Jedenáctá Modlitba Pokory
Pane Bože, stojím před tebou bezbranná a nahá,
kol širé údolí a zelené záplaty strání,
řeka jež plyne do daleka
a moje srdce zpívá hlasem čistým.
Odpusť mi moje viny.
Mám oči plné prachu cest
a často kolem sebe kopu v zoufalství,
neboť vše uvnitř mne je převráceno
a já nejsem schopna vidět
co na první pohled každému je zřejmé.
Pitvám se ve svých ranách,
svou bolest stále jitřím v procesu
hledání pravdy.
Já lituji času, který jsem promarnila
omíláním nevyřknutých slov.
Můj věčný Bože,
štědrou rukou mě hladíš po čele,
avšak já si toho nevážím.
Jsem jako kotlík v kterém bublají
jedovaté směsi
ambice a zklamání.
Bože, pomoz mi překonat mou mělkost
a zkrotit sebezničující proudy
v hlubinách své duše.
Pomoz mi nalézt pokoru a smířit se sama se sebou.
Naplň mou mysl laskavostí a odpuštěním.
Nechť v mém srdci zavládne mír,
ať resonuje štěstím a vděkem
za všechny dary,
kterými mě život obdařil.
Amen.
Copyright © 2005 Dominika Dery
