Je-li koláč menší, bojujeme zkrátka za to, aby se dělil na menší počet dílů. Tamten mezi nás nepatří, nemá totiž ty kvality, sebereme mu tititi. Ať je to ten nebo ten, bude muset z kola ven.
…
Jestliže shora přichází nesmyslný tlak, nasměruje se cíleně na "černou ovci", aby se vlk i hyeny nažrali a ona nezůstala celá. Namísto riskantní a možná dokonce i beznadějné kolektivní vzpoury proti nesmyslným poměrům se hraje hra o to, na čí úkor tyhle zlé časy přežijeme. Někoho musíme ze svých řad vykopnout pomazaného dehtem a peřím, aby páni viděli naši loajalitu a byli potěšeni. Bude to samozřejmě nejspíše někdo, kdo se tak či onak liší od "průměru", z jakéhosi důvodu nezapadá, a tak se ostatní vcelku bez problémů shodnou, že z něj lze udělat obětního beránka. A příště zase holt z někoho jiného. Tak to prostě chodí. Doba zlá a lidé lační, zřiďme tábor koncentrační. Sami od sebe se přihlašme mezi horlivé bachaře a demonstrujme před Mengelem svou rasovou bdělost. Budeme-li se lísat, zbude pak na nás dost, možná že pod stůl spadne neohlodaná kost…
Celý článek na Britských listech
Zvýraznění editor OM
