USA – Pákistán: rány se nevyléčí
Dmitrij Sedov
Prosinec 11, 2011
Krize po zavraždění dvaceti čtyř pákistánských vojáků neutichá. Její těžiště se nyní přesunulo mezi vládu a vojenskou elitu země.
Všechno začalo náhlým konspirativním odjezdem pákistánského prezidenta Zardárího 6. prosince do Dubaje. Odjel jen v doprovodu svých sester, aniž by informoval veřejnost. Po odletu jeho zástupce oznámil, že odjel za hranice kvůli léčení kardiovaskulárních potíží. Údajně se jedná o nevýznamné problémy a brzo se vrátí.
V Pákistánu se za příčinu odjezdu nepovažují kardiovaskulární problémy. Zemí otřásá skandál vyvolaný zveřejněním tajného a zajímavého dokumentu. Je jím žádost velvyslance Pákistánu v USA Husseina Hakkáního, v níž se k Američanům obrací o pomoc. Jednalo se o snahu předejít možnému vojenskému převratu. Na oplátku jsou Washingtonu slibovány všemožné výhody. Za kurýra si velvyslanec zvolil Mansúra Ijaze. Výzvu měl předat admirálu Mullenovi, tehdejšímu veliteli Spojeného komitétu velitelů amerických štábů. Ijaz je americký podnikatel pákistánského původu, který dal tajnou záležitost ve známost.
Pákistánští politici jsou si jisti, že velvyslanec napsal dopis s vědomím pákistánského prezidenta. Velvyslanec poté podal rezignaci a prezident, jak se zdá, se rozhodl přečkat reakci armády v nemocnici v Dubaji.
Vztahy Zardárího s mocnou vojenskou elitou země neladily od počátku jeho zvolení. Je představitelem pragmatického křídla Pákistánské národní strany a nebyl příliš nakloněn angažovat se v Afghánistánu. Talibán považuje za teroristickou organizaci a pod jeho tlakem byly proti Talibánu prováděny omezené bojové akce. Naopak generálové na Afghánistán hledí jako na zónu svého vlivu. V Afghánistánu mohou v případě vlády Talibánu získat spojence.
Zardárí je ve složitém postavení. Armáda s Talibánem spolupracuje, což na druhou stranu vyvolává nevoli Američanů. Prezident se rozhodl v této věci vystoupit v parlamentu, ale nakonec ujel za hranice. Naopak v parlamentu vystoupil velitel vojenských operací generál-major Asfag Nactem, který oznámil, že útok amerických vrtulníků na pákistánské stanoviště byl plánovaný a varoval, že mohou přijít další od boku "našich údajných spojenců". Hned nato oznámilo velení pákistánské armády, že na afghánsko-pákistánské hranici rozmisťuje další síly protivzdušné obrany, včetně přenosných protiletadlových raketových systémů. Tato opatření ukazují na nedůvěru pákistánské armády k USA. Většinou si Pákistánci myslejí, že Američané bombardovali pohraniční stanoviště za to, že Pákistán dovolil islamistům využívat své území k organizaci útoků na Afghánistán. Pozorovatelé se domnívají, že odvetná opatření pákistánské armády nebyla konzultována s prezidentem a že ohrožují akce amerických vojsk na afghánsko-pákistánské hranici. Podle představitele armády má být na hranici instalován systém včasného varování a systémy PRO "obranného charakteru". Situaci okomentoval tak, že pákistánští vojáci byli postříleni jako sedící kachny. Od nynějška už se budou mít čím bránit.
První protiletadlová střediska se na afghánsko-pákistánské hranici objevila už po akci bin Ládin. Nyní se zmnoží. Rozšiřuje se i síť radarů, cvičí se jednotky s přenosnými protileteckými raketovými systémy. Každá hlídka má tři vojáky vybavené systémem Stinger a každý velitel hlídky má právo pálit na vojáky NATO v odpovědi na napadení z jejich strany. Nemusí čekat na souhlas ze štábu, jak tomu bylo doposavad.
Z neobvykle ostré reakce pákistánské armády je Washington zmatený. Talibánci zapálili 8. prosince 24 amerických kamionů. Podle mínění Američanů je to odplata ze 24 usmrcených pákistánských vojáků. To se stalo nedaleko Quetty, kde je takových případů po uzavření jižní cesty amerických dodávek plno.
Přestože je to od spojenců políček, Američané to nijak nekomentují. Bývalá americké rozhodnost při určení viníků i při jejich potrestání se kamsi poděla. USA a Pákistán uvízli. Pro Pentagon je ranou, že transporty mohou být houfně ničeny na místě svého soustředění. To už vypadá na společnou bojovou linii Talibánců s Pákistánci proti okupaci Afghánistánu i na nájezdy z Afghánistánu na území Pákistánu.
Převzato z Fondsk.ru
***
Rusko – Indie: v očekávání kladných změn
Andrej Volodin
Prosinec 14, 2011
Patnáctého prosince přijíždí na návštěvu Moskvy ministerský předseda Indie Manmóhan Singh. V plánu je obvyklý podpis několika dohod. Bude věnována pozornost také rozšíření spolupráce v jaderné energetice. Pro Indii je energetická bezpečnost jednou z hlavních záležitostí v rozvoji země. Dalšími projednávanými body při návštěvě jsou dlouhodobá koncepce vojensko-technické spolupráce a návrat k dlouhodobým mezinárodním vztahům.
V období do roku 2015 až 2016 se má mezi Indií a Ruskem zvýšit výměna zboží na 20 miliard dolarů. Na změně ve vztahu k Indii se podílela Jelcinova éra. Tehdy Rusko utrpělo ztráty nejen v Indii, ale na celém Východě.
Podle autora článku se řeší osobní záležitosti, vytvářejí se důležité dvoustranné projekty, ale soustavně se klopýtá přes záležitosti obecného charakteru – nejsou propracované dlouhodobé koncepce rusko – indických vztahů. Za vlády sovětů takové koncepce byly. Každý znal svou úlohu a funkci při realizaci sovětsko-indického strategického záměru.
Při budování vztahů s Indií musí mít ruská strana na paměti, že je nezbytné strategické a indikativní plánování. Určitým projektům je třeba věnovat přednostní pozornost a stimulovat jejich reálné nové formy. Jedním z takových projektů je výroba stíhaček páté generace. Takovým způsobem se najednou podněcuje několik produkčních klastrů ekonomiky. Rusko bude stimulováno k docílení světové vědecko-technické úrovně, nastoupí modernizace ruské ekonomiky. Budou se rozvíjet nejen vztahy s Indií, ale i s dalšími novými vlivnými státy, jako je Čína nebo Brazílie.
Indie soustavně vystupuje za upevnění systému bezpečnosti v v regionu, který Američané nazývají Velkou centrální Asií. Do ní zařazují Centrální a Jižní Asii a jako doplněk Afghánistán a Írán. Indie se donedávna snažila, aby si složité otázky regionu rozhodovaly jednotlivé státy, které do regionu spadají, samy. V poslední době to vypadá, že se postoj Indie zcela změnil. Tuto změnu je těžké pochopit. Na nedávném fóru, konaném 2. listopadu v Istanbulu, jakoby podporovala americkou myšlenku "nové hedvábné cesty", jejíž skrytý smysl je, aby byl určitým "vyvažováním" zachován vliv na region zvnějšku. Naskýtá se otázka, koho chtějí slovutné mimoregionální síly "vyvažovat", zda Čínu, Rusko aj., a jaká je v této aktivitě úloha Indie.
Další otázkou je velké dovyzbrojení Indie a modernizace jejích ozbrojených sil. Myšlenka takové modernizace je pochopitelná už jen proto, že nedávné akce Západu na arabském Východě hrozí naprostou deregulací systému mezinárodních vztahů a urychlením závodů konvenčních zbraní. Diversifikace zdrojů vojenské techniky a vojenského materiálu má také svůj důvod. Pohledy na tuto skutečnost mohou být různé.
1. Vzkříšení myšlenky "svazu čtyř demokracií, jimiž jsou USA, Japonsko, Austrálie a Indie, prostřednictvím americko-japonsko-indických "strategických jednání", začíná vážně znepokojovat Čínu. Ta takovou koncepci charakterizuje jako "východní NATO". Čínští politologové už své vládě doporučují odpovědět aktivizací zahraniční politiky, včetně zahraničně ekonomického spojenectví v jižní Asii, což Indie pocítí.
2. Ministerský předseda Manmóhan Singh kdysi zformuloval pokyn, že tempo hospodářského růstu nesmí být pod 9 %. Jak spojit v současných indických podmínkách energický hospodářský růst a aktivní přezbrojení není dosud jasné.
3. Určitý zmatek vyvolávají nové tendence v zahraničně-politickém myšlení různých představitelů indické elity u té části ruských špiček, která má představu o úloze Ruska ve světě v mnohosměrném modelu. Toto uvažování může být zjednodušeně vyjádřeno úslovím "násilím se milým nestaneš". Pokud tedy Indie považuje za svého hlavního přítele, partnera a spojence Ameriku, bude Rusko aktivně rozvíjet své vztahy s Čínou. Čína má obdobné vnitřní problémy jako Rusko. Spojení úsilí obou mocností může Rusku přinést značný impuls k rozvoji. Indická orientace na USA je pro některé odborníky na zahraniční politiku nepochopitelná. Podle autora článku, který je indolog, je třeba tuto dočasnou pauzu přečkat a ponechat Indům čas na uvážení. Mezitím rozvíjet vztahy s Čínou a zeměmi Jižní Asie na podkladě vlastních strategických zájmů.
Autor má dojem, že síla a životnost Nehrúova kursu je v tom, že vždycky držel svou roli a vždycky bránil indické zájmy. Ukazuje se, že jenom taková hra přinese výhru. Tato myšlenka byla skrytě přítomna v nedávném blahopřání ruského prezidenta předsedkyni Indického národního kongresu Sonii Gándhíové k jejím narozeninám.
Nehrúův kurs se týká zahraniční politiky i dlouhodobé strategie sociálně ekonomického rozvoje a obsahuje základní principy, které umožňují trvale působit na společnost. Indickou ekonomickou školu udělala jednou z nejsilnějších ve světě snaha o tvůrčí přetvoření složitého a mnohdy polarizovaného společenství.
Převzato z Fondsk.ru
***
Alžírsko uzavřelo vzdušný prostor letadlům NATO
Sergej Balmasov
Prosinec 14, 2011
Alžírské vedení zakázalo bezpilotníkům NATO létat nad svým územím. Jedná se o stroje USA a Francie, které byly rozmístěny na tajných základnách v Libyi v říjnu až listopadu. Létalo se nad územím Alžírska, Libye, Nigeru i dalších zemí Severní Afriky pod záminkou "kontroly cest kontrabandu libyjských zbraní". Země NATO si nikterak nepřipouštěly starost o nějaké povolení zemí, jichž se to týkalo. Porušení jejich suverenity nebraly v úvahu.
První se vzbouřilo Alžírsko. Narušitele nezačalo sestřelovat, omezilo se jen na varování. Poukázalo na svou schopnost postarat se samo o kontrolu svých státních hranic pomocí vlastních bezpilotníků.
Západ je na první pohled skutečně znepokojen osudem zbraní ukořistěných islamisty z Kaddáfího skladů. Má se jednat v prvé řadě o přenosné protiletecké raketové komplexy. Francouzi předpokládají, že tyto zbraně mohou použít teroristé proti civilním leteckým linkám nad Afrikou. Upozorňují na nutnost zvláštních ochranných zón kolem letišť některých zemí Afriky, které mají pomoci zamezit ohrožení startů a přistání, kdy jsou letadla nejzranitelnější. Bude to vyžadovat miliardové investice.
Západ se snaží zajistit si bezpečnost před islamisty likvidací těch, kteří vystupují proti západním zájmům. Islámští fundamentalisté například jen v listopadu unesli čtyři Evropany (Ital, Španěl, Francouz) a jednoho zabili. Představitelé Západu považují Alžírsko za hlavního aktéra v boji s terorismem a s kontrabandem libyjských zbraní v Severní Africe.
Poradce britského ministerského předsedy Sayerbi uvedl, že libyjské zbraně jsou velkým nebezpečím pro celý region a Alžírsku složil poklonu. Velká Britanie trvá na tom, aby se únoscům za zadržovaná rukojmí výkupné nevyplácelo. Výkupné bylo také obzváště proti mysli alžírským bojovníkům s terorismem, kteří jej považovali za nepřímou podporu protialžírských teroristů. Naskýtá se otázka, proč Evropané, i přes jim známá nebezpečí, navštěvují severoafrický region. Mnozí z nich se stávají rukojmími, jejich země za ně platí výkupné, které poslouží k financování teroristických akcí proti Alžírsku.
Ovšem Británie jinak hovoří a jinak koná. Brit Sayerbi tleská Alžířanům za jejich boj s terorismem, avšak britské tajné služby nejednou zabránily svým alžírským protějškům likvidovat z Alžírska prchající islamisty usazené ve Velké Britanii.
V Alžírsku jednal asistent ministryně zahraničí USA Feltman, který má na starosti Blízký východ a Severní Afriku. Předmětem jednání byly především libyjské zbraně. Řekl, že USA "chtějí s Alžírskem rozvíjet vztahy, aby se zabránilo rozšiřování libyjských zbraní". Diplomat se obrátil na Alžířany s tím, že pro USA je důležité, aby tato země byla připravena podpořit libyjskou vládu v přechodném období.
Je zvláštní, že Alžírsko po celou dobu útoků bezpilotníků na Libyi zcela otevřeně podporovalo Kaddáfího, což mu měl Západ za zlé. Po pádu Kaddáfího režimu se vztahy mezi Alžírskem a libyjskou vládou zlepšily. Rozhovory mezi představiteli zemí v Tripolisu byly nazvány velmi úspěšnými.
Západ tím nemůže být oklamán. Alžírsko se obává, že se území Libye stane tvrzí islamistů a snaží se tomu bránit. Představitelé západních tajných služeb už vyjádřili nelibost nad intrikami svých alžírských protějšků. Vypadá to, jakoby podněcovali klany Tripolitanie a Fezzánu proti klanům tobruckým.
Je tedy docela možné, že pod záminkou kontroly pohybu libyjských zbraní se USA a Francie zabývají nejen průzkumem alžírského území, ale i sledováním alžírských akcí v Libyi. Alžírské zpravodajské služby tvrdí, že "zahraniční kruhy mají v úmyslu vyprovokovat i v Alžírsku chaos".
Převzato z Pravda.ru
***
Jako odpověď na hrozby evropské PRO má Rusko dva raketové trumfy
Prosinec 16, 2011
Seznam Medveděvem ohlášených opatření, jimiž Rusko odpovídá na hrozby evropské PRO, je doplněn o další dvě. Jedná se o zcela nové mezikontinentální balistické rakety, které spolu s dalšími – vůči PRO imunními Jarsy, Topoly-M a Bulavami – mohou zabezpečit Rusko před libovolným raketovým napadením. Celý článek zde:
http://ria.ru/defense_safety/
V rubrice Obrana a bezpečnost jsou průběžně zveřejňovány informace o nasazování techniky v souvislosti s rozmisťováním PRO v Evropě.
