Šťastný a veselý?

Reklama


Jedině v případě, že by se všehoschopná vláda odebrala na hrad (nejlépe Mírov). Daňová a penzijní reforma nás totiž štěstím nenaplňuje a radostně taky nejucháme.


Vstupujeme do dalšího roku volebního období. O změnách daňových, penzijních, nábožensky-restitučních, které na nás v tomto novém roce dopadnou, rozhodovali prapodivně volení zástupci lidu.


Lid volí ve volbách programy stran. A protože dnes už lidé vidí,že program byla jen třpytka, ale realita je sinekurou pro zákulisní kulišáky a kmotry, je z průzkumů veřejného mínění zřejmé, že už nám nevládne vláda, kterou si lidé mysleli, že volí..


Strana, která takovou třpytku pro lidi nahodila (myslím tím VV), se po poznání, že je ve vládě jen na kývání výměnou za hlasování o tom, co si přejí další dvě koaliční strany, cukla a z vlády odešla. Část jejích poslanců ale usoudila, že když budou držet basu s vládou, budou mít k poslaneckému platu ještě nějaké prebendy. Tak cukla ještě jednou a vytvořila si lidovou demokratickou „stranu“ v mezích zákona. Jen se nějak nepovedlo zajistit si členskou základnu, protože kromě strýčků, tetiček a sestřenic a bratranců těch duálně cuklých snad ani žádné členy nemá. Zato měla ve vládě 3 místa. To ale bylo pro ministranu málo, tak jim byla slíbena změna pravidel ve sněmovně, aby si, i když je jich podle současných pravidel málo, mohli založit poslanecký klub a nafasovali příslušné prebendy. Za to odhlasovali pár zákonů, které by jim voliči, teda kdyby nějaké měli, otloukli o hlavu.


To je vlastně něco jako vládní ideál, být ve vládě a nemít voliče, kterým by bylo nutno se zodpovídat.


Ale ještě bylo nutno prohlasovat některé zákony, ke kterým se tato nevolená strana nedomyšleně předem vyjádřila skepticky. A když se nedomyšleně paní předsedkyně vyjadřovala skepticky ke svému vlastnímu ministrovi dopravy, nebylo pro premiéra nic snazšího než zase hodit udičku. A bojovná Vlasta, vlastně Karolína, se zase chytila. Ministr byl vypoklonkován, odhlasovaly se zákony, co jí nevoněly a ona dostala reprezentativnější ministerstvo než je doprava – dostala pod velení armádu. Jako pravá Vlasta vyhodila muže z funkce náměstka (ano, ano – „běda mužům, kterým žena vládne“). Tím rozčílila pana presidenta (zřejmě jí nikdo neřekl, koho má obcházet a koho smí vyhazovat) a tragikomedie dospěla do finále. Zákony jsou odhlasované, a tak Vlastu vyženeme z Ženských hradů (vlastně Karolínu z ministeria). Vděčný pan president se odměnil premiérovi předvánočním dárkem a podepsal daňové změny. Premiér si oddychl, že ho po prvním lednu nebudou podnikatelé nahánět se sukovicí, když by se jim co týden měnily odvody DPH.


A tak vláda bude mít klidné vánoce, jen Karolína ne. V prvním rozhořčení vyhlásila vládě válku. A teď musí přemýšlet jak to narafičit a odvolat, co vyhlásila, a vyhlásit zase, co odvolala, když jí šlechetný premiér naznačil, že sice na řízení ministerstva fištrón nemá, ale jako místopředsedkyně vlády by vlastně nikomu nevadila. V téhle situaci by její vládní kvalifikaci poškodilo snad jen kdyby vyšel inzerát: „Kdo ještě nebyl místopředsedou vlády, ať se přihlásí na vrátnici Strakovy akademie.“


Zdá se vám to celé jako komedie? Kdybychom to sledovali v televizi a nakonec by nám řekli „ viděli jste operetku Pletky paní Karolíny“, tak možná. Jenže my to hlasování pocítíme na vlastní kůži a komedie to nebude. Novináři píší o nárůstu nákladů na živobytí o stovky korun měsíčně, důchodci dostávají oznámení, že dostanou přidáno měsíčně o 130 korun, pracující důchodci dokonce přijdou o dva tisíce korun slevy na daních, ale soudci a poslanci dostanou přidáno měsíčně tisíce. Na Nový rok se dozvíme, že žijeme v nejlepší době, protože v nákupních centrech bylo před vánoci přeplněno. Ti, co se tam netlačili, nestojí za zmínku. Každý je přece svého štěstí strůjcem a při troše snahy mohl být každý druhý občan kapitalistou (tak se to přece říkalo, když se za tisícovku kupovaly kuponové knížky, ne?). Státní deficit roste pravidelným tempem a nejlepší ministr financí se raduje, že ten příští rok bude ten schodek o maličký krok menší.


Vláda rozpočtové odpovědnosti se při svém nástupu kasala, jak neodpovědné ty sociálpetrolejnické vlády před ní byly, když měly deficit. Měly, měly, ale domácí produkt aspoň rostl a povolební vláda převzala dokonce i balík peněz v rezervě. Kde je ta rezerva? Páni ji rozkradli. Kde jsou ti páni? Ve Sněmovně zakopáni. Kde je růst domácího produktu? Je krize, holoubku. A nerozptyluj nás při vládnutí řečmi, že ač je krize, u sousedů produkt roste. Chcete se dostat vpřed? Tak vám zavedeme čínské platy, čínské pracovní podmínky a čínská práva pracujících. Že nejste zvyklí žít z hrstičky rýže? Učit se, učit se, učit se. Dokud se vás nesejde na Václavském Václaváku dvě stě tisíc, tak se máte evidentně dobře a neotravujte. Koukejte se na tanečky krásných sportovkyň a herců a nepleťte se do politiky. My to bez vás k těm volbám doklepeme. A zase vám předhodíme nějakou tu třpytku.


Tak šťastný a veselý ….. darmo se přece neříká veselá bída.


Přejít do diskuze k článku