Občas se dočtu o tom, jak si v té či oné organizaci udělali utajený audit a pak vyhodili několik pracovníků, kteří na svém počítači hráli karty, brouzdali po internetu či sledovali porno. Co by také jiného dělali, že? Jsem člověk, který desítky let trávil u počítačů a vím něco o pozadí takových akcí, byť důkazy černé na bílém vám bohužel naservírovat nemohu.
Auditorské firmy, které takové akce provádějí, jsou totiž velmi vnímavé a vstřícné. Umějí zaregistrovat neformální naznačení, který že to z pracovníků může být tou černou ovcí, a u koho by se to mohlo (v tom pochopitelném návalu práce) naopak přehlédnout. Dovedou také patřičně ujistit příslušné manažery, že jejich "soukromí" zůstane nedotčeno. Příště by si organizace totiž mohla pozvat jinou auditorskou firmu.
Na chodbách organizace si potom sice všichni cvrlikají o "vládních kancelářích", kde na "dělech" vrcholových úředníků a manažerů v lepším případě jejich synkové paří adventůry, a v tom horším běží na kvalitních monitorech jistá „kvalitní“ videa. A někdy si i postižený zaměstnanec vzpomene, jak mu nadřízený, jenž jej teď vyhazuje z práce, kdysi v žoviální náladě ukazoval, co všechno se s tím počítačem dá dělat, a že to může být i trošku rozverné.
Tyto kontroly jdou i dál, třeba pracovníci (z důvodů ochrany proti terorismu již od r. 2001) jsou vybaveni čipy na vstup nejen do svých kanceláří, ale i do dalších chodeb, včetně těch, kde je jen kuchyňka a WC. Funkčnost čipů, jak jinak, se sleduje na počítači, samozřejmě se jmény a časy použití. To prý jen kvůli tomu, aby tam nedošlo k neoprávněnému vniknutí (?!). Bohužel jsem nikdy neslyšel, že by se proti tomu ozvaly odbory. Přitom údajně existuje jakási směrnice EU, která doporučuje nepostihovat pracovníky, kterým nebylo předem vysvětleno a demonstrováno, co a v jakém prostoru je u nich na pracovišti kontrolováno.
I při pravidelných kontrolách funkčnosti zálohování se tu a tam přihodí, že někdo neoprávněný někomu přečte i nějaký ten soukromý mail. Neslyšel jsem o tom, že by pracovníci firmy uspořádali utajený audit svých manažerů. V době, kdy firmy, které v „pátek“ ještě hrubě prosperovaly, jsou náhle "v pondělí" zavřeny jako prodělečné, by to bylo víc než zajímavé. I pro daňové poplatníky by bylo zajímavé vědět, kde se utratí prostředky za IT, když u běžné referentky se tvoří fronty nazlobených občanů kvůli občas vypadávajícím vysloužilým počítačům, na nichž paní u okének klepou jejich požadavky. Jak by řekl Orwell: Všichni jsme chráněni, ale někteří jsme chráněnější. A občas se stane, že někteří zůstanou nechráněni. Jejich smůla.
