Gruzínský prezident Michail Saakašvili, chráněnec a spojenec Západu (protože nepřítel vyvoleného dědičného nepřítele Ruska) se stále více vybarvuje jako typický středoasijský despota. Nedosti na tom, že nechal strhnout památník obětem Druhé světové války (i když možná více než pomník samotný vadil jeho autor, prezidentův kritik), tato operace byla provedena s takovým nasazením, že odlétající kusy památníku zabily matku s dcerkou žijící nedaleko. Za to zřejmě gruzínský prezident přímo nemůže, i když přespříliš silný výbuch byl velmi pravděpodobně důsledkem snahy se mu zalíbit, ovšem jeho další pokyny jsou ukázkové: pozůstalým vyplatit odškodné a šéfa demoliční firmy zatknout. O ničem z toho by přece v „normální demokracii" neměl rozhodovat prezident, ale státní aparát a příslušné orgány. Spojenci Západu nebývají tak úplně kompatibilní s jeho lidskoprávní a demokratizační rétorikou, není-liž pravda?
Převzato z blogu Tribun
