poněvadž Kyrgyzstán zřejmě není nakloněn myšlence zřídit na svém území základnu společných sil rychlé reakce KSOR. Oba zmínění partneři – a vedle nich navíc Uzbekistán – nejeví velkou snahu vyjít Moskvě vstříc.“

Přejít do diskuze k článku